Ženám známé trable při cestování-hledání WC

Také už se mi stalo,že při jízdě autem po Praze se mi chtělo čůrat,nejhorší je když zůstanete v zácpě a chce se vám.Od jedné nehody,když vím,že budu muset po Praze jet autem si beru větší inkontinenční plenu,na to stahovací kalhotky,aby mi necestovala a když je potřeba s klidným svědomím to pustím do pleny.Ze začátku jsem se bála vyčůrat do plínky,ale nacvičila jsem si to v klidu doma a používám i plenové kalhotky při delší cestě autobusem a je po starostech.'

tak nevím, zda se množstvím postižených rozředí ten ponižující pocit s plnýma kalhotama. Mám neurotické střevo a to si vzpomene vždycky, když se to nejméně hodí. Je to pro mne každodenní boj, při kterém ne vždy vítězím. Léčit to nijak nejde, ani klasicky, ani čínsky, ani homeopaticky. Jen hledám křoví, benzinky a jiná úlevná místa. Je mi zato tak hanba, že se snažím, aby to nikdo nepoznal. Když mám přejít v práci do druhé budovy, trnu, abych došla. Od prvního nucení na stolici musím nejdéle do minuty na WC, jinak je průšvih. Přeji všem i sobě, aby takovýchto nehod bylo co nejméně.'

Jsem moc ráda, že jsem našla tyto stránky, a že nejsem sama, zvláště potom, co jsem si přečetla, že se to někomu stalo i vícekrát. Docela mě to děsilo. Poprvé jsem se potentovala asi ve třetí třídě v tělocviku, pak na nějaké exkurzi v osmičce. Děcka ze mě měly terč posměšků. Pak jsem měla v kalhotech vložený klín, aby mi lépe padly a tak mi říkali, že to tam mám, aby to nebylo vidět, kdybych se zase pokadila. Pak už byl klid. Ale o prázdninách mezi třeťákem a čtvrťákem na gymplu jsem šla se spolužačkama na výlet. Chodily jsme po jednom městě a opět jsem to nevydrela a pustila jsem to. Na kraťasech jsem si musela přitáhnout nohavice, protože to začalo vytékat ven. Holky říkaly, že si měly vzít sáček a lopatku jak se psem. Bylo to asi dvacet km domů, musela jsem zavolat bráchovi, který nasedl do auta a vyrazil za mnou. Seděla jsem v dece a připadala jsem si jak mimino. Ve škole se to dovědcělo spoustu sopolužáků - i ze sousedních tříd. No a ta poslední ta na mne působí až do teďka. Stalo se to pře třemi týdny. Jsem už ted na výšce. Po jedné náročné zkoušce jsme to šli zapít a zatančit na disko. Pak jsme jeli domů, rozešla se s přítelem a šla jsem domů a nějak jsem si potřebovala prdnout. Ale ouha, cítila jsem jak se mi to začíná matlat pod zadkem. Ale proti předchozímu toho nebylo asi tolik, ale pak jsem si znovu prdla. To jsem si říkala, že už to musí být jenom vzduch, ale ona to byla hlavní várka. Úlekem jsem si ještě středně učůrla, tak se to rozředilo. Nevím, zda to přímo s tím souviselo, ale začlo mi to přepadávat přes levý okraj kalhotek a sjíždělo to až ke kolenu. Pravá noha byla ůplně čistá. Možná že to nasměrovaly uplé džíny, které pak byly na vyhození. Když jsem přišla domů, tak jsem začala vnímat ten smrad a než jsem se dostala do koupelny, už mi to tak hrozné nepřišlo. Naši byli opět v šoku, ale brácha říkal, že je to prý lidské. I tady to někdo psal, ale myslím, že je to řádný trapas. Budu si muset dávat pozor. A u domu mi spadly klíče na zem tak jsem se musela ohnout a byla jsem pak v koupelně překvapena, že jsem to měla rozmatlaný až dopředu. A na džínách hnědý flek od zadku a ž po levý koleno a semtam flíček až dolů. Hrůza. A protože byl i na nich nánons hovínek, neměla jsem žaludek to prát, tak všechno putovalo zabaléné do popelnice. A ještě jsem uděla doma binec, protože jsem si chtěla sam podat čisté prádlo a cestou jsem dělala stopu protože to ukapávalo. Ještě jsem pak čistila běhoun. Budu se snažit být opatrnější, hlavně s tím uprdnutím.'

Mohla ale předpokládat, že po takové kombinaci to nutně přijde.'

No, ona nejdřív nechtěla, nakonec se unás dale do pucu. Já bych asi taky byla v obrovském šoku. Ještě jsem ji šla doprovodit.'

Andy někdy to jde hrozně rychle. A řekla si jí o tom fleku? Protože jestli ne, tak si možná myslela že je to v pohodě a chtěla to zatajit. A snad se u vás mohla hned umýt a ty si jí snad půjčila něco na sebe ne? Přece si jí neposlala domů s nadílkou v gatích a hnědým flekem na zadku.'

Nevím, proč netušila, že by se jí mohlo chtít.'

Včera jsem si domů dovedla kamarádku. Povidaly jsme si a dotoho si najdou pořádně hlasitě uprdla. Smrádek to byl šílený. Pak vstala, tak bylo vidět, že se po... Zmínila se, že je to asi následek třešní a pozdějšího utišení žízně. U nás ješte také do sebe nabácala. Nejhnusnější bylo to, že nechtěla jít domů, ale chápu, že se asi bála. Já bych v tom tak dlouho nedokázala pobývat. Ještě teď, když si vybavím ten její flek téměř přes celý zadek, tak se mi dělá z toho špatně. Po jejím odchodu jsme větrali ještě docela dlouho.'

Evo, ty myslíš že oni mají ve střevech levandulové mýdlo ? Všem to řekni a dělej si z toho srandu, oni se bojí, aby se to nestalo jim.'

Ahoj Martino, o moc lépe na tom asi nejsem. Stalo se to minulý týden. Možná jsem na tom lépe jen z toho pohledu, že přezdívku nemám tak dlouho. Mám z toho děs a bojím se, že se to bude opakovat. Z každého pšouknutí mám děs. Fotky taky nějaké jsou a ještě mi chodí sprosté smsky. Kamarádky se odtahují a nebaví se se mnou. Ahoj a drž se.'

Proč bychom měly být čuňata? Je to lidské a může se to stát každému.'

Holky, vy jste ale čuňata'

Věrčo, kdyby se šlo schovat za nějaký keř přímo u vody, nebyl by asi problém dát se zde do kupy. Já jsem se sice šla schovat do křoví, ale to bylo od vody trochu vzdálené. Možná jsem mohla přeplavat na druhou stranu. Ale člověk v této chvili jedná někdy neuváženě. Ale jak jsem již psala, tak jsem to vyklepala v tom křoví, trochu to ze sebe odstranila, znovu plavky oblékla a jak mi byla donesena sukně mohla jsem jít do penzionu.'

Evo, proč tak komplikovaně? To tam fakt nešlo někde bokem od lidí zapadnout k vodě, popřípadě kus odplavat a tam to zvládnout? Všechno mi připadá tak nějak snazší než procházka v pokaděných plavkách do penzionu.

Podobný malér postihl kdysi mojí kamarádku. Taky si dvakrát pěkně upšoukla a smály jsme se tomu. Jenže když myslela, že se to povede potřetí, tak podcenila vliv hrušek, kterými jsme si předtím nacpaly bříška a bylo zle. Taky to nebyl jen tak nějaký mokrý uprd, protože než se vzpamatovala, tak jí toho do těch plavek vjelo docela dost. Samozřejmě z toho byla pěkně vykulená a chtěla jít hned domů. Řekla jsem jí ať neblbne, protože v takové situaci nikdy neví, co jí ještě může potkat a že zapadneme někam bokem, kde se dá rychrtyku.

Poslechla a pak mi byla moc vděčná, protože sotva jsme zmizely lidem z očí, tak si její střeva dala repete a nehoda se změnila doslova v katastrofu. Nevím jestli to bylo jen těma hruškama, ale doslova to z ní lítalo ven, jak kdyby dostala klystýr. Bejt na cestě k domovu, tak byla ostuda hotová, protože plavky už ten řídký příval nezvládaly, kapalo to, teklo po nohách. Prostě na cestě by to nijak neutajila.'

Pro Martinu. S těma sprchama máš asi pravdu. Já se chodím koupat hlavně do přírody k rybníkům apod. Tam to s nalezením azylu pro očistu není tak zlé. Na většině míst, kde jsem se kdy koupala, by se nechalo někde stranou od lidí zapadnout k vodě a tam se dát do pucu, ale pravidlem to být nemusí.'

Majko jsi normální? copak myslíš, že si to holky dělají do gatí dobrovolně, nebo že je to pro ně nějaká sranda?'

Holky nehledejte hajzlíky a serte a chčijte do gatí. Zlepší to vaši image. A budete mít teplo od prdele a vlkho od píči.'

Ahoj Evo, tak to jsi na tom o něco líp, já jsem teď ve druháku a přezdívka mi zůstala z minulého roku, samozřejmě že to neví jen naše třída, ale i spoustu lidí z vedlejších a navíc ty fotky mají stále ještě všichni v počítači. O narážkách se vůbec nemusíš zmiňovat, o tom vím také své.'

Martino, já se také podělala do plavek. Bylo to na školním výletě, ale až v druháku na gymplu. A tak to byl pořádný trapas. Neměla jsem stejně jako ty pocit potřeby kadit, ale jen si upšouknout. Pak jsem cítila jak se mi plní plavky, ale zastavit to nešlo. Pohledy spolužáků byly šílené a jejich vtípky. Mám také přezdívku a nikdo mi neřekne již jinak. A nejhorší bylo to, že se to stalo u rybníka a absence sprchy. Tak jsem zalezla do křoví, vyklepala jsem to, snažila jsem se ze sebe dostat tu nejohorší vrstvu, protože jsem musela mezi lidmi dojít do pensionu, kde jsme byli ubytovaní. Pak sprcha a defitnitivní převlečení do civilu. Ale profesorka poslala jednu spolužačku pro sukni, ve které jsem absolvovala cestu do pensionu, kde následovala pořádná očista. Zážitek fakt šílený. Pořád se červenám jak rajče.'

Pro Mirku: Byl to strašně trapný pocit a zážitek taky. S tím vypráním a umytím máš pravdu, ale já jsem musela čistit sedadlo. Kolegyně, která s tím také jezdí, si začala na sedadlo dávat potah, protože se toho štítí. V práci pořád do mne ryjou. Je ale neuvěřitelné kolik přibylo zde příspěvků. To mne na druhou stranu uklidňuje, že nejsem sama.'