Žravost

Ahoj Ali, poslala jsem ti mailíka. Těším se na odpověď.

pokračování pro Editu:Nikam nechodím,hlavně aby mě nikdo známý nepotkal.Nemám si co obléct,protože jsem veškeré velké oblečení minulé prázdniny vyhodila.Nechci už chodit jen ve volných kalhotech a dlouhých sukních.Nechci ani chodit s žádným klukem,protože bych se asi propadla hanbou,kdyby mě měl vidět svlečenou.Každé ráno si říkám,tak dneska začnu.Nic si nevezmu,pak jsem až do pěti ve škole a nemám na jídlo čas,ale jak přijdu domů,tak to začne.Jím všechno,co mi přijde pod ruky a co vidím.Je to prostě začarovaný kruh a já nevím,jak z něho ven.Zkusíme to spolu?Mohly bychom si vždycky napsat,co jsme ten den dělaly a hlavně,co jsme snědly.Zkusíme to?Kdyžtak mi napiš svou emailovou adresu,ať je to rychlejší.Moje je x.ally"seznam.cz.Tak pa a ozvi se!Ali

Ahoj Edito!Jako kdybys mi četla mé myšlenky a znala mou minulost a mé problémy.Minulé prázdniny jsem za 52 dní zhubla o 11 kg,prostě sport a krutá dieta o 500 kcal na den.Měla jsem krásných 52 kg při výšce 158 a já jsem si připadala hezká.Moje sebevědomí stouplo a já se usmívala na celý svět,protože jsem věděla,že mi to sluší.Jenže pak jsem se dostala na vejšku,nastalo učení a stres jsem řešila přežíráním.Takže dneska vážím hrozných 67 kg.Stydím se sama za sebe.

Ahoj holky, i já mám problém s přejídáním. Samozřejmě to začalo dietóu. Minulý rok jsem zhubla během 5 měsíců 20 kilo (ze 75 na 55, měřím 168cm). Vlastně jsem tak trochu lítala v anorexii. Jenže pak přišel najednou zlom a já se začala přežírat. Prostě to, co jsem si dřív zakazovala, jsem musela ochutnat. Přejídala jsem se dokud mi nebylo opravdu zle...ale nikdy jsem se nemohla vyzvracet. I když jsem to zkoušela....nejde mi to...a jsem samozřejmě ráda, jinak bych byla bulimička jak vyšitá. Takže jsem přibrala na 70kilo!!!!! A ty depky!!! Tak moc se nenávidim. Dneska ráno jsem vážila 65 kilo, ale jelikož jsem se opět přežrala všim možným, bude to zítra víc. Ale slíbila jsem si, že do začátku srpna zhubnu na 55 kg. A já to dokážu. Musela jsem se teď hodně učit na zkoušky a tak jsem byla pořád ve stresu a moc se nehlídala, ale zítra jdu na poslední zkoušku a pak se budu věnovat jen sobě a dietě a sportu. Prostě se nedokážu smířit s tím, jak teď vypadám. Znám různé diety, ale nejvíc se mi osvědčilo jíst málo, ale často. Tak zítra začínám. Budu ráda, když se některá ozvete a můžem si pomáhat a povzbuzovat se v tom našem snažení. Tak zatím ahoj.

Hlavně si nedávej předsevzetí která nemůžeš dodržet- např. jíst jenom ovoce, když je jasné, že rupneš. Raději choď po malých krůčkách. Mě moc moc pomáhají knížky- vždy mam nějakou svojí "bibli", podle které jedu. Jakmile mě přestane bavit, musím si sehnat novou. Osobně držim SPLenkyKořinkové a jejích knížem jsrm přečetla asi 5. Zhubla jsem 4 kila a nemam výraznější prboblém si váhu udržovat....Zkus si třeba tenhle plán- urči si, že nebudeš jíst rafinovanej cukr-sacharozu(což znamená vynechat všechny výrobky kde je obsažen). Sladit můžeš fruktozou či medem. druhej krok- jez pouze tmavé pečivo. Na večerní záchvaty žravosti si pořiď různé druhy otrub- je to jen samá vláknina. Zalej si je horkou vodou a ochuť, můžeš přimixovat ovoce...raději moc nezkoušej umělá sladidla- já si jimi zkazila pleť- vypadam teď jak poprskaná krupičkou, hlavně na čele...když si dáváš řízek, vymačkej z něj do ubrousku tuk...a pokud mi věříš že splk funguje, vyzkoušej jej...snaž se o co nejrychlejší chod svých střev- kefírový mlíčka.Pokud čokoládu- jen slazenou fruktozou(já jí teď ve zkouškovym láduju pořád, střídavo s oříškama a sušenym ovocem)....největší práce ale bude na tvém vlastním já- bádat co tě k tomu jezení vede. Najdi si nějakou činnost- ať jen nesedíš doma a nepapáš. Venku si na jídlo ani nevzpomeneš...tak to by asi pro dnešek bylo vše, musim se jít učit...paa

Ahoj holky,jsem rada, ze jsem objevila tuhle diskuzi a muzu se zapojit. Mam stejyn problem, nejdrive to byla nejaka slabsi forma anorexie, potom to prerostlo v bulimii a ted s prominutim ZERU vsechno, co mi prijde pod ruku a projimadla a zvraceni, to uz ani nezkousim. Za rok jsem ztloustla o 10kg a mam z toho desny depky,pred rokem jsme se citila bajecne,lidi mi rikali, ze jsem zhubla a jak mi to slusi. Taky vim, ze jsem se libila klukum,ale zadnyho nemam,protoze predstava, ze .. no proste jakekoliv intimco mi bylo odporne:-( ted vypadam tak, ze se stydim vylezat ven,stydim se pred svymi kamarady za to jak vypadam a tak moc bych chtela zhubnou o tech 10kg co jsem za rok nabrala.Ale nejde to,rano si naplanuju trebahladovku nebo, ze budu jist jen ovoce a treba to vydrzim cely den, ale vecer.. snim tolik jidla, co normalni clovek za tyden. A nejhorsi je, kdyz zacnu uz rano. Kdyz jim absolutne vubec se nedokazu ovladnout!! Nejhorsi to je kdyz prijdu ze skoly,prvni cesta vede k lednici. Snazim si rict NE,ale nohy me tam stejne od nesou,ikdyz hlava nechce, a pak.. a pak uz je to v jednom kole. No, pak prijdou na radu DEPKY, vycitky. Jsem desne podrazdena, nervozni. V noci nemuzu spat,porad se probouzim. A pres den z niceho nic treba brecim. Holky,ja to sama nezvladnu. Co delate vy,kdyz vas chytne zravost,mate neco,co vas motivuje ovladnout se?Preju vam,at to zmaknete a mate se moc fajn, budu rada, kdyz mi napisete.Ahooj Nici

tak vidím,že nejsem sama!!Alespoň něco...

V knížce "Jídlo jako lék" se vyskytuje domněnka, že přejídání je touha někoho ovládat- zkus zapátrat tímto směrem. A v noci, když se vzbudíš, přemýšlej co ti chybí, co tě nutí začít jíst...prostě filozofuj, třeba tě to trošku unaví a usneš. Ještě mě napadá jiná věc- zkus si vzít prášek na spaní- za experiment nic nedáš(skoro nic). Když budeš pár nocí po sobě tvrdě spát, to by bylo aby se to tělu nezalíbilo a nezvyklo si. Zdravější varianta- jdi si večer na hodinku zaběhat, unavíš se a spát budeš taky.P.S.Touha po sladkém = nedostatek lásky.Mě když popadne žravost, tak si začnu v klidu vysvětlovat, že přeci nemam touhu nikoho ovládat(volnost potřebuji i nabízím), tak proč bych se ládovala, že. Tak přeji dobrou noc, krásné sny a vyhládlé probuzení.

Ahoj všichni, chtěla bych se s Vámi podělit o svůj problém, no spíš bych potřebovala poradit, protože mám pocit, že ho sama nezvládnu. Třeba mi pomůže trocha psychického pozvzbuzení, abych se s tím pořádně poprala.Mám problém s přejídáním, ale s tím rozdílem, že největší záchvaty žravosti mě přepadají v noci. Během dne nemám problém s jídlem, snažím se jíst pravidelně, měnší porce, ale ty noce. Pro to, abych fakt nic nejedla, nesmím doma mít opravdu nic, co se dá rychle sníst. Tolik závazků, co jsem si dávala, že přece nejsem žádný "závislák", ale já se prostě nemůžu udržet. Jdu si lehnout s pocitem, že vůbec nemám hlad ba ani chuť, ale už po hodině spánku se probudím,ma skoro jako náměsíčná prostě musím jít něco sníst, jinak bych prostě nemohla spát. Na chvíli usnu, ale protože jsem podráždila žaludek, vzbudím se za chvilí znova a celá situace se opakuje. JSem schopná se tahhle vzbudit třeba i 4x za noc. Jak mi asi ráno po probuzení je, Vám nemusím říkat. Jsem na sebe naštvaná, mám žaludeční problémy, nadýmání, vím že je to strašné, ale já si fakt nemůžu pomoct. Večer je to nanovo. Máte některá podobný problém, ráda bych se s někým poradila. Díky Lenka

Ahoj všichni, chtěla bych se s Vámi podělit o svůj problém, no spíš bych potřebovala poradit, protože mám pocit, že ho sama nezvládnu. Třeba mi pomůže trocha psychického pozvzbuzení, abych se s tím pořádně poprala.Mám problém s přejídáním, ale s tím rozdílem, že největší záchvaty žravosti mě přepadají v noci. Během dne nemám problém s jídlem, snažím se jíst pravidelně, měnší porce, ale ty noce. Pro to, abych fakt nic nejedla, nesmím doma mít opravdu nic, co se dá rychle sníst. Tolik závazků, co jsem si dávala, že přece nejsem žádný "závislák", ale já se prostě nemůžu udržet. Jdu si lehnout s pocitem, že vůbec nemám hlad ba ani chuť, ale už po hodině spánku se probudím,ma skoro jako náměsíčná prostě musím jít něco sníst, jinak bych prostě nemohla spát. Na chvíli usnu, ale protože jsem podráždila žaludek, vzbudím se za chvilí znova a celá situace se opakuje. JSem schopná se tahhle vzbudit třeba i 4x za noc. Jak mi asi ráno po probuzení je, Vám nemusím říkat. Jsem na sebe naštvaná, mám žaludeční problémy, nadýmání, vím že je to strašné, ale já si fakt nemůžu pomoct. Večer je to nanovo. Máte některá podobný problém, ráda bych se s někým poradila. Díky Lenka

Jano, odkud si? já bych opravdu nejarději založila nějakej mini klub kde bysme si navzájem vyměňovaly zkušenosti. Já se teď snažim o "dělený Kořínky", ze 64 jsem zhubla zatim na 61, ráda bych šla ještě o 4 kg dolu. Muj hlavní problém je, že se jednou za pár dnů prostě utrhnu a přežeru. Vypozorovala jsem spojitost se dny kdy konzumuju zeleninu(+ maso NEBO rostlinky). Pak je mi (naštěstí)jedno co jim- jestli porkovou úpolívku nebo medový kuličky či pečivo...v nejhoršim případě sýry a jogurty. Klíďo vypiju 2 krabice mléka a jdu se cpát dál, čím víc žaludek tlačí, tím větší mam žravost. Poslední takovej okamžik jsem měla včera. Až do půl sedmé jsem byla naprosto v pohodě. Pak se ve vesmíru něco pohnulo a od toho momentu šlo všechno proti mě- byla sem vzteklá, nervní, neustále se o něco mlátila, boty mě odřely, v krámě měly vege'táky s vaječnou bílkovinou(v dietě L.K.naprosto nepoužitelný)...o půl deváte jsem dorazila z nákupu, šla si upéct pizzu na dnešek. A jak sem byla psychicky na dně, začala jsem konzumovat co mi pod ruku přišlo(ale zase jen děleně-zelenina+rostlinky)...nezastavila sem se až do půl dvanáctý, kdy jsem s břichem najedenym k prasknutí šla spát. Jedinný štěstí je že mi je opravdu jedno co jiím, tak se snažim nešahat po ničem kaloricky. S oblibou řikam že kdyby jste mi osolili polystyrén a řekli že to jsou rýžový chlebíčky, snědla bych ho....Běžně už od páté hodiny dál vůbec nejim, tak si jistě dokážete představit jak mi bylo zle.

ahojky,před chvílí mi tady došlo, že nejsem sama, kdo má problémy se žravostí...ještě nedávno se to dalo nazvat bulimie,ale na zvracení už nemám absolutně sílu...i v tomhle jsem zlenivěla...nejlíp mi je když se přinutim do aktivního pohybu,jenže mi to vydrží chvíli,a pak zase to samé..od malička jsem byla docela tlustá,s dospíváním přišly s tím spojené deprese a já se snažila zhubnout...během roku a půl jsem shodila třicet kilo,líp mi nebylo nikdy v životě,tak sebejistá a krásná jsem se nikdy předtím necítila...dvě kila mi chyběla ke "štěstí",i když jsem cvičila nějak sem si nemohla odpustit sem tam nějaké to sladké,nemohla jsem už dál zhubnout,tak jsem začala zvracet,bylo to naprosto nevinné,zdálo se mi,že teď mám konečně co chci...jenže ne na moc dlouho....postupem času jsem to přestávala kontrolovat a teď jsem nabrala přes deset kilo,mám problémy i s tím vyjít na ulici,natož chodit do ¨školy,kde se na vás každý dívá a pomluvy vládnou světem,jsem nešťastná a nemůžu z toho začarovaného kruhu ven....

...a je to tady, já věděla že mi v tom množství témat, který sem zmínila, přeci jen něco uniklo a to- KNÍŽKY. Máte někdo nějakou oblíbenou,pozitivně laděnou, která vás donutí se zasmát i kdyby venku pámbůh brečel, vychřice kvílela a vy dostala kopačky? Sem s ní, nejsem určitě sama koho knížky moc moc ovlivňujou a zároveň neni schopnej si sám od sebe nějaký vhodný vyhledávat...+ třeba nějaká co vás motivuje, inspiruje- o hubnutí (všimněte si jak je to věčný téma, přidala bych ho do dvojice k počasí....u ženských, chlapi maj asi fotbálek)...možná je to pěknej risk(budu doufat, že lidé okolo mě o těchto stránkách neví), ale šoupnu sem svý tel. číslo, dyžtak napište: 0777/ 963 722...čus(dnes už po 3. a doufam že naposledy)...P.S.- při minulé dietě(schodila sem 5 kg) jsem užívala Chrom s L carnitinem na potlačení chutě na sladké...zabíralo, za to bych se utloukla po tucích, vášeň a žádostivost, s jakou jsem pozorovala lahev s olejem, by se dala měřit (krájet nikoliv,... ani motorovou pilou,na to byla moc silná)...+ dodatek k mé 1. zprávě- v pátek už se mě jedna holka ze třídy ptala jestli sem v pořádku...asi sem vyzerala hodně chcíple.

....pokračování...Včera večír sem byla hodinu běhat- v dešti, ale o to to bylo lepší. Bohužel sem to ale nějak přehnala a te´d kulham jak stará baba-natáhla sem si zádový(!!!) svaly a ještě něco na boku u kyčle...tak zas nemam žádnej pohyb. Alespoň zkusim jít večer na procházku, celej den neni jen sezení na zadku a dřepy při sedání si k ledničce. Mam zajímavej postřeh- dokud nezačnu jíst, ovládam se, jakmile začnim je to v háji. Takže teď odolávam krásnýmu žlutýmu banánku(volá na mě

Já mam problém s přežíráním pouze o výkendech- ve všední den se ovládam- ráno musli s rýžovým mlékem,kafe čaj, dopoledne ve škole kafe a snažimse nic nejíst a odpo mi občas stačí třeba i jen 1 tmavej rohlik a 2 jabka...problém nastává o výkendu, kdy jsem doma, mimo navyklý ritual raního stávání a dopoledního bytí z dosahu přitažlivosti L-ledničky...sežeru cokoliv, nejsem naštěstí nijak orientovaná na sladkosti či tuky- je to zřejmě tím, že používám umělá sladidla tak mi nepříde že bych si neco odpírala. Ale stejně pak vypadam jak těhotná a i když se snažim jíst nekalorické věci, tak v tom množství je to stejně docela velkej příjem...pak je mi moc špatně a jsem líná, apatická, přecitlivělá...ve všední den vlastně jim více jen ráno abych měla ve škole sílu se soustředit...problém nastává odpoledne, jsem jak vycucnutá- třeba teď sem vyloženě prosrala možnost seznámit se se super klukem- prostě sem neměla energii se s nim normálně bavit, natož flirtovat. Nevim co si o mě myslí, ale typovala bych to na nafoukanou arogantní krávu, co se umí jen blbě usmát když někdo něco řekne...navíc zákon schválnosti funguje na plný obrátky- potkam ho jedinně po proběhání celý prahy nebo cestě z fitness, kdy bych nejradči spala....2. propadám depresím, nemam sílu se radovat. Všechny diety mluví jen o problému odolat jídlu, který až na výkendy ovládam, avšak žádná o slabosti. Buď dokážu být otevřená, vpohodě, kamarádská, občas i dost ukecaná, nebo štíhlá, hezká...zato na kontakt mezi lidmi nepoužitelná...Holky, nejste někdo z Prahy? Mohli bychom se někdy někde sejít, pokecat si a podpořit se. Nejsem nijak tlustá, ale snu o postavě modelky se asi nikdy nezbavim. A to že muj idol touží po skoro průsvitný babě, mi na sebevědomí taky moc nepomůžu. Další věc je, že když začnu hubnout, uvědomim si, že jíst(nebo spíš nejíst)takhle celej život asi nevydržim a jakmile vysadim, opět přiberu. Větička: "Jím abych žila, nežiju abych jedla." je sice krásná, ale stačí si uvědomit o kolik pochoutek se s ní připravujete a averze je tu.Nemáte někdo zkušenosti s dělenou stravou L.K.? dělim poctivě, ale když mě posedne výkendové žraní, přiberu kytičky nekitičky, zvířátka nezvířátka... pro představu zhubnu za 5 dní 2 kg & to samé naberu za 2 výkendu. Až by člověk toužil po škole i v So a Ne.Naštěstí se ovládam v obchodech(doufam že to nezakřiknu).No nic, končim, kdo to pak má číst...mějte se fajnově a zkuste vážně popřemejšlet o založení nějaký grupy pro Pražandy...čao

Ahoj Danko. Jak by jsi mi mluvila z duše. Taky trpim všežravostí. Když jdu nakoupit, tak si vžycky koupim aspoň jeden zákusek a ještě něco sladkýho na doma. Sedim u televize a cpu se všim na co se podívám. Už nemám hlad, ale prostě mám potřebu do tý pusy něco dát. Nějakou dobu si myslim, že je to psychikou. Teď jsem bez partnera a než abych si nějakýho "hledala" radši dřepim doma a cpu se. Snažim se mít doma vždycky dost ovoce, abych mohla místo po čokoládě sáhnout po pomeranči.

Ahoj dámy, mam 37 rokov a striedavo chudnem a priberám od 15 rokov. Momentálne som zase na vrchole mojej sínusoidy - t.j. pri výške 152 cm mám asi 70 kg., keď som najštíhlejšia, tak mám asi 62 kg. Normálne nepotrebujem sladkosti, takže chrómové tablety sú u mňa k ničomu. Naposledy som schudla 8 kg za 2 a pol mesiaca keď už som takmer nič nejedla, každý deň som intenzívne cvičila so spa?ovačom tukov 70-80 minút. Šlo to strašne pomaly,ako nikdy predtým, ale bola som nesmierne šťastná, keď som zase obliekla oblečenie "spred 8 kg". Nebudete mi veriť, ale telo si povedalo v jeden deň v polovici novembra "dosť" a ja som chytila neovládate?nú žravosť, ako keby som musela dohnať to, čo som telu za 2 a pol mesiaca odoprela. Bolo to hrozné, nijakým spôsobom sa to nedalo ovplyvniť a ja som sa precpávala ešte aj sladkosťami !Teraz sa to trocha znormálnilo - to znamená, že sa neprežieram až tam moc a som psychicky zase pripravená niečo robiť.Kúpila som si Chitoslim a tekutý L-carnitin s HCA. Ak máte nejakú skúsenosť, dajte prosím vedieť.Beriem to asi týždeň, ale na váhu nemám ešte odvahu sa postaviť a na oblečení nič necítim.Som rada, že som objavila túto stránku, h?adala som niečo podobné už ve?mi dlho.Držím všetkým a aj sebe palce v ovládaní sa a chuti cvičiť, hýbať sa. Ak ak má niekto svoje telo už tak zhuntované diétami ako ja a vie, že chudnutie už ide strašne pomaly, a aj tak má chuť sa so mnou pustiť do boja s kilami, ozvite sa. Začínam odteraz.

Ahojky holky,neda mi to a musim se k tomuto tematu taky ozvat.Je mi 21 let a uz od puberty jsem zacala s dietami.ne ze bych byla nejak tlusta,merim 158 kg,vazim 53 kg,ale jsem "hruskovity" typ a to me trapi.Nedavno jsem si koupila rotoped s tim ze zacnu se sebou neco delat.To si treba rano privstanu a zacnu slapat jeste pred tim nez se nasnidam.Jenze..ja si zacvicim a pak se zacnu prezirat,rikam si,pekne jsem si zacvicila,nejake ty tucky spalila a tak zamirim do lednice a vyprazdnim ji.Stridam cviceni s prejidanim.Strasne me to stve jenze ty chute se nedaji ovladat!!!Kdyby tak existovalo neco,a ono neco urcite existuje,co by ty chute potlacilo.Nevite nekdo o necem??Urcite je pravda ze je to vsechno v psychice.Je to neco co vas stve a zere.Muze to byt problem v mezilidskych vztazich,v zamestnani,s partnerem,ci jednoduse nejste spokojena sama se sebou(A to je mozna muj pripad),nevim kazdopadne,chce to mit pevnou vuli a rict si ja to dokazu.Zvitezit nad tou odpornou zravosti,ale zacit to chce tam uvnitr.Uvedomit si co vas tizi,kde je zakopan pes a vyporadat se s tim.Jenze ono se to lehko rekne..Chci se libit sama sobe,chci se libit svemu okoli tak proc tomu nepomoct?Od zitrka zacinam s cvicenim a ZDRAVOU STRAVOU,jsem definitivne rozhodnuta.Mozna jsem si timto prispevkem trochu ulevila a zaroven byl impulsem zamyslet se nad timto problemem a skutecne s nim neco delat a ne jen o nem premyslet.

Cauky clovicci,Ja sem tak silenej zrout, ale ted uz to tak hrozny neni, nekdy je to i docela OK. Jenze furt nejsem spokojena se svou postavou a chtela bych zhubnout. Jenze kdyz si dam hladovku tak se vecer stejne hrozne precpu, takze fakt nevim jak zhubnout. Ale hlavni je nedrzet drasticky diety, to pak se telo snazi vyuzit kazdou prilezitost jak si vynahradit to hladoveni a nuti to cloveka cim vic hladovi tim vic se prezirat. No to je zatim asi vse, preju vam hodne uspechu. PS: neni tu nekdo z Plzne???

Akoby som sa videla vo vsetkych vasich prispevkoch. Podobne som skusala vsetko mozne, aby ma nechytala zravost najma vecer. Striedanie sladkeho a slaneho nemalo konca kraja. Akonahle som si sadla do kresla, zacali mi defilovat pred ocami zostavyroznych dobrot v chladnicke a v spajzy. Nepomohli ani ziadne potravinove doplnky, ktore slubovali nechut na sladke, nepomohla ani vlaknina proste nic. Pomoze len pevna vola a zvyknut si na to nejest. Ja osobne som si pomohla nasledovne. Dvakrat tyzdenne som zacala cvicit, od 8,00 do 9,00 Ked pridem domov je pol desiatej, dam si sprchu vypijem bylinkovy caj a idem spat.Dvakrat do tyzdna idem alebo na prechadzku, alebo do kina alebo do divadla, proste niekam mimo domov. Potom rovno do postele. Prosto v case ked som mavala chut do jedla som nebola pri zdroji jedla. Po niekolkych tyzdnoch ma jednoducho tento zlozvyk jest najma vecer presiel.Cvicit chodim stale a ak som nahodou doma a chyti ma vecer hlad idem jednoducho spat. Mile damy schudla som 20 kil za pol roka.