Nelezl někdo z vás podstatu života

:-) Bylo to zlobení.

Měj se fajn.

Ahoj Alenko,
zrovna před chviličkou jsem četl Tvůj příspěvek na diskusi o Kristu.
Přesně jsi to vystihla.
Ale,ty noční příspěvky - bylo zlobení - víš to,viď - cítil jsem to,ale netušil jsem od koho to pochází,došlo mi to po předčtení Tvého příspěvku mě. Musím se nad tím pousmát.
Měj také hezký den.

Ahoj Milane,

:-) Jasně, to nikdo neví co by se dělo. A pokud to někoho zajímá, nechť nad tím přemýšlí. Budou to ovšem jen domněnky a teorie, jak sám píšeš. Ty nemají opravdu nic společného s prožíváním skutečného.:-)
Jen mi to v daný okamik přišlo na um jako zajímavost.
Bibli jsem nikdy nečetla a příběh o Ježíši neznám..:-)
Chci se ovšem podívat na filmové zpracování - Poslední pokušení Krista.

Hezký den ti přeji.:-)

Ahoj Alenko,
tak o tomhle jsem nikdy nepřemýšlel a skutečně nevím co by se dělo. Pokud bych se do toho pustil,byla by to jen teorie a né skutečnost.
To proč země rotuje tímto směrem má svůj význam také,ale na to neumím odpovědět,tak jako neumím odpovědět na to proč náš obíhající měsíc je k zemi přivrácen jen jednou stranou,zrovna tak neumím odpovědět na to proč v naší geologické minulosti se mnohokrát změnila polarita . Geologie mě také velice zajímala, ale globální tenktonika se již běžně vyučuje na školách.
Teorie odvádí od skutečnosti.
Uvedu zrovna náboženský příklad na kterém je to nejvíc patrné.
Jistě jsi četla někdy bibli a nebo slyšela příběh o ukřižování Ježíše.
I přesto,že nikdo z nás tam nikdy u toho nebyl a skutečně nevíme zda se ten příběh odehrál a nebyl jen vymyšlen, i přesto vzdělaní či nevzdělaní lidé vedou o tom nesmyslné spory již dva tisíce let,vidíš jak je to vše absurdní a dětinské? Jsou to jen teorie.
Žijeme tady a teď, a všechna ta historie je minulostí a nelze ji vrátit a tím pádem změnit - je to mrtvá věc,tak nač se tím zabývat?
Takto mozek tříští energii tolik potřebnou k vhledu,který odkreje to co myšlení přikrývá.
Tím předchozím příběhem o cestě za poznáním se už nezabývej,ať ti z toho nevznikne překážka.
Myšlení musí pracovat racionálně,aby
nesklouzlo do zbytečných teorií a nesmyslných sporů. Takový život je promarněn.
To už je lepší jít s přáteli na skleničku a příjemně se pobavit.
Člověk z toho nesmí dělat vědu,pouze zůstane lidštější než ostatní,nic víc - nic míň.
Měj se pěkně.

P.S.: a proč země rotuje právě tímto směrem a ne obráceně?

Ahoj Milane,

zatím se nevyjádřím k rvému psaní. Mám otázku, ted mě napadla.

Kdyby, čistě teoreticky, bylo možné změnit rotaci země po směru hodinových ručiček? Co by se dělo?

Hezkou noc.

Ahoj M,
zřejmě vím kdo se ptá,ale dobrý dotaz.
Každý kdo se stává vůdcem kazí ty které vede,že jim dovolí aby ho uctívali. Oni kazí zase jeho,že se nechá uctívat.
Každý ať žije svobodně podle svého uvážení.
Já za sebe,bych nechtěl být vězněm těch co by mě uctívali. Pak nejde o svobodu,ale otroctví.
Měj se pěkně.

Teda milane!Ty si založil nějakou sektu,ne?

Život je jedna velká zkurvenina!

Chlapče, lituji tě, vždyť nevíš, co činíš...

Ahoj Alenko,
Když jsem byl malý chlape,přicházely mi na mysl myšlenky smysluplnosti našich životů.
Nějak jsem věděl,že se prostě rodíme a umíráme pořád dokola, a že jde o neustálý cyklus. Také jsem přemýšlel o tom, jestli to není jenom hra mojí mysli,která se tím chce vyhnout skonu.
Při těchto úvahách se ozýva nitro,které rozumí,chápe a ví.
Znáš ten vnitřní pocit, když se pro něco rozhodneš správně.
Vyrůstal jsem v nevěřící rodině a když jsem si chtěl s někým o něčem popovídat,narazil jsem na nepochopení,takže časem všechno ve mě toto intujitivní poznání usnulo.
Miloval jsem z celého srdce inteligentní a moudré lidi,cítil jsem nějak,že je to má krevní skupina.
Politiku a církve jsem,ale nemusel a v lásce už jsem je vůbec neměl. Vnitřně jsem cítil tu neupřímnost a slepou poslušnost.Od mala jsem měl vrozenou lásku k lidem. Jako malý kluk jsem měl kamaráda s kterým jsem seděl na lavičce a čekali jsme až půjde někdo ze starších lidí, abychom mu mohli odnést nákup domů atd. Vedle toho jsem se neubránil takovým lumpárničkám jako bylo kouření a po šestnáctém roce i konzumace alkoholu,brali jsme to spíš jako dobrodružství.
Kolem třicátého roku se ve mě začínala odehrávat změna,začal jsem cítit,že to co žiji není to co bych vnitřně chtěl i přesto,že jsem po finanční stránce byl natom mnohem lépe než většina z mého okolí.
Nějaký čas jsem docházel, do evangelického sboru kde jsem předpokládal,že by tam mohli
být slušní lidé.
Opak byl pravdou,slušnost byla jen pláštíkem přikrývající rivalitu,názorové střety,
žárlivost na ostatní sbory a nesnášenlivost pro jakýkoliv jiný druh vyznání. To mě ovšem utvrdilo v tom, proč jako dítě jsem ty církve v lásce neměl a to zdaleka nepíši o všem.
Při přečtení Ježíšova života,jsem cítil nesmírnou radost ve svém srdci, jakou jsem před tím nikdy nezažil.
Moc jsem nechápal co se děje, když jsem najednou z ničeho nic začal pociťovat stigmata na rukou, nohou a občas trnovou korunu na hlavě - vůbec to nebolelo.
Nebyl to vnější projev,jak je všeobecně znám. Dnes už tomu rozumím. Proces pokračoval dále - část ruky byla jeho rukou,pak celá /levá/,pak část těla a nakonec celé tělo /Kristovo/.
Během té doby jsem cítil veliké znechucení nad poměry ve shromáždění a měl jsem nesmírnou touhu poznat Boha. Říkal jsem si,že pokud existuje Bůh,tak bych jej měl poznat i za života. Tím jsem se zbavil vnitřně veškeré závislosti na lidech,knihách,
názorech a ideálech. Následovalo vnitřní vyučování osudovosti - co komu provedeš se ti vrátí stejnou měrou - je ukázáno a zažito, že hněv je vstupní branou zla na tento Svět,že má člověk svobodu rozhodování, kterou cestou se dá a kolik životů bude muset ještě podstoupit a co vše se v každé bude muset naučit atd...
Po tomto poučení dochází k prožitku a pochopení Božského a Satanského principu.
Během této zkoušky se mé vnitřní já přiklonilo k Božskému principu jímž je Kristus,ale né Ježíš - Kristus je duch Boží
a z jeho srdce do mého srdce proudilo světlo granátové barvy a vyplnilo každičký kout mého těla jenž bylo naplněno nesmírnou blažeností.
Pak mé vědomí bylo vtaženo do neosobního ničím neposkvrněného bytí - čisté bytí - a projevená čast je Kristovo tělo v němž je zahrnotu celé stvoření od počátku věků.
Pak je ukázáno, že každý člověk je Boží dítě a všichni jsou si rovni.
Rozdíly jsou vytvářeny lidskou myslí.
Nemluvím zde o barvě pleti a tak dále,mluvím o vnitřní Božské podstatě života.
Základ byl položen a teď už záleží na člověku jak s ním naloží,ale učení tím nekončí. Je vrácen opět do života,jako vědoucí,čímž se ale kontrasty ještě více vyostří. Vy chápete pomáháte,oni nechápou a chtějí ovládat.
Takže po nějakém čase jsem odešel znechucen a snad i proklet.
Hledají novověrce a činí z něj dvakrát většího syna pekla,než jsou oni sami.
A tak je to s každou organizací.
Pozice mohou být ve výrobních sférách,ale nadřazenost ne.
Po tomto zasvěcení se aktivují v těle takzvaná energetická centra a než dojde k diskusi či setkání nebo sledování určitého televizního pořadu, tak ty víš s kterou úrovní máš co dočinění a od toho se učíš.
Tělo je úžasný Boží nástroj,není to jen fyzika, jak ji známe.
Takže na počátku je láska, první stupeň - poznání,druhý stupeň - vykoupení neboli osvobození,třetím z těch vyšších.
Záměrně nepopisuji nižší stupně.
Časem člověk pochopí, jak je vše ve společnosti utvářeno,proč lidstvo žije v tak žalostných podmínkách a pomáhá ostatním to pochopit,aby i ti co si to přejí mohli z těchto strastiplných podmínek vystoupit.
Tak toto je má cesta za poznáním.
Měj se zatím moc hezky.

Zajímavé, nikdy jsem se nad tak,až existenční otázkou nikdy nezamýšlel. Čím více nad ní přemítám, tím více docházím fakticky k hrůznému závěru, že smysl života vůbec, ať jako jedince, nebo lidstva celého, vlastně žádný neexistuje.
Už jen zcela nepochopitelná drzost, že si mě bez mého vědomí někdo naplánoval, abych se narodil! Jaký to má smysl? Nevim,a nevite to ani vy! Pletete si smysl s nutností probít se životem, pokud možno s co nejméně šrámy. Ale jaký to má smysl a pro koho, nebo co? Ve prospěch čeho? Chápu přdešlé filosofy, že je lepší žít s láskou a pozitivním přístupem, ale pořád to není smyslem, tedy jinak řečeno cílem života. To, že tady jsme, je strašná záhada, nevidím jediný důvod, proč si nás, lidstvo, někdo vymyslel. Život mě sice baví, snažím se z něho dostat to, co mě těší, ale je to jen nutnost, jak co nejlépe přežít. Ale žádný smysl, ani cíl v tom nedohlednu pořád nevidím. Teď mě někdo posuňte dál, už jsem z toho úplnej šogor. Krásný den...:-)

Pardon - bdělá nepozornost - opomněla jsem se podepsat před vložením předešlého příspěvku.

Ahoj Milane,

Ano, je to bdělá pozornost.:-)

Jak ty sám si přišel k těmto poznáním?

Měj se moc hezky.:-)

Ahoj Alenko,
co je střed?
Z lidského hlediska je to pozorovatel - malé ego,které je tvořeno obsahem svého vědomí.
Z tohoto obsahu vzniká hodnocení,posuzování a tvorba představ.
Tak například se setkám s nějakým člověkem. Podle mého vnitřního založení, je mi buť milý či nepříjemný a na základě tohoto prožitku ve mě vyvstala tato představa. Při dalším shledání, nejde už o styk dvou lidských bytostí. Jde o styk dvou představ, což vylučuje opravdový vztah.
Takto vznikají představy národní,politické,
náboženské,ideologické,skupinové,rasové,
sektářské,profesní i osobní.
Jde tedy vždy o setkání těchto představ.
Jsou rozvíjeny již od útlého dětství tradiční výchovou,vzděláním a propagandou toho všeho.
UVĚDOMĚNÍ této tvorby,je schopné vymazat tento starý mentalní návyk.
UVĚDOMĚNÍ v sobě obsahuje BDĚLOU POZORNOST,která je neosobním svědkem všeho dění.
Myšlení tříští energii potřebnou pro vhled do skutečnosti,proto je také překážkou.
Proto většina nahlédne skutečnost až po odložení těl,tedy ukončení činnosti mozku.
A jelikoš mysl v sobě zahrnuje tvůrčí princip,tak každá duše putuje do těch podmínek, které si sama vytvořila vědomě či nevědomě.
Měj se pěkně.

pardon, uvědomění.

Ahoj Milane,

Doposud mi tato otázka nebyla položena, nepřemýšlela jsem nad ní.
Budu tedy přemýšlet nyní nahlas.

Milá Alenko,
kdo pozoruje,zkoumá,učí se,hodnotí?
Je to střed?
Pokud ano,pak tento střed je částí celku a není celkem.
Co vytváří tento střed?
Je to myšlení, a my víme že myšlení je omezené a má své vlastní hranice - svůj Svět.
Vím,že to není zrovna jednoduché,ale předkládám to k uvážení.
Zatím se měj.

Skutečnost a přítomnost je naprosto prázdná a mysl každým okamžikem tvoří - vyplnuje v prázdném prostoru bez uvědomění si časové délky, prostor minulé přítomnosti, abychom je posléze mohli pozorovat, zkoumat, učit se, hodnotit, abychom ve tvoření skutečnosti a přítomnosti pokračovali po minulých zkušenostech dané skutečnosti?

Velmi ráda ti naslouchám, diskutuji, tvá slova mi mají co říci, učí mě novému a nezatěžují.:-)
Měj se i ty moc hezky, zatím.

Kdepak Aleno:-)
Radost z vlastních činů je nejsmyslnější podíl každého jedince v jeho životě.
Ostatní ať se také radují ze svých činů.