Reklama

Sexualni zneuzivani v detstvi

To hate-myself (Ne, 3. 12. 2006 - 09:12)

Od saši-renaty, vlastním jménem Olga: Pokus se osvobodit se od toho poznamenání. Já si řekla, nemůže mne to svazovat celej život, jsou zážitky mnohem hrůznější a ti lidi to zvládají.Říkám si: každej musí zřejmě projít nějakým pekelným zážitkem, patří to k lidskosti. lepší v mládí, na někoho něco děsnýho čeká v stáří.Ale každej má nějakej balvan.Mně pomohlo holotropní dýchání, já zažila pocit , že mne něco absolutně přijímá, miluje a je se mno navždy.Bílé světlo. Ale i to mohla být jen iluze překyslíkovaného mozku. I bez toho musíš svlíknout ten zážitek jako starou hadí kůži. Dál-říkám si, že ti ostatní lidi za to nemohou,chci se zbavit toho, jak je ustrnule odsuzuju.Ty muže.Řekni si: neobětuju tomu zlýmu celej svůj život.Nepotlačuj to, nech to sebou projít,přijmi to historie svého života a nenech se tím řídit.Máme spoustu práce,co?Držím ti palce. Olga

Saša (So, 2. 12. 2006 - 21:12)

Kamaradce je 48. Ma za sebou 2 neuspěšna manželství, poprve se vdala v 18!Její nemoc se teď na podzim nějak zhoršila,lítá po doktorech a odtahuje se už od všech.Našla si te?prý nějakého ženáče, vždycky má ženáče,což nechápu, ale nic jí neříkám. Vždycky se snažila až moc vyjít lidem vstříc, dokonce i dárky kupovala,aby se obklopila lidmi.Včetně těch přiblblých flanďáků.Ale já jí už nic neradím,ať ji nerozčiluju, je už totiž pozdě.Ona se neuměla bránit a nenávidí své tělo,což i říká..Kdyby to tak dávno ze sebe dostala,třeba nějakým rituálem, a naučila se bojovat proti těm, co jí ublížili.Ne,ona tam chodí na návštěvu..Mně se stalo něco hnusnýho v mládí,ale stala jsem se bojovnou a vlastně si nenechávám nic líbit.Ty máš šifru Nenávist k sobě samé- bacha!!

hate.myself (So, 2. 12. 2006 - 11:12)

to sasa:jo, psychologove jsou kreteni, ti fak umi "pomoc" - nemaji paru o tom, co zvatlaji.kolek je ted kamaradce a jak zvlada zit?

Saša (Pá, 1. 12. 2006 - 20:12)

Mám kamarádku, která byla zneužívaná v dětství nevlastním bratrem, její matka asistovala.ta kámoška jim pod vlivem různých flanďáků- pokrytců a "psychologů",musím dát uvozovky, tzv. odpustila, to znamená, že potlačila sebe. Má rakovinu!!!Mámě jezdí nakupovat!!Místo aby je zavrhla, a vyříkala si to s nima aspoň, umře!

hate.myself (Pá, 1. 12. 2006 - 19:12)

chtela bych si popovidat s nekym, kdo ma zneuziti taky porad hlave, nebo i znasilneni...sysofos: hezky reci, no. nemas paru o cem mluvis.

Sysyfos (St, 15. 11. 2006 - 16:11)

Nikdy jsem nebyl obětí žádného násilí, nicméně jsem několik let chodil s dívkou, která se mi záhy po seznámení svěřila, že byla sexuálně zneužita. Samozřejmě se to na vztahu podepsalo, nikdy mi například nedala sama od sebe pusu... atd. atd... Nechal jsem v tom vztahu tolik energie, lásky a empatie, kolik jsem jen měl (10 000%), ale ona nikdy v sobě nenašla odvahu se svému problému postavit. Nakonec jsme se rozešli. Zatímco ona nemá problém mít další partnery, já prožívám hluboké zklamání a jsem zcela vyčerpán a demoralizován. Mám problémy se seznámit a mít další vztah. (Její kluci jsou ale jen křečovitým pokusem si dokázat, že vše je v naprostém pořádku - tudy cesta samozřejmě nepovede. Proto také její známosti jsou lidé s nižším stupněm empatie. Je to proto, aby se nevystavila riziku odhalení jejího traumatu...) Normální je problémy pojmenovat a řešit je. Kdokoli máte negativní sexuální zkušenost z dětství, řešte ji prosím vás. Važte si sami sebe. Kdo si neváží sám sebe, nemůže si vážit ani svého partnera. Kdo nemá rád sebe, nemůže umět mít rád někoho druhého. Bojujte!

Návštěvník (Út, 26. 9. 2006 - 14:09)

Jery to je hrůza, takhle se nechat zneužívat. Měl jsi to říct rodičům. Máš ho udat i teď a léčitelku zavřít na léčení za to co ti říká. Ty potřebuješ profesionální radu alkohol ti nepomůže.

jinka (Út, 26. 9. 2006 - 13:09)

To jerryTa tvá léčitelka je s prominutím kráva. Jaký by jsi byl se díky jeho vlivu nikdy nedovíš. A děkovat mu za to, že jsi zatím s žádnou holkou nechodil, nerozešel se s ní a tím pádem jsi jí nezlomil srdce je zcestné. Mimochodem zneužívání z tebe dobráka vážně neudělá.

jery (Čt, 25. 5. 2006 - 18:05)

asi nejdulezitejsi je odpustit, nebo alespon nenenávidet, nenávistí ublizujeme stejne nejvíce jen sami sobě... je to tezký... jedna moje lecitelka mi rekla ze bych mu mel v podstate podekovat za to jaký jsem, protoze nebýt té události, byl bych nesnesitelný clovek, lamač dívčích srdcí, takze touto formou dekuji za to zě jsem ted takový dobrák, i když to občas hraničí s blbostí;-) hmm

jery (Čt, 25. 5. 2006 - 18:05)

hmm a ten zmetek ted delá starostu v nedaleké obci, nikdy jsem nenasel odvahu podat trestni oznameni

jery (Čt, 25. 5. 2006 - 18:05)

ahoj, je mi 38 let...od 13 do 15 mne zneužival tajenmik narodniho vyboru naši obce, navic byl PSVB, hrozil mi fyzickou likvidaci kdyby mi napadlo nekomu neco rici, do 33let jsem to drzel v sobe a lečil se alkoholem, nekolikrat jsem se se pokusil o sebevrazdu, od 33let se lecim pozitivnim myslenim, z terapií mi vždy nejvice pomohla kyneziologie, na zlepšení komunikace jsem si naordinoval chat;-) jen stále nemám partnerku, jeste jsem panic:-( bojim se toho... seznameni mi nedela uz problem, ale mám uz asi neco pres 200kamaradek a zadnou svoji zenskou, je to jako prokletí, hmm no... zejtra bude snad líp... snad nekdy potkám devce svých snů, které pro mne bude mít pochopení...

radeji ne (Út, 28. 3. 2006 - 16:03)

Jde

radeji ne (Út, 28. 3. 2006 - 16:03)

Ahoj "tati",Tenhle dopis pisu abys vedel jak moc jsi ovlivnil muj zivot a abys vedel co si o tobe myslím. Stalo se mi neco sileneho na zaklade ceho jsem si s pomoci psycholga uvedomil jak hluboko si mi ublizil. Nastesti mam kolem sebe vyborne lidi kteri mi pomohly a sam mam tolik sily ze sem neupadl na drzku po zbytek zivota.Text budu psat jak mi prijde na mysl a nebudu se k nemu moc vracet a davit to slohove a pravopisne do kupy protoze se norim nekam na co bych radsi zapomel a stoji me to dost energie.Tenhle dopis je zaverecnym vyuctovanim naseho vztahu.13.3.06Co mi pamet saha tak si pamatuju jen jak jsi na me rval skrz domaci ukol a jak ti sedim na kline zady k tobe a ty me nutis ti sahat na penis. Bylo to v obyvaku na kresle smerem k balkonu. Taky si pamatuju jakjsi si vicekrat hral s mym prirozenim zatimco ja delal ze spim. Vzpominam jak jsi nam rikal ze to nesmime nikomu rikat. Bylo nam z toho ze sestrickou na nic a bali jsme se te. Vedeli jsme ze sis to dovolil i na Novaka. Vsichni tri jsme tenkrat o tom mluvili. Hrozne sem se za to co mi delas stydel. Jednou se mi, kdyz si byl zavrenej za Vladenu, zdal se mi sen ze jsem v kuchyni a ty jsi ke me pisel ze zadu a vrazil jsi mi strasne bolestive nuz do zad. Visel jsem vodorovne ve vzduchu v hrozne obrovske hruze. Zdalo semi to ze se to stane az se vratis z vezeni v mych 14-ti letech. To mi bylo tak 11 let. Od te doby jsem se hrozne bal az mi bude tech 14 let. Myslel jsem ze jakmile na to prestanu myslet tak se to stane. Ten pocit me opravdu presel az tak ve triceti letech. Kdyz te predcasne pustili z vezeni tak jsem se k smrti bal. Bylo mi tech 14 let. A ty jsi zase prisel kme posteli a zkusil jsi to znova. Utekl jsem k mame a poprve v zivote nasel odvahu a rekl ji co jsi nam delal. Nasledovalo mamino podani oznameni a nekonecne otazky verejne bezpecnosti jak se to delo a stalo a psychologicke testy. Tolik jsem se stydel a presto jsem o tom musel vypovidat. Nakonec to cele vysetrovatel oznacil za ovlivneni mamou. Chudak mama. Ja sem si tehdy rekl ze ti tocele vratim az mi bude18 let. Jenze touha po otci byla silna a ja si pripadal jako mura co stale leta ke svetlu a to ji jenom pali.Vim taky ze jsi si s mamou nerozumel v posteli a tim jsem te naivne omlouval. Vzal jsi si ji jen kvuli dedovemu postaveni. Nikdy jsi opravdu nedospel a strasne negativne jsi svym zivotem ovlivnil me sebevedomi a tim i muj zivot do nedavne doby. Mohl bych podat trestne oznameni, prozradit uradum tvuj pobyt ale ja ti ani pres to vsechno nepreju smrt. Jen ti chci rict ze te uz v zivote nechci videt a ze jen shodou okolnosti jsi muj biologicky otec. Tim opravdovym tatou jsi nikdy nedokazal byt a nejsi. Nepreju si te uz nikdy videt. Mozna najdes zpusob jak neztratit sebe ale me jsi ztratil navzdy. A sestru trapis dosud. Chtel jsem byt hrdy na sveho otce a on byl ve skutecnosti jen pedofil a clovek co jen slibuje a nedokaze dotahnout sve veci do konce. Proto jsi prisel o byt a o zeny co te meli rady.19.3.06Posledni kapkou bylo to jak jsi zabavil Novakum to auto. Musel jsem to napravit a vratit jim co jim patrilo. Pekne si ho zridil. Mel sem stesti ze sem s nim vubec dojel k nim domu. To k cemu si me donutil ve me pri jizde zpet, explodovalo v poznani ze jsi jen mym biologickym otcem. Jinym ne.Nevstupuj uz nijak do meho zivota! Pokud se objevis jen na dohled od mych deti tak predam tvou adresu vsem co te hledaji a podam na tebe trestni oznameni za zneuzivani ktereho jsi se dopoustel na me, na sestre a vsech ostatnich. A pokud to pujde tak sit e najdu a vyridime si to rucne.Mas-li vubec sanci jak vse napravit tak to nezkousej u me BYVALE ANI SOUCASNE rodiny !!Mas sikovne ruce a zabavnou povahu. Ale jako otec jsi naprosto a definitivne selhal.Nejradsi bych ti za to jak jsi ovlivnil muj zivot PORADNE NAKOPAL PRDEL !!!

Kamila (Po, 12. 9. 2005 - 19:09)

Mě pomohlo že jsem se tady svěřila ale v jiný rubrice. Pak to ze mě spadlo. Přeju totéž i tobě

Radan (Po, 12. 9. 2005 - 16:09)

Martinnimu:Asi v tom nebyl prvek donucení, že? V tom asi nebude problém. Snad, dokážeš myslet na někoho jiného naž na tetu?Jinak má otázka stále trvá. Najde se ještě jiný zneužitý muž?

martinni (Út, 30. 8. 2005 - 16:08)

nemuzu rict, ze to bylo zneuziti, protoze dodnes o tom smyslim jinak... kdyz mi bylo asi 7 let, opakovane si se mnou hrala moje vlastni teta (pouze o 8 let starsi) takze mi, co by patnactileta dala okusit jak chutna divci klin... tehdy to pro me byly hry... dnes je ji 27 a neskutecne me vzrusuje... nikdy jsme o tom nemluvili, ma partnera, dite... Obcas snim o milovani s ni... mate nekdo podobnou zkusenost?

Milan (Út, 5. 7. 2005 - 21:07)

Radane, já jsem nebyl sexuálně zneužíván, ale měl jsem zase nesmyslně přísnou výchovu v dětství, v dospělosti se zase rodiče pokoušeli mě dostat na víru a to za použití všech myslitelných prostředků a mohu Ti říct, že je to hluboko ve mě. Byl jsem jednu dobu zralý na psychiatra a nejhorší je myšlenka, která se až bojím, že mi rodiče nebudou po jejich smrti vůbec vhybět. Je to mimo téma, vím.

Radan (Út, 5. 7. 2005 - 18:07)

Ahoj všichni, opravdu mne překvapuje, jak málo příspěvků u tohoto tématu je. Podle statistik zažívá sexuální zneužívání v dětství docela znatelná část populace.Osobně jsem byl zneužíván opakovaně otcem po několik let. Můj problém je v tom, že jsem si na některé okolnosti zneužívání vzpomněl až nedávno asi po deseti letech, a že tomu stále nedokáži plně uvěřit a smysluplně to pojmout. Váhám, zda nejde o nějaké oidpální fantazie. Je těžké to přijmout. Pachatel se může ukájet na tisíc způsobů a v mém případě jsou to docela zvěrstva. Chodím na terapii.Má někdo z mužů zkušenost se zneužívání otcem?

Marek (Pá, 29. 10. 2004 - 11:10)

Ahoj holkyPravdou je, že se s podobnými problémy dá žít, ale dají se také řešit. Nejčastější formou nevhodného vyrovnání se s takovou zkušeností je popření nebo vytěsnění (do nevědomí). Potíž je v tom, že nevědomé obsahy nezmizí, přetvářejí se v komplexy (emočně nabité obsahy) a ty mají také svou dynamiku. Vyvíjejí se, zesilují a pokud nedojde k psychické integraci, dokáží udeřit v nejméně vhodnou dobu a nejméně očekávaným způsobem (například somatoformní dissociací atd.). Proto se prosím pokuste najít schopného psychoterapeuta (-tku). Často se při zneužívání setkáváme s neřešenou posttraumatickou stresovou poruchou a není nic smutnějšího než vidět pacientku, která (to je případ z poslední doby) v 60. letech se slzami děkuje a vyčítá si, že kdyby přišla dřív, mohla prožít úplně jiný život. Zkuste prosím vzít mé poznámky v úvahu. Marek

kamilka (St, 8. 9. 2004 - 15:09)

Stalo se mi to taky, tak někdy v 11 letech.Otec si možná myslel že tak malá holka z toho nemá rozum a zapomene. Nezapoměla jsem. Když mi bylo 19 otec umíral a jeho poslední přání bylo abych mu odpustila. Neodpustila jsem ani umírajícímu. Tolik mě to zranilo citově, Nikdy jsem o tom nemlivila jen tady protože je to anonymní. Po čase jsem se stejně vdala a mám tři děti.Tu křivdu v sobě nosím. kolikrát si říkám odpusť mu to, ale musí to člověk v sobě udusit a prostě žít dál. Je mi 54 a ty pocity jsou pořád živé.Držím Ti palce,Dá se s tím žít.

Reklama

Přidat komentář