schizofrenie!

AHOJ JIRKOTAKZ BERU ZYPREXU A BUSPIRON A ZROVNA JSEM NA JEDNE KLINICE NA LECENI. NENI TO ZADNA SRANDA. HROZNE SE BOJIM CO BUDE DAL...

Zdravim vsechny lidi z diskuze!Ja osobne jsem se se schizofrenií sesla v 15 letech, kdyz jsem navstevovala jistou skolu. Na te nas ucila jedna mlada ucitelka, 30 leta, s nekolika tituly. Byla velice zvlastni, nezapadala vubec do uznavaneho standartu - mela prehled, byla do vseho zapalena, temperamentni, aj. Pak z niceho nic zacala delat zlastni veci - zvala sve zakyne k sobe domu a rozdavala jim osobni veci, po tride chodila celou dobu s igelitkou, zacala se ve tride svlekat atd. Az to vse skoncilo tim, ze jeden jeji kolega na ni zavolal lidi z psychiatricke lecebny a ti ji odvezli. Nekolik mesicu byla hospitalizovana, jeji manzel se s ni samozrejme rozvedl (coz povazuji za vic nez nechutne). Tak to bylo me prvni setkani. Druhe se udalo pred nedavnem, kdyz jsem si hledala zamestnani v socialni sfere jako vychovatelka - tak to jsem byla v soukromem zarizeni, ktere se zabyva schizofrenii deti. Docela mne sokovalo, jak vychovatele riskuji i svuj zivot pri teto praci - stava se, ze je detsti pacienti zezadu napadaji.A to zejmena ti, kteri nemluvi!A co vy, jake mate zkusenosti?

Ahoj Jirko,jsem o 9 let starší než ty a léčím se taky s psychotickým onemocněním, i když přímo tu tvoji nemoc nemám. Dovedu si představit, jaké to je. Já už mám po škole - dělala jsem pedák a teď mám zaměstnání - ne ve školství, ale využívám svých znalostí, což jsem v původní práci nemohla. Přeji ti, abys byl hlavně v rukou dobrého odborníka, to je základ. Pak ti přeji to nej v roce 2002!!!S pozdravem Jana

Ahoj všichni! I já trpím schizofrenií. Je to děs. K tomu všemu ještě silnými depresemi a úzkostnými stavy. Beru Zyprexu, Zoloft a někdy když už je to k nevydržení, tak Neurol a Tisercin. Mimochodem je mi 18 let a studuju chemickou průmyslovku. Dříve mě všechno bavilo ale teď, no prostě hrůza. Někdy mám i sluchové halucinace, že na mě někdo volá nebo že se o mě baví všichni lidé a tak k tomu ještě ty úzkosti a deprese! Nepřál bych to nikomu! Ale když to srovnám s tím co jsem prožíval minulý rok a teď....je to nepopsatelné...prostě SUPER! Moc rád bych navázal kontakt s někým který se zajímá o tuto nemoc nebo sám jí trpí. Mějte se krásně a zase někdy AHOJ. JIRKA

Ahoj Lenko,prosím tě, to vaše povídání mě poněkud děsí.To znamená,že mi prostě jednoho krásného dne "rupne v bedně" a budu mít schizofrenii?To je dost hrozný,nebo je něčím způsobená v dětství v dospívání?Něco ji přece udělat musí.To co jsem o ní četla,je dost zmatené,takže z toho stejně nechápu nic.Ale nyní jsem četla,že právě tito lidé by měli být doma,mezi svými blízkými,že nyní již hospitalizace nejsou nutné.Díky.Měj se Laďka

Nevím přesně, jestli jsem se setkala se spolubydlící na ubytovně, která trpěla schizofrenií. Bydlely jsme spolu dva měsíce a ona pak přišla o práci, takže měla dost velký problém existenční. Trpěla samomluvou a někdy říkala nelogické věci.Všechno vyvrcholilo ze dne na den , kdy se měla odstěhovat - jednalo se o ubytovnu od zaměstnavatele.Psychotická ataka se u ní v noci plně rozjela, ale recepční ani nestihla zavolat odbornou lékařskou pomoc, a tak paní V. /nar.1955/ ve 4 hodiny ráno odešla se slovy, že jede domů, že v žádném koncentračním táboře nebude a že ji stejně odposlouchávají.Pocházela z Košic. Ani si v tom zmatku nevzala všechny věci, takže jsem je odevzdala na recepci.O manželovi nikdy nemluvila, zmínila se jenom o své nemocné mamince.Jenom doufám, že se včas dostala do lékařské péče a nestalo se nic vážného.

Zdravím všechny diskutující. Mezi novějšími články jsou dva o schizofrenii. Kdo chce základní informace, najde je tam. Je to téma hodně široké a tak je fajn, že existuje tahle diskuse (i diskuse k článkům).Mějte se dobře a pište.

Zuzko,schizofrenie je psychoza.Narozdil od neuroz je to nemoc nevylecitelna.Etiologie je velice malo znama,proto ji lekari v soucasne dobe neumi vylecit.Ani se nevi,zda je to vubec mozne.Lekari umi pouze snizovat projevy.Dosti casto schizofrenici maji suicidalni(sebevrazedne)sklony, a proto je dobre je drzet pod prasky.Dotycny clovek nema nahled, coz znamena,ze se neciti nemocen.Muze Ti rict,ano vim,ze jsem schizofrenik,ale uvnitr tomu neveri.Schizofrenie je porucha osobnosti,nebo jinak rozstepeni osobnosti.Clovek ma v sobe vice osobnosti najednou,ktere se ruzne projevuji a pak zase na cas odchazeji.Schizofrenik casto trpi halucinacemi(sluchove,zrakovetelove,apod.), bludy(napr. ho nekdo neustale pronasleduje,apod.), kterych je mnoho druhu!Navic existuje vice forem schizofrenie, nejcastejsi byva schizofrenia simplex.Schizofrenici malokdy byvaji ponechani v prostredi mezi ostatnimi lidmi,vetsinou byvaji v ustavech.Jsou totiz dosti nevyzpytatelni.Svemu kamaradovi muzes pomoci svym pratelstvim,trpelivosti a tez opatrnosti.Mimochodem,kolik je mu let?Ma jiz schizofrenii diagnostikovanou?

jo, dětství je kámen úrazu. projevy tam nejsou, ale z toho to asi vyústí...buďte hodní na své děti...tak akorát...haha...prostě: schíza je porucha osobnosti...

Chtěla jsem se zeptat, a schizofrenii muže onemocnet clovek,ktery mel problemy uz v detstvi? Tam jsou uy nejake projevy,nebo ne?

hm...asi proto, že se "divně chovám"...nedá se to nějak popsat. nějak sem nezapadám, tak mě okolí poslalo prověřit k odborníkům. byla to docela legrace...

Ahoj Lucylo!Napiš prosím něco bližšího. Hrozně by mě zajímalo, proč Tě chtěli označit za schizofrenní.

taky mě chtěli označit za schizofrení. ale rezolutně jsem to odmítla. a už jsem zase doma. nikdo nechce být označen za blázna.

Moje máma trpí touto nemocí již řadu let. Byly to roky těžké pro ni i pro nás všechny. Poprvé nemoc vypukla, když jsem spolu se svou sestrou právě dospívala, takže nic příjemného. Najednou tu nebyla ta naše maminka, ale úplně cizí ženská. Naštěstí jsme obě dospěli a máma se naučila žít s tím, že je nemocná. To je myslím pro každého, kdo trpí touto nemocí moc důležité. Nezanevřít na sebe a na svět kolem sebe, smířit se s tím, že bez léku to už asi dál nepůjde a hlavně vědět, že kolem jsou lidé, kteří jsou vždy ochotni pomoci. V součásné době je maminka stabilizována, je to zase ta naše maminka.

Dobrý den - schizofrenie je vážná psych.nemoc. Chtěla bych říct, že pokud máte někoho tak blízkého, jako je přítel, který tou nemocí trpí, tak Vás chápu, že Vás to velmi sužuje. Zkoušela jste rozhovor s přítelovým lékařem ? Myslím, že by Vám vysvětlil v čem nemoc spočívá i její prognózu do budoucna. On si vůbec neuvědomuje, že je nemocný a všechno, co Vám prováděl byla jenom jeho nemoc. Nezvladatelná, zvlášť pokud neužíval předepsané léky. Ty léky jsou důležité pro to, aby si nemocný uvědomil svou nemoc a tak se přiblížil k možnosti vyléčení. Léčil se Váš přítel ? Přeju Vám hodně síly .

Schizofrenií trpí můj přítel od svých 16 let.Má schizofrenii získanou/vyvolanou užíváním drog-bohužel/, nikoli vrozenou.Žiji s ním již pátý rok a bylo to velmi krušných pět let, ač jsem si myslela, že vím do čeho jdu.Můj přítel je člověk, který nechce přiznat, že má jakoukoli poruchu, tudíž neužívá léky tak, jak by měl, ale tak, že je pár dní nebere, pak se předávkuje, neboť mu je hrozně zle a nejí, nespí, jenom zvrací, skelné oči a co víc- JE TAK AGRESIVNÍ, že se před ním zavírám, neboť všechno rozbíjí, do psa kope. Párkrát jsem se nestihla zavřít......Dopadlo to špatně.Říká věci tak ponižující, tak nechutné, tak zlé....týkají se většinou mě.Párkrát jsem také byla vyhozena na ulici, jednou i v noční košili.Pak se napije alkoholu, vezme hrst prášků a je to někdo zase úplně jiný.Mluví o jiných věcech, jinak se ke mě chová, občas bývá i pozorný / asi pět minut/Do dvou dnů se vše opakuje.Až se agresivita vystupňuje tak, že s erozbíhá proti zdi hlavou a vší silou do té zdi vráží, nebo mlátí hlavou o zem/z kleku/ a řve jak raněné zvíře.Více pokusů o sebevraždu, elektrické šoky, jiné a jiné ústavy a léčby končící útěkem.Život s ním je jak v hororu, už jsem vzdala vše, veškeré naděje, stala se ze mě citově chladná osoba, citově plochá-robot.Po pěti letech od něj odcházím totálně vyčerpaná, pomalu zralá na léčbu u psychiatra, už nikdy neobnovím svoje zničené sebevědomí, nikdy NEZAPOMENU.Lidé trpící paranoidní schizofrenií jsou agresivní, sobci sebestřední, zlí a nebezpeční lidé, schopni zabíjet.Chtěla bych, aby si psychiatři uvědomili závažnost choroby a " nenechávali na svobodě" takové pacienty, kteří nedodržují léčebný režim a nemají vůli se léčit.Přítel má na svoji chorobu plný invalidní důchod, přitom jediná jejich opora by byla práce,která by vyžadovala veškerou jejich pozornost.

Chtela bych se zeptat, jestli tvoje teta, je s tounemoci smirena. Nebo jestli to zezactku nechtela priznat.Ten kluk si totiz vubec nepripousti myslenku,ze je dusevne nemocnej!

Moje teta ma stejny problem. Je to celkem mila, hodna zenska a za svoji nemoc nemuze. Nikdo. Nevim, jestli je to vylecitelne, ale podle toho, co vidim u ni, myslim ze ne. Musi se tedy drzet leku. Obcas to na ni prijde. Je pak maximalne depresivni, podezirava, ze ji vsichni chteji ublizit, je naladova a agresivni - protivna i sama sobe. Casto je tedy nutna hospitalizace, kde se zase stabilizuje, popripade ji zmeni leky, ci zvysi davky, to presne nevim, ale pak zase na cas funguje skoro normalne. Co se da delat ? Nevim, nejsem odbornik, ale jak uz jsem rekla, asi je to nemoc na cely zivot. My jsme se naucili ji brat takovou, jaka je, o jeji nemoci vime a i tak ji mame radi. Kdyz ma " sve" dny,tak ji proste drzime palce, aby se zase vratila do sve normalni JA...Tolik asi od e me - neodbornika. Rada bych se pletla...

Chtěla bych se dozvědět něco o duševní nemoci:schizofrenie. Zjistila jsem, že jí trpí můj kamarád.Děkuji.