My vyzáblé, co jíme za dva

Jsem autorem prvního příspěvku. Praha
Jo metabolismus to určitě bude,můj žaludek musí spalovat rychlejš než motor 406. Nejhorší na tom je že kdyby aspoň hubly ty partie co ženský většinou chtějí, stehna,boky jenže oni mizí prsa,ruce a v obličeji vám visí kůže. Přitom já jsem na jídlo velmi fixovaná. Pamatuju se že jsem jednou jela na zájezd a v autobusu za mnou seděla holka, která začala brečet protože prý bude tlustá. Snědla jabko!!!!
Pravda asi lepší být na tom takhle než počítat každou kalorii,my hubení můžem jít ve tři ráno luxovat lednici a jako já si k ní přistavim ještě židli.

To My vyzáblé,co jíme za dva!!: Mohu se zeptat, odkud jsi (stačí kraj - "nemusíš přesně, stačí přibližně :-)), docela dost mi totiž tím popisem kohosi připomínáš...

Myslím, že ti rozumím. Jsem na tom přesně opačně než ty, skoro nejím a po onemocnění štítné žlázy jsem hodně přibrala. Nikdo mi sice neřekne jéžíš, ty jsi tlustá, ale zato např. v obchodech s oblečením slyším: Na Vás? No to nemáme. Snažím se cvičit, nejíst, nic nepomáhá. Za svou postavu nemůžu, před onemocněním jsem nebývala tlustá a jedla jsem víc než teď. Nikdo se mne sice neptá, jestli beru drogy, ale zato mne vytáčejí komentáře např. k účastnicím různých reality show, ve kterých se dočítám o vyžraných krávách, smradlavých zpocených prasnicích a podobně. Tak jako je hubenost spojována s anorexií, nadváha zase s nedostatkem pevné vůle, přežíráním, nedostatečnými hygienickými návyky apod. Ber to z té lepší stránky - obě posloucháme blbé kecy, ale ty se aspoň můžeš normálně najíst. Důležité je, že jsi sama se sebou spokojená a máš se ráda přesnš taková, jaká jsi. To podstatné je přece uvnitř.

Ahoj, jsem na tom podobne a to jsem chlap, u nas se vyzablost povazuje za dost ne-OK ;)) Je mi pres 30 a uz jsem se s tim smiril, proste rychly metabolismus. Nejsem si jistej, zda se s tim da neco delat :)

Nevim jestli tu někdo nezaložil již podobné téma,ale zajímaly by mě reakce žen jako jsem já. Věk 23, výška 160, 45kg. Od malinka jsem působila vyzáblim dojmem. Je to proto že to mám v genech. Má matka je hubená,babička byla a sourozenci vypadaj jak kdyby právě přiletěli ze Somálska. Je pravda že mám náročnou práci(barmanka) docela se nalítám a kouřim,což snižuje váhu,no jo ale miliony žen kouží a půl z nich má zadky tlustý jak valach. Jím víc než můj přítel,tasemnici nemám,drogy nevim co je,štítná žláza taky v pořádku,anorexii a bulimii znám jen ze slovníků. Snažila jsem se nabrat,ale neni to sranda,nic nepomohlo,všude raděj a píšou miliony článků o tom jak zhubnout ale nikde jak nabrat. Nepomáhaly tvarohy, sádlo,knedlíky,buchty. Ale o tohle vše mi ani tak nejde,já sem se svou postavou spokojená, příteli se také líbí co mě však sere jsou neustálé reakce mého okolí: Ježíš,ty si zas zhubla!
Musíš víc jíst!
Neberete náhodou drogy?
Jsou ti vidět žebra!!
No už si s váhou na hraně!
Vypadá jak anorektička.

Už mě ty poznámky serou pač nevim jak na ně reagovat a hlavně za svou postavu nemůžu,má matka je po čtyřech dětech a váží o něco víc než já!! Jak na takové poznámky reagovat? Už mě to nebaví pořád dokola každému vysvětlovat jak to se mnou doopravdy je. Lidi se podívaj na holku v magazínu a okamžitě si myslej že má anorexii
nebo bere drogy plus když se to tam ještě píše,já ale ze své zkušenosti vim že to tak vždy být nemusí,prostě se narodila jen s kostmi. Pro lidi je normální říct:

JEŽÍŠ, TY SI HUBENÁ!! Kdo ale řekne: JEŽÍŠ, TY SI TLUSTÁ!! To druhé se bere jako urážka ne???
Bože ty si zhubla! Asi začnu říkat:
Bože ty si ztloustla.