Mám pocit, že jsem smrtelně nemocná

Ahojky, tak konečně jsem snad našla spřízněné duše. Jsem vnitřně posedlá nějakou smrtelnou chorobou, mám pětileté dítě a můj stav dospěl k naprosté letargii. Byla jsem vždy aktivní, společenská, oporou celému okolí. Teď mívám šílené úzkostné stavy, pravdou je, že máme tuto diagnozu v rodině /máíma, babička, sourozenci/, ale můj problém je v tom, že mi nikdo nevymluví, že jde o vážmou nemoc a že určitě umřu. Celé dny mě bolí hlava, ruce, nohy, v podstatě celý člověk,mám návaly horka a zimnice, v noci se budím v louži potu, přestože jsem jinak zcela nepotivý člověk, sucho v ústech, že nemůžu ani polknout, knedlík v krku,dokonce mívám po věčerech i teplotu do 38. Jsem unavená, nic mě nebaví. Už mě na nohy nepostaví žádná motivace, sport, děti, připadá mi každé ráno, že nevstanu, a divím se tomu, že jsem se ještě vůbec probudila. Jen bych ležela, spala, vše vnímám jak když se mi to jen zdá ve snu. Manžel nechápe mě nepodpoří, spíš se mi klidí z cesty,je milý, hodný, ale nechápe, co se se mnou děje.Jen mi říká, ať uže se srovnám, že se takhle utrápím, ale jak?Jen máma si to prožila, vadí mě, jak mi neustále tvrdí, že to zná a ví, co se mi děje. Já mám pocit, že je jednoduchý to všechno svádět na nervy. Nejsem hypochondr, takže moje potíže jsou příznakem vážný nemoci a hotovo! Když mě před lety bolela záda, všichni říkali, že je to normální, že záda bolí každého, nakonec jsem skončila na akutní operaci s utrženým výhřezem do kanálu. A vida, také mi nikdo nevěřil!!!Nemám komu se svěřit, nemůžu za rodinou ani kamarádkami, pro ně jsem byla vždy symbolem tažného koně a spoléhají na mě, byla jsem na kardiologii /bušení srdce/, gynekologii a urologii /bolesti v podbřišku/, štítná žláza /neg./, krevním obraze. Když mi řekli, že jsem chudokrevná a mám hraniční leukocyty, okamžitě jsem si diagnostikovala leukémii.Dali mi železo a já nechápala, že rovnou nepoznají leukémii. Teď jsem ve stavu, že si v podstatě stále měřím teplotu, tep a hledám uzliny. Šíleně se nenávidím a tohle mě potkalo v 35 letech. Už snad nechci takhle dál žít, ten strach je hrozný. Od psychiatra beru Neurol, na chvilku zabere, Zoloft, ale nic moc mi to nepomáhá, v podstatě nevidí moji smrtelnou chorobu a jen mi formálně napíše léky. Nevěřím, že se to srovná, jen laxně čekám na nějakou hrůznou diagnózu, kterou nikdo nevidí a nevěří mi...je mi líto, že s malou nemůžu užívat její kouzelný věk. Vše dělám jak robot a nenávidím se. Vůbec bych se nedivila, kdyby ode mě utekl manžel. Taková troska, co je z aktic´vní ženský, je mi ze mě zle. Ale pomoct si neumím..už nedokážu takhle žít.

Ahoj, jestli tady je nekdo z...ahoj, a léčíš se u psychologa nebo psychoterapeuta? Pomáhá to?

Ahoj, jestli tady je nekdo z Brna, kdo trpi kancerofobii a porad se pozoruje a stehuji se mu priznaky, ma par dni radost, par dni nedela nic jineho, nez ze se strchem sleduje diskuse o nadorech na internetu, ozvete se mi na [email protected]. Trpim tim taky, lecim se, ale asi by stalo za to, kdybych poznal nekoho, kdo je na tom stejne, cloveku se vic ulevi... 27 let.

Já mám tento pocit také a vážně nevím proč ale mám posunutou meziobratlovou ploténku a vážně mám někdy pocit že mi nezbývá moc času já opravdu nevím co mám dělat je mi teprve 12 let.

ahoj je mi osmnact a mam...být na Tvém místě: mamince bych řekla, že mě trápí, že nejde k lékaři i když je jí tak zle. Řekla bych jí, že mi na ní moc záleží a že bych si moc přála, aby zašla k lékaři. Šla bych tam určitě s ní. Čeho se maminka bojí? Té nejhorší nemoci? Ale i ta se dá v raném stádiu léčit nebo aspoň zpomalit. Pořád je lepší vědět, co má maminka za nemoc a snažit se s tou nemocí bojovat, než se doma trápit ve strachu a ....
Přesvěč maminku, že je pro vás moc důležitá a máte jí moc rádi a proto si moc přejete, aby šla na vyšetření.
Kdyžtak napiš, jestli se maminka odhodlala.
Držím palce.

ahoj je mi osmnact a mam strach ze mama umre zvraci a porat ji je spatne na ombleni mama se boji jit k doktorovi a ja se jenom trapim. nevim co mam delat hrozdne se bojim mama ma plotinku operovanou ruku a byla na operaci i s jatrama opravdu mam strach nevim co mam delat mam ji hrozdne rada a kdys si na ni podivam jak ji je spatne tak se stoho rozbrecim.

Jediná rada - fyzická práce venku. Pak budeš spát jak mimino a na takové myšlenky ti čas nezbude. Když máš teda umřít, tak chtěj umřít aspoň na zdravém vzduchu při těžké práci, posero. Ale, vážně - je to na psychiatra, on ti to řekne kulantně, ale vpodstatě stejně.

Jíra: myslim že máš pravdu prostě sem nebyl zvyklej dělat jenom jít sednout si ve škole naspat písemky a jít domu a pohodička ale vtý práci sem se dostal asi do stresu prostě pořát musíš něco dělat navíc hodně fyzicky náročná práce a navíc třísměnný provoz což je taky nával na tělo a psychiku zkrátka sem to nevydržel a odpad a teďko se z toho těžko dostávam....

Tome, to jsou jenom nervy a psychika, jak už tady bylo napsáno; žádnou chorobu bych za tím nehledal. (Za sebe nemůžu radit návštěvy odborných lékařů, protože mě každá návštěva doktora rozhodí víc než cokoli jiného.) Jenom "kontrolní otázka" - přestáváš to vnímat při plné práci nebo se to naopak zhorší? To by mohlo napovědět něco o vlastní podstatě tvých potíží. Jinak číst si v přehledu nemocí (repetitorium, domácí lékař, seznam nemocí, úrazů a příčin smrti atd.) je ďábelský nápad - tam zjistíš, že máš nejrůznější příznaky všech existujících chorob kromě zánětu vaječníků. A k tomu očnímu: kdybys mohl mít zelený zákal, pak ve tvém věku snad jedině tzv. juvenilní glaukom, který je velice vzácný. Zase otázka: je oko na pohmat znatelně tvrdší? Vidíš kolem bodového zdroje světla (žárovka, pouliční lampa) duhové kruhy, které po mrknutí nemizí? Takže chladnou hlavu, uvolni se a uvažuj střízlivě. Přeju pěkné Vánoce bez stresů a obav.

Přesně tak Tome, jen do ní, do mrchy jedné!!!! :-)

asi máte pravdu a neni se čeho obávat musim to zvládnout kurwa už mě to nebude srážet na kolena !!!!!!!

Ve 20:00 budu na www.xchat.cz v sekci pokec a klábosení, místnost"panická porucha", všichni jste zváni:-)

Přesně jak píše Barča, radši tam jdi teď než pozdě...za to nic nedáš, když se ti tam nebude líbit tak tam už nemusíš...

Tome, na vyšetření klidně jdi, to ti neublíží, ale bolesti hlavy mají miliardu různých příčin, mezi které patří prkotiny jako stres, hlad, nedostatek tekutin, únava, chybění nějaké prvku nebo vitamínu atd, atd.
Osobně si myslím, že jsi skončil se školou, nastoupil do práce, prostě životní změna, na kterou zareagovaly tvoje nervy a krom fyzických projevů to mohlo spustit to, co popisuješ. To se stává docela často. Běž k psychologovi nebo psychiatrovi určitě, jinak může být hůř. Nic tím neztratíš.

Je to stav který trvá max. 30 minut, najednou se ti udělá zle a začneš mít některý příznaky co jsem sem teď vložila...

Tom:a nemáš panický ataka?

Psychické příznaky
-Pocit ohrožení
-Pocit napětí
-Strach
-Nadměrné obavy a starosti
-Katastrofické myšlenky
-Katastrofické představy
-Obtíže s koncentrací
-Nespavost
-Nadměrná bdělost
-Nadměrná ostražitost
-Ospalost
-Lekavost
-Podrážděnost
-Pocit vnitřního chvění
-Pocity odcizení
-Pocity nereálnosti sebe nebo okolí
-Pocit únavy
-Neschopnost odpočívat
-Záchvaty panické hrůzy
-Úzkost z očekávání
-Spánkové problémy
-Napětí ve svalech

Tělesné příznaky
-Zrychlené dýchání
-Pocit nedostatku dechu
-Bolesti hlavy a svalů
-Třes
-Zvýšená únavnost
-Bušení srdce, rychlý tep
-Závratě
-Tíha nebo svírání na hrudi
-Pocení
-Červenání nebo blednutí
-Nechutenství
-Nutkání se přejídat
-Sucho v ústech
-Pocity na zvracení
-Zvracení
-Mravenčení rukou, rtů, nohou
-Sevření v krku
-Obtíže s polykáním
-Píchání u srdce
-Rozmazané vidění
-Zkrácení dechu

samozřejmě před kámošema jako by nic ale přitom jsem docela trpěl...nechci vypadat jak nějaký ubrečený děcko ale myslim že tohle tyhle stavy nejsou sranda

aKaCIA máš pravdu o víkend sme byl u kámoše a jak mě bolí ta záda tak mě píchalo jako by u srdce newim kde to bylo přesně ale já dostal strach že jde na mě infarkt a hned se mi udělalo špatně ale jen proto že sem se dostal do těch úzkostnejch stavů....

Tom:Teď je to oční vyšetření a EEG, za pár dní to bude něco jinýho. Může se stát, že se začneš sledovat a budeš žít ve strachu že ti něco je kdykoliv tě někde píchne...

já newim prostě sem začal od září pracovat dotý doby jsem chodil do školy hlava mě nebolela prakticky nikdy jednou za půl roku ale když sem se vyspal nebo tak sem byl ok no a po dvouměsících an ěco makání sem odpad strašná bolest hlavy a zad tak sem koumal na internetu že z jednou příčinou bolesti může být nádor a já se to prostě asi vsugeroval a mam strach protože ta bolest někdy ustoupí někdy ne ale třeba minulej tejden mě nebolela skoro vůbec takže si myslim že je to od páteře a od těch nervů:(( a nebo jsem začal trpět migréna...tim horší že na naurologii sem objednanej až 5.1.(((