samotka ? uprostřed rodiny

Mimi, děkuji za tento příspěvek, který mi pomůže možná víc porozumět druhým. Mám dvacetiletou dceru, která je hezká, chytrá, komunikativní, avšak dosud neprožila žádnou lásku a evidentně jí to chybí. Zkouším s ní navazovat na toto téma řeč v dobré víře a s vůlí pomoci jí třeba nalézt cestu, avšak ona se vždy zlobí. Možná toto je i "dobrý" důvod Tvých kolegů, kteří se Tě stále ptají, ale nemyslí to zle. A určitě je to k zamyšlení pro mne a Tvé kolegy, abychom byli citlivější a spíš počkali, až budeme o pomoc požádáni. Přeji Ti nalézt pochopení, svoje i jejich.

Já ani nevím proč mám najednou pocit samoty, ještě v létě jsem byla úplně štastná a spokojená,je mi 38,mám 4 děti 8-19,všichni zdraví,mám práci,vyřešený vztah,pohodový domov,ale ti mí "zlatí kolegové" jde jim na nervy že nemám muže?Pořád mě trápí,že si najdu,kdy si najdu....už jsem z toho unavená a nikdo nechápe, že to pro mě není možné že chci v klidu vychovávat svoje broučky, že jsme si už užili dost,a že bez muže se dá žít,už z toho nemůžu spát, nemůže jim někdo říct ať mě neřeší,přece nebudu předstírat že někoho mám, abych měla klid...???A tak se cítím sama na takovou blbost,děcka,domácnost,auto,firemní problémy řeším s přehledem,s čistou hlavou, ale jak z tohohle?