Dá se odpustit nevěra?

Ahoj Mileno,sama jsem s tímhle bojovala 2 roky, od zděšení přes výčitky, hraní si na vyrovnanou hrdinku, pak už jen zdeptanou hyterku s dvěma dětmi a snahou o to, abych vydržela všechno, jen aby neodešel. Za tou, kvůli které se to stalo sice neodešel, ale za další už ano. Propadla jsem se až na dno, nevěděla co dál a chtěla opravdu umřít, ale pak jsem začala myslet na sebe a děti, zamakala na sobě a jsem ráda, že ho nemám. Už bych o něj nestála, když vidím, za co mě vyměnil, tak mu to ze srdce přeju a nelituji toho, že jsem rozvedená. Tím, že jsem mu dovolila skoro všechno jsem ztratila cenu nejen pro něj, ale i pro sebe, takže jsem se musela najít. A pokud o toho tvého ta kamrádka bude usilovat, on bude muset něco řešit, a pravděpodobně to bude chtít nechat na vás ženských, aby měl klid. Tohle je bohužel pro chlapy tolik typické slabošství, takže buď nekompromisní, řekni, že když nechce ubližovat jí, ubližuje Tobě a tím i synovi a postav ho před hotovou věc, jak se dle Tebe věci mají. Protože jinak do toho můžete zabřednout na dost dlouho a to svinsto kolem nevěry se prostě většinou odpustit nedá.

No ono se to doslalo do fáze, že on je s nervama uplně nadně. Když jsme spolu začali chodit trvalo mu asi 3 měsíce než mně řekl, že mě miluje. Před tím jenom mám tě rád. Hodně to totiž rozlišuje. Vzali jsme se po pěti letech, z toho tři jsme spolu žili. Vím, že mám na tom taky kus viny,protože to není nikdy jenom z jedné strany, tak bych mu paradoxně chtěla pomoct. Měl hodně práce a starostí s firmou a já mu nadávala, že jsem na malýho sama. Byla jsem těhotná a po porodu krvácela 2 měsíce, tak jsme se ani pořádně nemilovali. Řekl mně, že mu chyběla vášeň,a že jsem mu pořát nadávala. Já to vím. Ale na druhou stranu hormony udělaly taky svoje. Když jsem potom 10 měsíců kojila a měla asi po dvou hodinách klid tak na půl hod. prostě jsem zuřila, že jsem na to sama. Teď jsem ve fázi, že druhý dítě v žádným případě už nechci. Přemýšlela jsem, že bych konečně začala taky někam chodit, ale jsem tady uplně sama. Kvůli němu jsem se přestěhovala 180 km daleko a nemám tady žádnou opravdovou kamarádku(hlavně svobodnou, která by někam mohla chodit). Moc ráda bych mu naoko ukázala, jak to bolí, ale nevím jak, protože žádnýho chlapa neznám a na diskotéku sama nepůjdu.

Spravne Terezo...kdybys zacala "bojovat", tak se ti kazdej vysmeje, vcetne tvyho manzela, budes vypadat jako hysterka a zarliva stihacka...co kdyby sis jakoze nekoho nabrnkla ty? At zarli on, a pokud se ukaze, ze je mu to jedno, tak o tebe fakt nestoji a ty by ses nemela ponizovat tim, ze mu budes nutit lasku. Ja nechapu proc zensky resej neveru brecenim v koute (tak jsem takova byla, nevery jsem okusila azaz) ale pak jem si rekla, noco, taky se najde chlap, kteryho bych zajimala a takovy randicko, ze kteryho nic nekouka, ale doda vam sebevedomi vam pomuze koukat na to s nadhledem. Vite, ze je o vas taky zajem a co s clovekem, kterej na vas jen parazituje? Hnete se o dum dal, a jeto. Asi to je dost tezky po 25 letech manzelstvi a to je prave duvod, proc te podvadi opakovane. Je si s tebou jisty. Ukaz mu, ze i ty mas svou velkou cenu a muzes se na nej kdykoliv vyprdnout (i kdyz nemuzes, ale aspon to hraj), pak si chlapec dobre rozmysli, jestli chce kvuli jeho choutkam znicit vas vztah.

Ještě poznámka. V posledním čísle časopisu Marianne je zrovna článek o nevěře. Není to teda nic hlubokomyslného, ale nad čtením jsem si uvědomila, že by asi ten podvedený člověk vždycky měl zapřemýšlet proč se to stalo: málo komunikace, věnovala jsem jen dítěti... Bohužel někdy si taky musí připustit, že všechno bylo tak perfektní (měl mladou krásnou ženu, tři děti, dům, auto, dobrou práci), až v tomto případě chlapa prostě začalo pálit dobré bydlo. Ach jo, no je to fér?

Mileno, chápu, že chceš bojovat, ale nebojíš se, že tím, že ji budeš přesvědčovat, ať ho nechá, vznikne efekt "spiklenci"? Tvůj boj by mohl mít i ten následek, že je to spíš semkne k sobě (píšu to proto, že tohle se stalo kamarádce). Pokud nebude chtít vztah k milence ukončit tvůj manžel, tak ho stejně nic nepřesvědčí. A ta dotyčná - je pěkné, že jí nechce ublížit, ale snad věděla, že je ženatý a že to nese svá rizika... Já ze svého okolí vím, že výčitky, boje, přesvědčování milenky mělo v 90% případů opačný efekt. Zabralo spíš to, když byla manželka aspoň naopko lhostejná, začala se mnohem víc zajímat o sebe, vylepšovat svůj život, scházet se s kamarádkami. To je totiž ten trapný efekt vztahů: když po něm hoříš, utíká od tebe, když jsi lhostejná, baží po tobě.

Ahoj díky všem za reakce. Umo já právě nevím, jak to je dál. Mám pocit, že s ní nespí,ale ani to uplně neukončil, protože říkal,že na něj útočíme obě. Že on chce mě,a že se vyhýbá kontaktu s ní, ale že nechce, aby ho ona nenáviděla.Myslím si, že to ho stejně nemine,protože jedna z nás ho nenávidět určitě bude. Ona mně nebere samozřejmě telefon, ale už jí asi napíšu ať ho nechá napokoji, protože já jí ho dobrovolně nedám. Už jsem se rozhodla, že prostě budu bojovat. Vím, že se mně vysměje,ale třeba se projeví taková jaká opravdu je před mým manželam.

Ahoj,jestli mě podváděl v zahraničí, vůbec neřeším a nechci řešit. Za prvé jsem ho podvedla já tady a za druhé mu opravdu věřím a nehodlám se pitvat tím, zda oprávněně nebo ne. Důvěra je pro mě to důležitější. Věřím, že tam nic takového neudělal. Já jsem ho podvedla, když jsem se opila a už to nevydržela. Žádné city v tom nebyli a to jsem mu taky řekla. Náš vztah se kupodivu spíš zlepšil, začali jsme si být vzácnější a asi dva měsíce potom se zasnoubili. Je blbé, že to takhle narovinu říkám, ale asi pomohlo, že zažárlil. Ale už bych to nikdy, NIKDY, neudělala, protože za tu ránu někomu, koho milujete, to nestojí.

Podle toho jaká nevěra.Jednorázový ulet typu:ožral,zhulil a bezvědomí o...a ráno se vyděsil,se asi odpustit dá,ačkoli to bude stát skřípění zubů a bezesné noci,ale citovou a dlouhodobou?Za sebe říkám,že ne.Já bych to nedokázala a ani bych takového už nechtěla-proč taky..Leda..kdybych na tom měla hlavní vinu,že jsem na něj kašlala a on by ji nemiloval,byla jen flastr a skutečně by to ukončil-hned v ten moment.Tak to bych asi za pomoci psychoterapeuta možná vydejchala..ačkoliv má ješitnost,no nevím nikdy co ona uděla..ale spousta lidí to dokazala-ovšem s pomocí odborníků to lze daleko lépe.A musí oba chtít.Mileno a on s ní spí i v této době?Vesele v tom pokračuje?

Ahoj Mileno, já jsem svému příteli odpouštěla nevěru celé tři roky (tedy tři roky jsem o tom věděla). A i když jsme se to snažili lepit, protože já ho velmi milovala a svým způsobem ho mám ráda i teď, už jsem mu nedokázala věřit. On se s dotyčnou "kamarádkou" jak ji nazýval stýká dodnes, ale jinak je sám a já už s jiným partnerem. Prostě, nedá se to úplně odpustit. Vždycky se to někde znovu ukáže, i když třeba v afektu.

Mileno, stalo se asi před šesti roky. Náš vztah je od té doby narušený čím dál víc, a ikdyž bychom měli letos 25. výročí svatby, netoužím po ničem jiném, než z toho vypadnout.

ne ne a ne!!! Plne souhlasim s Pavlou!!!Ale, situace je ponekud jinsi, kdyz je nekdo dlouhodobe v zahranici (jak vis, ze on tam nepodved tebe???), takze Milenko, muj otec taky zacal mamu podvadet, a taky to melo zkoncit....trvalo to nakonec 13 let. Dal od neho ti povidam, pokud se to stava opakovane, tak jde o nevylecitelneho chlipnika a kretena...predstav si (mozna ze se uz stalo), ze by ji udelal dite??? Co bys tomu rekla????

Dá se odpustit nevěra?Odpustit se dá, zapomenout nikoli. Ale zdaleka ne každý ji odpustit dokáže. Chce to určitou osobnost a sílu a vyřešit si v sobě spoustu věcí. Pokud to pochopí i ten druhý, ten který podváděl, může to vztah posílit a utužit.

Děkuji Ti za Tvůj příspěvek. Právě nevím co mám dělat, protože ho fakt ještě miluji,ale na druhou stranu je to tak ponižující, že nevím jestli na to jsu schopná zapomenout. A jak Váš vztah funguje? Není narušený? Nevím jestli bych to partnerovi čas do času nepředhodila.

Ahojky,možná to nebude úplně k tvému problému, ale také se to týká nevěry. Nejsem si jistá, jestli bych dokázala odpustit já. Zatím jsem se s tím nesetkala a doufám, že nesetkám. Musí to hrozně bolet. Když ale můj přítel odjel na půl roku do zahraničí, jednoho dne se to stalo u mě. Podvedla jsem ho. Přišel na to po návratu, byl nešťastný, říkal, že to byla velká rána.... ale nakonec mi odpustil. A za to jsem mu neskutečně vděčná a vážím si toho gesta. Opravdu to pro mě moc znamená. Nevím, zda tě tvůj muž ještě podvádí, ale pokud už je to pryč, zkus mu odpustit. Ale jak říkám, nevím, jestli bych to sama dokázala...

Zkušenost s tímto naštěstí nemám,ale jak to tady pročítám témata typu e-mail=nevěra nebo mobilní tel.=nevěra, tak mám pocit, že každý vztah muže a ženy ať je ze začátku braný třeba jenom ze srandy se zvrtne do opravdové nevěry. Pro mě teda už je nevěra i intimní dopisování s druhým člověkem. A docela mě děsí v jaké to žiji společnosti. Nejsem zas taková moralistka, to zase né, ale určitý zásady ve vztahu by měly být. A když si pomyslím, že si dvá slibují lásku, úctu a věrnost dokud je smrt nerozdělí, tak by si to měli pořádně rozmyslet než to všechno zahodí.

Tak co nemáte nikdo žádnou zkušenost?

Co si myslíte,dá se odpustit nevěra? Můj manžel mě podvádí s o 2 roky mladší holkou.(ona 26,já 28 a on 32) Měla jsem podezření a dělala mu scény. On tudíž logicky utíkal k ní. Pak jsem mu to konečně dokázala, když jsem přišla za ním do práce a ona mu tam pomáhala s papíry. Naštěstí měl v sobě tolik slušnosti a nedělal ze mě blbce. Řekl, že to ukončí,ale po dvou měsících jsem zjistila, ze to pokračuje. Dušuje se, že miluje jenom mě,že si ji nikdy nevezme,ale stále to není schopný ukončit.To mě moc trápí,protože je jasný,že prostě má rád dvě ženy. Já se ale nedokážu o něj dělit. Vím,že není můj majetek, ale věrnost je pro mě důležitá. Ještě ho pořát po deseti letech miluji, ale nevím, jak dál.