Reklama

zlomenina patni kosti

abc (Ne, 12. 6. 2016 - 21:06)

Psala jsem 16.5. Od 1. června jsem v práci, úraz 24.2. kulhám, ale čím dále méně, nemůžu v žádném případě běhat, to píchne v kotníku a nejde to. Dále ze schodů musím mít boty a polovinu nohy mimo schody, abych mohla normálně sejít. Na rehabilitace už nechodím, doma cvičím, mám tu malou balanční čočku i velkou balanční podložku a cvičím. Už mi to nedělá problém. Nohu mám zatejpovanou, takže nevidím otoky, ale otékalo to fest. Předtím jsem nosila bandáž na kotník. Chodím jenom v jedněch roztahaných teniskách. Vydržím už celkem dost, po větší zátěži začnu sice více kulhat, ale dá se to vydržet. Léky brát nemusím.

Iva (Út, 31. 5. 2016 - 18:05)

Já jsem před rokem a půl prodělala tuto zlomeninu a trpěla jsem jak pes. Brala jsem wobenzym, který mi byl doporučen lékařem na zmírnění otoku a pro rychlejší hojení. Nemohu to porovnat s ničím jiným, pač jsem prvně měla něco zlomeného, ale lékař byl rád jak se mi to pěkně hojí. Prý jej užívají i sportovci na podobné problémy.

Ervin (Út, 24. 5. 2016 - 20:05)

Ahojte viem ze to je o zlomeninach. Ale pridam trosku iny pribeh.. rok ma bolela pata. Bol som u dvoch ortopedov rtg nic neukazovalo.posielali ma na rehabky.ani to nepomohlo. Nakoniec som siel dalsiemu po odporucani znamych.ten ma poslal na CT. A tam sa to ukazalo 4x4 cm cysta v patnej kosti.chytam na hokejbale. Povedal ze keby hram este tak sa mi rotriesti cela pata.najskor mi mali brat štep z panvy ze mi to tam vyplnia po vybrati cysty.po operacii mi povedali ze mi to vyplnili vapnikom a mimeralom.ze sa to pretransformujena kost. A zistilo sa nakoniec ze to je nador a nie cysta.ale nastastie nezhubny.keby sa sem daju dat fotky tak pridam rtg a ct.

Marketa (Po, 23. 5. 2016 - 18:05)

Ahoj všem, kdo měl někdy zlomeninu patní kosti. Já jsem měla úraz 2008, komplikovaná zlomenina patní kosti, tři týdny jsem čekala, než proběhla operace kvůli otoku, po té 3 měsíce klid, po 3 měsících postupné zatěžování. Ze začátku jsem se jen belhala, ale pak se to zlepšovalo a za nějaký čas jsem začala i běhat. Teď už se připravuji na svůj první 5 km závod v běhu (před úrazem jsem neběhala), ne že by to nešlo dřív, ale běh mě nezajímal, až teď mě chytil.. Patě kupodivu běhání nevadí, spíš chůze v lodičkách:-). Jak bylo řečeno, následky viditelné jsou(když se člověk zaměří), občas noha po nějaké větší zátěži trochu bolí, ale jinak na to jak to vypadalo, tak můžu potěšit všechny, kdo si to teď prožívá, že bude lépe:-)

abc (Po, 16. 5. 2016 - 23:05)

Dobrý den, i já jsem si zlomila patní kost. Je mi 40 let, nekuřák, bez nadváhy. Stalo se tak v posledním týdnu v únoru při zcela neškodně vypadajícím uklouznutí z malého svahu zkratky vedoucí do školy, kdy jsem se snažila nespadnout. Noha byla jako vata, ani náhodou se na ni nedalo postavit. Zavolala jsem si záchranku a modlila se v duchu, ať nemám nic zlomeného. Odvezli mě do malé místní nemocnice, kde mi řekli, že kotník zlomený nemám, mám ho jenom vyvrtnutý a dali do dlahy. Na to, že mám zlomeninu paty, se přišlo až po pěti týdnech různých peripetií. Dva týdny jsem jenom ležela s nohou nahoře, když mi po týdnu dali plnou sádru, tak jsem při každém vstávání z postele viděla všechny svaté, jak se mi nahrnula krev dolů a mým jediným zájmem bylo doskákat s podpažními berlemi na záchod a tam si sednout, aby to přestalo. Píchala jsem si pak něco na ředění krve do břicha, to mi dělal naštěstí po 20 večerů manžel, někdy ten píchanec bolel, někdy z něj byla modřina, někdy bez problémů, nevím proč. Když jsem viděla nohu 2 týdny po úrazu, modřiny až ke kolenu, černé modřiny hlavně na plošce nohy a kolem paty z levé a pravé strany. Některé modřiny zmizely až po 2 měsících - u malíku, na plošce nohy, i teď skoro tři měsíce je ještě trochu hnědý vnitřní kotník.
Po konzultaci s jiným ortopedem mi bylo řečeno, že nezbývá nic jiného než čekat, jak to sroste. Že se v této chvíli nedá nic dělat. Nohu jsem už v sádře neměla, nesměla jsem na ni stoupnout, ale začala aspoň má samoterapie. Dvakrát denně Priessnitzovy obklady po dvou hodinách, kostivalová tinktura, nejdříve koupená od bylinářky, teď už udělaná svá vlastní ze sušeného kořene (3x denně natíraná), jedla jsem Wobenzym, pak pro změnu Phlogenzym, 4000 Kč v čudu, nevím, jestli to na něco bylo. Později jsem začala jíst i Calcium v tabletách, mazala mezi tinkturami kostivalovou mastí od Justu. Asi po 10 týdnech postupné zatěžování, nyní po 12 týdnech po bytě se pohybuji zcela bez berlí, musím mít nohy v pevných botách, nahoru po schodech bez berlí normální chůzí, dolů bez berlí s příšlapem, tam to ještě normálně nejde. S francouzskými holemi zvládnu jít 2 kilometry. Začala jsem cvičit na rotopedu, zvládnu ale tak 5 minut s malou zátěží v kuse. Na vině není ale kotník a zlomenina, ale únava svalů v lýtku.
Co mě bolí a trápí: Ráno ztuhlá pata a nateklá. Už nespím na zádech s podloženýma nohama, jak jsem pro mě nezvykle spala asi 8 týdnů, to jsem musela být zcela vyčerpaná, abych usnula. Když chodím, pata mě ani nebolí, ale problémem je namožený vnější kotník a achilovka. Noha neustále natéká, když vstanu, tak pořád červenají prsty, kotníky a částečně nárt. Část nártu už zůstává bílý, prsty nejsou už fialové jako před měsícem. Co se týká mobility kotníku, nahoru dolů dost dobrá, skoro stejná jak na druhé noze, nejhorší do stran a především na vnější stranu je to ztuhlé. Když jdu bez bot, pata je taková neohebná a citlivější. Pobolívá mě koleno nezraněné nohy, bylo a je hodně namáháno.
Pořád jsem na nemocenské, na kontrolu mám jít po dobrání rehabilitací (3 měsíce a 2 týdny po úrazu), možná tam půjdu i o týden dříve.
Já jsem v žádném případě nebyla aktivní sportovec, nanejvýš jsem si zahrála pravidelně pingpong, neběhala jsem, nejezdila na kole, ale všude jsem chodila pěšky, protože nejezdím autem, byla jsem tak zvyklá třeba prochodit celý den po městě, po obchodech. Jsem zvědavá, jestli to zvládnu i po úrazu.
Když jsem se dozvěděla diagnózu, brečela jsem celý den, nešlo to přestat. Nebylo to nad tím, že mám toto zranění, ale z toho důvodu, že nebylo léčeno ihned od začátku, jak mělo. Že mi nebyla dána šance rozhodnout se, jestli půjdu na operaci nebo ne, protože většina lidí ji s tímto zraněním absolvuje. Ale postupem času jsem nacházela na své situaci i výhody, lékaři často lidi operují, i když nemusí, co kdyby se to dobře nehojilo, musela bych na operaci vyndávaní drátů, nemohla bych používat hned priessnitzovy obklady a tinkturu kvůli jizvě, .... . Našla jsem si i německé články o tomto úrazu a tam nepreferují tak operace jak u nás, na těch stránkách taky lidi píšou spíše o úspěšném vyléčení, na našich to málem neuvidíte. Když si dáte do googlu zlomenina paty vyjede vám, že se jedná o jednu z nejzávažnějších zlomenin nohy s většinou doživotními následky (ani ne s často, ale většinou). Hrůza.
Jsem realista, ne snílek, ani nejsem moc optimistická, když jsem ležela, zaobírala jsem se sama sebou, četla jsem všechny stránky o tomto úraze. Pomohlo mi to v tom, že jsem tam dozvěděla, za jak dlouho se to asi vyléčí, o alternativních možnostech léčby, o možných komplikacích, o rehabilitacích. V této chvíli jsem na tom fyzicky a psychicky mnohem lépe, ale přehnaný optimista nejsem, vše ukáže až čas. Ale můžu si říct, že jsem se snažila udělat vše, co šlo. Nebyla jsem u žádného odborníka na paty, což není ale moje vina, nikdo mě za ním na začátku neposlal a pak bylo pozdě. Má léčba byla zcela na začátku podivná, ale věřím, že mé tělo je natolik silné, že to zvládne. Jsem částečně fatalista, asi se to tak mělo stát a snad už jsem byla na začátku potrestaná dost - nevinně vypadajícím pádem, nezjištěným problémem, že už teď se vše obrátí k dobrému.
Absolutně nechci Vás nabádat, buďte pozitivní, ono to dopadne dobře, úspěch záleží na mnoha dalších faktorech, které svou myslí nemůžeme ovlivnit a případný neúspěch není způsoben námi, že jsme se málo snažili. Prostě je to smůla. Ale tato diskuze pomáhá lidem se zlomeninou paty pochopit, že jsou na tom ostatní stejně nebo hůře nebo lépe než Vy. Zkuste se proto aspoň krátce podělit o Váš průběh léčení, co pomohlo, co se nemá dělat, která nemocnice je dobrá.
O tom, jak vše dopadlo, napíši někdy příště.

Petr (St, 11. 5. 2016 - 07:05)

Malé, ale pozitivní doplnění. Už dělám své první krůčky! Doma pomalu trénují 100% zatez a pohybují se bez berli.

Petr (Út, 26. 4. 2016 - 08:04)

Ahoj všem, podělíme se o své zkušenosti. Tristiva zlomenina 9.3.2016, pád pri lezeni z cca 2,5metru. Operace 17.3. na Bulovce, dlaha s cca 7 šrouby. Kontrolní RTG po 2 týdnech po operaci vypadal dobře. Po 3 týdnech sundání sádry, vyndání stehů a povolen částečný doslap! Sám jsem byl mile překvapen, čekal jsem to po 8-12 týdnech. O berlich opatrně nohu zatěžuju (do 50%) a snažím se s ní chodit. Noha stále natekla, ale to je asi necelých 6 týdnu po operaci normální. Další kontrola s RTG mne čeká na začátku května. Léky: po úraze jsem okamžitě začal užívat Wobenzym, ale zdá pomohl nemohu objektivně posoudit. Řekneme, že neuškodil a utracených peněz mi není líto. Na otok teď užívám Aescin a preventivně do sebe sypu vápník. Celkově jsem s průběhem léčení zatím spokojen. To co jsem zde četl!!! Právě proto jsem se rozhodl podělit a pokusit se zapůsobit pozitivne. Jasné, jsem stále na začátku, uvidíme za X měsíců. Tak léčení zdar a ať všichni zase běháme a skaceme přes kaluže ;) Petr

salamannder (So, 21. 12. 2013 - 22:12)

Ahoj všem! Je to hodně podobný. Mám cca.1,5 roku po úrazu, pět šroubů stále v patě. Jsem vděčný, že nekulhám a normálně chodím, ale síla a výdrž jako u zdravé nohy to už není. Možná časem, ale jak mi říkal lékař, asi to už budu cítit napořád. Taky neohnu poslední článek palce na noze. Máte někdo zkušenosti s pojišťovnou co se týče odškodnění za trvalé následky úrazu ??

MaVolt (Čt, 19. 12. 2013 - 10:12)

Zdarte pataři, rád bych věděl, jak se vám s patou a kotníkem daří s odstupem času... já mám 2,5 roku po úrazu (10 šroubů, vytaženo cca před rokem) a pořád to bolí, každý den. Někdy víc, někdy míň, ale prostě to není ono. Teda, pata nebolí, jen ten kotník a hlezno. Chodit můžu a běhat taky, ale jinak to stojí za prd. Máte někdo stejné zkušenosti?

Michal (Čt, 21. 11. 2013 - 22:11)

kolegové, přidám se k vám...Čau prosím tě jak vypadají ty Sarmientiho protézy nemůžu to nikde najít.Ahoj polamaný Michal

martinzajic (Čt, 8. 8. 2013 - 21:08)

Nejaky mrtví tady

martinzajic (Čt, 8. 8. 2013 - 21:08)

Nejaky mrtví tady

Jana (St, 30. 12. 2015 - 08:12)

Dobrý den všem patařům. Chtěla bych se rovněž podělit se svými zkušenostmi a pokud někomu zvednu náladu, bude to OK. Letos 14.6.2015 jsem si po pádu na kole přivodila tříštivou zlomeninu patní kosti. Za 2 dny operace s ocelovým hřebem C-nail v nemocnici v ČB. Po 6-ti týdnech povoleno zatěžování 20 procent, po 12 týdnech celý došlap. Bolest ukrutná, ale zvládla jsem to. Hlavně je zapotřebí pokud možno co nejdříve začít s rehabilitací, alespoň hýbat prsty. Vzhledem k letošnímu létu mi noha natýkala, zaplatila jsem si manuální lymfodrenáže a to bylo zřejmě dobře. Po 3 měsících nástup do práce. Noha není to co bývala (viz příspěvky výše), ale podle chůze nepoznáte, že bych utrpěla takovýto úraz. Přeji všem brzké uzdravení a hlavně to nevzdávat.

vypravec (Ne, 9. 8. 2015 - 22:08)

Vyprávěči, jak seš na tom...Ahoj Romane. Vzpomínám, zrovna před rokem jsem byl dva týdny po úraze. Dá se říct, že regenerační schopnost organismu je obrovská. Můžu říct, že dělám všechno, jsem celkem aktivní, tj. běhání, kolo, lyže v Alpách atd. Na druhou stranu je ale pravda, že jako dřív to nikdy nebude. Když sedím hodinu v autě, první krok dva je nutno nohu "rozchodit". Když sedím v autě dvě hodiny, jsou ty potřebné kroky už 4 a ráno je jich ještě daleko více...........Loni v listopadu jsem byl na týden v Jeseníkách a každý den nachodil okolo 20 Km, večer to už pak trochu bolelo. A taky už to nevypadá jako originál a tak "štíhlé" kolem Achilovky, jako je druhá noha už to asi nikdy nebude..........Celkově ale OK, dá se to. A kolega z práce měl komplikovanou operovanou zlomeninu paty a je na tom zhruba stejně........

Roman (St, 29. 7. 2015 - 23:07)

Vyprávěči, jak seš na tom ty?

Roman (St, 29. 7. 2015 - 23:07)

Ahoj a co noha jak vypadá po...Ahoj Pájo, v tom dubnu občas otekla, ale dnes už ne. Ke kolu jsem začal i běhat a stejně nenateče. Ivano jsem rád, že jsem Ti zvednul náladu ;) Napiš aspoň 3-4 měsíc, jak se Ti chodí ;)

Pája (Po, 27. 4. 2015 - 22:04)

Zdravím, v prosinci 2014...Ahoj a co noha jak vypadá po dni otéka díky.

Pavel (Po, 27. 4. 2015 - 21:04)

Čau Pavle, tak obě paty to...Ahoj lidičky také mám za sebou zlomeninu paty už 7 měsíc a noha stále otéká né tak jako předtím ale je to porád znát po ránu je celkem pěkná ale ne tak jak by měla být hlavně změny počasí jsou cítit. Doktor říkal že to muže celoživotně otékat rána jsou krutá než to člověk rozejde ale pak to jde.Pata už není taková štíhlá jako ta druhá no tak snad se to ještě zlepší na běhání si ještě počkám jak to máte vy také máte večer otok výraznější za odp díky přeji brzké uzdravení.

salamannder (Po, 27. 4. 2015 - 19:04)

zdravím vás prosím...Čau Pavle, tak obě paty to je mazec. Já měl tříštivou jednu. Operace tě čeká jako první v nejbližší době. Pak naprostý zákaz došlapu na paty a to klidně i tři měsíce. Končetiny budou ještě delší dobu oteklé až do půli lýtek a cvičit budeš tak nanejvýš pohyb prstů u nohou. Bolesti po operaci ustanou, ale cítit to budeš až zase začneš pomalu chodit. Možná tak kolem 4, měsíce a dál. Učit se to budeš velmi pozvolně, vzpomeň si na mě až půjdeš po schodech. Ale neboj, dá se to zvládnout i když je to časově náročné zranění. Počítej, že zřejmě i po letech, když se ráno probudíš, nebo večer po náročnějším dnu budeš pociťovat únavu chodidel, možná mírnou bolest se kterou se už člověk musí naučit žít. Alespoň já to tak cítím. Následky může mít každý jiné, ale i ty máš šanci po čase opět chodit jako dřív. Někteří i běhají. Mrkni na starší příspěvky, je nás tady po takovém úrazu spousta. Přeji ti brzké uzdravení a hodně sil.

pavel.k (Ne, 26. 4. 2015 - 12:04)

zdravím vás prosím poraďte co mě čeká ve čtvrtek jsem spadl z 9m na tvrdou kamenitou zem ocud jsem si přinesl tříštivou zlomeninu obou pat.ted čekám v příbramské nemocnici na to až zmizí otok a budu moc na operaci....má někdo z vás stejnou zkušenost na jak dlouho lečení zřejmě je???nevím jak dlouho přežiju bez práce snad se alespon pojištovna trošku postará ikdyž v této zemi tomu moc nevěřím

Reklama

Přidat komentář