Také vás okradli příbuzní?

Jo tak!Tak si najdi třeba kluka,to je zcela normální,a jestli to rodině vadí,tak se na ně vykašli,to lepší nebude.Hlavně se od nich oprosti . Přestan´být závislý.At´si žijí jak chtějí,mysli na sebe a na své zdraví.Proboha už je ti dost let!Nenech si ubližovat!Uvidíš,bude tě mít rád někdo jiný.Tomu věř!!!!!!!!!!!!!

Jano: Můj bratr mě od dětství nesnáší. kopal do mě , říkal teplouši, nesměl jsem se dotknout ani jeho postele. rodiče ho v tom plně utvrzovali,(ziji daleko od nich, ale vnitřně jsem na nich závislý a dal bych všechno za to, aby mě měli rádi

Medo,sohlasím s Janou a jinými,odstřihni pouta,nezajímej se o ně,oni se taky nezajímají.Bu´d to rodiče pochopí a nebo ne,to neovlivníš.Je ti 33 a jsi podle mne nesamostatný,dostuduj,najdi si holku a žij svůj život,i bez ponižování to jde.Každý jsme na tom světě hlavně sami za sebe a ne za svou rodinu,at´je dobrá a nebo ne.Popřípadě si popovídej s psychologem,ta tvoje závislost není normální,seber se o skonči s nimi.Ale úplně.Až budou mít třeba zdravotní problémy,a bratříček jim nepomůže,pak tě vyhledají sami a pak jim to vrat´, nezajímej se o ně taky.

Hele, je to divný a hlavně nespravedlivý. Rodiče nejednají správně. A jak ty vycházíš se svým "bratrem"?

bratr byl vždy buh a ja spina. bratr má místo v kasncelari (sehnali mu ho rodiče přes známí) nenasli mu jedinou manželku a tu má na hovno!!! byl vždy ve škole o hodně chytřejší než já, ale naši ho vedli k tomu , že je bůh. Jeho vyhodili z Vš (nebyl hloupý, jen rozmazleny) a já si jí dodělávám !! Rodiče nikdy se mnou žádné problémy neměli (něco bych neudělal, neposlouchal, kázenske prestupky apod)

to je zvláštní,že bratra vedli k něčemu jinému, než Tebe. To je jak z pohádky o Popelce. Co bratr dělá, že je tak úžasný, je starší a ženatý? Má děti?

František mého bratra nikdy nevedli k tomu, aby jim pomohl. on jen bere. ono to je pod jeho úroveň.. je někdo já špína, on borec

"H" tvoje reakce je opravdu zvrácená. Jestli takhle i konáš v životě, tak lituji tvé děti."d" děkuji za zastání.
Já jsem v životě nikdy neměla peníze na prvním místě. Proto jsem asi tak dopadla. Tatínek a bratříček mne dobře znají, tak toho dokázali patřičně využít. Když jsi vzpomenu jak mne nutili podepsat se slovy, že mne nikdy neošidí a vše vyrovnají. A já jim věřila.

Já ji lituji, že se tak...Divné myšlení máš hlavně ty. A ano, je to tak že děti očekávají, že rodiče nebudou bezdůvodně preferovat jednoho potomka na úkor těch druhých. sice podle nového zákona na to právo mají, ale z morálního a citového hlediska je to o něčem jiném.
A jestli si tak moc myslíš, že se v tom e moc patlá, tak jí určitě nepomůžeš tím, že se do ní budeš navážet a tvrdit jak je drzá, jestliže očekávala stejné zacházení jako její sourozenec.
Dobrou noc.

Pokud to bereš racionálně,...Já ji lituji, že se tak špatně cítí. Ale jaké má divné myšlení? Proč se jí to stalo? Podle toho,jak napsala,že otec jí ani neinformoval o rozhodnutí naložit se svým majetkem..Tak to drzost je.Majetek byl jeho a není nikomu povinen sdělovat, co s ním udělá. Možná by měla do budoucna uvažovat trochu jinak a tolik by se netrápila. Ano, moc mi vadí,že "děti" berou nějak automaticky, že jim rodiče vše předají.
Píšeš, že to asi nečekala a proto jí to tolik mrzí. To je nesmysl,když podepsala ten papír a vzápětí po matce nedostala nic,jak by mohla myslet,že jí otec za svého života obdaruje. Ty vztahy tam byly jasně divné. Proto by vůbec neměla myslet na "blbosti" a žít svůj vlastní život. nakonec mnozí nemají také co dětit a nehroutí se. At to konečně hodí za hlavu, s tím nic neudělá. Jenže ona se navíc patlá v tom,že si otec dovolil jí neobdarovat.

Milá e, je mi líto,že se...Pokud to bereš racionálně, tak nejspíš máš pravdu. Ale jestliže rodič bezdůvodně preferuje jednoho potomka na úkor druhého a ten preferovaný potomek to automaticky přijímá jako samozřejmost - no, to už není tolik o majetku, jako o charakteru. A nedivím se, že to e ranilo a mrzí jí to. Protože to není jen o majetku, ale hlavně o vztahu rodiče k dětem a bratra k sestře.
Ty na jednu stranu píšeš, jak ti je líto trápení e a vzápětí jí vyčiníš, že by chtěla aby otec neupřednostňoval jen bratra. a abys tomu dodal/a korunu, tak to završíš větou o drzosti. Myslím že ti e líto vůbec není, že jen chceš aby se cítila ještě hůř. A jestli ne, tak vásledek je stejný, tohle jí nepřidá.
Pro "...", od politiků a lobistů se hrabání na úkor jiných vlastně očekává a udiví spíš když si někdo z nich zachová čisté ruce. Od vlastní rodiny to člověk nečeká, o to víc to tedy pak zaskočí a bolí, zvlášť jestli je to rodina hodně blízká.

Tak to všichni vidíte, nadáváte na politiky, na lobisty a lidi se navzájem okrádají již ve vlastních rodinách.

Ahoj všichni. Situace je...Milá e, je mi líto,že se tak trápíš. Ale tahle tvá věta
"ale po několika letech dal můj otec bez mého vědomí napsat druhý dům a další pozemky na bratra. Bratr pozemky prodal dostal řádově několik milionů a já bydlím..."
No sorry,ale otec se nemusí naštěstí ptát, komu za svého života dá svůj majetek! Tohle nazvedává ze židle zase mně. Já nemohu rozhodovat, které z dětí dostane vše? Důvody nikomu říkat nemusím. Majetek byl otce a ten si to dá třeba milence. Dal to synovi.
Podepsat předtím listinu,že se vzdáváš majetku? No a co bys tedy chtěla?
Ale to, jak píšeš,že se tě otec ani neptal je neskutečně drzé.Možná proto nic nemáš..

Ajak ostatní?e-nějaký...Ahoj všichni. Situace je bohužel pořád stejná. Bratříček se mi vysmívá, jak mne za požehnání "tatínka" o všechno oškubali. Taky jsem jim napsala, co si myslím, ale nemají naprosto žádné svědomí, jen se mi smějí, jak se mnou zametli.Tvoje sestřička asi bude podobného ražení. S těmi božími mlýny máš pravdu. Nějak nemelou...
Taky přeji všem okradeným a podvedeným, aby dokázali s tou křivdou žít. Mě se to zatím nepodařilo a je tomu už dlouhých 14let.

Jo, jo , život je už takovej.Jsem z pěti dětí nejmladší a když se dávalo tak jsem byla ještě svobodná a tudíž jsem nic nepotřebovala a když jsem se vdala tak už nebylo z čeho.Švagrová mi říkala ,neumíš plakat a nebo plačeš na špatným hrobě.Je to tak jak tady píšete,sestra říká jací jsou chudáci a dostala dům i pole a má pořád málo.Brácha ten má dva domy a bytovku a už je z toho z manželkou celej šedivej.Já bydlím v bytovce a nemám žádný majetek a je mi dobře,aspon to tak vypadá.no zkrátka to neumím tak abych pořád plakala.Vím že to není zpravedliví ale co nadělám,je to všude stejné.

Ajak ostatní?e-nějaký pokrok?Máte už aspoň práci,nějaké peníze?Co duše?Pořád stejně zraněná,nebo je lépe?Já sestře co mě okradla aspoň teď napsala,co si myslím.Žádná odpověď,ani jsem ji nečekala,ale ulevilo se trošku.Akorát jsem myslela,že boží mlýny melou pomalu,ale jistě,ale od chvíle, co jsem četla ,jak se vrazi nacisté spokojeně dožívají schovaní na Novém Zélandu vysokých věků,nebude ta spravedlnost v tomto světě,a docela si myslím,že co mi patřilo je prošustrované,a sestra bez výčitek :(.Tak přeji nadále hodně síly,ahoj

Tak nás neokradli...Od těch bank to sice člověka štve, ale tolik to nebolí jako od vlastní rodiny!

Všem okradeným přeji...Máš pravdu co.rine. U mne ta křivda není stejná, ale léty se ještě více prohlubuje. Přišla jsem o práci, jsem bez koruny a můj "bratříček" hospodaří s miliony, které mi ukradl.

Asi to tak na světě mezi lidmi chodí, že v rodině je vždy jedno dítě protěžované a druhé strádá, jak tu někdo napsal, že už v Bibli se píše o Abelovi a Kainovi... Myslíme si, že naši nejbližší jsou automaticky spravedliví a mají nás rádi, když jsme jejich krev. O to krutější je zjištění, že opak je pravdou. A skutečnost je taková, že jakmile jde o majetek, jde o "život" (to je potom snesitelnější, když žádný majetek není) a někdo nezná bratra. Snad víc bolí to zjištění, že chybí láska, kde by měla být samozřejmá (jako bychom byli cizí). A taky jsem si všimla, že ten charakterní, slušný, který si nestěžuje, neintrikuje, odchází s prázdnou. Podobně to bývá i v pracovních kolektivech, kde ten, kdo si na správných místech stěžuje, jak je na tom špatně a leští kliky, dostává přidáno a slušný člověk, kterému by to bylo trapné, se drží zpátky, je brán, jako že je spokojený, má se dobře, tak proč mu něco dávat...
V rodině mých příbuzných dostal vnuk od své babičky (matky svého otce) rodinný domek a jeho máma s ním kvůli tomu přestala mluvit, starat se o něho, protože si myslela, že ho dostanou celá rodina a nastěhují se tam. Přitom mají velký byt a nově postavený dům (takže i druhý syn má do budoucna vystaráno). Hoch byl nechtěné dítě, přišel na svět neplánovaně, komplikoval své mamince studia, takže byl odjakživa "nemilován", na rozdíl od svého rozmazlovaného mladšího bratra. Babička to nesla těžce, a proto se po smrti svého manžela rozhodla právě tak, jak se rozhodla. Chtěla, aby měl její vnuk něco jistého, protože na jeho matku se spolehnout nemohla. Jenže teď má hoch sice dům, ale jaksi ztratil rodiče a k tomu šetří, aby mohl vyplatit tátovi jeho dědický podíl. Táta je podpantofláč, takže v tom neudělá vůbec nic.
Všude něco je.

ono je to opravdu horší od...Myslím, že jsi to vystihla přesne, vše co píšeš taky tak cítím. Proč mi to otec udělal? Nikdy jsme se neměli rádi, prý mne nenáviděl, protože jsem jako mimino často plakala. Tak to byl asi ten důvod. Stejně jako mne i jeho před lety okradl za požehnání matky jeho bratr. Tak možná se takhle chtěl pomstít na mě. Tak křivda mne ničí. Nikdy jsem jim nic neudělala. Dokonce mi i vyhrožují likvidací.