Dá se odpustit nevěra?

Oženil jsem se hodně mladý s o rok mladší. Záhy po svatbě mne přistihla při onanii nad pornočasopisem. Ztropila doslova žárlivou scénu, že jsem jí nevěrný s tím časopisem a hned to oznámila své matce. Ta se mne zeptala kolikrát denně to dělám. Když jsem jí řekl že tak v průměru pětkrát, tak se manželky zeptala jestli by mi tolikrát dala? Ta řekla že maximálně jednou a i tak toho má dost. Moudrá tchýně jí řekla, že může být ráda, že si to dělám sám, držím se doma a neobskakuji jině. Od té doby mám harmonické manželství plné láskyplného porozumnění, včetně sledování porna. Taky se ráda podívá.

To mi připomíná jednu scénku z cimrmana, kde se cimrmanologové dohadujou, jak naložil mistr s nevěrnou ženou - Svěrák: Prof. Smoljak by ji zabil, Doc. Weigel míní, že zabít je málo... Ing Rumlena by jí dokonce odpustil (při těch slovech Svěrák pobaveně vrtí hlavou nad kolegovou naivitou). Já bych k tomu ve stylu cimrmanologie dodal: něvěra ženy se dopustit dá - po pár výprascích. Otázka je: co s chlapem.

Tady je to většinou o nevěrách žen, ale nevěrní jsou také muži. Moje dcera si chtěla vzít muže s pověstí kurevníka. Šel z náruče do náruče a jeho ptáka pocítily desítky žen od patnácti do sedmdesáti let. Rozmlouvali jsme jí ho, ale ona si nedala říci, že prý si se žádným jiným tak dobře nezamrdala. Ještě nebyli svoji a už se pokusil i o mě. Když mi ho představovala, tak mi ukazoval své nadměrné pohlaví a chtěl abych si na něj sáhla. Pak jsem v kuchyni připravovala pohoštění a on mne zezadu chytil za kozy. Chtěl se mi dostat do rozkroku a pohyboval mi penisem na zádech až mi je postříkal semenem, že jsem ho měla i ve vlasech. Otočila jsem se, že mu dám facku a on mi sáhl přímo na poštěváčka. Kdyby nepřišla dcera, tak by mne měl přímo v té kuchyní, protože to jeho bidlo pořád stálo a choutky měl. Pak se uklidnil a začal se dvořit mé ovdovělé sedmdesátileté mamince. Tolik sprostých vtipů a narážek jsem nikdy neslyšela, ale ona se bavila a sprosťárnám se smála. Manžel se nudil a pospával. Pak jí šel doprovodit domů. Dcera zůstala. Druhý den když jsem jí navštívila, ještě ležela úplně nahá v posteli, pokrytá semenem a říkala mi, že si nikdy v životě tak dobře nezamrdala. Byl u ní přes noc. Když jsem se vrátila už mi mrdal dceru v mé posteli. Když nemohla, tak přšel za mnou a to už jsem se neubránila. Vzal si mne zezadu na kuchyňském stole. Když mu to přišlo, tak mne otočil a narval mi stříkající penis do pusy, že jsem se skoro udusila. Byl jsem tak vymrdaná, že jsem nemohla chodit. Řekla jsem mu, že nás sice potěšil, ale takovému dceru nedám. Ta to obrečela, ale souhlasila. Později jme zjistili že byl ženatý a v Brně měl rodinu. Tobyl tedy kanec, ale bylo to s ním pěkné. Dcera se provdala za hodného a věrného muže, ale takový mrdák to není. Nemusí mít všechno nej.

Jedna moje kolegyně si brala picáky domů. Manželovi dala na pivo a on šel zapíjet žal do hospody naproti. Když jsem tam zavítal, tak se mi vyplakával, ale rozvádět se nechtěl. Jednou jsem se ho zeptal jestli by nebyl proti, když si s ní taky zašukám. Řekl, že lepší je to se známým než s cizím. Počkali jsme až mrdák odešel a šli jsme za ní. Ještě byla nahá, ležela na posteli pocákaná semenem a odpočívala. Řekla že když jí vylížu aby byla zase vlhká a mohl jsem do ní, tak že nemá nic proti. Když jsem se svlíkal, tak se ten její jen podíval na můj penis, pokýval a šel zas do hospody. Když jsme skončili, bylo už po zavíračce a on chudák seděl na schodech a čekal až odejdu. Celkem přátelsky se se mnou rozloučil.

Miluška byla číslo, ale její maminka taky. Měla už po šedesátce a učila mladý kluky umění sexu. Za den se jich u ní vystřídalo několik. Chodili k ní víc než domů. Ona vymrdávala v pokoji, její starej seděl v kuchyni, chlastal, kouřil a plakal. Zakázat jí to nemohl, protože už dávno se mu nepostavil. Kolikrát tam vlítla maminka některého z kluků vytáhla ho z ní a hnala ho přes vesnici. Prostě divadlo. Taky jsem si s ní několikrát pěkně zašukal za desetikorunu. To bylo na deset minut, ale mojí mamce to nevadilo. Někde jsem se to naučit musel.

Jednou jsme šli z hospody s kamarádem a po cestě jsme viděli šukat dvojici. Ona měla na obličeji kalhotky, asi proto, aby jí nikdo nepoznal. Chvíli jsme je pozorovali a když jsem se ho zeptal kdo to je, řekl, že je to jeho manželka s Karlem. Byl úplně v klidu. Počkali jsme až se Karel vystříká, manželce jsme pomohli na nohy a když jsme jí oblékali tak mu nevadilo ani to, že jsem jí osahával kozy a kundu. Karel odešel a já se ho zeptal jestli si můžu s ní taky zamrdat. Souhlasil, tak jsem jí ohnul a vzal jí zezadu, protože ochotně držela. Čekal až se jí nabažím a pak se do ní dal ještě on. Chvíli jsem se díval jak to dělají a pak jsem šel domů. Když jsem to vyprávěl mámě, řekla mi, že Miluška dá každému na potkání. Tak jsem si k ní občas chodil ulevit.

Dobře si rozmyslete zda nevěru odpustit.Pokud jste mladí do40 tak snad jednou ano.Po druhé to však nedělejte.Dopadli by jste jako já.Doslo k odpuštění a po dalších letech to přišlo znova.Investice do domu,rodiny byla sice správná ale dnes po40 to má nedozírné následky na psichyku člověka.Byt zrazen,podveden člověkem pro kterého žil a dýchal by i za něj se sakra dráze platí a už chápu proč někteří vraždí či spáchají sebevraždu.Jednu nevěru však odpouštím.Je to nevěra kdy jeden z partnerů prochází peklem domácího násilí.V tomto případě je tato nevěra odpustitelna.

záleží na tom s kým ta nevěra je. Při nevěře ze zoufalství nebo nízkém sebevědomí prostě nevěrník bere brak. Pak není co odpouštět, ale nevěrníka politovat, nebrat to jako nevěru . Takový nevěrník si musí být vědom toho že někde zavadil o smetí nebo mu samo smetí vlezlo do cesty. Prostě odpad nemůže být konkurencí. Normálního chlapa trkne že by dopadl jako dědeček co měnil až vyměnil. A dopadl by jak sedlák u Chlume nebo od jinud to je jedno.

Pohled z druhé strany. Všechny mé partnerky byly nevěrné. Některé mně, jiné se mnou. Všechny.

Nevěra se odpustit dá, ale už tomu člověku nikdy nemůžeš stoprocentně důvěřovat. Udělal s jednou milenkou, proč by měl mít zábrany s další, i když možná dostal v tom mil. vztahu pěkně za uši. Prostě ruku do ohně po tom všem za něj už nikdy nedám, na rozdíl od dob dřívějších. Prostě život mě naučil a poučil. I s tím se dá dál s ním žít. A spokojeně, bez nějaké hořkosti, se svým svědomím čistým a to je pro mě hlavní. Moje svědomí. A věříš, že docela dobře? Prostě si sundat růžové brýle a myslet si, že máš ideálního manžela. Ne. Je stejný jako 99 procent všech ostatních.

Myslíte že toto by mělo smysl?Už jsem zoufalá https://zrazeni.webnode.cz/