Proč žít?

Já žiju ze dne na den většinou jenom pro pořádnej pich. Zkuste to a uvidíte. Prostě jenom píchejte až do vysílení a na nic jinýho nemyslete. Budete pak krásně unavení a dostanete hlad, tak se najíte a bude vám dobře. Někdy to chce jenom prostě vypnout a nemyslet. Je možná i jiná aktivita, ale pich spolehlivě zabírá.

Tak si jen tak z deprese...Protoze je zde vzdy nekdo kdo by z tve smrti byl dost na prasky. Protoze by hodne lidi bylo smutnych v depresich kdyz bych to vzdal. Protoze spoustu lidi v minulosti meli tezkz zivot a pak neco dokazali. Protoze tu bude zas chvile kdy te toto ani nenapadne a kdy se budes mit rad.protoze je to tezke, ale nikdo nam nerekl ze to bude jednoduche :-)
(Jsem ve spatnem rozpolozeni a kvuli tomu jsem si na googlu vyhledal "proc zit" a jak vidmo nakonec jsem sam nasel odpoved. Dekuji)

Tak si jen tak z deprese...Vím jak se asi citíš mám to samé ale přejde to.!:)

Tak si jen tak z deprese...ahostrasne moc moc ti rozumim:)..proslaj- jsem tolika desnyma zkusenostma,ze jsem nemela chut se uz nadechnout..utrpeni bylo rano vstat a jit delat cokoliv,vsechno postradalo smysl,protoze nebylo lip-mas pocit,ze sem nepatris,ze nemas pro co ,koho,zit..a buh?kde je,jak to muze dopustit,kdyz me tolik miluje?rozhorceni a litost vedla k vypuzeni myslenky,ze existuje,natoz,ze bych ja s nim mela neco spolecneho...ale zivot je neuprosny,vede te od jedne zkusenosti k druhe,dokud to nepoznas-to je to,ze oci vidi vice,nez jen viditelne,hmatatelne...vis,co mi chybelo?chybela mi laska,nejdriv mych rodicu,tolik jsem po ni prahla,ze jsem ji hledala vsude,jen ne v sobe-tam ji bylo prehrsle,ale nechat si ji pro sebe by bylo sobecke,a tak jsem rozdavala a ono to bylo brano jako ze jsem ta blba,ne milujici,ne hodna...chybelo mi uznani,pocit,ze jsem nekdo..a porad to pronasleduje..dneska uz vim,ze kdyz pro lidi nejsem nic,prece jsem:))).chtela jsem neco znamenat pro nekoho a to je ocekavani,ktere se nikdy nenaplni,protoze je to lpeni na hlouposti..prisla jsem na to,ze buh je laska,to je tak cista energie,ze ho nikdy clovek neuvidi,protoze by ho to zabilo.nezasahuje do nasich zivotu,protoze skrze nas proziva-az se k nemu vratime,zase bez tela,ucitime jeho lasku a on nase zivoty.nezoufej,hledej odpovedi na otazky,spoj svuj duchovni zivot s pozemskym,prej si jen same krasne zazitky,prej si stesti a uvidis,jake kolo zivota se ti roztoci...

Odpověď na otázku proč...Ano, ano, krásný příspěvek. :-) Pro mě je to navíc nejlepší Přítel a potvrzuji, že věčný průvodce a dobrodinec :-)

Odpověď na otázku proč žít dostanete, když pochopíte, co je život a kdo jste vy.

Byl tu zmíněn hlas v srdci. To je hrit-íšvara, pán srdce, jinak též známý jako paramátmá, nadduše, atd. Je znám z Upanišad (např. analogie dvou ptáků na stromě představujícím tělo) a dalších indických textů. Zmiňují ho i Bible (1 Jan
4:4), Korán (6.60) atd. Je to rádce, který je připraven pomoci tomu, kdo je ochoten mu naslouchat. Hari Hari

No, jám mám rád život právě proto, že stojí za takové hovno.

Přidáním topinkovače do koupele se z ní stane neobyčejná koupel. Pozor! -Nezapomeňte si přemostit jistič aby nevylít.

Zaručený způsob...A jak to funguje Fando? Obávám se, že na depresi se neumírá...kéž by.

Zaručený způsob sebevraždy je neléčená těžká deprese.

Je tady je ještě B.H.? Ráda bych kdyby jsi se se mnou podělil o ty zaručené způsoby sebevraždy.

Já Toma chápu,dokážu si představit co cítí a bez Antidep.bych to minulý rok nezvládla.

Tome, a to nemáš rodinu? Děti? I pro ně přece stojí za to žít.......

Dobře vím o čem Milan píše, sám to taky zažívám. Věřte, že ten kdo to nezažil, neuvěří a proto píše nesmysly (viz. B.H.). Mohu Vám říci, že tyto stavy bych nepřál ani nepříteli, ale jen tak na chvilku vyzkoušet bych je nechal každého a byl bych zvědav co by potom napsali. Sám jsem ještě nenašel odpověď na otázku proč žít, jaký je vlastně smysl života. Ať mě napadne cokoliv, tak se vždy dostanu ke stejnému závěru. Tohle totiž nejde pouze okecat trapnými názory typu tak se vzchop, aj. To je jako když řeknete člověku na smrtelné posteli ať se vzchopí a bojuje, že přece není žádná baba. Tady jde o dosti vážnou nemoc nad kterou se ve většině případů nedá vyhrát. To prostě zdravý člověk nepochopí.

Tak tuto otazku si kladu uz...Člověče, stačí změnit zemi, a divil by ses,jak jsou jinde lidi přátelštější a pohodovější. Aspoň vyjeď na dovolenou a odpočni si od té zapšklé kyselosti tam.

Proč žít? Máte něco jiného na výběr...?

Tak si jen tak z deprese...Měla jsem problém jak vy.Čas od času přijde období kdy řeším že existence jako taková tady,já,lidé kolem,je zbytečná.Svět se zdá jen hrou na něco co není a všechno oč se snažíme hloupé klišé zakončené smrtí.Podělím se s Vámi o vlastní kousek života,čtěte a zamýšlejte se: První potěšení pro mě přišlo v hodinách psychologie-v jedné teorii periodizace lidského života je život rozdělen krásně na období-období mládí kdy toužíme objevovat a být milováni rodiči a vrstevníky,období dospívání kdy se chceme najít,období mladší dospělosti kdy převažuje touha po lásce,období dospělosti kdy náš život má hodnotu člověka,po jehož boku stojíme,v zápětí se láme v období kdy toužíme něčeho dosáhnout,po hodnotách a končí se stářím kdy toužíme zanechat na světě dar dalším generacím.Je to velmi zběžně,ale když se zamyslíte zjistíte že Vaše nespokojenost může pramenit právě z toho,že nemáte jasno v kterém období se nacházíte-viz toužíte-li zrovna po lásce a orientujete se na práci musíte si to bud srovnat v hlave,ale vetsinou vám nic nepomůže dokud nenaplníte potřebu o které možná ani nevíte že jí máte.Je vám mizerně bůhví proč.Druhou věcí nad kterou jsem přemýšlela a pomohla mi jen na čas žít dobře svůj život (tj.dávat mu smysl) v době kdy se mi zdálo že vše i já jsem tu zbytečně byl pocit že světu to chci nějak oplatit nebo alespon skodit nejméně.Zase dostáváte motivaci.Motivace je dobrá.Říkáte že se snažíte-a proč?Kdo Vás nutí?Kdo si dovoluje mluvit Vám do života?Jsou to předsudky které do nás v mládí zaseli - tak je to správně a tak,ale život dospěláka je o svobodě a morálku si sám tvoří,protože všechno je jen lidským výtvorem.Pokud žijete správně pak musíte být šťastný protože žít ve schodě se svým svědomím zaručuje dobrý životní pocit.Samozřejmě že se člověk musí chovat uctivě k ostatním lidem,ale s tím asi problém nemáte. A ted proč žít?Možná život nemá velká poslání,velké myšlenky se nám vnucují ze všech stran,ale pokud si přiznáme že i ten hmyz je šťastný že vůbec je a je a o svůj život se dere,máme asi v životě problém,neboť nás život nebaví,je zřejmé že život sám je darem a my si tu dobu buď užíváme a dar využíváme nebo ho vrátíme,ale co si pomůžeme.Když si položíte otázku chci žít nebo ne a pokud ne jsem ochoten ukončit to hned co si odpovíte?Já řekla teď ne.A proč ne?Protože chci ještě vidět nové ráno.A proč?Baví mě to tu.A o tom je pro mě teď život - svět plný zábavy,rodinné lásky,přátel,svobody rozhodnutí,svět možností.Možná že se vám tu teď nelíbí,to klišé kolem.Kašlete na lidi,na klišé,vždyť tu jste pro sebe,pro přátele,pro radost,rosu v trávě.Jeďte do přírody,tam to pochopíte a třebas jen na chvíli a nebude v tom žádná velká myšlenka.. ale co bychom chtěli po přírodě že?A že jsou lidé různí a kde je láska?Problém není absence čehokoli,ale že nám jako malým naslibovali hory doly.A proč na tom tak záleží?Když to není zničí mi to život-ale ono to je a když ne vedle mě jednou to potkám.Jsou šťastní lidé co žijí pro to co mají rádi-vyberte si ve svém životě věci co tam už jsou nebo mohou být a těší vás a všechno dostane barevnější rozměr.Nebo si počkejte na jiné období,kdy se změní priority,i kdyby na to stáří-založte psí útulek a užijte si ten pocit štěstí.To je oč asi běží-možná a většině z nás.Možná je kolem dost lidí co se neumí chovat a nebo jsme jen nenašli správný způsob jak s nimi komunikovat nebo se vážeme na věci které za to nestojí.Neměňme lidi,buďme jim vzorem-každý každému a pro sebe,pro pocit štěstí.Žijme svůj život tak jak jsme v něm šťastní a děkujme za každé nové ráno.

Ty léky to ale většinou vyléčí.Není to tak že je člověku dobře jen když je na práškách ,AD.vyrovnávají hormonální nerovnováhu v mozku,tím deprese postupně mizí.Jiná věc jsou léky jen na uklidnění jako třeba rivotril nebo diazepam,ty to jen tlumí ale neodstraňují příčinu a jsou silně návyková. AD jako například asentra,arketis nebo jiné nikoliv.Takže je nesmysl přirovnávat je k heroinu.AD se obvykle užívají 9 měsíců až rok a půl.Já je bral 10 měsíců a radim všem ať to alespoň skusí.Vysadil jsem před půl rokem a ty pocity se nevrátily.Pozor antidepresiva zabírají většinou až za měsíc nebo dva jak u koho,tak to nechce vzdát po týdnu když se to nelepší.

pro Petra:
asi máš trochu pravdu, ale sypat do sebe klepky není to, co hledám, to můžu být na heroinu a tyka to bude všechno vypadat fajn.
Já to tu nechci přežívat, já chci žít.

Tak tuto otazku si kladu uz par let a zatim se mi nepodarilo najit jediny duvod proc ano.
Mam jedno velke prani - dostat se na pusty ostrov ( mineno bez homo sapiens) a dostatecnou ochranu kdyby me nejaky dobrota chtel zachranit. Jednoduse receno - nezbylo nic a lidi mam plne zuby a chci od nich co mozna nejdal.