Můj Problém help

Dito,žijete ještě?

Dito,tento týden také nestíhám, ale občas se do pošty podívám, kdyby náhodou... Mějte se hezky.

Tome, držim palce. Petře, máte pravdu, asi musíme na "nezasvěcené " působit jak cvoci a také máte rozhodně pravdu v tom, že pro nás jsou běžné starosti ničím. U mě to došlo až tak daleko, že když mi nedávno oznámili poměrně závažnou a těžko léčitelnou nemoc, vůbec to se mnou nehlo. Přitom věřím, že netrápit se nešťastnou láskou, po lékařově diagnóze bych se sesypala. Je to jakoby jsme věděli, že nic horšího a bolestnějšího nás už nepotká. Jediné z čeho mám opravdu strach je, že by se jemu mělo něco stát, že by měl nějak trpět. Mám v těchto dnech fofr, hlídám děti kamarádce, která je v nemocnici po operaci, takže nestíhám nic. Jakmile si však dám dohromady elektronickou poštu, ráda vám napíšu mail. Zdravím. D.

Dekuju Vam za prispevky a v nejblisi dobe se ji na to zkusim zeptat, uz drive jsem ji neco mimodekem naznacil, takze by neco takoveho mohla cekat, ale nikdy se k tomu nevijadruje a na toto tema nemluvi, pak si nejsem jist jestli by ji to nemohlo nejak zaskocit a uz by sme nebyli ani kamaradi a obavam se ze tusim co mi rekne, nejspis ze nejsem jeji typ :-( . Ale zkusim a uvidim.

Dito, to jsme teda pacienti co ? Jestli tohle čte někdo, kdo to nezažil, tak neví která bije a nechápavě kroutí hlavou. Vůbec netuší, že běžné problémy které přináší život, pro nás nejsou vlastně žádný problém a vše řešíme v pohodě. Hlavně chceme na chvíli zapomenout...

K certu Jano, to jste se sekla! Tady nikdo nechce hubnout! Coz me privadi k myslence, ze stihlost neznamena stesti. Ja mam supr figuru a je mi k nicemu. Petre, musim si domu pozvat nakyho programatora ci tak neco,pak se rada ozvu. P.S. Smrti se take nebojim,ani fyzicke bolesti.

Poradíme Vám jak zdravě, bezpečně a dlouhodobě zhubnout. Přizpůsobíme se Vašim potřebám i životnímu stylu. Garantujeme Vám dosažení cíle, veškeré informace, 7 denní kurz hubnutí zdarma, registrace na: www.snama.cz/dieta :-)

Dito, až to půjde,ozvěte se. Můžeme to rozebírat do nekonečna.

Nevim,treba je tohle prave ten rozdil mezi muzi a zenami.No, kdyz si treba predstavim, ze by se ji melo neco stat a on ze by se trapil, to bych nechtela. To at jsou radsi spolu.Ja ji znam,je to fajn holka,maji se opravdu radi.zavidim,ale preji mu to,at to zni jakkoliv uhozene. Jeste chci rict, ze on neni zadnej ideal, je arogantni, namyslenej a rad se vytahuje. Ale koho clovek miluje si nevybira. Me kazda jeho negativni vlastnost pripada jak pozitivni. Uf,nekdy si rikam,ze jsem fakt koza,ale nemuzu si pomoci.Tezko zapomenu.

Dito, z toho že je šťastný s jinou, nikdy nemůžete být šťastná vy sama. To byste nebyla upřímná ani sama k sobě. Myslím, že vy mu můžete opravdu od srdce, přát jen pevné zdraví.Mně ta léta trápení přinesla jen jedno. Nebojím se smrti.

Tome, Petr ma urcite pravdu, urcite bude dost zmatena, protoze ji zrejme nic takoveho nenapadlo, takze bude nejprv asi odmitava, nesmis spechat,dej ji cas, at se ji to rozlezi v hlave.Zacne o tobe vic premyslet,treba i srovnavat se svym soucasnym klukem a pokud nebudes vlezly a zachovas si vlastni tvar, ikdyby te odmitla, nezanevre na tebe. Pamatuji, ze jsem v patnacti hrozne chtela chodit s jednym klukem,nemel nejprv zajem,ale po pul roce se mu to rozlezelo a rekl mi,ze me ma rad.Tenkrat jsem se zalekla a odmitla ho.Clovek casto,kdyz dosahne sveho,ztrati zajem.Mozna i proto Petre jsme tak dlouho nestastne zamilovani.Kdyby nase lasky byli od zacatku pristupne a snadne,treba bysme se tak zoufale nezamilovali.clovek tak nak vic touzi po tom,co nemuze mit.Tim to vsak nechci zlehcovat.Ja bych za jeho stesti dala i zivot,vse co mam a to ikdyby mel byt stastny s jinou zenou.Vlastne jsem rada,ze je stastny,zdravy a spokojeny.To je jedine,co me drzi nad vodou.Nikdy jsem netusila,ze jsem schopna tak nesobeckeho citu..

Tome, s tim kafem to samozrejme prokoukne, jak jsem psala, mohl bys podle toho poznat, zda ma zajem nebo ne. Vyhnul by ses tim primemu vyznani lasky a odtusil na cem jsi. Ja vim, clovek ma hrozny strach z odmitnuti, to je jasne. Nekdy je fajn jen snit a nenechat si vzit iluze. Popremyslej, zdali chces jiste vedet, na cem jsi anebo zda to na ni zkusis pres kamaradsky pristup. Casto se z pratelstvi vyvine laska a ta pak byva pevna. Takze pokud se rozhodnes postupovat pomalu, smej se na ni, zajimej se o to, co ji bavi, v pripade spolecneho zajmu (kolo, oblibena hudba, cetba nebo tak neco) bys to mel snadnejsi. Zeny a divky se rady prateli s muzi, precijen je to pro ne zajimavy pohled na svet. No a pokud nechces cekat, zvolila bych to pozvani, podle toho zda prijme budes vedet, zda mas sanci. Ja bych nejprv zkusila tento postup: az ji priste uvidis, hezky se na ni usmej, pozdrav, podivej se ji do oci. A pokud bude usmev opetovat, zkusila bych to pozvani. No, s tou kamaradkou, co je s ni stale, to nebude snadne, ale urcite se naskytne okamzik,kdy se od ni na chvilku vzdali.Hodne stesti a dej vedet. Petre, rada vam napisi, mam vsak nejake problemy s mailem, musim to dat nak do poradku, pak se rada ozvu. (tady pisu z mobilu, proto mi chybi hacky carky) Samozrejme se rada dozvim vas nahled na vec. Ja si nekdy pripadam jako sobec,ano, dokazi se vcitit do jinych, rada poradim a pomohu, jen nevim, zda to nedelam proto, ze kdyz se clovek zajima o starosti druhych,zapomina na sve.Je fakt,ze mam hodne pratel,kteri se mi sveruji se svymi trapenimi,ja se jim vsak sverit bojim.precijen,znaji meho partnera a clovek je neduverivy.Tome, jeste k tobe,ikdyby to nahodou nevyslo,snaz se prilis netrapit,divek je spousta a ac momentalne mas v hlave a v srdci jen tu jedinou,je velmi pravdepodobne,ze se v budoucnu objevi dalsi.Takze at tohle dopadne jakkoli,bude to pro tebe dobra zkusenost.drzim palce

Tomáši,jestli ti mohu poradit,na nic nečekej a řekni jí to. Počítej však s tím, že její odpověď bude nejdřív záporná, protože jestli nic netuší,nikdy o tobě nepřemýšlela a bude překvapená. Tebe to ale nesmí odradit. Nech ji tak měsíc přemýšlet a zase to zkus. Už na to bude připravená.Pokud se s tebou vyloženě neodmítne bavit, máš napůl vyhráno. Potom jí dej třeba zlaté srdíčko na řetízku, aby pochopila vážnost tvého citu. Každá žena touží být milována a ty ji musíš nějak přesvědčit,že právě ty jsi pro ni ten nejlepší.Tak se snaž,aby nebylo pozdě.

Dito,vidím že máte dobré srdce a vaše trápení vás naučilo vcítit se do bolesti jiných a snažit se jim pomoci.Pokud budete mít zájem ozvěte se,alespoň bych se vám pokusil napsat, jak by působily vaše city na mě, jako muže. botax"email.cz

Asi se seznamili na SS, tak moc dlouho ne, ale na jeden predmet sme spolu na ZS sedeli, tak s tim kafem by to asi prokoukla a nevim co by na to rekla. Vim ze jeji pritel je z jineho mesta a vida ho snad jen ve skole. A kdyz jdeme ven tak vzdy chodi s kamaradkou.

No, je to bud' anebo. Já být Tebou, tak nejprv nenápadně prosonduji terén. Jak jsou na tom s přítelem a tak. Ale nenápadně. Nebo jí pozvi na kafe nebo něco a podle její reakce by se dalo případně usoudit jestli by o Tebe měla zájem. Jste dobří kamarádi nebo jen známí? A co ten její kluk, znáte se, jak dlouho jsou spolu?

Resim dilema, jestli ji to rict nebo ne, protoze jelikoz se zname uz 9 let tak pochybuju ze by se neco nahle zmenilo casem, ale bojim se jeji odpovedi :-(

Dito,omlouvám se,ale více se svěřovat nemohu.Ten můj případ je dost specifický na to, abych byl odhalen, třeba mojí ženou. Dík za odepsání.

Mily Petre, dekuji za prispevek. Vy me desite, 31 let to uz je tedy sila. Bohuzel se obavam, ze me to taky hned tak nepusti. Budte si jist, ze ji na vas ale zalezi, jinak by vam nevolala. To ON by mi nikdy nezavolal, ani neposlal smsku. Mozna je jen na sveho partnera uz zvykla a nechce nic menit, mozna vas ma rada oba. Ale pokud na vase vyznani reaguje jak jste popsal, jiste ji nejste uplne lhostejny. Budte rad, ze ji mate alespon jako kamaradku. Co ja bych za to dala. Nejak totiz na me nefunguje ono: sejde z oci, sejde z mysli. Ikdyz jsem ho rok nevidela, milovala jsem ho den ode dne vic. Vidim ho tak max. 5krat do roka, nez jsem mu rekla co citim vidali jsme se kazdy tyden. A o te nadeji: nekdy si predstavuji, jake by to bylo, kdyby mi rekl, ze me miluje. Vubec nevim, jak bych reagovala.. O sex mi vubec nejde, taky jsme spolu nikdy nic nemeli, veskery telesny kontakt byl pouze podani ruky na podzrav. Obcas me poplacal po zadech. rada bych vsak prala jeho pradlo, varila mu a starala se, aby byl spokojeny, divala se jak spi, chtela bych vedet jaka je jeho plet na dotek, jak mu voni vlasy. Ale nevim, zda bych sebrala odvahu opustit sveho soucasneho partnera a jit do neceho nevzpytatelneho, protoze souziti je vzdy tezke. Mozna ta vase vas ma rada a taky jen nechce menit zazite. Co Vy, opustil byste kvuli NI svou soucasnou partnerku? Omlouvam se Tomasovi, ze mu lezem do diskuze, snad mu to neva :-)

Dito,píšete přesně to, co prožívám já. Jen je tam menší časový rozdíl.Trvá to 31 let. Jsme oba zadaní, ale občas mi zavolá, nebo napíše jen jak se mám ale nic co by mě zahřálo u srdce. Věř mi, než tohle, bylo by lepší úplně zapomenout.Vůbec nevím, proč mě kontaktuje.Když ji řeknu že jí miluju,dokáže jen odpovědět, že je to těžké, nebo abych se netrápil. Já ale cítím vždy nějakou naději a o to horší je ta bolest,když je vše beze změny.Cítím se před ní trapně,někdy úzkostí nemůžu do toho telefonu ani mluvit a to jsem chlap.Ještě musím podotknout, že jsme spolu nikdy nic neměli.Už od dětství ji ale patří mé srdce.