Podvodníci - šarlatáni

Považuji názory jakéhosi pana Hradeckého za zrůdné pomluvy, šíření poplašné zprávy, a to počítačovým prostorem – tedy za druh kyberšikany. Navíc identita pana Hradeckého je nejasná a anonymní, takže vše provozuje zcela anonymně s cílem zranit, ponížit konkrétního člověka, který se nemůže účinně bránit a s cílem vyvolat pochyby v jiných sekundárních uživatelích internetu či počítačového prostoru o tomto konkrétním člověku, který se stal cílem jeho útoku.
Se zapojením zdravého selského rozumu lze pouze konstatovat, že články „pana Hradeckého“ a v nich obsažené bulvární žvásty a pomluvy, mají pouze jediný cíl, zdiskreditovat MUDr. Hrušovského a s ním i jedinečný obor homeopatie, který pan doktor skvěle a brilantně navzdory všem překážkám a urážkám provozuje. Tyto články jsou cíleně vypracovány tak, aby v lidech jitřily a rozeznívaly jejich negativní emoce – typický znak bulváru. Tzv. pravda je zde cíleně donekonečna upravována s jediným záměrem – zdiskreditovat konkrétní osobu. Toto je ostatně znakem téměř všech bulvárních médií , které mají za úkol negativně ovlivňovat lidi a zaměstnávat je jinými problémy, než je hledání Pravdy. „Pan Hradecký“ toto umění ovládá bravurně až profesionálně.
Pokud budou tyto pomluvy, které ubližují nejen MUDr. Hrušovskému, ale i lidem, kteří se u něho léčí a doporučují jeho léčení ( mezi tyto lidi patřím), popřípadě i lidem, kteří hledají pomoc ze zdravotních či jiných životních situací, pokračovat, tak se zasadím za postup podle příslušných zákonů a právních norem ve spolupráci s provozovatelem počítačové domény, jehož profesionálním úkolem je dodržovat základní principy netikety, tedy etikety v internetovém světě. Z tohotu důvodu byl požádán i pan Janoch o řešení situace na svém webu a on diskusi prostě ukončil a smazal, protože jasně identifikoval nebezpečnost jejího obsahu a jejího neustálého šíření.
V dnešní době maximálního využití, ale také zneužívání internetových možností je nutné jasně pojmenovat, co „pan Hradecký“ dělá a jak uráží a šikanuje MUDr. Hrušovského, ale i nás, jeho spokojené a uzdravené pacientky.
Blanka Komínková, [email protected]

Ten popisovaný případ byl o panu Partykovi, kdy se on tak zachoval hlavně z pocitu zoufalství, když narazil na korupci na stavebním úřadu. Navíc, celý ten případ byl pro lidi, co rozumí IT k pousmání. On to asi udělal, ale v praxi mu to nedokázali, protože to bylo odesláno z PC ke kterému mělo přístup více lidí. A argument soudu, že to musel být on, protože v té emailové zprávě byl jeho podpis (v praxi v podstatě jméno, ne podpis) byl úsměvný.
Jinak obecně, se nevyplatí nahánět a zjišťovat lidi, pro jejich názory, pokud nepáchají závažnou trestnou činnost.

jasně Jarmilko.....ale to by...smutné je,že lidé mají v povaze si něco takového uvědomit až když se to děje jim.Představte si kdyby takhle pranýřovali vámi milovanou osobu nebo Vás...také s lehkým srdcem řeknete...nebudu puntičkář,to jej jedno....zkuste si to uvědoměle procítit.Pěkný den a přeji Vám ať nikdy nepřijdete o svou důstojnost k sobě samému.

jasně Jarmilko.....ale to by msueli pozavírat půlku internetu a soudy by byly zahlcený ......protože by řešily každou blbost.....nejsi trochu puntičkář Jarmilko? ........soudy nemají čas řešit každfou urážku......

...každý ne.Lidi co si plně uvědomují důsledky svého chování,ne.Formou diskuzí se realizují převážně zbabělci,kteří nejsou schopni jednat férově a podle daných pravidel v české republice.

Dobrý den,
dovolujeme se Vás oslovit v souvislosti se spuštěním nového webového názorového fóra na téma Etika v ordinaci. Důvod a cíl najdete v úvodu našich stránek. Děkujeme za podporu a spolupráci www.etikavordinaci.cz
Tomáš hradecký

[email protected]

A co z toho vyplývá Jarmilko? To by musely soudy odsoudit většinu lidí z netu ......každý občas napíše nějakou urážku nebo nepravdu ......

Spáchání trestného činu...Vážená paní Jarmilko 2 děkuji za Váše příspěvky. Snad si někteří lidé uvědomí své nevhodné a nepodložené vyjadřování.

Chci upozornit všechny, kdo...Spáchání trestného činu pomluvy prostřednictvím internetového diskuzního fóra (Rozsudek Nejvyššího soudu ČR č.j. 7 Tdo 254/2003)

Ani Nejvyšší soud ČR nezvrátil rozhodnutí odvolacího soudu, na základě kterého byl Mgr. P.P. odsouzen k trestu 150 hodin prospěšných prací za to, že spáchal trestný čin pomluvy, které se dopustil na internetovém diskuzním fóru. Pomluvu spáchal dotyčný nepravdivými výroky na adresu Ing. Ch., které byly alespoň z části způsobilé značnou měrou ohrozit vážnost dotyčné osoby v jeho zaměstnání.

Rozsudek názorně dokazuje, že ani Internet není anonymní prostředí, na které se nevztahují zákony. Navíc je jakýmsi vztyčeným prstem pro ty, kteří Internet využívají k vyjádření svých názorů (byť třeba pod pseudonymem), neboť i ti musí mít na paměti, že svoboda vyjadřování garantovaná nám Listinou má jisté právní hranice dané právy ostatních osob kolem nás.

7 Tdo 254/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 2. dubna 2003 o dovolání obviněného Mgr. P. P., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2002, sp. zn. 9 To 282/2002, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 25 T 136/2001, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b), e) a f) tr. řádu se dovolání obviněného o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 22. 4. 2002, sp. zn. 25 T 136/2001, byl obviněný uznán vinným trestným činem ohrožování mravnosti podle § 205 odst. 1 tr. zákona, kterého se měl dopustit jednáním popsaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku a trestným činem pomluvy podle § 206 odst. 1 tr. zákona, kterého se měl dopustit tím, že dne 17. 10. 2000, ve veřejném internetovém diskusním fóru O. ú. m. č. P., prostřednictvím e-mailové pošty uvedl v souvislosti s vestavbou půdních bytů v domě č. 16, v H. u., že „…ing. Ch. porušuje stavební zákon i zájmy státní památkové péče … ing. Ch. se otevřeně chlubil, že stanovisko orgánů státní památkové péče obešel … ing. Ch. hájí politiku své peněženky … stačí podplatit příslušného úředníka (ing. Ch.?)“, ačkoliv se tato sdělení nezakládají na pravdě. Za své jednání byl podle § 206 odst. 1 tr. zákona, za použití § 35 odst. 1 tr. zákona, § 45 tr. zákona a § 45a odst. 1 tr. zákona odsouzen k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin.

K odvolání obviněného Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 1. 8. 2002, sp. zn. 9 To 282/2002, zrušil podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu ve výroku o vině trestným činem ohrožování mravnosti podle § 205 odst. 1 tr. zákona, a tím i ve výroku o trestu, shora uvedený rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 (soudu I. stupně), přičemž podle § 259 odst. 3 tr. zákona znovu rozhodl tak, že obviněnému – při nezměněném výroku o vině trestným činem pomluvy podle § 206 odst. 1 tr. zákona – uložil podle § 206 odst. 1 tr. zákona, za použití § 45 odst. 1, 2 a § 45a odst. 1 tr. zákona trest obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin. Podle § 226 písm. c) tr. řádu zprostil obviněného obžaloby pro skutek ad. I), kvalifikovaný jako trestný čin ohrožování mravnosti podle § 205 odst. 1 tr. zákona. Jinak ponechal napadený rozsudek nezměněn.

Proti rozsudku odvolacího soudu (včetně rozsudku soudu I. stupně) podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání směřující do výroku o vině i trestu, které (na základě výzvy soudu k doplnění dovolání) opřel o důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. a), g) a k) tr. řádu (po novele zák. č. 265/2001 Sb.). V odůvodnění dovolání mimo jiné namítl, že skutek, který je mu kladen za vinu není trestným činem, když napadenými rozsudky byla porušena zásada „nullum crimen sine lege“ a rovněž porušena ustanovení čl. 6, 7, 10, 13, 14 a 17 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), a dále čl. 8, 9, 10, 11, 13, 17 a 19 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Obviněný obecně vyjádřil přesvědčení, že skutková podstata trestného činu pomluvy nebyla naplněna, přičemž nebyl naplněn žádný ze znaků skutkové podstaty tohoto trestného činu a výroky uvedené ve spisu nevybočují z mezí svobodného vyjadřování názorů a kritiky zajištěných Úmluvou a Listinou. Podle obviněného jsou v odůvodnění rozsudků soudů obou stupňů uvedeny pouze účelově vybrané citace z příspěvku do internetového diskusního fóra, přičemž účastníci této rozmluvy mohli případně spekulovat o možnostech zkorumpovat nějakého úředníka, např. Ing. Ch., ovšem autor příspěvku zde nic nepraví o tom, že on sám tohoto úředníka za zkorumpovaného považuje. Dále dovolatel vznesl námitky ohledně porušení procesních předpisů; konkrétně - stejně jako již v řízení u odvolacího soudu - uvedl, že ve věci rozhodoval samosoudce vyloučený ve smyslu § 30 tr. řádu, když podjatost samosoudce JUDr. Š. je zřejmá z jeho postoje k věci a dále, že Obvodní soud pro Prahu 7 porušil § 18 odst. 1 tr. řádu tím, že konal řízení o trestném činu, který byl údajně spáchán v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 6. K otázce týkající se výroku o trestu se dovolatel vyslovil v tom smyslu, že uložený trest (obecně prospěšných prací) je pro tento případ „krajně nevhodný“, že s jeho uložením nesouhlasí a nevykoná jej, což prohlásil také v řízení před soudy obou stupňů. Další námitky obviněného pak již směřují proti skutkovým zjištěním, proti hodnocení důkazů a proti postupu soudu při dokazování. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil v celém rozsahu dovoláním napadené rozsudky, a podle § 265l odst. 1 tr. řádu věc přikázal soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265l odst. 3 tr. řádu nařídil, že věc projedná a rozhodne jiný soudce než JUDr. Š. nebo Mgr. H., případně, aby zvážil možnost věc přikázat k projednání a rozhodnutí jinému soudu nebo jinému státnímu zástupci.

Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda obviněným uvedené dovolací námitky naplňují uplatněné důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.

Protože žádný z těchto taxativně stanovených důvodů nemíří na pochybení ve zjišťování skutkového stavu věci (zda určitá okolnost byla či nebyla prokázána, zda byly provedeny, resp. správně zhodnoceny všechny důkazy, apod.), dovolací soud se nezabýval námitkami tohoto druhu obsaženými v dovolání. Skutkový stav, tak jak byl zjištěn v napadeném usnesení (včetně rozsudku soudu I. stupně) je v dovolacím řízení nezpochybnitelný, dovolací soud jej nemůže měnit ani přezkoumávat.

Pokud dovolatel uplatnil v podaném dovolání dovolací důvod vymezený v § 265b odst. 1 písm. a) tr. řádu, je třeba uvést, že toto ustanovení lze aplikovat, pokud ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně. Prakticky se zde jedná o případy, v němž ve věci rozhodl v prvním stupni okresní nebo jemu na roveň postavený soud (§ 12 odst. 4 tr. řádu), přestože předmětem trestního stíhání byl trestný čin, o kterém měl podle § 17 odst. 1 tr. řádu v prvním stupni konat řízení a rozhodnout krajský soud. Dovolacím důvodem není skutečnost, že v řízení došlo k porušení zásad o místní příslušnosti soudu (§ 18 tr. řádu). Dovolatel prostřednictvím „doplňku k dovolání“ ze dne 6. 2. 2003 sice formálně uplatňuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) a k) tr. řádu, po stránce obsahové však konkrétně uplatňuje pouze tu námitku, že „Obvodní soud pro Prahu 7 porušil ustanovení § 18 odst. 1 tr. řádu tím, že konal řízení o trestném činu, který byl údajně spáchán v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 6“, čímž nevznáší námitku vůči věcné nepříslušnosti (ani, že soud nebyl náležitě obsazen), nýbrž námitku týkající se příslušnosti místní, což je námitka, která se nekryje s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. řádu ani s jiným dovolacím důvodem. Je tedy zřejmé, že nejsou splněny podmínky § 265b odst. 1 písm. a) tr. řádu a tento dovolací důvod není ve věci dán. Dovolání proto bylo v tomto ohledu odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu.

Totéž platí i pod dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. a) a k) tr. řádu podřazené námitce dovolatele, že ve věci rozhodoval „vyloučený samosoudce“. Tato námitka rovněž nenaplňuje žádný z dovolatelem uplatněných důvodů dovolání. Z ustanovení § 265f odst. 1 tr. řádu upravujícího náležitosti dovolání totiž vyplývá, že v dovolání musí být mj. uvedené „z jakých důvodů“ dovolatel napadá předmětné rozhodnutí, a to „s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) ...“ tr. řádu, o které se dovolání opírá. Tento nedostatek dovolání byl důvodem vrácení věci dovolacím soudem bez meritorního rozhodnutí soudu I. stupně s tím, aby byl obhájce obviněného vyzván postupem podle § 265h odst. 1 tr. ř. k odstranění vad dovolání. Na základě výzvy soudu pak obhájce obviněného v doplnění dovolání výslovně uplatnil pouze již zmíněné důvody dovolání, ale žádný z těchto důvodů uvedená námitka nenaplňuje.

Dovolací důvod vymezený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Důvodem dovolání ve smyslu tohoto ustanovení nemůže být nesprávné skutkové zjištění nalézacího či odvolacího soudu, jelikož právní posouzení skutku i jiné hmotně právní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění soudu vyjádřená především ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozsudku, která jsou pak blíže rozve

Chci upozornit všechny, kdo...Spáchání trestného činu pomluvy prostřednictvím internetového diskuzního fóra (Rozsudek Nejvyššího soudu ČR č.j. 7 Tdo 254/2003)

Ani Nejvyšší soud ČR nezvrátil rozhodnutí odvolacího soudu, na základě kterého byl Mgr. P.P. odsouzen k trestu 150 hodin prospěšných prací za to, že spáchal trestný čin pomluvy, které se dopustil na internetovém diskuzním fóru. Pomluvu spáchal dotyčný nepravdivými výroky na adresu Ing. Ch., které byly alespoň z části způsobilé značnou měrou ohrozit vážnost dotyčné osoby v jeho zaměstnání.

Rozsudek názorně dokazuje, že ani Internet není anonymní prostředí, na které se nevztahují zákony. Navíc je jakýmsi vztyčeným prstem pro ty, kteří Internet využívají k vyjádření svých názorů (byť třeba pod pseudonymem), neboť i ti musí mít na paměti, že svoboda vyjadřování garantovaná nám Listinou má jisté právní hranice dané právy ostatních osob kolem nás.

7 Tdo 254/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 2. dubna 2003 o dovolání obviněného Mgr. P. P., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2002, sp. zn. 9 To 282/2002, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 25 T 136/2001, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b), e) a f) tr. řádu se dovolání obviněného o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 22. 4. 2002, sp. zn. 25 T 136/2001, byl obviněný uznán vinným trestným činem ohrožování mravnosti podle § 205 odst. 1 tr. zákona, kterého se měl dopustit jednáním popsaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku a trestným činem pomluvy podle § 206 odst. 1 tr. zákona, kterého se měl dopustit tím, že dne 17. 10. 2000, ve veřejném internetovém diskusním fóru O. ú. m. č. P., prostřednictvím e-mailové pošty uvedl v souvislosti s vestavbou půdních bytů v domě č. 16, v H. u., že „…ing. Ch. porušuje stavební zákon i zájmy státní památkové péče … ing. Ch. se otevřeně chlubil, že stanovisko orgánů státní památkové péče obešel … ing. Ch. hájí politiku své peněženky … stačí podplatit příslušného úředníka (ing. Ch.?)“, ačkoliv se tato sdělení nezakládají na pravdě. Za své jednání byl podle § 206 odst. 1 tr. zákona, za použití § 35 odst. 1 tr. zákona, § 45 tr. zákona a § 45a odst. 1 tr. zákona odsouzen k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin.

K odvolání obviněného Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 1. 8. 2002, sp. zn. 9 To 282/2002, zrušil podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu ve výroku o vině trestným činem ohrožování mravnosti podle § 205 odst. 1 tr. zákona, a tím i ve výroku o trestu, shora uvedený rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 (soudu I. stupně), přičemž podle § 259 odst. 3 tr. zákona znovu rozhodl tak, že obviněnému – při nezměněném výroku o vině trestným činem pomluvy podle § 206 odst. 1 tr. zákona – uložil podle § 206 odst. 1 tr. zákona, za použití § 45 odst. 1, 2 a § 45a odst. 1 tr. zákona trest obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin. Podle § 226 písm. c) tr. řádu zprostil obviněného obžaloby pro skutek ad. I), kvalifikovaný jako trestný čin ohrožování mravnosti podle § 205 odst. 1 tr. zákona. Jinak ponechal napadený rozsudek nezměněn.

Proti rozsudku odvolacího soudu (včetně rozsudku soudu I. stupně) podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání směřující do výroku o vině i trestu, které (na základě výzvy soudu k doplnění dovolání) opřel o důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. a), g) a k) tr. řádu (po novele zák. č. 265/2001 Sb.). V odůvodnění dovolání mimo jiné namítl, že skutek, který je mu kladen za vinu není trestným činem, když napadenými rozsudky byla porušena zásada „nullum crimen sine lege“ a rovněž porušena ustanovení čl. 6, 7, 10, 13, 14 a 17 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), a dále čl. 8, 9, 10, 11, 13, 17 a 19 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Obviněný obecně vyjádřil přesvědčení, že skutková podstata trestného činu pomluvy nebyla naplněna, přičemž nebyl naplněn žádný ze znaků skutkové podstaty tohoto trestného činu a výroky uvedené ve spisu nevybočují z mezí svobodného vyjadřování názorů a kritiky zajištěných Úmluvou a Listinou. Podle obviněného jsou v odůvodnění rozsudků soudů obou stupňů uvedeny pouze účelově vybrané citace z příspěvku do internetového diskusního fóra, přičemž účastníci této rozmluvy mohli případně spekulovat o možnostech zkorumpovat nějakého úředníka, např. Ing. Ch., ovšem autor příspěvku zde nic nepraví o tom, že on sám tohoto úředníka za zkorumpovaného považuje. Dále dovolatel vznesl námitky ohledně porušení procesních předpisů; konkrétně - stejně jako již v řízení u odvolacího soudu - uvedl, že ve věci rozhodoval samosoudce vyloučený ve smyslu § 30 tr. řádu, když podjatost samosoudce JUDr. Š. je zřejmá z jeho postoje k věci a dále, že Obvodní soud pro Prahu 7 porušil § 18 odst. 1 tr. řádu tím, že konal řízení o trestném činu, který byl údajně spáchán v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 6. K otázce týkající se výroku o trestu se dovolatel vyslovil v tom smyslu, že uložený trest (obecně prospěšných prací) je pro tento případ „krajně nevhodný“, že s jeho uložením nesouhlasí a nevykoná jej, což prohlásil také v řízení před soudy obou stupňů. Další námitky obviněného pak již směřují proti skutkovým zjištěním, proti hodnocení důkazů a proti postupu soudu při dokazování. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil v celém rozsahu dovoláním napadené rozsudky, a podle § 265l odst. 1 tr. řádu věc přikázal soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265l odst. 3 tr. řádu nařídil, že věc projedná a rozhodne jiný soudce než JUDr. Š. nebo Mgr. H., případně, aby zvážil možnost věc přikázat k projednání a rozhodnutí jinému soudu nebo jinému státnímu zástupci.

Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda obviněným uvedené dovolací námitky naplňují uplatněné důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.

Protože žádný z těchto taxativně stanovených důvodů nemíří na pochybení ve zjišťování skutkového stavu věci (zda určitá okolnost byla či nebyla prokázána, zda byly provedeny, resp. správně zhodnoceny všechny důkazy, apod.), dovolací soud se nezabýval námitkami tohoto druhu obsaženými v dovolání. Skutkový stav, tak jak byl zjištěn v napadeném usnesení (včetně rozsudku soudu I. stupně) je v dovolacím řízení nezpochybnitelný, dovolací soud jej nemůže měnit ani přezkoumávat.

Pokud dovolatel uplatnil v podaném dovolání dovolací důvod vymezený v § 265b odst. 1 písm. a) tr. řádu, je třeba uvést, že toto ustanovení lze aplikovat, pokud ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně. Prakticky se zde jedná o případy, v němž ve věci rozhodl v prvním stupni okresní nebo jemu na roveň postavený soud (§ 12 odst. 4 tr. řádu), přestože předmětem trestního stíhání byl trestný čin, o kterém měl podle § 17 odst. 1 tr. řádu v prvním stupni konat řízení a rozhodnout krajský soud. Dovolacím důvodem není skutečnost, že v řízení došlo k porušení zásad o místní příslušnosti soudu (§ 18 tr. řádu). Dovolatel prostřednictvím „doplňku k dovolání“ ze dne 6. 2. 2003 sice formálně uplatňuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) a k) tr. řádu, po stránce obsahové však konkrétně uplatňuje pouze tu námitku, že „Obvodní soud pro Prahu 7 porušil ustanovení § 18 odst. 1 tr. řádu tím, že konal řízení o trestném činu, který byl údajně spáchán v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 6“, čímž nevznáší námitku vůči věcné nepříslušnosti (ani, že soud nebyl náležitě obsazen), nýbrž námitku týkající se příslušnosti místní, což je námitka, která se nekryje s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. řádu ani s jiným dovolacím důvodem. Je tedy zřejmé, že nejsou splněny podmínky § 265b odst. 1 písm. a) tr. řádu a tento dovolací důvod není ve věci dán. Dovolání proto bylo v tomto ohledu odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu.

Totéž platí i pod dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. a) a k) tr. řádu podřazené námitce dovolatele, že ve věci rozhodoval „vyloučený samosoudce“. Tato námitka rovněž nenaplňuje žádný z dovolatelem uplatněných důvodů dovolání. Z ustanovení § 265f odst. 1 tr. řádu upravujícího náležitosti dovolání totiž vyplývá, že v dovolání musí být mj. uvedené „z jakých důvodů“ dovolatel napadá předmětné rozhodnutí, a to „s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) ...“ tr. řádu, o které se dovolání opírá. Tento nedostatek dovolání byl důvodem vrácení věci dovolacím soudem bez meritorního rozhodnutí soudu I. stupně s tím, aby byl obhájce obviněného vyzván postupem podle § 265h odst. 1 tr. ř. k odstranění vad dovolání. Na základě výzvy soudu pak obhájce obviněného v doplnění dovolání výslovně uplatnil pouze již zmíněné důvody dovolání, ale žádný z těchto důvodů uvedená námitka nenaplňuje.

Dovolací důvod vymezený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Důvodem dovolání ve smyslu tohoto ustanovení nemůže být nesprávné skutkové zjištění nalézacího či odvolacího soudu, jelikož právní posouzení skutku i jiné hmotně právní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění soudu vyjádřená především ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozsudku, která jsou pak blíže rozve

Prosím všechny, kteří mají zkušenosti s podvodníkem jménem Ivo Kovář - narozen 22.3.1971 - aby mi dali vědět na email. Připravuji podklady k podání žaloby na tuto osobu a uvítám jakékoli podněty, třeba i anonymní.

Jan Mráček

Vážený pane, buďe rád...Nevadí mi kritika pana Edgara, ani jiného pána či paní, ale např. tvrzení, že neplatí daně je trochu silné, nemyslíte? Prohlášení paní Jarmilky, že o podvodech není třeba už ani hovořit se mi zdá také poněkud zvláštní. Jen hovořte, ale o konkrétních podvodech a situacích a ne o subjektivních názorech nebo vykonstruovaných scénářích. Víte, je to podobné jako když budu tvrdit, že krupicová kaše je hnus a někdo jiný bude s její chutí nadmíru spokojen. Pojďme racionálně diskutovat o konkrétních případech a rozebírat je s chladnou hlavou. Možná, že dospějeme k jiným, zajímavějších závěrům. Má mistryně učitelka mi jednou ukázala hrneček a chtěla, abych ho popsal. Tvrdil jsem, že je to typ bez ouška, protože jsem ouško neviděl a došlo mezi námi ke sporu, ale ejhle ouško bylo, i když mimo můj zorný úhel:-) Kdo z nás měl pravdu? Pojďme uvádět do příspěvků i svá skutečná jména, možná zauvažujeme nad tím, co se chystáme právě napsat:-)

Není potřeba nikam chodit, stačí si pustit televizi když dávají přenos z parlamentu, koukněte se nalevo na to vyvíšený a sedí tam všichni do jednoho pěkně vyrovnaný do lainy. Jeden větší syčák jak druhej!!

Chci upozornit na...Mohu se dozvědět něco bližšího?

Vážený pane, buďe rád pokud pane Edgara neznáte. Nezastávejte se někoho o kom nic nevíte a raději ani nechtějte vědět.

Chci upozornit všechny, kdo...Opětovně všechny prosím o objektivitu. Proč tady paní Jarmilko píšete, že někdo něco nedaní? Nezlobte se na mne, ale vy jste u toho když Edgar vyplňuje daňové přiznání? Je to podobné, jako kdybych napsal, že paní Jarmilka před spaním trápí malá zvířátka.:-) Pana Edgara neznám, ale v čem je problém, když louhuje marihuanu? Očekávala jste, že Vám předepíše Penicilin? Rozvod je sice smutná věc, ale můžete za něj pouze Vy a Váš partner, nehledejte vinu v ostatních. Děkuji.

Chci upozornit všechny, kdo navštěvuje Edgara z Hluboké, aby nepili jeho zázračný čaj. Luhuje MARIHUANU, kterou doma sám pěstuje. O jeho podvodech na chudých a nemocných lidech, snad není třeba už ani hovořit.. Já jsem se díky EDGAROVI rozvedla a lituji toho, že jsem tohoto šarlatána a podvodníka vůbec poznala. Varuji Vás všechny, kdo podvodníka EDGARA znáte a ještě mu platíte nemalé peníze za jeho podvody, které on nikdy nedaní. Jak je možné, že ho ještě nezavřeli!! Děkuji, Jarmila z Vysočiny.

Zdravím a chci vás moc poprosit o radu. Hledám někoho v ČR, kdo má psychologické/ psychiatrické vzdělání, provádí psychoterapii, ale používá nějaké nestandardní postupy. Např. cestování minulými životy, tarot, věštění, atd. cokoli. Moc moc díky za tipy všem!

Dobrý den, samozdřejmě,...suhlasim

Hledám dobrého léčitele...Přeji hezký den, přečetl jsem si příspěvky pana Jindřicha i paní Lucky a plně s nimi sympatizuji. Konečně se našli lidé, kteří p. Staňkovou znají po té pozitivní stránce, mají k ní důvěru a chtějí se vyléčit.