Reklama

Soc.Fobie, obsese, PP, GUP, arachnofobie, deprese, uzkosti, vse dohromady, je to k preziti?

haber (So, 16. 6. 2007 - 18:06)

v příspěvku ze 14.6.2007 psala anonymní pisatelka, že si sama všechna vyšetření zajistila. To mě se vůbec nedaří, všude mě odmítají, že musím mít doporučení od obvodní, ale tu jsem za ty roky přesvědčila, že jsem dokonalý hypochondr a tak mě už nikam neposílá. Kvůli motání hlavy bych se chtěla dostat k neurologovi, ale nevím opravdu jak doktrorku přesvědčit.

Honza (Pá, 15. 6. 2007 - 23:06)

Mony.díky za to jak jsi to pěkně naspala.....jo to máš pravdu, občas ty doktoři by sami potřebovali pomoc od nějakého dobrého odborníka, protože jakmile si doktor začne stěžovat pacientovi na své problémy.....tak toho chudáka pacienta úplně ničí, sám má svých starostí dost.
Jo, o takových jsem už také slyšel, to je fakt.....no a narazit na dobrého doktora je skoro asi náhoda, ale je potřeba si fakt vybírat, pokud to jen trochu jde, nemá cenu zůstávat u nějakého trotla.
No já ti asi nepomůžu, jsem z Prahy.
Ale pokud se to týká tvého manžela, tak mám dvě rady, zkuste místo těch doktorů, zkusit Kineziologa a klidně i někoho, kdo dělá ty regrese. Ten problém je hluboko uvnitř a má letité následky, psychické z dob raného mládí a doktor s tím ani nemůže nic udělat, prostě tam se on nedostane.
Jo a ještě je dobré podívat se na stránky Rodinné konstelace, tam se dozvíš také dost dobrého, možná ne jen pro manžela. Ale takový problém, který má už tolik let, je asi dost nepříjemný pro všechny a tak bych byl rád, kdybych vám tímto mohl aspoň trochu pomoct. Jinak já jsem už zažil tři psychiatričky a hlavně ta poslední byla bezva, na nic si nehrála a byla taková svá, trochu nekonvenční, ale měla porozumění a já jsem jí měl spíš jako psycholožku, která dovedla člověka poslechnout, pochopit a pak dobře poradit.....navíc mi naspala lázně a to bylo moc fajn na duši a na tělo. Tu první mám spíš jen na léky. Měj se, držím pěstičky. Honza

Mony (Pá, 15. 6. 2007 - 10:06)

Honzo,díky,já si nemyslím že všichni psychiatři jsou blázni,ale ten ke kterému chodí mamča prostě je.ptám se ho na mamku,a on mi vykládá o své rodině,mamka tam příjde,ani se jí nezeptá na nic,napíše léky a pošle ji domů.Zkusili jsme psychoterapeutku a ta léčí stylem že tě ponižuje,to jsem hleděla spusou dokořán,prý to někomu pomohlo,ale moji mamce určitě ne,všeho se bojí,pomalu ani autobusem sama nemůže,bojí se i bankomatu.Mám dvě děti,a k tomu se starám o mamku,s kterou je to těžké,papírovou práci... asi víš,no ale každopádně je těžké najít dobrého psychiatra u kterého máš pocit že mu na tobě záleží.Asi jsi měl šťestí,žes na takového narazil,tak budu ráda když se podělíš o kontakt,jsi-li z moravskoslezského kraje.Ješťe jeden problém mám,který mě ubíjí a lidi co to nezažijí,nepochopí.Můj manžel se od mala počůrává,byl na veškerých vyšetřeních,i u pcychiatra a mam ten sam pocit,nepomohl mu.A mě to užírá,každý den prát.Tak děkuju za kontakt

Honza (Pá, 15. 6. 2007 - 10:06)

To Mony, nevím proč tu tak hrůzostrašně popisuješ psychiatry? Já tam chodím už kolik let, nebylo to k vůli tomu, že bych byl blázen a ti co tam chodí nejsou všichni blázni.....potřeboval jsem tehdy řešit nějaký psychický problém, který se projevoval fyzicky a mě dost znepříjemňoval život. Ta psychiatrička mě moc pomohla, dostal jsem antidepresiva a problémy se natolik zlepšily, že už mám jen malou dávku, jen spíš tak udržovaní a jsem v úplné pohodě.
Takže takové to, že když jdeš k psychiatrovi ..... v dnešní době vůbec neznamená, že je hned ten člověk "Blázen". Pocuchané nervy má kde kdo, hlavně lidi co neumí odpočívat, třeba podnikatelé a spousta dalších. A podceňování psychiky člověka vůbec je nezodpovědné, pokažená psychika dovede nadělat takové problémy, že to ani ten obyčejnej doktor s práškama či bez nic nedokáže ...... prostě jak není v rovnováze psychika a fyzično, tedy duše a tělo, tak je člověk v problémech a málo kdo si s tím dokáže normálně poradit.
Někdo to řeší kouřením a někdo alkoholem, ale ani jedno není to správné. Možná, že máš nebo jsi si udělala špatnou představu o psychiatrech, ano může být některý z nich špatný, ale já mám s několika velmi dobré zkušenosti a nebýt jich, tak už jsem se asi opravdu zbláznil z těch různých problémů.
Tak prosím, zanech toho zažitého...psychiatr = Blázen, to jsou předsudky z minulých let, dneska je to docela moderní a prospěšná činnost. Léky jsou na moc vysoké úrovni a dovedou srovnat špatně pracující mozek do normálu a není třeba se bát, já to mám vyzkoušené na sobě a funguje to.
Děkuji

Mony (Pá, 15. 6. 2007 - 08:06)

Abylas u psychiatra?Já mám obavy že tam jednou vlezu a bude ze mě už blazen.Nevím,ale těmto doktorům nevěřím,vždyť oni sami musí byt blázni.Dovedete si představit,že vám cely den lidi vykladají takove depresivní stavy,nebo že jsou ufoni,atd?Moje mamka po létech starostí onemocněla paranoidní schyzofrenii,nijak se nelepší,bere zyprexu,byla jsem za doktorem kvůli mamce,a ptala se proč se to nelepší,a měla jsem pocit že je větší pako jak my všichni.Představovala jsem si vždy psychiatra jak v těch amerických filmech,ale tu prostě nejsme v americe...

Edita-dodatek (Pá, 15. 6. 2007 - 03:06)

no ted jsem si vsimla,ze ma gramatika po letech v cizine ,ja katastrofalni.ale kdo chce.nebude hledat chyby...

Edita-dodatek (Pá, 15. 6. 2007 - 03:06)

nechci brat tablety na bolesti ,moc a ani na deprese,ktere mi doktor predepsal na prvni navsteve,po 5 min ...no to aby me mel z krku,kdyz jsem si to precetla na tech tabletach,hruza...vubec,dnes je clovek jen pro vetsinu doktoru cislo.hlavni je ze vydelava farmaticky prumysl a lekarny.a tak,se nedivim ze lidi maji stale vetsi strach a nevy uz komu verit.a cemu verit.kolikrat kdyz doktori nevedi,tak vse odkazou na psichyku.za chvily bude na depresich cela zemekoule.protoze ubyva dobrych doktoru a pribyva ,tech,praskaru...nspolkni prasek,a hotovo.

Edita (Pá, 15. 6. 2007 - 03:06)

nikdy pred tim jsem se nehlidala a ani nebala ,zadne bolesti.ale po x spatnych zkusenostech s doktorama,dnes taky uz ze me se pomalu stva ,hypochonder,a nebo opravdu mi neco je,nemam skoncene vsechny vysetreni.8 mesicu ,ujdu sama nekdy venku,max 500m.pak mi jako by odumiraji nohy,kdyz lezim ,mrtvy mi kolikrat ruce od ramenou az po prsty.boly mezi lopatkama,a v krizi.tlaci na plicich,dusnost,ale deprese nemam,teda jasne,po 8 mes.mi to vse jde trochu na palici.ale zatim jeste si myslim ze depresy nemam.pristi mesic jdu na ,mr,,tak uvidim,jinak doktori.kazdy si mysly neco jineho.nekteri mysly ,vyhrezla plotynka,dalsi ucpany kanal v pateri ....a ja nevim co jeste.jinak ,pp.a depresy nemam urcite,mam hodneho muze,fajn lidi kolem,tak ze...nevim jestly opravdu neco mam a nebo vse mi jeste pritezuje v noci strach.

Návštěvník (Čt, 14. 6. 2007 - 17:06)

Ahoj, mně před dvěma lety odvezli do nemocnice, a nechali si mně tam s drobnou plicní embolií.Bylo mi 34. Možná prý po antikoncepci (ale brala jsem jí sotva 14 dní), důvod vzniku embolie se nikdy nenašel, sraženinka to byla sice malá, ale v tomhle věku a se třemi malými dětmi to člověka samozřejmě rozhodí.A od té doby se taky pořád pozoruju a něčeho se bojím, z plného zdraví, tohle.Bylo nedávno období několika měsíců, kdy mě neustále bolela hlava. Zase nervy (z toho rozhozený žaludek), hlava pořád bolela,občas motala, tíže na hrudi,hučení v uších,únava. Především obvodní mě přesvědčovala, že jsem v pořádku a vlastně mi nijak nepomohla, ale mně pořád něco bylo.A taky jsem si sama zajistila vyšetření u různých doktorů (interna,imunologie,ušní,neurologie - tam zkonstatovali blok v krční páteři,což umí být prevít.) Jinak mám vyšetření v pořádku, s vyjímkou štítné žlázy, s tou se dlouhodobě léčím.Měla jsem různé léky, rehabilitaci i CT mozku pro můj klid,ale stav stále stejný.Nakonec jsem si poskládala všechny informace, co jsem měla a řekla si, jestli to nemůže být premenstruační syndrom. Hormony, vzhledem k embolii, nemůžu, tak jsem začala brát fytoestrogeny a je mi výrazně líp.Hlava bolí jen občas, nemám závratě, není mi zle při každé změně počasí, nemám takový strach z každého píchnutí někde pod žebry nebo v hlavě.Takže,neříkám, že to musí být problém každé, ale já neměla typické premenstruační problémy a přesto to pomohlo.Jen mě udivilo, že mi to nenavrhla ani obvodní, ani gynekolog.A nebo zafungovala moje víra v to,že to pomůže.

haber (Čt, 14. 6. 2007 - 16:06)

na krvi už jsem byla několikrát a vše v pořádku. Prostě jsem blázen, a stejně jak Mony, tak i já si říkám,¨že doktoři něco přehlídli nebo jen si řekli je mladá a nemůže jí nic vážého být. Deprese je strašná potvora, ničí člověku život, člověk dřív stárne a moc se o všechno ochuzuje.

Mony (Čt, 14. 6. 2007 - 11:06)

Ahoj,já mám uplně ty samé pocity.Když mě někde pichne,tak si přisuzuji že mám rakovinu,a jsem v koncích.Měla jsem problém-krev ve stolici-podstoupila jsem vyšetření,vše se ukazalo v pořádku,ale já si říkám že třeba něco přehlídli,připadám si praštěně,tak mě docela těší že nejsem sama.Trochu mě zabolí hlava a už si říkám že mám určitě rakovinu a hledám na netu....mám dvě děti,snažím se,ale byvam často skleslá

Návštěvník (Út, 12. 6. 2007 - 22:06)

zkus si nechat vyšetřit chudokrevnost játra a chlamydie

haber (Út, 12. 6. 2007 - 17:06)

Ahojky. Je mi 33 a mám fobii z rakoviny a z toho samozřejmě trpím depresemi. Trvá to asi tři roky, co mám všechny možné příznaky jako teploty, únavu, neustálé napětí, problémy s dýcháním, poslední rok vypadávání vlasů... Už jsem byla všudemožně a vždy po nějakém vyšetření s negativním závěrem se uklidním, ale jak se objeví další problém jsem v tom zase. Teď se mi k tomu přidal i problém s usínáním, když to vypadá, že zaberu tak se najednou otřesu, nebo mám škubání v některých částech těla a ze spánku není nic. Doktorka mi žekla, že je to nedostatek hořčíku, ale moc tomu nevěřím. Mám strach z další noci. Máte někdo nějaké podobné zkušenosti? Děkuji a přeji hezký den.

Dana (Po, 11. 6. 2007 - 00:06)

Pokud půjdeš k psychiatrovi na doporučení obvoďáka, nestojí to nic, je to jako normální nemoc... spousta lidí se z fobie vyléčí dost slušně, já sama vím, o čem mluvím...

strašpitlík (Čt, 24. 5. 2007 - 20:05)

taky mám nejspíš arachnofobii bojím se pavouků a doma si zeme dělají srandu ale nic vtipného to není,když je blýzko mě pavouk nebo v mým prostředí jsem jak šílena začnu kolem sebe házet šít sebou ječim brečim než ho někdo odnese nebo zabije. je to hrozný ani potom nejsem klidná říkam si co když tady ještě nějaký je.začnu prohledávat každou skulinku odsunu postel vyhrnu koberec,vytáhnu i třeba o půlnoci vysavač a visavám a uklízim celý pokoj, jen aby tam náhodou někde další nebyl.a to mám furt husí kůži a je mi špatně i když vým že tam už žádnej není.stalo se mi to i o vánocích v pokoji sem měla pavouka a byla sem jak šílená všichni u stromečku a já luxovala a sprchovala se abych nemela ani náhodou třeba na sobě a tak si skazila vánoce skoro celý štědrý večer proplakala kvůli pavoukoj.lidi můj stach nechápou a smejí se a to mě taky hodně trápí.

Marketa (Čt, 24. 5. 2007 - 19:05)

Ahoj, zdravym vsechny spolubojovniky s uzkosti. Ja beru pulku remoodu a uz jsem si na obcasne uzkostne stavy zvykla. Prece ale bych rada vedela, co pomaha vam. Rada bych se jednou probudila a byla uplne v pohode. Ale neni to zas nejhorsi. Me stavy me i obohatily. Ukazali trochu jiny zivotni smer. V soucasne dobe jsem v zahranicic. Pracuji, ucim anglictinu a jde to. Ale rad se podelim o zkusenosti a moznou vetsi pomoc v tomto ohledu. Zdravi Marketa marketasmid"email.cz

Ivana (St, 4. 4. 2007 - 19:04)

Ahojda, mám arachnofobii. Kdykoliv vidím pavouka (brr, už z toho slova mi je zle), tak panikařím.. musím zavolat někoho jiného, aby ho zabil. Je to pár dní co se mi stalo, že ležím na posteli, učím se (letos maturuju) a metr a půl ode mně na zemi pavouk asi jako kolečko salámu. Začala jsem hystericky ječet, volat na mamku a vylezla jsem na nocni stolek. Když ho máma zabila a odnesla, sedla jsem si na postel, klepaly se mi nohy, ruce. Celá jsem se chvěla, začala jsem hystericky brečet a nemohla jsem dýchat. Od té doby se dívam pod nohy kamkoliv jdu. Strach mám vždycky a radši bych vyskočila z okna než aby se mě nějaký dotkl.. Chtěla bych se léčit, protože se bojím, co by se stalo, kdyby se mi ještě něco podobného stalo a nikdo nebyl doma, musela bych nutně odejít nebo by o něco šlo.. Nevíte někdo, kde se to lze léčit a kolik to stojí?? Děkuju Ivana

SIDEM (St, 14. 3. 2007 - 11:03)

Ahoj,měla jsem přesně to samé co ty,dostala jsem se z toho na 95% jde to,musíš chtít,taky jsem si myslela že se zblázním ale fakt to jde!!!

to BB (Út, 13. 3. 2007 - 10:03)

Jo ta SF je opravdu strašná věc.Taky to řeším. Mám strach z lidí - léčím se dlouho a můžu ti říct, že je to neřešitelné. Drží mně jen rodina, jiní z toho mají srandu. Prostě to nechápou.Hodně lidí si zemně stále utahuje. Je to bludný kruh, nezlepšilo se mi to ani po hospitalizaci v PL.

:D( (Po, 12. 3. 2007 - 17:03)

Ahoj ja nevim co mam delat mam velkou arachnofobii!Kdyz vidim pavouka nebo kdyz po me leze tak zacnu uplne silet,zacnu histericky brecet,strnu a nemuzu se hybat je to strasny!poradte mi

Reklama

Přidat komentář