Reklama

Rodiče jsou silně věřící - já ne

Eva (St, 21. 11. 2012 - 20:11)

Dobrý den, jsme silně...Klidně slavte vánoce 23.12. a silvestra 2.1. jen vy víte jak na tom jste.

... (St, 21. 11. 2012 - 17:11)

Dobrý den, jsme silně...Anno, Vy si z nás děláte prdel, jinak to nevidím.

Rovnice (St, 21. 11. 2012 - 15:11)

Silně věřící = silně psychicky nemocný

Dalan (St, 21. 11. 2012 - 14:11)

Dobrý den, jsme silně...a v copak věříte, když jste silně věřící

Anna (St, 21. 11. 2012 - 14:11)

Dobrý den, jsme silně věřící rodina a máme před sebou malý problém. Letos musíme slavit Vánoce už 23.12 protože manžel je v práci na Štědrý den. Máme 2 malé děti a chci se zeptat jestli smíme dělat tradice které se dělají 24.12 už 23.15 například koukání,... na zeď, házení pantoflí jestli to bude platné nebo ne?

:))) (Po, 20. 2. 2012 - 14:02)

Ty nejtolerantnější to mají v bradavce :)))

Gil (Ne, 19. 2. 2012 - 21:02)

To je hrozný, když někdo má tak fanatický postoje. Ale všichni věřící takový nejsou. Máme v ročníku věřící spolužačku a ta je celkem moderní. Třeba nosí křížek, ale místo na krku ho má píchnutej do pupíku. Tak má asi tolerantní rodiče.

Martin (Ne, 19. 2. 2012 - 18:02)

Tak by to mělo být! Silně věřící fanatiky bych posílal do piče.

Jana (Ne, 19. 2. 2012 - 16:02)

My pocházíme z katolické víry, ale nevedeme svého syna (6 let) na tu víru. Musí si na to přijít sám, co bude chtít. Volbu v nízkém věku má svobodnou. Když nechce tak nechce, tak to má být.

H (Čt, 31. 8. 2006 - 18:08)

Stázko, je to smutné tvá matka věří v Boha ale nechová se podle toho, je nebo byla vulgární a hlavně má tě milovat takovou jaká jsi (miluj bližního svého). Řekla bych že je paranoidní a zahleděná jen do toho svého Boha. Musíš se s tím poprat a stůj si za svým, je to tvůj život.

bára (Čt, 31. 8. 2006 - 18:08)

Stázko, nechci tě něják ranit,ale tvoje matka asi není úplně v pořádku.Promiň, každý má své názory a přesvědčení, ale nadávat kvůli tomu vlastní dceři se mi skutečně nezdá normální. Já a moje matka jsme skutečně jako den a noc, každá jiná, ale nikdy jsme si kvůli tomu nenadávaly, řekly jsme si svůj názor a do ničeho se nenutily.

Monika (St, 10. 5. 2006 - 22:05)

Četla jsem příspěvek Honzy i Petra...řekla bych, že to jsou dva hraniční názory. Nejde předělat maminku, ty určitě nemáš v plánu hledat cestu k Bohu, mamince se oči žádným kopnutím neotevřou a ten příběh se zlomenou nohou...vím, že to muselo být pro tebe trapné, možná i potupné,návštěvy kněze doma...v tvé situaci dost absurdní.

Tomas (St, 10. 5. 2006 - 22:05)

Stázko, moc nevěř tomu, co se tady pokoušel rozepsat Honzo. Možná jenom velké životní neštěstí by mohlo tvoji matku změnit, ale tito lidé jsou tak šíleně přesvědčeni o své pravdě, že lepší nebudou.

Petr (Út, 9. 5. 2006 - 23:05)

Stázko, asi budu poněkud hrubý, ale pošli svoji matku do pr... Jedině pořádným kopnutím se jí (snad) otevřou oči. A pokud ne, tak na ni prostě zapomeň. Bude tě to mrzet, obrečíš to, ale osvobodí tě to. Nikdo, ani tvoji nejbližší, ti nemohou vnucovat něco, co sama nechceš. To není láska, to je otrokářství.

Honzo, (So, 6. 5. 2006 - 23:05)

Stázko,
občas se dívám zde na tuto diskusi o kvalitě nebo i o efektivitě rodinného života.Často jsem již starším lidem připomínal, že jedno z přikízání říká, abychom ctili otce svého i matkou svou, aby jsme byli stále zdraví.( V Bibli je napsáno, abychom byli dlouho živi na zemi). A protože tomu nikdo pořádně nerozuměl, tak apoštol Pavel to vysvětluje v listu do Efezu , 6. kapitola , kde říká aby rodiče nedráždily své děti ke vzdoru.....budu citovat z novějšího překladu čtvrtý verš, kde se píše

Max (So, 6. 5. 2006 - 22:05)

Stázko, řeším a řešil jsem podobný problém, jenom s tím, že matka na mě nekřičela, ale postupovala velmi rafinovaně a jakoby nenápadně, ale velmi nepříjemně. Jestli chceš, tak napiš cz124871"tiscali.cz

Stázka (So, 6. 5. 2006 - 20:05)

Ahoj Moniko, přesně toto moje mamka nedokáže pochopit, je to takový typ člověka, že všechno musí být podle ní a to hned. Já naštěstí od ní překypuju trpělivostí..... Přidám jeden příklad - před několika lety jsem si zlomila nohu, sádra až buhvíkam. S tím se samozřejmě nedá dlouho stát, ale ani normálně sedět. Takže jsem si naivně myslela, že do kostela nebudu muset. Mamka na mě za to ale křičela (nejdřív, že to nějak půjde, pak že jsem si to určitě udělala schválně, abych nemusela na mši). Nakonec to dopadlo tak, že se domluvila s knězem, který přicházel v neděli k nám...Pro nevěřícího člověka docela absurdní.

Monika (St, 3. 5. 2006 - 15:05)

Stázko, je mi Tě moc líto. Jsme s manželem věřící,máme 3 děti. Vychovávali jsme je ve víře, ale tak nějak velmi liberálně, i si mohly říct, zda půjdou do kostela či ne. My sami máme proti katolické církvi pár připomínek a plně respektujeme mladé a jejich moderní svět,antikoncepci, že jim občas ujede sprosté slovo, že jdou v pátek na pivo, kde si dají půst nepůst steak. Naše děti se v pubertě od víry odklonily a teď se k ní samy dobrovolně vrací. Kdybychom je vychovávali tak, jak tebe tvoje maminka, nikdy by z nich věřící nebyli. Tvoje mamka to s tebou myslela určitě dobře,ale hodně pokazila. Možná jednou cestu k Bohu najdeš, ale bude to cesta tvá a bude úplně jiná,než teď vidíš. Přeji ti na cestě životem hodně štěstí a lásky...

Katka (St, 3. 5. 2006 - 14:05)

trochu mi to připomíná problém muslimek, které se snaží žít svým životem a mít nad ním kontrolu (a pak je jejich vlastní bratr (otec,..) zabije a jejich vrazi jsou ještě oslavováni). I když ve tvém případě se jedná o o dost mírnější podobu vynucování víry, ale přece jen.

Honza (Po, 1. 5. 2006 - 17:05)

Stázko,
to téma mne zaujalo a mám s tím mnoho zkušeností. Pokud chceš trochu diskutovat, můžeme si vyměnit nějaké informace. Možná tě něco zaujme. Pracují v Klubech zdraví a setkávám se s mnoha lidmi i s těmito problémy.Zrovna dnes jsem v radiu poslouchal na toto téma vyprávění profesora Jary Křivohlavého, který je na toto téma velký odborník. Můžeš se ozvat na
janbocek"mail.tele2.cz

Reklama

Přidat komentář