VÁNOCE

Ještě tady vzpomínej ty prašový muslimáky .... jakoby nestačilo to co dělají poslední dobou.

Všem ježíškům, věrcům i nevěrcům, křesťanům, muslimům, hindům i židům hodně klidu v období vánoc, chanuky či jak se to období definuje, ať jsme na sebe alespoň v tomto čase pokud možno hodní a to si přeji i sám sobě:)),protože porád je toho potřeba chvíli si odpusťit,nebo alespoň čerta starýho rohatýho v sobě pozastavit,nebo vám taky může rupnout cévka nebo chytnout rapl,nevožírejte se,nepřejídejte se,nechcete skončit zvracející v záchodě nebo s pálením žáhy či žlučníkem.

Takže poslední tapetování:

O Emmánuel, rex et légifer noster, exspectátio géntium et salvátor eárum: veni ad salvándum nos, Dómine Deus noster.

Ó Emanueli, náš králi a dárce zákona, naděje a spáso národů: přijď a zachraň
nás, Pane, náš Bože.
* * *
Na prahu slavnosti Narození Páně církev oslovuje Mesiáše jménem Emanuel, coţ
znamená Bůh s námi. Ve Starém zákoně tak bylo nazváno dítě, jehoţ narození
ohlásil Izaiáš jeruzalémskému králi Achazovi ve známém proroctví: „Pán sám
vám dá znamení: Hle, Panna počne a porodí syna a dá mu jméno Emanuel“1
.
Evangelista Matouš vidí naplnění tohoto proroctví ve chvíli, kdy Druhá boţská osoba sestupuje na zem,
aby přijala lidské tělo.2
Právem je Spasitel nazván „Bůh s námi“: od této chvíle jiţ nebude existovat
ţádný lidský osud, jenţ by nebyl spojen s Jeţíšovým ţivotem, Bůh bude aţ do konce časů přebývat
uprostřed světa. Moţná právě na tuto trvalou přítomnost Boha na zemi naráţí také skutečnost, ţe antifona
opakuje nezvykle mnohokrát slovo „my“.
Antifona dále nazývá Krista „králem a zákonodárcem“. Výraz pochází z knihy proroka Izaiáše, kde
v překladu latinské verze čteme: „Pán je náš soudce, Pán je náš zákonodárce. Pán je náš král, on sám nás
spasí.“3
Starozákonní text se zde opět interpretuje v mesiášském smyslu.
Oslovení „naděje a spáso národů“ zdůrazňuje univerzální rozměr vykoupení, které je určena všem, nejen
vyvolenému národu. Zatímco výraz „naděje národů“ odkazuje na 49. kapitolu 1. knihy Mojţíšovy
v latinské verzi4
, pod slovem „Spasitel národů“ se ukrývají novozákonní texty, jeţ mluví o Kristu jako
o „spasiteli světa“5
nebo „spasiteli všech lidí“6
. Moţná se zde ozývá také pasáţ z písně „Rosu dejte,
nebesa“, v níţ zaznívá: „Otevři se země, a vydej Spasitele“. Ukazuje se zde hlavní důvod, proč Mesiáš
přichází na svět: zachránit to, co bylo ztraceno, spasit kaţdého člověka.
* * *
Tímto posledním textem se uzavírá cyklus sedmi adventních antifon, které připravují na Kristův příchod.
Kéţ nás tyto texty přivedou blíţe ke Spasiteli, Bohu s námi.

1
Iz 7,14.
2
Srov. Mt 1,23.
3
Iz 33,22.
4 Gen 49,10 ve Vulgátě lze přeloţit takto: „Ţezlo nebude odňato od Judy (…) dokud nepřijde ten, kdo má
být poslán, on sám bude nadějí národů.“
5
Jan 4,42; 1Jan 4,14.
6
1Tim 4,10.

Večer tu ještě něco přidám.

... pravda, křest'ané to nebyli :-D Ale o tom se ted' přeci nebavíme.

At' se ti to líbí nebo ne, tak to do Křest'anské nauky opravdu patří - slavit Narození a Zmrtvýchvstání Krista - 2 největší Křest'anské svátky a slavnosti. Nechceš-li slavit, inu neslav, nikdo tě přeci nenutí. Každopádně to ale jsou obojí Křest'anská záležitost a slaví se oprávněně. Žel radši dáváš přednost nesmyslný a nelogický Jehovitické vymývačce z Brooklinu Made In USA.

Jako důkaz o neslavení máš přímo samotnej Betlém .... :-D Kdyby všichni slavili tak jako Svědkové, tak k těm jeslím do chlíva nikdo nepříjde :-D A že těch lidí co tam přijelo co .... ano slavili narození. Vánoce slaví každoročně co?

A nebud' prosímtebe jako ten král Herodes .... připadáš mi tak.

az na to ze je to tezce...jasně .... to víš že jo :-DDD

Všichni křest'ané na celém světě slaví Vánoce ale rose v tom má jasno.

Rosé, to štěkáš z povinnosti vůči zavázanosti společnosti neb co si mám o tom myslet?

Tony: Hmm, zajímavý informace, díky. Bohužel to tam vůbec neznám ani nevím kde to vlastně leží. Německo je obrovský.

az na to ze je to tezce nekrestanske, skutecni krestane se tomuto pohanskemu svatku vyhnou

Jenže já jsem letos naprosto sám ve městě Minden, tam, kde se křižuje řeka Vezera s umělým Mittellandkanalem. Na půlnoční se chystám do exkatedrály sv. Gorgonia a Petra, biskupství tu v Minden založil roku 800 císař Karel Veliký, v roce 1377 v polovině prosince tu to dokonce navštívil v polovině listopadu císař Karel IV. Biskupství tu nominálně zaniklo ne při reformaci, ale až za třicetileté války, kdy Minden dobyli Prušáci a uděli z něho vojenské posádkové město. Přesto katedrála jako jediná zůstala dodnes na rozdíl od jiných kostelů katolická. Teprve po napoleonských válkách papež Pius VII zrušil pár století už nefunkční biskupství i formálně a exkatedrála se stala pouhým farním kostelem, jenže za pár roků během své významnosti byla povýšena na proboštský kostel arcibiskupství padernborského.

Protože jsem teď naddenominační, tak jsem se rozhodl na Boží Hod Vánoční přisejmout Nejsvětější Svátost Oltářní v evangelickém kostele Panny Marie.

Toto město se v raném středověku jmenovalo krapátek jinak, nejmenovalo se Minden, ale jmenovalo se Minda.

Já taky budu slavit .... Nevidím jediný důvod proč neslavit. Komu se to nelíbí at' neslaví. (neb at' si něco klidně políbí)

Vánoce jsou svátky konzumu,proto se slaví v konzumu a konzumem.
ČT odvysílá pár otřepaných repríz několika komunistických pohádek.
Pikantní je,že si naběhla a nemůže odvysílat premiéru anděla páně o vánocích 2017,protože to koliduje s jejich vlastním právním řádem a v době voleb nesmí vysílat pořad s kandidátem na prezidenta.V tom veledíle J.Stracha hraje mini úlohu boha sám exmajitel fortuny s uměleckým střevem miliardář Horáček.
Letos nám to koliduje s židovským svátkem světel Chanuka.O důvod víc k střetu tradic a konzumu.
V tisku se rojí kritiky našeho slavení od veledebila Baldýnského aspol v tisku miliardářů Týden,trefuje se do vánoc i Reflex,květy.
Nit suchou na vánocích nakydá tisk ohledně původu stromečků a zdobení z Německa,jako nějakého rivala českých Vánoc a zabíjení Kaprů jako morbidní záležitost.
Naopak se zdůrazňuje slavení vánoc jindy jako pravoslavných,kdy se chodí 6. ledna do kostela a 7.ledna se rozbalují ráno dárky.
Ještě se dá příklad lidí co neslaví Vánoce protože nejsou křesťansky věřící i když o to přeci nejde.Prý taková B.Streisendová je ten příklad,protože je prý židovské tradice,neslaví vánoce,které jsou prý křesťanské tradice.
Tisk dodává,že část lidí co jsou osamělí nebo jiné víry neslaví v čechách Vánoce.
ať jde tisk do khélu,já Vánoce slavit budu i kdyby padali hovna se sepukou a kladivama s atomovkama.

málem bych zapomněl:

O Rex géntium et desiderátus eárum, lapísque anguláris, qui facis útraque unum: veni et salva hóminem, quem de limo formásti.

Ó Králi a touho národů, úhelný kameni, který rozdělené spojuješ vjedno:
přijď a spas člověka, jehož jsi utvořil z prachu země.
* * *
Oslovení „králi a touho národů“ má původ ve dvou prorockých textech. V
desáté kapitole knihy proroka Jeremiáše čteme: „Kdo by se tě nebál, králi
národů? (…) Nikdo není jako ty!“1
Tento verš se opakuje na konci Bible,
v písni, kterou v nebi zpívají vykoupení: „Spravedlivé a přímé jsou tvé cesty,
Králi národů. Kdo by se nebál, Pane, a neoslavoval tvé jméno?“2 Bůh je vládcem všech a jemu patří úcta
a zboţnost, coţ se v jazyku Bible vyjadřuje slovem bázeň.
Výraz „touho národů“ odkazuje na Ageovo proroctví, jehoţ verzi z Vulgáty můţeme přeloţit takto: „Ještě
chvíli a otřesu nebem a zemí, mořem i pouští; pohnu všemi národy a přijde ten, po kterém touţí všechny
národy, a naplním dům slávou, praví Pán.“3
Po Spasiteli touţí všichni lidé, a to nejen proto, ţe kaţdý
potřebuje vysvobození z hříchu; hlouběji také proto, ţe touha po Bohu je vepsána do nitra lidského srdce.
Kristus je dále nazván „úhelným kamenem, který rozdělené spojuje vjedno“. Toto pojmenování v sobě
spojuje dvě pasáţe z listu Efesanům: v první je Jeţíš představen jako úhelný kámen – tedy kámen, který
uzavírá klenbu – neboť on v sobě spojuje stavbu Boţí církve4
. Podle druhého textu Kristus spojuje dvojí
lid, který byl do jeho příchodu oddělen, tedy Ţidy a pohany5
. Zákon, kterým se Izraelský národ odlišoval
od ostatních, se naplnil v novém zákoně, jejţ přinesl Kristus. Zaslíbení, které dostal vyvolený národ, se
zároveň rozšířilo i k pohanům.

Spása, kterou Mesiáš přináší, se týká všech lidí, Ţidů i pohanů. Tato skutečnost je vyjádřena i
v závěrečném zvolání antifony: „Spas člověka, jehoţ jsi utvořil z prachu země.“ [6] Neboť v tom jsou jsi
všichni rovni: kaţdý je Bohem stvořen z prachu země a od Boha očekává spásu.
1
Jer 10,7.
2
Zj 15,3-4.
3 Ag 2,7 (8 ve Vulgátě).
4
Ef 2,20.
5
Ef 2,14.

Ale předtím večeříme....Hezký článek od Jirky. Dík.
:-)

Víš,jak musel řvát. Že se i stromek sám od sebe rozsvítil...

Tož to teda nevím :-) Já v...Osobně,no ba...

Dobře,že jsi to Ty.A jak...Tož to teda nevím :-) Já v Přerově ale vážně nejsem. Hoooodně jinde. Ale kde je Přerov osobně moc dobře vím, železniční uzel - často jsem tamtudy jezdíval. :-)

Osobně se mi ale Přerov nelíbí, takovej ušmudlanej cigánov :-( fujtajbl. Ten lihovar či ta chemička nebo co to je - tam smrdí.

No nebyli tady dnes 2...Dobře,že jsi to Ty.A jak slaví VÁNOCE v Přerově...

No nebyli tady dnes 2 jehovisti osobně? No byli ... Přitom už jsem se jich dávno zbavil, a ndes přilezla další generace. Ano jejich klasika - je předvánoční a vánoční shon, to oni moc rádi tohoto času využívají. A jak začali mluvit? No klasika nepředstavili že jsou jehovisti .... začali na téma "Infekční onemocnění" :-D No já myslel v prvním okamžiku že se bude jednat o naháněče nějaké Zdravotní pojišt'ovny .... Kdepak, houbelec. Už jak začal vytahovat časopis tak mě bylo jasné co z nich vyleze ..... jasně "Probud'te se!" No tak jsem jim popovídal že už to mám jako za ssebou, koho všeho znám z dřívějška a že mám i jejich Bibli. Naštěstí s naukou nijak neotravovali - jen mi dali lístek ze seznamen kdy mají v Sále slezinu a poté odešli. Ale mají ty časy pěkně debilní když tak na ně koukám. Dříve mívali Neděli až v 15°° hod a ted' to mají před Polednem a až do 12:30 To je úplně nevhodnej čas kor pro nás co si jako musíme vařit obědy. To je teda lituju ... ovečky budou mít problém s obědama :-D No mě je to jedno, mě se to stejně netýká, a už nemám potřebu tam jít poslouchat ty jejich žvásty - akorát by se mi zvedala žluč.

Rosé, tebe urážejí Vánoce? :-D No to mě teda poser ... To už jseš na tom stejně jako ten zasranej Satanův ISLÁM.

O Oriens, splendor lucis ?térn? et sol iustíti?: veni, et illúmina sedéntes in ténebris et umbra mortis.

Ó Vycházející z výsosti, jase věčného světla a slunce spravedlnosti: přijď a
osvěť ty, kdo žijí v temnotách a stínu smrti.
* * *
Je pozoruhodné, ţe v den zimního slunovratu, tedy v den, od kterého začíná
přibývat denního světla, oslovuje církev Krista: „Ó Vycházející z výsosti“.
Tímto výrazem označuje Spasitele Zachariáš, kdyţ po narození Jana Křtitele
zvolá: „Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází
z výsosti.“1 Mesiáš je zde přirovnán k vycházejícímu slunci, popř. k hvězdě, která svým příchodem
ohlašuje nový den2
.
Druhý titul, jímţ antifona oslovuje Krista, je „jase věčného světla“. Tímto výrazem je ve Starém zákoně
nazvaná Moudrost3
: Bůh je věčné světlo a Moudrost je jeho jasem. Starozákonní text lze chápat jako
předobraz Nejsvětější Trojice: všechno, co Syn má, dostal od Otce, podobně jako jas pochází zcela ze
zdroje světla.
Mesiáš je konečně nazván „Slunce spravedlnosti“. Ve třetí kapitole knihy proroka Malachiáše se ohlašuje
Hospodinův den slovy: „Pro vás, kdo se bojíte mého jména, zazáří Slunce spravedlnosti s uzdravením
ve svých paprscích…“4 Výraz „slunce spravedlnosti“ se jiţ v Bibli později neobjevuje, avšak jistý text ze
3. století po Kristu vidí v onom slunci Jeţíše Krista. Právě tato zmínka později pomohla stanovit datum
Vánočních svátků do doby okolo zimního slunovratu.
Závěrečná prosba pochází také ze Zachariášova chvalozpěvu. „Navštívil nás ten, který vychází z výsosti,
aby zazářil těm, kdo ţijí v temnotě a v stínu smrti,“ volá otec Jana Křtitele5
. Myšlenka osvícení lidí
ţijících v temnotě zároveň připomíná jedno z největších mesiášských proroctví Starého zákona: „Lid,
který kráčel ve tmách, uviděl velké světlo, obyvatelům temné země zazářilo světlo.“6

Hovoří-li celá antifona o světle, můţeme se ptát, jaký je vztah světla k Bohu. Apoštol Jan ve svém prvním
listu píše poprvé výslovně to, co jiţ bylo nějak přítomno ve Starém zákoně: „Bůh je světlo“7
. Prosíme-li
Boha o světlo, prosíme především o jeho vlastní přítomnost, která jediná dokáţe projasnit lidskou
existenci.
1
Lk 1,78. Titul „Ten, který vychází“ pochází jiţ z Zach 3,8 a Zach 6,12. Původní slovo s?mah,
„výhonek“, které se v prorockém textu objevuje, je do řečtiny přeloţeno výrazem anatolé, coţ často
znamená „vycházející“ (hvězda nebo slunce). Tohoto řeckého textu pouţil i evangelista Lukáš.
2 Německý text antifony, který je pouţit v hudbě Arvo Pärta, překládá výraz „Vycházející z výsosti“
slovem „Morgenstern“, jitřní hvězda.
3 Moud 7,26.
4 Mal 3,20.
5
Lk 1,79.
6
Iz 9,1.
7
1 Jan 1,5.

Ale předtím večeříme. Napřed si vzpomeneme na všechny babičky a pradědečky, kteří už nejsou s námi. Mám krásné nádobí svíčky, kytky, jmelí, sváteční talíře a příbory. Máme rybí plívku s jikrama a krutonama . Máme hlad, protože přes den byl půst jedli jsme jen zelňačku bez masa. Pak je smažený kapr, ale táta má řízek. A bramborový salát. Koukám , aby mně a ségře nezaskočila kostička. Pak zklidíme z stolu a pomůžeme mámě. Pak jdeme z pokoje ven a čekáme na zvonek. To už jsem vám vyprávěl. Po dárkách se radujme a smějeme a děkujeme ježíškovi. Pak se koukáme na pohádku a jíme mámino cukroví. Máma řekne, tak abychom se tady za rok zase v zdraví sešli. Ale to říká ještě u stolu před kaprem Kouknem z okna, jak je zasněžená ulice a občas jde někdo z návštěvy domů. Letos možná půjdeme na Půlnoční, do kostela nechodíme, ale chtěl bych vidět tu atmosféru a jesličky a hudbu. Loni to nevyšlo, protože jsem usnula probudil se až ráno. Stromek zase svítil