Panna ve 20?

Pannou jsem byla do 23. Loni jsem se prvně a také naposled milovala se svojí téměr roční známostí. Dopadlo to hrozně, vlastně jsem to vůbec nechtěla, mé NE už v tu chvíli vůbec neslyšel a znásilnil mě. Od toho dne jsme se neviděli... a já mám strach z dalších intimností s kýmkoliv. I takhle může vypadat to slavné POPRVÉ

Kdo si počká, ten se dočká, ale leda tak pitomce. Ti lepší budou mezitím rozebráni. Znám to z vlastní zkušenosti, čekal jsem takhle na manželku a to co na mě zbylo, tak to by asi bylo lepší, kdybych zůstal sám.

Já jsem též ve dvaceti ;)dřív mě to trápilo, protože všechny moje kamarádky už...já si před časem konečně myslela, že jsem našla toho pana božského, jenže když jsem čekala na výsledky srážlivosti krve (antikoncepce) můj pan božský mě mezi tím odkopnul..takže teď si dám obzvlášť pozor, abych nevlezla do postele nějakýmu idiotovi xD Myslím si, že je lepší si počkat, než vlézt do křá s kdejakým tupcem.. :) :)

jsem na tom podobně ačkoliv okolí si asi napůl myslí, že jsem panic, ja to nekomentuju...někdy, když na mě přijde chuť, tak bych rád měl třeba kamarádku, se kterou bych se mohl milovat pravidelně formou výpomoci v kamarádství, ale jednorázovky odmítám a i tak si říkam, abych toho přijít o to bez lasky pak nelitoval...nevím...:(

Katko a proč jsi ještě pana? Promiň, že se tak hloupě ptám, sám jsem ve svých skoro 24 také panic, ale prostě mě to zajímá. Holky mi obecně přijdou, že se seznamují jednodušeji, určitě jich je v tomhle věku méně panen, než paniců.

No já jsem taky ve svých 26, upřímě to můžu přiznat jen takhle anonymně, protože si moje okolí myslí, že to tak není. Někdy se cítím fakt divně, když se bavíme o sexu a já o tom mám jen načteno...

Bylo mi 26, když jsem o to přišla, takže se neboj. Máš ještě dost času.

To je pravda, i já bych byl radši, kdyby má životní láska byla panna. Musí to být krásný pocit...být ten první a jediný...

Hlavně holky, vůbec to neberte jako mínus, že jste pany, kluk, kterej za to bude stát, si vás bude maximálně vážit, vim o čem mluvim.

Ahojky, jsem kluk, bude mi 25 a taky jsem jeste panic a neni to tim, ze bych byl nejakej neatraktivni nebo tak, kazdopadne uz hooodne dlouho ne a ne narazit na vaznou znamost...obcas mivam cukani zkusit to jen tak bez lasky, ale zatim jsem to vzdy vzdal...tak snad se brzy te prave lasky dockame:)

Ahoj, mě bude zítra 24 let a pořád jsem ještě panna - zkrátka jsme doteď nepotkala toho pravého, kterému bych to nejcennější chtěla předat. No a znám pár holek /sice jich pochopitelně není moc/, co jsou ještě starší jak já a jsou také ještě panny. Myslím si, že než o to přijít s nějakým hovadem někde opřená o zeď, že je lepší nic.

Tak to jsme na tom stejne. Jenze ted po me chlap to chce a ja se bojim. Obavam se ze zase utecu...

Ahoj, je mi 22 a jsem panna. Nemohu ale rict, ze jsem proto stastna a uzivam si to.Nevadi mi ani tak ten pocit, ze jsem s nikym nespala jako spis to ze nemam moc zkousennosti se vztahem jako takovym.Zacinam mit z toho opravdu strach.Nemam vubec problem mluvit s klukama,zatancovat, zablbnout...Ale jakomile se to prehoupne do vaznejsi roviny, dostanu strach a hledam jak z toho vztahu utect. Ja o vsem moc premyslim, jsem takovy citlivy spis introvert. I kdyz uz jsem byla az po usi zamilovana,asi to nebyl ten pravy, kdyz jsem to nakonec ukoncila.Nevim co se mnou, jsem na sebe nastvana, ze nedokazu vztah rozvijet, myslet srdcem a ne jen hlavou. Doufam, ze to nebude nejaky patologicky blog. Myslim si, ze neni dobre vstupovat do manzelstvi bez zkousenosti s alepson jednim predchozim vztahem.

Byla jsem panna do 26let,zda jsem o neco prisla ci ne-nevim,proste se to tak stalo a ja to ani nejak moc neresila.A ze by to byl ten pravy,no nebyl,zkratka nebyl.

Holky, holky, jen abyste necekali tak dlouho, az Vas dohoni prechod, pak uz by Vam ta deflorace byla na nic :-)

Tak to zkus pojat tak, že si budeš samotu užívat. Já vím, ono se lehce radí. Ale uplně tě chápu, ale neměla by jsi si z toho dělat hlavu.

to Veri. To je dobře, že jsi počkala a našla toho pravého. Já ale začínám být každý den víc a víc neštastná z té samoty, ale zároveň mám strach s někým být.

Niky. Ja přišla o panenství s mým prvním partnerem nedávno, je mi 22. Jsem na sebe pyšná, vážím si za to sama sebe a můj partner si mě váží ještě víc. Byl neuvěřitelně rád, až mě i šokovalo, co to pro něj znamenalo, že jsem mu tak důvěřovala a on byl můj první sexuální partner. Vůbec toho nelituji a můžu jen doporučit, určitě se vyplatí si počkat na partnera s kterým sama budeš chtít sex, protože to bude tvoje vnitřní touha a né kvuli kamarádkám, aby jsi mohla říct, že už nejsi pana. Později by jsi toho mohla třeba i litovat. No a toho pravého hodného kluka...tak na toho jsem si taky počkala a vyplatilo se, dala nás dohromady náhoda. Taky potkáš toho pravého ve chvíli, kdy to nebudeš vůbec čekat a nebo kolem sebe chodíte, ale ani jeden neuděláte krok dopředu. Byla jsem taky jak černá ovce, ale to byl jen můj pocit, kamarádky to vůbec neřešily. Jen občas mi některá chtěla dohodit nějakého volného kamaráda, ale nestála jsem o to. Vím, že spoustu kamarádu a kamarádů od kamarádů:-) měli o mě zájem, zjištovali si moje číslo, někteří se i ozvali, ale byla jsem pro ně nedostupná. Čekala jsem si na toho pravého...doufám:-)

A nechces se seznámit? momentalne jsem volnej. Ztratil jsem velkou lásku. Můžeme nezávazně pokecat, co myslíš? Dáš mi mejl? Je mi 22. Nikdy neulítává a do všeho du na plný pecky, jako by to mělo bejt napořád. možná trochu staromodni, ale jsem to já.

Ahoj všichni. je mi 21 a tímto se trápím už dlouho. Ale jen kvůli okolí! protože u nás všichni od 14 žijí sexuálním životem a já ne! jenže já nebyla s nk