Nebezpečné myšlenky

vendo podobne myslenky mam i ja nevim jak je to mozne jeste pred 4mesici jsem na nic tak hrozneho nemyslel. stale premyslim jak se toho zbavyt ,ale proste to nejde pripadam si jak uplny cvok.prece musi neco existovat jak na to nemyslet. preji nam vsem co se takhle trapi aby zase vsechno bylo v pohode/ahoj

chtěl bych se svěřit,co trápý mě.před 2roky,se mě začaly honit hlavou myšlenky někoho pobodat,zabít,at.(někomu ublížit).samozřejmě nikomu ubližovat nechci,tak sem to řešil přes psychiatra.vyskoušel jsem hromadu prášků.bylo to někdy už lepší,ale pořád se to vracelo(někdy to bylo tak silný,že jsem chtěl ženu poslat z bytu,abych jí nemohl ublížit.je to zdravotní sestra a moc mě pomáhá!)před třemy měsíci sem začal brát COAXIL.po měsíci a půl jsem se cejtil o dosti líp,ale pak se mě to zase vrátilo.tak jsem se z psychiatrem domluvil,že vyskoušíme psichologa.zatím jsem tam byl jednou,tak nevým.hodně mě pomohly příspěvky na těchto stránkách,vždy mě uklidněj,že v tom nejsem sám a doufám,že se všichni(co mají ňáké problémy)uzdravý a budou moct žít normálním životem.mějte se a čau

Qistynka: byla uz si s tim u doktora? myslim psychiatra, mozna by ti pomohl, dal leky na zklidneni, treba jsou to nutkave myslenky, hlavne se jimi zkus netrapit, protoze cim vic se jich budes bat, tim vic te zacnou pronasledovat, deprese je hrozna, ja se taky nekdy vrazdim v myslenkach, lec mam i mnohem horsi obtize tak to neresim a nemyslim na to kdyz me to zrovna netrapi, no urcite chodim k doktorovi, kdyby mi bylo zle jako tobe

ja no je pro me hodne tezke tohle nekomu rikat protoze jen malo kdo me pochopi.. ale ja se bojim sama sebe.... A nevím co stím delat.... sem ve strasných depresích v noci se budím s pocitem toho ze sama sebe zabíjím že si držím jednu ruku abych se neuškrtila je to strasnýý

nejsi pánem svých myšlenek tak docela.Kromě tvojich myšlenek,zasahují do tvé mysle ještě dva zdroje.Tichý hlas a silnější hlas,tvoje já se vzpouzí,ale je někdy umocněno,jindy mimo svoji kontrolu.Na co se člověk dívá v to se mění,to je zákonitost,budeš sledovat román a už budeš se stotožňovat s nějakou oblíbenou postavou,budeš číst knížku a zůstane ti hodně v mysli co tě oslovilo,proti negativním myšlenkám vzdoruj něčím co tě povznese nad depresy.

myšlenky jsou trýznivé hlavně tehdy,jestli člověk nemá zázemí ve vyšší moci,pokud Bohu předám své problémy a poprosím o klid v srdi,nebudu se trýznit,myšlenky jsou jednak naše a jednak od zlého,který nás mučí a navádí k vraždám,sebevraždám,tomu co nechceme,může nám implantovat záblesky myšlenek,že vypadají jako naše,ale ve skutečnosti tomu tak není.Vyvarujte se zaplést do okultismu,hypnoze,esoterice,věštění apod.v tomhle vám pomůže hluboce věřící člověk.Ani psychiatr,psycholog neodstraní navždy problém a navíc léky ničí krev,další organy a oblbnou ještě více.člověk je psobnost a pokud ho stále někdo řídí,je jak robot.Možná se mé radě někdo vysměje,ale mě to fakt nevadí,jsem vyléčená z trýznivých myšlenek,pp,neuroz co potkávají všechny lidi citlivě založené.

Pro Elis: Zavři se doma, hodně řvi a boxuj do polštáře, dokud budeš mít sílu! Opakuj každodenně a za pár týdnů myšlenky samy zmizí... pramen: kniha Nemoc jako cesta ke zdraví, vydal Oldag Ostrava

Obávám se, že Míše nerozumíte. Je to totiž opravdu strašný. Potřeboval bych s tím poradit jaká léba skutečně pomáhá. Jde o myšlenky, které člověk ani nechce aby ho napadali. Nemůže se ani v klidu uvolnit... Prosím poraďte mi, trpí tím moje životní láska a tak moc se chce vyléčit. Každým dnem je na tom hůře a hůře... Prosím Jak se to dá léčit a odbourat? Jsou nějaké prášky tlumící tyto myšlenky?

No jo, prášky a zase prášky, to jste celí vy, doktoři. Zkus třeba vyměnit psychoterapeuta - doporučoval bych někoho, kdo dělá HAP.

Máš jenom obsedantně kompulzivní poruchu. Vyměň psychiatra a nech si napsat nějaká kvalitní antidepresiva a bude po myšlenkách.

Myslím si, že já mám doopravdy nebezpečné myšlenky. Několikrát týdně si představuji, jak někoho vraždím, podřezávám apod., mám velké nutkání někoho zabít. Mluvila jsem o tom se svým psychiatrem, ale léky proti agresivitě prý neexistují, doporučil mi jen psyhoterapii, které ale nevěřím, protože jsem ji už asi rok a půl absolvovala a nikam to nevedlo. Nevím, co mám dělat, do blázince nechci, a tak se denně nervuji, že možná jednou budu ve vazbě čekat na soud za vraždu... Strašně se bojím.

Ahojky S* a Danielo, moc vám děkuji za odpovědi. Navštívila jsem kinezioložku, bylo to fajn už se těším na další návštěvu. Je to úplně jedno čeho se bojím, hlavně jsem to já sama, kdo mě straší. Děkuji za povzbuzení, a přeji krásný večer. Miška

Misko nenapsala si ale čeho se bojíš?Také jsem dřív mívala neopodstatněný strach. Nebylo to příjemné žití. Ale možná tě uklidním, že to bylo také ve věku 17 let. Přešlo to. Teď je mi 24 a mám se dobře. Bohužel ti ale nedokážu říct, co jsem pro to udělala, jak se sebou pracovala, jak to zmizelo. Ale zmizelo. A doufám, že na furt. Ťuky ťuk...Držím palce.S*

Ahoj Miska, laska nas sice nespoji, som zena a mam 30 rokov, ale tie nebezpecne myslienky si ustraz a chod sa s tym zdoverit niektoremu dobremu psychologovi. Je to tazke zit s tym, oni ta naucia ako s nimi pracovat, a ako sa ich zbavit.

Ahoj Miska, laska nas sice nespoji, som zena a mam 30 rokov, ale tie nebezpecne myslienky si ustraz a chod sa s tym zdoverit niektoremu dobremu psychologovi. Je to tazke zit s tym, oni ta naucia ako s nimi pracovat, a ako sa ich zbavit.

Ahojky, je mi "teprve" 17, ale ráda bych se s vámi podělila o své myšlenky. Nadpis možná trošku straší, ale to není cíl. Poslední půlrok mě zlobí myšlenky, straší mě a vyhrožují mi. Budím se dosti brzo a nemohu se moc dobře soustředit. Vím že to je pro mě výzva jak zvládnout sebe sama, jak najít sebe sama a objevit v sobě sílu. Za to, čeho se bojím, se ale dost stydím, proto se o tom bojím s někým mluvit, protože vím, že si o mě pomyslí, že jsem naprostý blázen. Vím že já jsem pánem svých myšlenek, ale někdy je těžké jim říct STOP. Proto, všichni, kdo mě malinko chápete, kdo máte z něčeho strach, pojďte, můžeme si povídat. Láska dříme v našich srdcích, třeba ji společně probudíme:) Miška