Když rodiče nemají rádi dítě..

Trošku souhlasím s Radimem. Mám totiž podobně "ukřivděného" a "uplakaného" manžela, který měl "strašné dětství, byl odstrkován, rodiče ho neměli rádi....upřednostňovali sourozence...... Takových nářků už jsem si vyslechla!!!! Když jsem se přivdala do rodiny, tak jsem nechápala. Fotky z dětsví opečovávaného chlapečka,všude hračky, dovolené...... Tchán s tchyní jsou prima a všechny své (už velké) děti milují. Nechápu z čeho ten pocit pramení a pravda bude asi někde uprostřed....

Často se stává, že ač to nahlas nechce nikdo připustit, ze dvou sourozenců má jedno dítě rodič radši. Je třeba hezčí, milejší, lépe se učí.Nevědomky dítě protěžuje a ten druhý to od dětství cítí. Já jsem si odmalinka musela všechno vybojovat, ten protěžovaný je dodnes můj bratr. Jsem už dávno dospělá, mám svůj život a rodinu.Ale stejně to kdesi zasuté v sobě mám,to nelze vymazat.Někdy mám pocit,že v naší společnosti je zakořeněná představa,že musíme být rodičům za všechno vděčni a jakýkoliv projev nevůle se bere jako prohřešek.Rodiče si pořizují děti, protože je chtějí, děti zase budou mít svoje děti. Normální koloběh života.

Rodiče nemají rádi dítě? A není to náhodou naopak? Že dítě se neumí chovat tak, aby si zasloužilo laskavý rodičovský přístup? Že raději vyvolává konfrontaci a volí nesmyslný protest proti Řádu? Proč je dneska všechna vina svalována na rodiče a na vděčnost, že vám zařídili život, si nikdo ani nevzpomene? Nebýt jejich péče, nemohli by jste dnes plakat po netu:)
Bude asi trvat ještě dlouho, než se z lidí ztratí deformace bolševickým vnímáním světa.

jo možný , že tam je teď hodně chyb..... v určitých situacích jich napíšeš hodně, psycholog by to vysvětlil. Nemusíš to číst, není to třeba... Nechci se s tebou dohadovat

Tak. S takovým pravopisem by neudělal přijímačky.

Jestli pisatel příspěvku studuje VŠ se mi nechce věřit, je to samá pravopisná chyba.

Je mi to moc, moc, moc lito, a doufam, ze v zivote dosahnes to, co chces a po cem touzis. Vlastne uz jsi dosahl daleko vic, dostal se ze smycky, odesel jsi, studujes, postupujes a hlavne sis uvedomil, ze chovani tvych rodicu bylo spatny a snad ho nebudes opakovat. Drzim palce, abys nasel hodnou zenu, ktera ti da novou rodinu. Protoze kdyz te nekdo bude milovat, budes se mit taky rad. A tu lasku, kterou mas hluboko schovanou budes mit komu dat. Opravdu drzim palce.

Musis se zacit mit rad a vykaslat se na rodinu, i kdyz to jde tezko. Snaz se zalozit vlastni a vychovej fajn lidi ze svych synu, vic uz nemuzes. Rodice si nevybirame, a nejsme tu kvuli nim, to oni nas chteli.

Je mi už přes 30, ale pořád se cítím sám a mám velikou bolest. Rodiče si na mě od dětství vybíjeli své problémy. Táta mě třískal a nechtěl a nedovolil mi moc mluvit. Jen jsem se hnul, už mi nadával a byl. (lemple, hajzle, ksindle) Máma mě nadávala a třískala, že jsem jí svým narozením skazil život, že jsem ječel a kvůli tomu se se tátou nerozvedla. Bratr mi nadával a nikdy se se mnou nebavil, že nejsem inteligentníc jako on a maminka ho v tom jen utvrzovala. Mě hodně vychovávala babička a to je moje záchrana. Celý život cítím bolest a smutek. Ve škole mě hodně spolužáci byli, na střední avojně taky. Ted jsem se dostal na VŠ a moc se snažím, abych ničím byl. Rodiče jsem neviděkl 6 let a všude vypráví jak jsem nevděčný a špatný syn. Na venek jsme super rodina, není to vidět. Táta mi vyhrožoval,. že mě vidědí. Už je mi to jedno. Bratrovi koupili byt , sehnali práci a mě řekli, že pro druhého už nemají. Je to normální, že rodiče dají jen jednomu synovi? Milují jeho dítě a krejou jeho problémy, aby bvypadal super. Je mi smutno. Tatku okradl o dědictví jeho bratr. Táta, je rozumný a nikdy nic neřekl. Vím, že ho to bolí. Napsal jsem jeho bratrovi dopis a vše mu řekl. Oni ubližovali i moc měc a rodiče to trpěli. On skoušel různě zastrašovat tatu a ten řekl, že jsem si vše vymyslel a společně mě pomlouvají. Je ho bratr se mě bojí. Neviděl jsem nikoho x let, ale vše mě moc bolí. Ty podrazy a podvody, je toho hodně moc. CVhodím na terapii a snažím se ted o všem mluvit, moc jsem se za sebe styděl a stydím. Nikdy kromě babičky jsem nikoho neměl a kamarády mám jen proto, protože vše udělám..