Makrobiotika

Já jsem z Dobrušky už delší dobu tofu neměl, ale dnes jsem si třeba koupil v Delvitě dobrušský "Seitan speciál" (mají tam ještě tofu karbanátky).Na etiketě je sice doba, do kdy by se měl výrobek spotřebovat, ale jinak tam není žádná poznámka, jak to je s dobou trvanlivosti v případě, že se balení nezkonzumuje celé.Díval jsem se třeba na tofu od firmy Vitall z Hovorčovic, které tam mají, a všude je na obalech uvedeno, že po otevření se to má ihned spotřebovat (s jedním vykřičníkem).Záruční doba při teplotě skladování 1 až 5 stupňů je u uzeného tofu uváděna 1 měsíc a u tofu natural pak o den méně(?) - v neotevřeném obalu.Nevím, zda je něco podobného uvedeno i na výrobcích z Dobrušky.Pokud byla Hančo, záruka na tofu už jen týden, tak se dá předpokládat, že to bude nutno zkonzumovat urychleně.Jo, Alena tam ještě poznamenala něco k těm chladicím boxům. To bych také viděl jako dost důležitou věc, protože oni mohou mít tofu a ostatní potraviny uskladněny v otevřeném boxu, kdy je na prodejně klidně 25 stupňů. Pak i ty výrobky nemohou mít doporučenou skladovací teplotu dodrženu ani náhodou.V nejhorším případě aspoň sáhneme vždy po tom, co je až vzadu.Já osobně se řídím datumem výroby, protože pak je určitá záruka, že i když v první fázi nebyly dodrženy skladovací podmínky, je větší naděje, že to bude poživatelné.Jinak jsem se dost pobavil nad jedním doporučeným receptem pro přípravu tofu natural, který firma Vitall na obalu uvádí. Chudák zákazník.'

Začínám mít pocit, že ten problém bude v tom výrobci. Včera totiž letělo do koše dobrušské tofu, které jsem v pondělí načala a do středy už stihlo zežluknout, přestože trvanlivost mělo ještě nejmíň týden. A to jsem před měsícem měla tofu od pana Plška (nebo tak nějak) a to se načaté nezkazilo ani po 5 dnech. A z dobrušských specialit se mi ještě několikrát zkazila ta jahelná kaše s jablky, takže začínám uvažovat o tom, že z Dobrušky už nic kupovat nebudu.Máte taky špatné zkušenosti jenom s výrobky z Dobrušky?Ten obilný salát mají v Rozmarýně i v Sázavské'

Makrobiotické nudle s mrkvomákem nebudou asi nic moc. Tato kombinace přísad se hodí na jiná jídla. Navíc bych řekla, že oslazení práškovým cukrem (eventuálně smíchaným rovnou s mákem) a omaštění máslem udělá z nudlí teprve to pravé chutné rizikové české jídlo.Dívala jsem se např. do kuchařky M.D.Rettigové a pak do jedné mladší kuchařky z roku 1870 a o nudlích s mákem tam není vůbec žádná zmínka. Je tedy možné, že nudle s mákem nejsou zase tak úplně tradičním českým pokrmem.Z nudlových pokrmů jsem našla pouze šunkofleky a nudle s hovězím gulášem.Pro sladké pokrmy se používal tenkrát asi dost žemličkový základ, protože těch jídel je tam uvedeno opravdu hodně. Včetně slaných úprav.Přiblížením se makrobiotických jídel tradiční české kuchyni se zabývá knížka J.P. Křižovatka zdraví.Jde však opravdu jen o přiblížení, protože český typ mb vychází z mnohem starších tradic. V té době byl cukr v rafinovaném stavu naprosto neznámou záležitostí.Ještě k tomu máku. I Rettigová v jiném jídle používá mák aspoň spařený vařící vodou a rozmělněný. O vyloženě syrovém a syrovém mletém není nikde zmínka.Dušení máku s mrkví není zase nic jiného, než že se trochu potlačí jeho jinové působení. Mrkev pak dodá potřebnou sladkost.Mák je tučný, proto další výhodou bude, že se z mrkve vydoluje i vitamín A.'

Hanco, mě se něco podobného stalo několikrát s Tofunézou. Na povrchu bylo kolečko plísně, mělo ne zrovna málo dní do konce trvanlivosti...už nekupuju, co na tom, že nejím nic s cholesterolem atd atd. když tam zas jsou možná plísně, které jsou nebezpečnější.Letělo jich do koše víc a za ty peníze, co za to chtějí si to Tofu surprise můžou nechat - teď neřeším, zda za to může výrobce nebo prodejce - pro je důležitý konečný efekt - plesnivá Tofunéza. Kdyby se to stalo jednou, tak to nebudu řešit, ale skutečně se mi to stalo vícekrát.Ale na druhou stranu zkažené na Tofu v kostce a jiné tomu podobné výrobky jsem nikdy nenarazila, takže asi bude "krpa" jen v těch salátech apod.'

Asi bude Hančo, záležet dost na dodržení doporučeného způsobu přepravy (chlazení) a následném uskladnění v obchodě.Já raději nakupuji tam, kde mají uzavřené chladicí boxy.V samotných prodejnách bývá dost teplo, proto ty otevřené nejsou zrovna to pravé na potraviny, které se lehko kazí. A nemůže to být třeba ještě tak, že ten salát má být částečně fermentovaný? To se běžně třeba používá u rýžových kaší, že se uvařená rýže nechá pro základ kaše mírně zkysnout. Abych se přiznala, ještě nikde jsem v prodejně obilný salát neviděla.To mají v Sázavské?.'

Chtela bych se zeptat, jestli nekdo kupujete Obilny salat z Dobrusky a jak jste s nim spokojeni. Uz se mi trikrat stalo, ze jsem ho otevrela a byl zkazeny (zkvaseny) i presto, ze mel mit trvanlivost jeste nekolik dni. Tak by me zajimalo, jakou maji zkusenost ostatni...

Tak jsem se tam také po delší době podíval.Ten článek je opravdu - až na ten závěr - bez chybičky.Mě tenkrát spíš upoutali jejich zkušenosti s makrobiotikou, které jsi dříve citovala.Prakticky každý odstaveček je tam přínosný.Mně se třeba líbilo toto:Pro výkon povolání se lidé připravují několikaletým studiem, což je považováno za přirozené. Považovali bychom za stejně přirozené, kdyby existovaly instituty kuchařských dovedností, v nichž by se předávaly informace a zkušenosti ohledně hodnocení a přípravy lidské potravy.Každý recept na jídlo by měl být označen jménem autorky či autora. A měli bychom se umět vysmát nesmyslně překombinovaným receptům, jejichž jediným cílem je vytvořit v lidských ústech velké chuťové drama. Čím otupělejší smysly, tím silnější podněty nutno dodávat.Nejenom jednotliví lidé mohou být hysteričtí. Hysterické mohou být celé státy, např. současná Amerika, ale také média, např. TV Nova nebo Blesk. Hysterická však mohou být také jídla a nápoje, např. specialita s názvem Katův šleh nebo speciální pivo pro muže, jež televize vnucují pod reklamním heslem Chlapi sobě! Lépe by zněl slogan: Mužské hysterické pivo.Vaření, resp. úprava potravin ohněm, představuje tajemnou výhybku, jež kdysi dávno změnila vývoj člověka a dovedla jej k závažné odlišnosti od ostatních živočichů.=====K té konstatované "hysterii" by snad šlo jen poznamenat, že je způsobena právě extrémně nevyváženou stravou, která plodí u jedinců abnormality na všech úrovních, které se pochopitelně odrazí v myšlení a jednání celé společnosti.Dobrá je i ta zmínka o kuchařích - autorech receptů, protože na toto povolání jde prakticky dnes každý, kdo se nikam jinam nedostane. Pak už jen škodí a škodí.'

Coronere, když jsi tady oprášil staré věci, dívala jsem se zase po delší době na Intimnosti. Mají tam docela rozumný článek v Mystickém vaření s názvem Nemoci ze zdravé výživy, který by klidně mohl být předmluvou k nějaké makrobiotické knížce o vaření.Zase až na ten konec, kde píší:Mnozí lidé dnes hledají funkční, hodnotově utříděný a systémově uchopitelný dietetický systém, jenž by byl silným pomocníkem v péči o zdraví a kvalitu života. Jeden takový systém s hezkým názvem Makrobiotika zklamal, neboť je ve svých klasifikacích v rozporu s tradičními taoistickými poznatky. Už jsme o tom psali.Výsledky dalšího hledání ukazují, že vskutku cenným a funkčním systémem životosprávy je taoistická dietetika jakožto součást tradiční čínské medicíny.Docela pěkně zašifrovaně doporučili makrobiotiku, aniž to asi tušili.'

Coronere, mně ta knížka od B.T. připadá také dost děsná, protože takto si přizpůsobit a interpretovat čínskou dietologii je dost nefér. Když ale vycházím z komerčních evropských měřítek pro chápání východních filosofií, tak to zas nijak nevybočuje.Na mě to působí dojmem, že B.T. se sice zabývá přeměnou energií podle jednotlivých vazeb ve hvězdici, ale ty základní dvě, k jejichž postupné proměně dochází, jako by vůbec neznala.Jinak by snad nemohla používat takové druhy potravin, které jsou uváděny.'

Katko 1, to je trefný postřeh, myslím, že něčím podobným jsem si taky prošla :-))Bohužel v dnešní době, kdy tak 70-90% potr. zboží na pultech běžných obchodů je ze zdravotního hlediska problematických (ne-li nebezpečných), se člověk zvýšené míře přemýšlení o tom, co strčí do pusy, jaksi nevyhne. To asi naše babičky neřešily - tedy aspoň ta moje třeba do třiceti neměla v puse nic, co by ani vzdáleně připomínalo čokoládu (doma se mlsaly křížaly a 5 dětí tajně chodilo na skleničku švestkových povidel) a z dnešního pohledu bychom asi většinu jejich stravy co do kvality mohli označit jako "bio". Plus denodenní dřina na poli a ve chlévech - s výkonností metabolismu také udělá své. Když dnes vidím, co si nosí děcka na svačinku do školy a co mají možnost si koupit v bufetu, tak už se raději ani nedívám. A s osvětou (i když v rámci školních osnov) musím jako učiel taky opatrně, mnohým rodičům by se nelíbilo, kdyby někdo jen naznačil, že ti barevní, kyselí želé hadi jsou pro jejich děti (ve třídě mám 10 alergiků!) dost nevhodní. (Já tedy mslím, že přímo jedovatí.) Jim to přece tak chutná!'

Úplně stejně na tom jsou asi i lidé, kteří se stravují normálně nezdravě, protože kolegině o jídle prokecají skoro celý den. Plánují mnohdy na čtrnáct dní dopředu, co "nezdravého" předloží rodině, aby se jídla neopakovala a manžel jim nevynadal.Když kolegové z práce plánují opékání prasete, připravují se na to hubou už dva měsíce dopředu několikrát denně. A toho času než ho seženou, připraví a sežerou.Když se sečtou časy, co proklábosí o jiném jídle a pití, tak těm kritériím plně vyhovují. Nervózní jsou maximálně z toho, aby se už mohli přežrat.Když děláme doma klasická česká jídla, zabere to většinou více času než něco uklohněného ve stylu zdravé výživy. Než se udělají třeba obyčejné knedlíky, pokud se nechceme spokojit s těmi nepoživatelnými z polotovarů, tak na to padne včetně přípravy těsta, ohřívání vody, uvaření a konečného nakrájení skoro hodina.Dr.Bratman se asi stravuje u Mekáče, nebo nikdy nevařil, tak se mu to diagnostikuje.Kdyby měl vařit rodině a neplánoval, asi by s ním doma brzo vyběhli.'

Jsem netušila, že můj nastavší problém má i medicínské pojmenování...Orthorexia nervosa - když zdravé stravování přestává být zdravéV poslední době se objevil nový typ poruchy ve výživě, který se projevuje tak, že lidé jsou přímo posedlí myšlenkou stravovat se s cílem zlepšení svého zdraví. Podle Švýcarské potravinářské asociace tato nová vlna posedlosti ve stravování, která je nazývána "Orthorexia" nebo "Orthorexia nervosa" z řeckého "orthos", což znamená správné a "orexis" znamenající chuť, dosahuje znepokojujících rozměrů.Ve snaze léčit si některé svoje vlastní nemoci nebo jednoduše řečeno, dovést zdravou výživu až do extrému, tvoří si lidé postiženi orthorexii svoje vlastní specifická pravidla stravování. Tento problém jim zabírá stále více času, neboť si vypracovávají vlastní stravovací postupy a plánují si druh a složení jednotlivých jídel na několik dní dopředu. Mnozí z nich si rovněž nosí svoje vlastní potraviny když opouštějí svoji domácnost, neboť se obávají jíst běžně dostupné pokrmy ze strachu před tukem, "chemikáliemi", nebo dalšími složkami, o kterých jsou přesvědčeni, že by jim mohly škodit.Dodržovat tento přísný režim vyžaduje silnou vůli a proto tyto osoby pociťují silnou nadřazenost nad běžnými lidmi, kteří nemají takové sebeovládání. Dr. Steve Bratman, který poprvé popsal orthorexii v roce 1997 uvedl, že člověk, který tráví své dny pojídáním tofu a zdravotních sušenek může mít velice vznešené pocity podobně jako by celý svůj život věnoval pomoci např. "bezdomovcům". Naopak, jestliže tyto osoby poruší vlastní přísná pravidla pojídáním "zakázaných" potravin, cítí se velmi provinile. Pak většinou trestají sami sebe zavedením ještě přísnějších stravovacích pravidel a omezením množství potravy. Chování těchto lidí se podobá chování osob, které trpí anorexií nebo bulimií nervosa. Rozdíl mezi těmito skupinami spočívá v tom, že anorektici a bulimici se zajímají o množství potravy, orthorektici o její kvalitu.V Evropě jsme nyní zahrnováni informacemi o tom, co je v potravě "dobré" a co je "špatné". Výživáři nepovažují tento přístup za šťastný, neboť v moderní západní společnosti podporuje neurotické vztahy k potravě. Mnoho Evropanů klade při plánování složení svého jídelníčku na prvé místo své zdraví.Jak tedy nalézt rovnováhu mezi zdravým stravováním a posedlostí pro zdravou výživu?Stejně jako v mnoha dalších aspektech spojených se stravováním je klíčem k řešení tohoto problému umírněnost. Změny ve výběru potravin mají být prováděny postupně a takovým způsobem, který vyhovuje osobním chutím a životními stylu. Zdravější stravování má mít pozitivní vliv na zdraví, aniž by omezovalo příjemné pocity z vlastního jídla nebo negativně ovlivňovalo vztahy s okolím. Pro zjištění, zda má zdravé stravování pozitivní vliv nebo se stává posedlostí, lze vyzkoušet "Bratmanův test pro orthorexii".Bratmanův test pro orthorexii- Trávíte více než 3 hodiny denně přemýšlením o vaší dietě?- Plánujete své pokrmy na několik dní předem?- Je pro vás nutriční hodnota vašich pokrmů důležitější než potěšení z vlastního jídla?- Snížila se kvalita vašeho života se zvyšováním kvality vašeho stravování?- Stal jste se postupem času přísnějším sám k sobě?- Zvýšilo zdravější stravování vaši sebeúctu?- Vyloučil jste ze svého jídelníčku vaše oblíbené pokrmy a nahradil je "správnými"?- Působí vám vaše dieta potíže při stravování mimo domov, nebo ve styku s rodinou a přáteli?- Máte pocit viny, jestliže vaši dietu porušíte?- Cítíte vlastní uspokojení, jestliže se stravujete zdravě?Čtyři až pět kladných odpovědí naznačuje, že je vhodné si odpočinout od problémů spojených s vlastním stravováním.Kladné odpovědi na všechny otázky pak znamenají, že jste zcela posedlý zdravou výživou.'

Protože jsem to neudělala, měla bych asi prvě napsat, že nejsem žádný "ortodoxní" makrobiotik. Pohled MB považuju za velmi přínosný a do velké míry se MB tezemi řídím, ale přiznávám, že po období tvrdého a přísného praktikování, kdy jídlo bylo skutečně alfou a omegou života a neustále jsem přemýšlela, zda jsem zvolila správný poměr potravin apod., tento "dietní fanatismus" přešel. Dnes se pokud možno vyhýbám extrémům, přizpůsobuju stravu ročnímu období a tomu, co roste kolem, ale už odmítám přesně odvažovat každé obilné zrníčko. Navíc - nemoc podle mě patří k životu, svět je bipolární, a tak lidé budou nemocní vždy, jako nemůže být jen jin nebo jen jang, nemůže být jen zdraví.Zmíněné knížky mám na poličce. Známé jsem snad trochu přesvědčila, že např. jíst v zimě syrovou zeleninu není to pravé, kupodivu jsem se obešla bez MB terminologie - myslím, že by v tomto případě byla na škodu věci. Ostatně mnoho národů, vč. našich předků, přírodní skutečnost vnímalo dost citlivě na to, abychom se tím mohli INSPIROVAT i dnes...'

Tak jsem při návštěvě knihkupectví investoval do knížky Výživa podle pěti elementů, na kterou jsi se kdysi ptala.Byl jsem zvědav, co že se dovím nového.Jedna z informací k této knize z internetu:Autorkou je Barbara Temelie, název je Výživa podle pěti elementů. Barbara je němka a vysvětlila to opravdu pěkně evropsky.Mohu jedině souhlasit, bohužel evropsky znamená v poslední době též "průserově".Ortodoxní Číňan se po přečtení knížky musí osypat, ti mrtví se obracejí v hrobě.Teda..., ne zas všechno je tam úplně špatně, protože zejména pro vegansko-vitariánskou populaci by mělo být pár odstavců povinnou četbou.Ale zlatá Průchová se svojí knihou Řád vesmíru..........!!!Myslím, že této ženě bude nutno zakázat umřít, protože si nedokážu představit, co pak v odborné literatuře o výživě nastane.'

Lubo, jestli máš doma v knihovničce knížku Příroda se nikdy nemýlí - lidé a věda často, tak tam najdeš potřebné argumenty pro přesvědčování.Tam jsou jednotlivé módní výživové směry podrobně rozebrány, včetně omylů, z kterých jejich autoři vycházejí.Nemusí se vždy jednat o omyly, ale opomenutí historického kontextu, kdy jejich praktiky mohly bez větších následků na zdraví fungovat. Ti, kteří jejich díla oprášili, bohužel nic takového netuší, tak jim nějak uniká, že se píše rok 2005, kdy je všechno jinak, než tomu bylo v roce 1936.Tím narážím na dnes populárního (bohužel) Walkera a Breusse, kteří ve své dietologii zastupují funkci jakéhosi Mrazíka - pokud se týče toho zahřívacího efektu stravy.V knize chybí pouze stravování dle krevních skupin a pěti elementů, které ještě v době vydání této knihy modními nebyly.Z této knihy je tedy možno při případném argumentování vycházet.Problém ovšem bude, pokud tví známí nevědí nic o energiích JIN a JANG. Pak jim vše, co jim řekneš, může připadat jenom jako tvrzení proti tvrzení, ačkoliv aspoň to drkotání zubama by je mělo trknout, že něco dělají špatně.'

Mikeši, taktéž zdravím. Abych si ulehčil práci, tak jsem z tohoto fóra omáznul informaci o jedněch stránkách a reakci Aleny, neboť i v makrobiotice platí, že "opakování je matka moudrosti".Doufám, že se to zkopíruje inteligentně. Předmět: Kritický článek Autor: eplgejt Datum: 31.5. 2004 22:43:02 www.intimnosti.cz/index.php?clanek=63 Předmět: Kritický článek Autor: Alena Datum: 1.6. 2004 17:39:54 Podívala jsem se na zmíněné stránky Lenky a Vladimíra. Oba mají opravdu široký záběr, proto je celkem pochopitelné, že kvalita občas pokulhává za kvantitou.Makrobiotiku patrně do detailu úplně nechápou, protože v článku prezentují úplné začátečnické chyby, kterých se dopustili.Příklad:Konkrétních poučení o výživě je samozřejmě v makrobiotice mnohem více, a většina by byla prospěšná, KDYBY ostatní nebyly založeny na nepochopení pojmů yin a yang. Popravdě musíme napsat, že jsme oba s manželem před mnoha lety měli svá makrobiotická období, a je také pravda, že jsme si zdraví vylepšili, neboť makrobiotika je založena především na konzumaci v běžné stravě tolik chybějících obilovin.Ale je také pravda, že po určitém čase, po několika letech, jsme začali mít znovu zdravotní potíže, a to opačného rázu než před makrobiotikou. Každý makrobiotik začne mít za několik let zdravotní potíže, záleží na konstituci jedince, na jeho předchozí stravě a na jeho poctivosti v makrobiotickém vaření. Může to být za 7 let, anebo už za 2 roky. Navíc makrobiotici dost často trpí pocity viny, když makrobiotický režim nedodrží a vybočí ze systému jiným jídlem. Je to dáno mj. poněkud generálským tónem knih Ing. Jarmily Průchové.K tomu lze jedině dodat, že ne každý makrobiotik začne mít zdravotní potíže opačného rázu než před makrobiotikou, ale pouze ten, který ji z dlouhodobého hlediska praktikovat neumí.K tomu může zrovna třeba přispět odlišný výklad pojmů jin a jang v TČM, který začneme aplikovat v makrobiotice.TČM je zcela jiný obor energetické medicíny, který s energiemi pracuje odlišně. Je zajímavé, že o záměrném energetickém překlasifikování některých jevů pro potřeby makrobiotiky nevědí ani někteří opravdoví znalci TČM (Vladimír Ando).Ten na chybné přiřazování jinu a jangu v makrobiotice rovněž upozorňuje.Další začátečnické chyby jsou prezentovány např. v tomto odstavci:Obecným problémem, který způsobuje makrobiotika, je chlad, což byl také náš problém. Snadno jsme prochladli, nedokázali jsme v chladnějším podzimu pracovat na zahradě, protože se do nás všemi cestami vkrádala zima, manžel míval až fialové rty, jako dítě koupající se dlouho v rybníce. Byli jsme neustále velmi hladoví a často, a brzy jsme se unavili.Žádný obecný problém, ale opět názorná ukázka špatně praktikované makrobiotiky, která byla nevhodnou skladbou mb talíře a patrně i kuchyňských úprav posunuta výrazně do jin, což je mimo jiné charakterizováno i značným ochlazovacím efektem.O nesprávně sestaveném jídelníčku svědčí i hypoglykemické stavy, pro které je příznačný pocit hladu.Myslím, že nemá cenu pokračovat dál, protože o všech základních chybách, kterých se začínající makrobiotik může dopustit, pojednává příslušná literatura, kterou si lze zapůjčit např. v městské knihovně.I já jsem se na ty stránky díval. Nabyl jsem dojmu, že Lenka a Vladimír se více než vařením zabývají tantrickým sexem, kterým se při špatně praktikované makrobiotice asi zahřívají, což při jejich mládí je věc pochopitelná.Společný jmenovatel k pociťovanému chladu (JIN) je nedostatek kvalitní zahřívací energie (JANG) v jídle.To však není vina makrobiotiky.Z uvedeného lze spíše usuzovat, že dotyční nepraktikují makrobiotiku, ale nějaký vegansko-vitariánský hybrid stravování, pro který jsou tyto potíže typické.'

Zdravím makrobiotické nadšence a zvláště coronera,kterému jsem dlužen vysvětlení.Školné bylo myšleno tak,že platíte penězi/což též považuji za normální dnes/ale zejména svým zdravím.A tato cena mi připadá vysoká.Nicméně to nikomu nerozmlouvám.Je na vašem uvážení,zda se tomu budete věnovat.Co nezabíjí otužuje:-).Avšak se všemi makrobiotiky,kteří toto učení praktikovali a byli zaslepení,jsem musel pobývat v teple/neboť jim je zima/ a energií neoplývaly.Ano,čekali na den kdy přijde,neboť stále byli v čistícím procesu.O jejich psychických problémech se nebudu ani rozepisovat.'

Jak? Strhané, unavené rysy, těkavý vodnatý pohled, pohybují se velmi pomalu, navlečení i ve vedru... Před rokem to byli aktivní usměvaví lidi, teď působí dojmem, že je je jakákoliv činnost stojí enormně mnoho úsilí.'

Lubo, sice nevím, co máš na mysli tím, že "je na nich vidět co praktikují"...to vypadají jak?No, kdybych měla vzít to, jak vypadá 80% makrobiotiků na kurzech a jejich tělesné schránky - vyloženě rachitické typy. Nějakým zdravím na mě zrovna nepůsobí, když bych měla vzít pohled na vnějšek. Muži na mě působí silně nemužsky.'

Díky za stručnou odpověď. Oni totiž ti známí praktikují "něco jako" veganství, a já, ač nejsem žádný zkušený diagnostik, mám pocit, že na nich ten životní styl začíná být až drasticky vidět. Respektive drastické následky tohoto stravování na jejich tělesných schránkách. (I když změny jsou i psychické.) Snad je ten pocit prohlouben i tím, že jsem je viděla po roce a připadá mi, jako bych se setkala s někým jiným. V našich diskuzích argumentují tím, že makrobiotika selhala (viz paní Aveline a další) a že jejich styl je v pořádku. Já myslím, že se bohužel řítí do problémů ze stejného důvodu, jako zmínění MB specialité - jen je jejich strava vychýlená k opačnému, jin pólu. Ale asi není způsob, jak někomu něco rozmluvit, když nechce vidět zjevné - např. fotky před rokem a dnes jsou dost výmluvné, stejně tak zdravotní potíže, ale oni to berou jen jako pozitivní symptom čištění těla...'