Vzpomínky na tělesné tresty

Studio dokumentárních filmů připravuje sociologický dokument o roli tělesných trestů ve výchově a mezilidských vztazích.
Pro tento nekomerčni projekt hledáme lidi, kteří se nebojí podělit o své zážitky ať v roli trestaného, či trestajícího. Více informací nezávazně na: [email protected]

Moc pěkné sadomaso povídky. Napište ještě něco.

Vzpomínám, jak vždy po příchodu domů ze školy jsem se musel svléknout do půl těla a dělat úkoly. otec stál za mnou a vždy, když jsem udělal chybu nebo nevěděl, buď jsem měl hned vytištěnou ruku vší silou mezi lopatkami nebo rány důtkami, které si v práci vyrobil.

Poslední Hančin výprask

Hanka bydlela s rodiči, bratrem a sestrou na vesnici. Hančina výchova se skládala také z tělesných trestů, jejichž jedinou vykonavatelkou v rodině byla přísná, ale i laskavá máma. Otec, pokud byl při výchovném výprasku přítomen, se tomu divadlu jen přihlížel. Výprask v jejich rodině nesl všechny znaky rituálu. Hanka dostávala bití přes zadek do 13 let, pak máma usoudila, že je již na výprask stará. Když Hanka udělala něco špatného, máma na ni nekřičela, nefackovala ji a ani nemlátila hlava-nehlava. Jen zlé mámy třískají své ratolesti hlava-nehlava. Před udělením výchovného výprasku máma zavolala Hanku do pokoje na výchovný pohovor, kde spolu rozebrali špatný skutek a máma Hance vysvětlila za co dostane. Třeba říci, že máma bila Hanku pouze po zadku, jiným částem těla se při trestání cílevědomě vyhýbala. Máma vždycky říkávala, že na bití je zadek. A také se vyjádřila, že děti mají uši na zadku. Hančina máma často vyslovovala slovo zadek v souvislosti s výchovným výpraskem. Před výpraskem vždy zvykla říci: - Dostaneš na zadek. Otoč se ke mně zadkem! Připrav si zadek na výprask! - nebo něco podobné. Hančina máma se před výpraskem, v jeho průběhu, ale i během trestu chovala klidně, nevřískala, ani si na dceři nevybíjela vztek. Hančina máma byla středně štíhlá hnědovláska s mírně zvlněnými vlasy sahajícimi po ramena, kolem 175 cm vysoká a temperamentní žena. V době Hančina posledního výprasku, který zde popíši, měla 35 let. Měla na sobě oblečenou bleděmodrou sukni a červenou halenku. Většinou nosila dlouhou staromódní sukni sahající níže kolen, málokdy kalhoty. Pracovala v jednom blíže nejmenovaném výrobním družstvu na výrobním úseku. Hanka bila bita za neuposlechnutí příkazů, za lež, lenost, pětky ve škole a jiné přestupky. Třeba říci, že výprask měl na Hanku dobrý účinek několik týdnů, pak zase něco vyvedla. Z tváře Hankiny mámy vyzařovala přísnost, ale i laskavost zároveň. Byla to duševně vyrovnaná žena, pravý opak hysterických a kariéristických paniček. Jelikož jsem byl svědkem posledního Hančina výprasku, povyprávím vám ten příběh. V ten den přišla Hanka domů ze školy v blbé náladě, protože dostala čtyřku z češtiny. Pohádala se s mladším 8-ročním bratrem, neboť nechtěl přepnout na její oblíbený televizní program. Bratr si však z ní dělal posměch, přezdíval ji a strouhal na ni grimasy. Hanka se rozčílila a vlepila mu facku. Bratr to požaloval mámě a ta hned zakročila. Máma Hanku zavolala do svého pokoje, tam si popovídali o jejím prohřešku a máma se Hanky zeptala, zda si uvědomuje, že si výprask zaslouží. Hanka uznala, že ano. Máma Hanku trestala lískovým, březovým, vrbovým, nebo podobným pružným prutem. Keře jim rostly na dvoře, ale i na břehu nedalekého potoka. Hanka se vždy s bázní dívala na trestající prut v maminčině ruce. V ten den Hanka z úst maminy možná už po tisícíkrát zaslechla staré dobré: - Dostaneš 5 na zadek. Pak máma přikázala: - Napni si sukni! Hanka v té době nosila hnědé rovné vlasy sahající trošku níže ramen a v době trestu měla oblečenou šedou sukni sahající po kolena. Maminou specialitou bylo, že když Hanka během trestu stálá, kázala jí napnout si sukni, nebo tepláky podle toho, co měla právě oblečené. Máma stála bokem od Hanky a svižný úder prutu brzy přistál na jejím zadku. Po každém úderu proutku Hanka ze sebe vydala: - AU! A chtěla si dlaní třít zadek, ale máma byla zjevně proti, neboť řekla: - Nedotýkej se zadku, když tě vyplácím! A Hanka na chvíli přestala pokoušet se třít si zadek. Máma jí nevysádzala jednotlivé údery hned za sebou, ale po každém úderu asi minutu počkala, aby Anka trest déle cítila. Máma to odůvodňovala tím, že chce být v trestání důsledná. Když konečně výprask skončil, Hanka poskakovala na místě a třela si zadek oběma dlaněmi, aby bolest co nejrychleji odezněla. Máma se se směsí zadostiučinění a slabé lítosti dívala na to, jak si Hanka tře pálící zadek. Hančina máma měla někdy ve zvyku ukázat zadek po výprasku Hančinym sourozencům pro výstrahu, aby jich nenapadlo oddat se neposlušnosti. I tehdy po výprasku máma zavolala oba sourozence do pokoje a Hance přikázala: - Ukaž jim zadek! Hanka si vyhrnula sukni, stáhla kalhotky a vzápětí se všem přítomným naskytl obraz čerstvých jelit na zadku. Sourozenci se s respektem dívali na jelita na zadku a hned jich přešly choutky na jakoukoli neposlušnost. Trest spočíval i v míře zahanbení pro Hanku, které v sobě pohled na holý zadek obnášelo. Několikrát Hanka musela ukázat jelita na zadku i vlastní tetě, co bylo pro ni ještě větší zahanbení. Její teta také schvalovala výchovné Výprasky a občas domlouvala Hance, aby poslouchala mámu. Po tomto posledním výprasku už máma Hanku trestala zákazem vycházek a sledování televizoru.