kleceni deti v koute

Bez klečení v koutě by to...Já klečívala taky. Nejdřív byl sekec pak do kouta. Výprasky byly většinou úplně na holou. Od mamky jsem dostávala veřechou od taťky řemenem. Pak dole nahatá na půl hoďky klečet abych si prý v hlavě srovnala proč dostávám. Poslední takový výprask jsem dostala asi v 19 dokud jsem s našima bydlela.Mám dvě ségry starší a mladší a ty to měli úplně stejné.

Nedávno se mi stalo něco...My jednou přišli na návštěvu k tetě a obě sestřenice klečeli v koutě ubrečené s pruhovanýma prdelkama. Teta řekla, že zlobily a před chvilkou dostaly nařezáno rákoskou. Rákoska ještě ležela na stole. My s bráchou ani nedutali. Doma sme taky dostávali pro změnu zase vařechou, ale klečet po výprasku jsme nemuseli.

to morální kodex: úchylové jsou leda rodiče, co svoje děti tímto způsobem trestaj.

uchylove posrani

Veroniko, klečela jsem 3 hodiny, měla přijít 1 deset, přišla skoro ve čtvrt na dvě. Trest jsem si teda taky zasloužila. Mam o 2 roky staršího bráchu ten má stejně starý kámoše. Když přišli a viděli mě klečet s holou zadnicí obličejem ke zdi, byla to vážně "chuťovka". Měla jsi štígro, že jsi unikla pohledu toho bratrance.

Nedávno se mi stalo něco...No cizí návštěvě jsem utekla, to muselo být pro tebe ještě horší.Jak dlouho jsi musela klečet? A o kolik ses zpozdila? JInak to fakt beru, že jsem si to zasloužila. Poprvé mi to naši odpustili a podruhé je nenapadlo, že bych to udělala a báli se šíleně. Od té doby jsem s něma zase v pohodě

Na druhou stranu rodič by měl po každém trestu dítěti naznačit, že ho má pořád rád. Například by si měl v té době ještě plačící dítě posadit na klín, pohladit ve vlasech a říct: „Musel(a) jsem tě Alenko potrestat, protože jsi se posmívala spolužačce, ale mám tě pořád rád(a) a už to prosím tě nikdy nedělej.” Spousta rodičů totiž neumí své dítě potrestat najednou a trestá ho ještě navíc tím, že třeba ještě dalších 10 minut u některých rodičů i celý den po trestu s ním nepromluví a to už je podle mě špatně.

Když tu pročítám ta témata o výchově dětí, tak mám z toho nějaký divný pocit, jakože ti kdo jsou pro netrestání dětí se nad zastánce trestů vyloženě povyšují. Z těch, co tu tak ostře vystupují proti trestání dětí, mám pocit, že kdyby se dostali k moci v nějakém africkém nebo latinskoamerickém státě, tak jejich režim bude patřit jednoznačně k těm nejkrvavějším v dějinách. Mimochodem, když jsme u těch diktátorů, tak víte, že Hitler nebo Husajn o kterých je všeobecně známo, že byli v dětství týráni jsou pouze výjimkami potvrzující pravidlo, že většina diktátorů typu Stalin, Pinochet, Amin, Mugabe, Somoza, Duvalier, Kaddáfí, Pol Pot atd. nebyla v dětství trestána vůbec, a když tak pouze domluvou. Doslova mě rozesmívají argumenty typu, že trestání dětí je nelidské - nelidské dle mého názoru je, když naopak rodič nechá bez povšimnutí nějaký krutý čin svého dítěte (např. šikanování mladšího spolužáka) nebo se ho snaží vyřešit pouze kázáním nebo domluvou, která absolutně nic neřeší a pouze posiluje v dítěti víru v to, že mu všechno projde možná i včetně vraždy! Další argument trestání je ponižující - vždyť napomenutí má dítěti ukázat, že v něm vládne pýcha, která je jednou z nejhorších ne-li vůbec nejhorší lidskou vlastností, takže když trest dítě poníží, nebo-li v něm vzbudí pokoru, tak je to přeci jenom a jenom dobře. A vůbec největší bomba je argument, že násilí plodí zase jenom násilí. Ano slepé násilí skutečně plodí násilí, ale trest na rozdíl od násilí je morální čin, který pokud je spravedlivý, tak donutí dítě přemýšlet o tom, co udělalo špatně, a co už by dělat nemělo. Když by jsme rčení, že násilí plodí zase jenom pouze násilí aplikovali na tresty, tak pak by byl násilníkem každý zaměstnanec ministerstva vnitra - prostě tento argument už je totální demagogie!

Nedávno se mi stalo něco dost podobnýho co sem psala Veronika. Taky jsem se vrátila takhle jednou pozděj domu než jsem měla, porušila domluvu s rodičema. A druhý den doma sice nebyl výprask ale rovnou jsem šla klečet do kouta "na hanbu" se staženýma kalhotama. Vostudu před bráchou sem ještě překousla, ale když přišli po hodině na návštěvu jeho dva kámoši a viděli mě, myslela jsem, že se z toho ponížení propadnu. Teď si dávám pozor, aby se to už neopakovalo.

Já teda nevím, v dětství jsem byla bita, klečela jsem taky - ale žádný přínos pro sebe jsem v tom nenašla.
Svoje děti jsem vychovávala docela jinak a myslím, že jim takové ponižování nechybělo.

Já klečela jako větší holka jenom 1x, ale za to pořádně. Naši mně nikdy moc netrestali (když tak výjimečně nějakého zaracha, kapesné nebo nějaké práce) a ani neměli často proč.
Vloni jsem ale udělala chybu, kdy jsem trest zasloužila, o prázdninách jsem si chtěla "užít" velké prázdniny před gymplem, navíc to bylo poprvé, kdy jsem chodila na diskotéky. Naši měli jedinou podmínku - do 11 doma, což šlo. Já se ale zapomněla
a přišla 1x až ve 3. Čekalo mně kázání bez konce a naši mně chtěli dát klečet a dát vařekou. Připadala jsem si neskutečně trapně
a nakonec naše přemluvila, aby mi to odpustili.Obešlo se to nakonec psaním trestu, že už to nikdy neudělám,
jinak že mně čeká, co bylo slíbené.
No a já se zapomněla znovu a přišla ve 3 hodiny, Mamka brečela u okna a taťka chodil dokola - nespali ani jeden. Když mně viděli, tak jenom řekli,
že to probereme ráno v 9.
Ráno na mně čekali čelá rodina (i s bráchou) u snídaně.Napřed byla přednáška, jak se báli a že mi opravdu věřili, potom jenom řekli, jestli vím, co mně čeká.
Stála jsem tam jenom ve spodním prádle a bylo mi jasné, že mi nic nepomůže. Trest byl známý dopředu, za 1. pozdní příchod klečet tak dlouho, o kolik jsem
přešla pozdě a při každém opakování jednou tolik, takže to vycházelo na 12 hodin a odložený výprask byl vždycky o ránu víc za každou hodinu (takže 10 za první zapomenutí
a zase 1x tolik čili 20 za to 2.)
Táta si mně přehnul přes koleno a už to začalo - vařekou vlevo i vpravo, na zadek i na nohy.Bolelo to jako čert, to jak jsem se styděla, bylo ještě horší.
V půlce to taťka přerušil a šlo se klečet - na kuchyňské struhátko a na hrách do předsíně. Celou dobu jsem myslela na to, proč jsem to udělala a bála se, aby nikdo nepřišel.
pOTOM JSEM ODPOLEDNE ZASLECHLA, ŽE přijde na kafe bratranec s děckama, to jsem, si nedovedla představit, že by mně viděli. Radši jsem ale nic neříkala věřila, že se naši slitujou.
Do pokoje mně naši pustili až až na poslední chvilku a návštěvě řekli, že nejsem doma.
2. den jsme pohračovali a hned na začátek byla špatná zpáva, že zbytek trestu bude rákoskou (to kvůli pomoci ze včerejška)
šli jsme sami do mého pokoje, KDE BYL VÝPRASK HORŠÍ NEŽ TEN PRVNÍ. Potom mně čekalo ještě klečení až do oběda
a 6 týdnů zaracha na všechno.

Já měla tradiční místo...a kdo te treba videl klecet?

Já měla tradiční místo pro klečení v hale pod schodama a jako malá jsem se tam hrozně bála. Ale protože tam bylo i v létě chladno, tak jsem si po výprasku většinou směla obléknout punčocháče, takové ty ošklivé dětské krepsilonové. Pokud náhodou během té klečící hodiny někdo přišel, tak mě alespoň neviděl úplně nahatou, ale velmi ponižující to bylo i tak.

Tak flusat to je eXtrem ale vetsina rodicu opravdu pitoma je.

davate deti stat nebo klecet...já klekávala v koutě furt, pak jsem se musela ještě dojit omluvit a myslim že mě to poučilo... ne jak dnešní děti které v pohodě řeknou rodičum že sou blbý, pitomy nebo po nich flušou jak občas vídavam...

Nedávno mě učitelka při hodině postavila za trest do rohu třídy. Byl to fakt trapas před ostatníma. Chodím do 7.tř.

Bez klečení v koutě by to...my klečeli i ve škole a to vám byla potupa před ostatníma ale myslím že to mělo výchovné účinky stačilo třebas 10min. a pamatovali jsme si že už příště nemáme zlobit!
a dnes v dnešní společností to je úplně nemyslitelné to by se hned volala linka bezpečí a bůh vo kdo ještě!

Psala jsem "nikdo cizí". Takže otec, brácha, sestra a občas nějaká tetka nebo sousedka to jo. Před neznámou návštěvou jsem naštěstí nikdy nebyla bita ani nemusela klečet.
Ale, po pravdě řečeno, po velkém výprasku mě takové drobnosti ani nezajímaly, byla jsem vždycky tak zničená, že by mi nevadilo klečet nahatá třeba na hlavní ulici.

Bez klečení v koutě by to...a tata te pritom videl?

Bez klečení v koutě by to nebyl ten správný výprask. Alespoň symbolických 10 minut jsem musela odklečet i jako velká holka. Naštěstí mě při tom nikdo cizí nikdy neviděl.