Ženám známé trable při cestování-hledání WC

Pro Demisku: Díky za útěchu. Rodiče jsou strašně přísní, a tak více hubovali. Něco jsem si prala sama, něco pak máma. Snad sew to už ale nebude opakovat. Ahoj'

Taky se přidávám k Vám. Nedávno jsem se taky podělala. Cítila jsem se velmi trapně a byl to pro mě šok. Přítel se na mne vykašlal, ale už je na obzoru někdo jiný a možná lepší. Mám na Vás ale dotaz. Vzhledem k tomu, že to bylo docela daleko od domova, tak jsem v tom musela být delší dobu. A jak se to dotýkalo stehen, tak ještě na nich mám nějaký ekzém a nevím, jaká mast by na to zabrala. Díky za radu.
P.S. Nadílka to byla docela slušná, všechno oblečení od pasu dolů na odpis.'

Já nosím v létě zásadně dlouhou volnou tmavou sukní, mám dobrý pocit, že kdyby se mi moc chtělo, tak někde přičapnu a nebudu muset soukat ze sebe džíny nebo nějaké bílé kalhoty. Vůbec volné indické šaty jsou to nejlepší.Zatím mi to pomohlo aspoň pocitově.'

Ahoj Soňo,
nemáš se za co stydět, v životě se to snad stane každému, já mám syndrom dráždivého tračníku a stalo se mi to mockrát, spíš mě zaráží, že Tě nepodrželi rodiče. papa, kdybys chtěla napsat, ozvi se'

Ahojky, souhlasím s Lenkou, že legrace to rozhodně není. Taky jsem to zažila, ale bohužel tu větší nehodu. Byla jsem s bráchou a našima na dovolené. Bydleli jsme v kempu. Jednou jsme se opalovali a chtělo se mi trochu upšouknout, tak jsem se vzdálila, ale netušila jsem, že se místo upuštění vzduchu podělám. Do konce pobytu si ostatní obyvatlé kempu dělali legraci. Brácha z toho měl druhé vánoce a od našich jsem dostala pořádně vynadáno. V plavkách se to moc nedalo ututlat, tak jsem musela s pravdou ven. S tím přizáním jsem měla o něco dříve problém. Šli jsme od tety a ještě jsme se měli stavit u jedné mamčiny kolegyně. Chtěla jsem tam vydržet, a jít u nich na wc. Pak jsem si taky prdla, ale nebyl to jen prd. Strašlivě jsem se pokakala - tedy spíš posrala jak toho bylo moc a snažila se to utajit. Z počátku to celkem šlo, courala jsem se za nima, ale chůze, smrádek a flek na bílých plátěných kalhotech mě prozradily. Tu paní jsme kvůli mne navštívit nemohli, ale bohužel jsme ji potkali. Tak trapas opravdu obrovský. A tak se strašným brekem jsem šla domů. Ale věrší trauma jsem měla z toho kempu, protože tam byla spousta vrstevníků a dokonce dva kluci z ulice, kteří důkladně poinformovali snad každého. Připadala jsem si jak mimčo po každé údálosti. Počurání si myslím, že je celkem v pohodě.'

Tohle není legrace. Já se jednou počurala a moc do smíchu mi nebylo.'

Ahoj lidi.
Je léto, to se tu dlouho nikdo nepodělal do plavek.'

Přesně tak. Já už jsem se naučila nosit pořád intimku. Už několikrát mě to zachránilo. Na plný měchýř sice nestačí, ale čůrnutí smíchy zvládne.'

Každá žena i dívka si občas ucvrnkne do kalhotek, ať už proto, že jde na poslední chvíli a už to nemůže udržet nebo třeba při kašli nebo smíchu, máme prostě menší výdrž než chlapi. Není to sice nic příjemného chodit s mokrem v gaťkách, ale často se proti tomu nedá nic dělat.'

Poraďte co mám dělat. V posledních letech jsem se občas počurala, ale teď mám mokré kalhotky denně. Jsou ty různé ale drahé vložky Molimed nebo jak ale chcci se toho zbavit na furt. Můj přítel nemá rád když ke němu přijdu pochcaná. Další mílenec naopak se v tom vyžívá. Co dál holky???????'

Nic si z toho nedělej, nmě je 55 let a počurávám se už od pětatřicítky. Vždyť je to vlastně roztomilé!'

Díky, možná budu mnohem jistější v některých situacích, hlavně při cestování. Teď to byla pohroma - zácpa na dálnici, stáli jsme několik hodin, množství lidí a tak, no všichni se vyčůrali u auta, bylo to jak v každé krizové situaci, tam se to moc neřeší.'

Já je objednávám na netu,http://eliska.sro.cz/index.php,poslou ti to diskretnim balickem az domu.'

Lukáši, kde je kupuješ, já to asi vyzkouším.'

Já je taky nosím,pokud vím,že nebude kdy a kam si odskočit,plenkové kalhotky třeba zn.Euron vypadají skoro jako klasické spodní prádlo.Je to hygienická pomůcka tak jako každá jiná,tak to musí člověk brát,pokud to pomůže od problému,tak není co řešit..'

Včera se mi pamprsky hodily. Jsou prázdniny, nic nejede a pokud jede tak jinudy než má, nikde ani keříček, jen sám beton...a pít se musí. Ve finále jsme zůstali stát mezi zastávkami, a vystoupit nešlo, protože z obou stran kolejí byly hluboké výkopy. Mno, tak jsem držel, držel a zvládl bych to, nebýt malého pivka co jsem si dal navíc. A to už bylo na mé držáky, které i tak nestojí za nic, už moc.
Mimochodem Jano, není to jen můj dojem, že v pamrskách je člověk jistější a klidnější? Se mi totiž zdá, že když je člověku moc chce, tak že to pustí spíš bez papmrsek než s nimi-v nich ten stres z nehody není takový a o nějakou chvíli vydrží dýl.'

Lenko,proč bys nedokázala použí plenu,nebo plenkové kalhotky,není to zas tak těžké.Je to lepší než mít všechno promočené.Nebo můžeš používat permanentní cévku vyvedenou do sáčku,s úspěchem ji používám na horách při lyžování v oteplovačkách,to vlastně vůbec nevíš kdy ti to odtéká,akorát je ptřeba mít sáček připevněný k noze nebo v kapse a občas ho vypustit.Je to vše jenom o zvyku a máš pokoj.'

Nikolo, to máš docela strašné. Přeji Ti jen a jen čisté kalhotky.'

Lenko, proč bys jí nedokázala použít, je to jen o zvyku.'

Když jsme byli malé děti, nejezdilo ještě tolik aut a když se ti chtělo, naši zastavili u keříčku nebo lesíčka a byla to pohoda. Mám dráždivý tračník, cesta autobusem nepřipadá do úvahy, tak jsem si udělala řidičák, že si jako zastavím, kde budu potřebovat. Ouha - není kde zastavit, jede kolona ve dne v noci. Mám zmapované benzinky, ale ani to není řešení, spousta jich má dámy mimo provoz. Nevím, co dělat. Tu pemprsku nedokážu použít.'