Nez primo vychrtlost,tak staci jen HUBENOST

Danko, knizku od Krcha mam doma, pokud je to ta sama. Jmenuje se "Bulimie aneb jak bojovat s prejidanim". To uz je dlouho, co jsem ji cetla. Ta je spise dobra pro ty co se prejidaji denne a zvraci nekolikrat denne. Mne se to netyka, ja se vetsinou drzim a od unora to bylo podruhe co jsem ulitla, ale poradne. Takze mne se zvraceni netyka. Ja bych spis potrebovala recept na to, jak dosahnout nechutenstvi, protoze jsem takove prasatko, kteremu chutna uplne vsechno v jakemkoliv mnozstvi a v jakekoliv kombinaci. Pochopila jsi spravne, ze bydlim sama. Takze kdyz jsem ulitla, tak jsem sla nekolikrat za sebou do kramu si nakoupit jidlo, jinak mma doma jen zdrave veci. To se Ti nedivim, kdyz si nejedla do 16.OO, ze jsi pak musela vyplenit celou lednicku, takove hladovky nejsou dobre, stejne to clovek nevydrzi. Lenisko, diky ze ses tak rozepsala. Mam hned na Tebe nekolik otazek. Kolik Ti je roku ? A ma nekdo v rodine cukrovku ? Jestli jsi ji dostala dedicne nebo treba z velkeho mnozstvi sladkosti ? Mas pravdu, ze skoro kazdy , kdyz holka zacne hubnout, si mysli ze bud neji nebo zvraci, to me desne stve. V praci si mysli, ze to chodim vyzvracet, kaslu na ne, uz je o tom nepresvedcuju. Co se tyce mesicku, tak mne je jedno ze je nemama, stejne deti mit nechci. Ty chces mit deti ? No napis, jak si prozila Vanoce, co jsi jedla apod. Pavlo, jeste k Tobe, no myslim, ze s tou tloustkou to tak hrozne nebude. Pijes opravdu hrozne malo, ja vypiju tak 2,5-3 l za den, ne ze bych se nutila, mam porad zizen. Nezhubnes hladovkou ani zvracenim, ale pravidelnym stravovanim bez nejakych extremu. Treba si kup i nejaky doplnek jako treba vlakninu nebo jablecny ocet. Co se tyce hubnuti, tak to nejak moc nepomaha, ze kdyz budes pit vice, tak zhubnes, ale zaplnis tim zaludek a nemas tak casto treba na neco chut. Taky se ozvi, jak si zvladla jist na Vanoce. A kolik Ti je let ? Tak ahoj holciny, drzte se jak umite a nepropadejte hned panice, kdyz se vam chvili nedari. Klarka

Ahoj Fibi je to dost trapné že?Taky jsme se zhrozila, když jsem si to teď po sobě přečetla, no já když něco takového píšu, moc na pravopis nekoukám (a tentokrát jsem si to ani nestihla zkontrolovat),což mě tedy neomlouvá, ale můžu slíbit, že si příště dám pozot, ne kvůli tobě, ale kvůli tomu, abych se už nemusela citit tak blbě.Pavla

Pavlo, ty nejsi hubená, ty jsi ještě dál - v PODVÝŽIVĚ. Víš snad co to znamená. Takže ti radit nebudu jak zhubnout. Obávám se ale, že ti tady "pomůžou" jiní, se kterými to není zdravotně (zejména psychicky) v pořádku.

Ahoj,dnes jen v rachlosti, musim si vase prispevky nejprve poradne v klidu precist, takze ted reaguju jen tak v rachlosti na neco. Danko Tobe napisu behem svatku, napsala jsi toho dost, nestacim ted natoreagovat.Pavlino, chapu Te, ze chces zhubnout, ale zvraceni neni rozumny reseni, nebudeme Ti tady psat, jak to udelat, aby to slo zvracet. Radim Ti spise ani s tim nezacinat, i ja nekdy na to myslim, kdyz se prejim, ale jsem rada, ze nezvracim, ma to moc spatnych nasledku jako napr. poraneni jicnu, hrtanu, krku, dehydratace, nedostatek mineralu a vitaminu, padani vlasu, nehtu, prekyseleny zaludek, padani zubu, kazy, je toho moc, nechtej to ! RAdeji se snaz rozumnou stravou a pohybem pomalu a jiste dospet k vytouzene vaze, ale pod 40 kg nechod, to uz je riskantni.Musim koncit, k ostatnim priste.

Mila Pavlo,radeji by jsi se mela venovat studiu ceskeho jazyka!

Nevím co mám dělat! Chci hrozně zhubnout ale nedokážu to vydržet nemám vůbec žádnou vůli:0(Měřím 167 a vážím 47 kg. Chci mít pod 45 ale na váze ani tak nezáleží mám hodně svaly a ty jsou prý těžší než tuk(8 let karate).Všichni ve škole mi říkaj že jsem hrozně hubená ale mě to tedy vůbec nepříjde. Mám tlustý stehna a zadek.Nevím jak s tím dolů když se někoho zeptám řekne mi že jsem magor ať se na sebe podívám a tluče si na čelo ale oni to nechápou.(nemůžu se váhově s ostaními měřit protože mám dost drobnou kostru takže tak o 5 kilo míň na kostech než ostatní.) Vy tady byste mi mohly požná pomoct.Mám takové tukové zásoby nad kolenama a nevím co snima všichni říkaj že tam na ty partyje cviky nejsou tak jsem se rozhodla že to shodím dijetama. Jenomže vydržim nejíst tak 3 dny a pak už nemůžu. No a když přede mne dá babička talíř plný palačinek všechny je snim a to si pak asi dovedete představit ty výčitky.Když jsem si představila kolik v tom bylo tuku šla jsem to vyzvracet, zkoušela jsem to podruhé ale vůbec mi to nejde ať dělám co dělám nedostanu to ze sebe. Nevíte jak na to?Když se mi to nepodařilo to ze sebe dostat nenáviděla jsem se už se na sebe nemůžu ani podívat do zrcadla pěkně se mi tan obraz hnusí. Taky jsem si někde přečetla že když budu hodně pít zhubnu je to pravda?Já vypiju asi tak 1/2 litru za den, ale mám období kdy mě stačí půl litru na 3 dny. Vím že je to hrozně málo ale já nepociťuji žízeň a nedokážu se donutit vypít víc, ale kdybych tak zhubla možná by to nějak šlo.Poradte prosím.A nepište mi že jsem podle váhy a výšky hubená to mi říkaj všichni ale podle toho se to měřit nedá. Když si někdo myslí že je tlustý a argumentuje váhou a výškou a všichni říkaj podle toho to brát nemůžeš jenomže když chce někdo zhubnout všichni se tím oháněj!Dík Pavla

Ahoj Klárko, tak jak čtu máme hodně společnýho. Já jsem taky jako dítě byla tlustá, všichni se mi posmívali, doma mi nadávali, hrůza. Těch snah o diety bylo bezpočet, ale vždy to ztroskotalo. Až 21.5.2000 jsem si šla koupit kalhoty, ve všech jsem vypadla děsně, většinu jsem ani neoblíkla, tak jsem se rozhodla k radikální změně. Vážila jsem neuvěřitelných 85kg na 167cm výšky!!!!!!!!!!!! Přiznám, dostala jsem se do bulimie, zhubla jsem během necelýho půl roku na 63kg, pak jsem se ani přemáhat, abych moc nejedla, nemusela, hubla jsem, během chvilky jsem měla 55kg a při vyšetření mi zjistili, že mám diabetes mellitus I.typu. O bulimii nikdo nevěděl a dodnes ani neví. Jak jsem začala, tak jsem taky hned přetala, jídlo mi chutnalo, nepřibírala jsem, tak jsem se klidně najedla, ráno 2 krajíce chleba a banán atd. Jenže najednou jsem měla opět 67 kg, glykemie hodně vysoký, sestra na diabetologii mně nadala, že jsem za poslední dobu strašně nadala a mně to vadilo úplně šíleně, jenže se mně podařilo ještě 2kg přibrat. A to už bylo neúnosný. Řekla jsem si a dost, začala jsem jíst míň, trochu cvičit, upravila si dávky inzulínu a jde to. Od září 2001 jsem se dostala na 54kg, ale chtěl abych jít pod 50kg. Diabetolog zatím velkou melu nedělá, jen mně jednou řekl, že mně pošle do poradny pro PPP, jestli ještě zhubnu, naštěstí na to zapomněl , snad si ani nevzpomene. Vzhledem k tomu, že ale nemenstruuju, tak jsem se dostala na gynekologii, paní doktorka tam je taky klidná, jen mně našla blbý výsledky a poslala mně na endokrinologii a to byl kámen úrazu, tady ta doktroka si mě pamatuje ještě z dob, kdy jsem byla tlustá a řekla mně, že menstruovat nemůžu, že moje tělo nemá potřebný látky, aby mohlo správně fungovat

Klárko, dneš už naposledy. Skončila mi škola, tak mám teď čas, tak píšu, co mě napadá. Je dobré na ty záchvaty bulimie nějak vyzrát (návody na to jsou třeba v té knížce od Krcha), jít něco dělat apod. Mě osobně pomáhá, když se "přejídám" (dávám do uvozovek, protože to není skutečné přejedení - ošálím to), tak jíst od každého trochu (různé kombinace po trošičkách) a hlavně hodně zeleniny. To je dobrý v létě. Jednu dobu mě moc pomáhalo kysané zelí. To jsem snědla třeba půl sáčku + několik kostek sýra tofu, nějaký salám a bylo po záchvatu. Nebo okurky apod. A to se ani neptej, co já v záchvatu spořádala (většinou to bylo hodně pečiva, salámu, sýru). Na sladké by byl možná dobrý meloun, to nevím, já mám "záchvaty" spíš na slané. No tak já končím a kdyby ses chtěla něco zeptat, co se těch záchvatů týče, tak napiš. Můžu se ještě zeptat, jestli jsi četla tu knížku od Krcha? Mě moc pomohla (v těch záchvatech), ale té touhy po hubnutí mě nezbavila. Nevím, jestli mám říct naštěstí nebo naneštěstí :-) Držím Ti palce o Vánocích, drž se a pak napiš, jak to probíhalo. Jedeš domů? Já naštěstí o vánocích se moc nepřejídám, připadá mi to až trapné, jak všichni skupují supermarkety, jako kdyby o vánocích měli jíst víc než přes rok. To přežírání je hnusné. Dokonce jsem v jednom časopise četla návod, jak se vyzvracet, když to s jídlem někdo přežene. Hnus! Tak se nedej a nebuď jak oni, jo?

Jo a ještě Klárko, víš, proč teď se nesnažím hubnout (i když po tom toužím)? Mám strach z bulimie, kterou jsem si skoro rok zažila, než jsem narazila na svépomocnou příručku o bulimii, která mi moc pomohla. To jsem celý den nejedla tak do 16-17 hodin a pak jsem se přecpala, den co den. Nezvracela jsem (srab), ale brala projímadla, abych se za to potrestala a hodně jsem cvičila. Vůbec jsem nemohla věřit svýmu pocitu hladu. Ale teď jo, poznám, kdy mám hlad a kdy už jsem najezená. Vlastně jím skoro normálně. Snažím se dietněji a jím s velkou úzkostí. Vlastně jíst nechci, ale vím, že jíst musím. Bojím se, aby se to nevrátilo a vždycky, když jsem z nějakého důvodu na pár dní omezila jídlo, tak jsem měla nutkání se přejíst. To ti chci vysvětlit jen to moje neustálé váhání, jestli hubnout nebo ne. Myslím, že jsi, Klárko, psala, že ti lidi váhají víc kil. Mě zas hádají tak o 5 kg míň. Říkají, že vážím tak 45-48 a když jim řeknu, že 53, tak vůbec nechtějí věřit, že můžu vážit přes 50, a dokonce jdou se mnou na váhu se podívat, že fakt nekecám! Myslím, že je to tím, že hubeně vypadám jenom od pasu nahoru a dolů už se nedívají :-( Ale celkový dojem tedy asi dělám hubenější. Ale jsem malá (166 cm), tvou výšku bych chtěla mít. Nerada i nosím podpatky :-(Moje prapůvodní příčina hubnutí byl můj táta - chtěla jsem, aby si mě všiml, nebylo to kvůli atraktivitě. Nejmíň jsem vážila tak 42-44 kg, je to už dávno, ale vím, jak to bylo super a jak jsem všechno stíhala a byla hyperaktivní a chtěla bych to vrátit.

Co se týče zdravotních problémů, tak to mě drží od toho, abych hubla. Někdy se ale tak nenávidím, že si říkám, že je to jedno a klidně ať umřu nebo jsem nemocná. Taky nějak po dětech netoužím, ale říkám si, že kdybych někdy chtěla, že by to byla škoda a ještě, že jsem si to zavinila sama. Taky mám strach ze žaludečních problémů, nikdy jsem se žaludkem problémy neměla, ale u nás v rodině jo a vím, že je to trápení. Na druhé straně jsem si to někdy i přála a uvítala bych to, aspoň bych zhubla. Řekla bych, že se to celé dotýká i sebenenávisti a tedy si chci ublížit.

Klári, to ti nezávidím, že to přišlo takhle před vánocema. To budeš pořád v pokušení. Já naštěstí na sladké moc nejsem (možná, že kdybych si řekla, že budu jíst jen sladkosti, tak bych zhubla, když mě to nechutná). Myslím, že ta chuť na sladké je proto, že se mu vyhýbáš. Já snídám skoro každý den ovesnou kaši (sladím ji lehce medem a rozinkami). Má to hrozně málo kalorií a zasytí to. Chuť na sladké pak není. Možná, že bys to taky mohla zkusit: půl hrnku vloček + hrnek vody/mléka) a krátce povařit. Nabobtná to a je toho úplná hromada. Asi by ti stačilo i míň. Mělo by to celé mít tak nanejvýš 200-300 kcal. Můžu se tě zeptat kde bydlíš, že máš doma tolik "nebezpečných" věcí, nebo to sis šla nakoupit? Pochopila jsem, že u rodičů už ne.

Kristyno, muj komentar byl pro holky, ktere se domnivaji, ze jsou pri parametrech pod 50/nad 170 silne. Snazil jsem se reagovat na jejich uvazovani zverejnene v teto diskusi. O anorexii a bulimii vim pomerne dost. Ale Klarka si nepripousti, ze je anorekticka a tak jsem se snazil reagovat na veci, ktere si pripousti.Klarko a spol., jste opravdu presvedceni, ze chcete postavu podle svych predstav i za cenu, ze budete mit vazne zdravotni problemy? Ze nebudete mit moct deti? Znate nekoho, kdo mel stejny nazor jako vy pred deseti lety a dneska si za nim stale stoji?

Ahoj vsem, sleduji tuto diskuzi a sledovala jsem i tu predeslou, ze ktere Klarka nakonec odesla.Ze zacatku jsem si myslela, ze to mas, Klaro, pod kontrolou, ale ted si myslim, ze uz v tom zacinas litat, uz jsi hubena a hodne, tak uz se dal netrap!Neni neco, do ceho bys mohla vlozit tu svou pevnou vuli a co by Ti nemohlo tolik ublizit? Jeste bych mela nepsat, proc jsem vubec tuto diskuzi sledovala. Chtela bych taky zhubnout, ale jen asi 4-5 kg, mozna ani tolik ne. Merim 179, vazim momentalne 63 kg,ale vetsinou jsem mivala kolem 60.Rozhodne v tom ale nevidim hlavni smer sveho zivota.Chci zhubnout proto, ze mam pritele, kteremu se libi stihle holky, ale ne vychrtle! On po mne nechce, abych zhubla, ale ja bych se citila lip. Jsem casto ve spolecnosti kluku,kteri preferuji stihlost a kdyz slysim, jak se bavi o holkach, ktere jsou trochu silnejsi, tak je mne z toho smutno, ale sveho pritele miluju a nechci, aby od svych kamosu poslouchal, jak jsem pribrala a ze uz to neni ono.Takze jsem trosku upravila jidelnicek a snazim se vic hybat, taky jezdim na rotopedu.Mam narocnou praci, takze casu je min, ale snad vydrzim.Taky kvuli praci musim vypadat dobre. Napisu Vam, jak pokracuje moje hubnuti, ale urcite necekejte tak nizkou vahu,jako u Klary.A rozhodne bych chtela deti, tak nechci moc zhubnout.Pa Julie.

Klarko, je mi te hrozne lito. Ale neda se s tim nic delat. Kazdy hrajeme v zivote nakonec sam za sebe. Doufam, ze tvoje telo ty experimenty nakonec prezije.

Klárko, víš co mi přrijde divný? Že na jedné straně v každém druhém příspěvku tvrdíš, že diety jsou k ničemu, nejsou zdravý atd. - a přitom vzápětí popisuješ co všchno "smíš" a "nesmíš" jíst ... právě tomu bych já říkala dieta ...

Lukasi, jo mela jsem hnusny detstvi, byla jsem tlusta, deti se mne smaly, nebyla jsem stastne dite, ale pravy opak. Ale neresim to v dospelosti tim, ze bych chtela hubnout proto. Jen se mi to libi a chci byt hubena, libi se to mne, i kdyz se to nebude libit celemü svetu, tak mne to bude jedno. Co se tyce potlaceni pohlavnich znaku, tak to mne ve 24 letech nehrozi, to se zeptej nejake 13lete, v te dobe o to jde. Danielo, no priznavama, ze trochu ppp mam, rekla bych to takhle - mam bulimii bez zvraceni !

Ja tomu vsemu nejak nerozumim. Je pravda, ze anorekticky se brani byt dospelymi tim, ze se snazi potlacit pohlavni znaky (prsa, tvar postavy, menstruaci) ? Klarko, ty jsi mela nejake problemy v detstvi ? Jake problemy vlastne resis tim, ze si nicis zdravi ? Nebo touzis vypadat atraktivne ? Pro koho vlastne ?

Klarko!Bud stastna, ze Ti nejde zvracat. To by si padla este do vacsich problemov, ved asi vies.Takze priznavas, ze mas este stale ppp? Ja priznavam, dokonca poznam sposob, ako sa z toho dostat, ale est estale si nedokazem predstavit, ze by som mohla byt aj s nadváhou stastna.Toje moj problem. Dlho som ratala kalorie. Uz to nerobim. Vyliecenie je zrejme, az ked prestaneme byt take prisne a prestaneme kontrolovat, co jeme, bude nam to jedno.Mne to jedno nie je a obavam sa, ze ani nikdy nebude, napriek tomu verim, viem, prajem si, dostat sa z ppp raz a navzdy.

Danielo, asi v predchozim prispevku jsem psala jak jim, mrkni se tam. Ja nemam presnou strategii jak zhubnout, jak jist a jak si vahu udrzet, samy vidite, ze ani ja z toho prezirani nejsem venku, mozna jsem si to myslela, ale stacila slaba chvilka a litala jsem v tom znovu, nastesti jen ty dva dny. Ale reknu vam, jak to bylo tezky s tim prestat, bylo to pro me tak smutny, kdyz jsem si uz nemohla to sladky doprat, miluji sladkosti, tu chut, co je dobrot vsude. Pro me je to proste nebezpecny, snadno do toho spadnu a tezko z toho vylezam. Ani ted se jeste necitim nejak silna, az pujdu kolem cukrarny, tak se tam radeji nebudu koukat, co kdybych podlehla. Bojim se, ale nechci aby se to uz zase opakovalo, je to peklo, kdyz tomu clovek propadne. Nezastavi me pak ani bolest zaludku, jak mam toho vreda, muze mne prasknout, to vsechno vim, ale kdyz uz zeru, tak me nezastavi nic, nejhorsi je, ze mne nebyva ani spatne, ono by to bylo lepsi vyzvracet, kdyz uz praskam, jenze mne to nejde a ani to nezkousim. Tak zatim ahoj. Klarka

Pro JenTak:Chtela bych napsat, ze dotycny asi dost dobre nevi, o cem mluvi. Ja sama jsem mela PPP(vlastne jeste mam). Nejedna se ovsem ale o anorexii a bulimii se zvracenim, tedy touhu po hubenosti. Ja jsem hubena byla, pri vysce 165 cm jsem vazila 45 kg. Mela jsem ale problemy a ty jsem se snazila resit. Bohuzel, nespravnym zpusobem. Totiz prejidanim. Za 3 mesice jsem pribrala 15 kg. Vedela jsem, ze je to spatne, ze tou zaplavou totalne nezdraveho jidla si nicim organismus, nenavidela jsem se, stydela se za sebe. Ale delala jsem to porad. To uz spis chapu ty holky s anorexii, ty na sebe aspon byly hrde. Nejsem blazen, vim, ze je to divny nazor, ale dosla jsem k nemu az pote, co jsem nekolik anorekticek poznala. A az v te chvili jsem pochopila, co to vlastne znamena. Kdyz jim reknete, ze nemuzou mit deti, ze jim budou padat vlasy a ja nevim co vsechno, tak jim to bude jedno. Nebo jinak, mozna si to v hlave preberou, ale vyhodnoti tuhle informaci jako bezcennou. Jedna se totiz o poruchu, nemoc! Je to podobne, jako byste tvrdili nemocnemu rakovinou, ze nemel kourit, protoze mozna zemre. A co? Vedel to, vedel ze je tu tohle riziko, ale proste to risknul. A nevyslo to. A stejne tak se tyhle holky pousti do "ruske rulety" o to, jestli to vyjde, nebo ne. Jdou do ni ale s tim, ze si tohoto soutezeni se zdravim nejsou vedomy. Jeste bych chtela upozornit, ze hodne holek s PPP(tech, co zhubly a slo jim o to), nehubly ani tak proto, ze by vzyvaly hubenost jako nejaky idelal krasy, ale ze jim, podobne jako ja, chtely resit sve problemy. Ja jsem mela pocit kontroly nad jidlem ve chvili, kdy jsem ho do sebe v kvantech soukala a vedela, ze zalezi jen a jen na mne, kolik toho snim. Ony zase citily uspokojeni z pocitu jistoty tehdy, kdyz si "dokazaly" nevzit ani kousicek. Aspon neco v nasem zivote jsme takhle mohly ovlivnit a byt tomu panem...