Ztrácím zájem o manželku

Leone, dekuji za tento prispevek...uz chapu proc nemohu mit opravdove vyvrcholeni, takove, pod kterym by clovek ztratil aspon na malinkou chvilinku kontrolu nad sebe samou...mas pravdu...je to dano psychikou...nikdy jsem to neresila...vim, ze mam ruzne bloky, ale nenapadlo me to, ze to muze ovlivnit i vyvrcholeni, budu na tom muset pracovat, snad neni jeste pozde. dekuji zacnu hledat svuj G-bod. at vam to z manzelkou klape jeste mnoho let .....

Michale, pokud je to jen přítelkyně, tak si myslím, že pět let, které jste prožívali společně je dost dlouhá doba (zamilovanost vydrží sotva rok).Takže pokud je to jen přítelkyně, musíš se zase znovu zamilovat a najít si jinou. (taky Vám ty milostné extáze nevydrží věčně). Až najdeš takovou, se kterou budeš chtít založit rodinu tak se to změní. Dětem už musíš přinést "oběti"Ale klid: dobrý sex se dá provozovataž do důchodu. My už to smanželkou děláme 27 let a pořád nás to baví - chce to jen fantazii.Orgasmy vznikají v hlavě (tam má žena skutečný G bod). Když se to občas strká do zadku, líže nebo co všechno -je to změna, fajn ale základ je v duševnu - fantazii.Příklad: když si řeknu, že na mě leze večer manželka což jsem zažil již 2680 krát, tak to se mnou nehne. Představím -li si v téže situaci, že jsem malý chlapeček a zaučuje mě krásná paní učitelka tělocviku a doprovodím to správným komentářem - jsme oba vzrušení jak zamlada(nebo ještě víc?)Čau L.

Ahoj všichni! Myslím si, že zásadní dotaz měla Iveta. Máte děti? Pokud ne tak bych s takovou zanedbanou partnerkou udělal krátký proces. Jsem ženatý 25 let! Z toho můžete usoudit, že náš věk se blíží padesátce.Krizí za tu dobu bylo dost. Ale moje žena to je opravdová třída. Vždy upravená, voňavá - stačí když se ráno mihne v ložnici v punčochách a už se mi tvoří na pokrývce stan a těším se až se vrátí zvečer z práce jak si to rozdáme.Rada: najdi si ženu na úrovni.

Ahoj Bebe,Jarmila,Lenka a proste všetci,čo ste sa zapojili do tejto diskusie.Najprv chcem napisat niečo Jarmile a Lenke.Velmi ma prekvapili vaše názory na:oholené nohy,nepresiakajuce vložky,hormony,aby si mohol muž strieknuť a na všetko ostatne čo ste napisali.Ten kto číta túto diskusiu vie o čom pisem.Ja Vám chcem napisat ako žena pracovne velmi vyťažená o tom,že si rada holim nohy,rada nosím erotické spodné prádlo,rada sa pekne obliekam,chodim ku kozmetičke a kaderničke,schudla som 20kg a to vsetko robim sama pre seba,lebo ma to teší a mam z toho radosť.Chcem ešte Vám napísať,že mám 2 deti a som vydatá 11 rokov.

To Jarmila,Smeilinka at all: Sakra,sakra ženský, mějte rozum! Buď jste zralé pro psychologa/iatra, nebo jste se zhlédly v názorech amerických "feministek" (v uvozovkách,protože to nemá s feministickým hnutím nic společného). Já vám to trochu pootočím: lidé vstupují do manželství proto, aby mohli snáze uspokojovat svoje životní potřeby. Všechny, tedy i sex, dokonce se dá řící s nadsázkou, že manželství je posvěcená soulož. Představte si situaci, nikterak mimořádnou, kdy oba mají zodpovědná zaměstnání,oba mají služby a dost často se míjejí v dveřích, nebo komunikují pomocí vzkazů ma kuchyňském stole. Pokud má domácnost včetně výchovy dětí fungovat, musí oba dělat všechny práce s domácností spojené. Všechny, včetně domácích úkolů, žehlení (praní obstará pračka - to není práce),úklidu atd.,atd. Znáte to stejně dobře jako já. Tedy uspokojování potřeby jídla, čistoty, klidu a všeho ostatního. Jediná potřeba, na kterou musí být dva je milování, onanie je nouzový stav, asi jako instantní polévka, nebo jednorázové prostěradlo. Pokud chcete takový stav a chápu, že to je příjemná představa, musíte si uvědomit, že potom jediné, proč s vámi bude muž žít je snadno dostupný sex, poskytovaný v dostatečné kvalitě i kvantitě. V opačné případě se vám totiž může lehce stát, že uslyšíte : sám si vařím, sám si peru, že se na to nevy...... a zůstanete samy. Jinými slovy řečeno, musíte si vyjasnit, co vlastně chcete: partnera a rodinu - pak je to o dělbě práce a společném údělu (tzn.i podržet když se vám moc nechce a ještě se tvářit potěšeně), nebo žít single, pravidelně onanovat a občas si připustit milence jako zákusek. Ale musíte svůj postoj deklarovat zcela zřetelně a jasně, jinak vyrábíte nešťastníky jak na běžícím pásu. Pokud jde o hygienu- říci někomu na rovinu, že je neumyté prase, že si má jít vyčistit zuby, protože mu z huby táhne jako z kanálu, že začíná nechutně tloustnout, aby s tím něco dělal - to není otázka dikuze. To je věc nutnosti. Ale sebrat partnerovi špinavé prádlo a nachystat čisté nepovažuji za problém, pokud to není zástupný problém, který ukazuje na neřešení jiného, zásadnějšího problému a ten si musí každý objevit sám.A k tomu huntování vlastního těla v tělocvičně: v 35 letech vám to připadá srandovní, ale z vlastního praparátu vím, že jediný možný způsob, jak snížit hladinu cholesterolu v krvi a odstranit bolesti páteře, je pravidelné a tvrdé cvičení. Ne běh - ten zničí páteř zcela zaručeně, ne kolo se stejnými účinky, ale do zblbnutí opakované cviky s malou zátěží a s měněním tempa. Až vám někdo za 10 nebo 15 let udělá krevní rozbor, protože budete mít křeče v lýtkách, bude vás týdny a měsíce bolet hlava, budete mít poruchy vidění,poruch trávení atd., stačí prolistovat příslušnou literaturu, abyste viděly, co se všechno může přihodit, pak si vzpomeňte co jsem vám tady psal a dáte mi za pravdu,jenomže pozdě. Tyhle změny jsou nevratné.

Připojuji se do debaty i po tak dlouhé době protože mě příspěvky opravdu zaujaly, jak muži (hlavně Dlouhánek) tak ženy měli svoji pravdu. Mám svého manžela velice ráda, jsme spolu přes 10 let, ale ze začátku dost žárlil. Prostě jsem si našla milence nebo si našel on mě nevím. Celou dobu (asi 6 let) víme jistě, že svou rodinu ani jeden neopustíme. Ale chtěla jsem tím říci, že člověk vidí svět úplně jinak. Zajít s někým na kávu a popovídat si, probrat problémy v rodině, poradit jak na manželku nebo manžela. Trochu zakázaného sexu a pomazlení. Doma jsem klidná, na manžela vlídná, nevadily mi jeho žárlivé výpady (on nic nevěděl ani neví) a musím říct, že můj klid a přehlížení výčitek ho dokonale vyléčil. Už nemám ani výčitky svědomí, prostě to beru tak jak to je. Ale dělám vše pro to abych nenarušila náš klid v rodině. Asi to zní dost ujetě, ale život je různý a my ještě různější. Ahoj

Ahoj všem,přečetla jsem si vše od začátku, pak se tato diskuze klasicky zvrtla v nenávistný souboj muži - ženy. Takhle tyto hovory dopadnou i z očí do očí a ne jen na těchto stránkách.Moje zkušenost je taková: když jsem byla prvně vdaná, byl můj první (bylo mi 18,ale brát jsme se nemuseli). Milovala jsem ho šíleně. Pak se narodil syn a dneska si musím přiznat, že jsem asi fakt manžela trochu odsunula na 2.kolej. Myslela jsem, že ho náš syn pohltí jako mě. Přestala jsem mít zájem o sex jako dřív a protože mě do toho začal nutit, hrozně se mi zprotivil. Nevím, jestli jsem to dřív neviděla, ale začalo mi vadit, jak je cítit jeho pot, že si nečistí zuby a nemění si prádlo. A přesně, jak píše Bebe: napřed jsem se snažila mu to taktně naznačit. NIC.... Pak razantněji. NIC.....Pak už mě to vadilo i na to vůbec nějak upozornit. Pak došlo i na nevěru, jeho i moji. Pro mě to byl útěk a zároveň zjištění, jak je sex zase nádherný a nemyslela jsem na nic jiného, než jak se sejít se svým milencem. Nakonec jsme se s mužem po 5 letech rozvedli. Teď jsem podruhé vdaná (10 let),můj manžel je o 22 let starší a celkem to funguje. CELKEM proto, že je všechno fajn, manžel o sebe pečlivě dbá a i já se snažím. S ním se mi nestalo, že bych mu musela naznačovat, že je cítit potem a má žlutý flek na slipech. Mám ho ráda, jako chlap se mi líbí, přes to, že má "pivase",ale ta vášeň a radost ze sexu je pryč. Prostě myslím, že po čase to skoro všude vyprchá. A když se mi v noci zdá nějaký "eroťák", říkám si

Tak tomu říkám slovo do pranice. Myslím, že Petra svým náhledem na život leccos vyhrála a ušetřila si spoustu starostí a problémů...

Ahoj vsichni, nechci vubec nikoho soudit, ale popsat pouze svou zkusenost. S manzelem jsme sedm let a devet let se zname. Mame dve male deti. Mame se strasne moc radi, ale zazili jsme spolu take dost neprijemneho, dokonce i mimomanzelsky vztah. Protoze o sebe oba moc stojime, vse jsme vzdy vyresili a nase manzelstvi se spoustou lasky a bez vycitek pokracuje dal a doufam, ze bude pokracovat naporad. Nikdy jsme si ale nevycitali nic, co se tyce postavy ci vzhledu (nemluvim o zakladni hygiene, kterou oba dodrzujeme). Ja jsem byla dvakrat tehotna a odkojila dve deti a bohuzel se to odrazilo i na me postave. Jsem stihla, ale bricho ani prsa uz nejsou to, co byvaly. Presto se memu muzi stale libim, alespoň to rika, a to je pro me nejdulezitejsi. Kdyz si nekdy postesknu, ze bez ,,push-upky" uz bych ani chodit nemohla, obejme me a rika, ze mam ,,lekninky" (tak jim rikame) stejne nejkrasnejsi. Naopak to funguje take. Kdyz mluvi o tom, ze by chtel byt o 10 cm vyssi, tak ho vzdy ubezpecuji, ze mi vyhovuje takovy, jaky je. Strasne by me ranilo, kdybych od nej slysela neco o povislem zadecku, jako o tom pise napriklad Bebe. Mame kazdy nekolik zlozvyku a chovani, ktere druheho rozciluji a take je spolu resime, ale nikdy by nas nenapadlo kritizovat vzhled druheho. Je prece normalni, ze se s vekem lide meni a je pravda, ze obvykle ne k lepsimu, ale zalezi na tom, jak se na to clovek diva. Verim, ze se mi bude muj manzel (a ja jemu) libit i v sedesati, pokud si budeme stale mit co rict. Myslim, ze souziti dvou lidi, je hodne o hodnotach a toleranci a te se nam bohuzel casto nedostava. Mejte se Petra

Ahoj Bebe, neumím se vyjádřit tak skvěle jako Tereza, ale i mě by zajímalo jak jsi vyřešil svou situaci.Možná nám některým to pomůže pochopit toho druhého.Taky napiš ,jestli ti nějak pomohly tyto diskuse na Doktorce. Na intelektuály se vykašli, vždycky se najde někdo urýpanej.

Ahoj Terezo: Velice jsi me překvapila. Už hodně dlouho jsem nečetl tak skvělé vyjádření názoru.Doufám, že se nebudeš zlobit, když nenapíšu jak jsem situaci vyřešil. Asi by se našlo hodně inteligentů, kteří by mě hned nejraději propíchli.Jinak ještě jdnou díky za tvůj příspěvek, jsi "super".

Ahoj Bebe, pokud jsi ještě tady, zajímalo by mně, jak jsi svou situaci vyřešil. Samozřejmě pokud jsi ochoten se o to s námi podělit. Jinak mě jako ženu mrzí příspěvky Jarmily, Smailinky a ostatních podobných žen, skutečně mi holky připadá, že jste kdovíproč napálené na celé mužské pohlaví, ale Vaše "kritika" je dle mého názoru v případě Bebeho vedle. Jen jedovatě prskáte. (A nemám ráda tohle generalizování - tohle jsou mužský a tohle ženský... - mám deset kamarádek a každá je jiná, nevím, jak by se daly zgeneralizovat, takže celé jedno pohlaví?) Já osobně bych na jeho místě měla nejspíš velmi podobné pocity, už jsem to párkrát ve vztahu zažila a věřte, že zamrzí, když jinak inteligentní, schopný atd. partner tuhle stránku své osoby začne zanedbávat. Podle mě to patří k nějaké celkové kultuře člověka a nedá se prostě udělat tlustá čára mezi tělesnem a duševnem. A bylo by mi velmi trapné ho upozorňovat, že by si mohl vyčistit zuby nebo častěji mýt intimní partie. Naštěstí po pár narážkách pochopil a já jsem nemusela zabíhat do detailů, to by mi přišlo ponižující pro obě strany. Takže: Nevím, Bebe, jak konkrétně bych tuhle situaci řešila já, ale naprosto chápu, co jsi měl na mysli a proč tě to trápí(lo). Ahoj Tereza

jsme spolu pet let,mam ho rada nedovedu si predstavit 48 hod. bez neho,ale sex uz me s nim nebavi.Nespali jsme spolu skoro pet mesicu,vlastne od te doby co jsem prisla na to,ze jsem tehotna a mela potrat(neodsuzujte me za to bylo to me rozhodnuti,on to nechal na me ze me bude podporovat v mem rozhodnuti a tohle neni diskuze o potratech},ale uz predtim jsem mela nutkani zahnout ne rozejit se s nim jen si nekde uzit.To ze ted nemame sex muj pritel si mysli,ze je to tim potratem a rika,ze pocka az si vsechno v hlavince urovnam.Stve me i to ze je takovy chapajici ach jo nejaky napad??????????Kate

Ahoj, nebudu radit, jen jeden postřeh. Přečetla jsem si příspěvky datující se okolo 15. 7.Slovní přestřelky mezi Q1 a paní Jarmilou a paní Lennou. Teda Vám povím, jsem sice ženská, ale jak vy dvě jste zakomplexované a frustrované, to je fakt asi na psychoterapii. Q1 perfektně jsi to napsal.

Ahoj Jarmilo,jak dlouho trvá, než člověk k tomuto názoru dospěje? Jak dlouho se mám ještě potácet mezi pocitem, že už takhle dál nemohu, že tím ubližuji i jemu a rozumovými důvody. Přijdu si jako nejnevděčnější stvoření na světě. On milý, hodný, pozorný a milující. Já prázdná. Okolí a moje rozumové Já radí - bojuj, neutíkej, takovýho chlapa už nikdy nenajdeš, čas to spraví, buď trpělivá, je to jen přechodné, normální krize. A tak zůstávám a neutíkám a sleduju jeho smutný a nechápavý pohled. Proč ses mi tak odcizila, vždyť jsem nic špatného neudělal?A tak zůstávám a ono mne to omotává jako pavučina. Hned rozum, hned city. A tak hledám to "správné řešení" i když tam někde hluboko tuším, že neexistuje. Měj se krásně a Vy ostatní jakbysmet.

Kdysi jsem o sebe perfektně dbala,chodila jsem na tance,abych si udržela postavu a probudila v sobě víc sexuální touhy,přesto si manžel našel milenku prý kvůli sexu a dokonce starší(nevím jak vypadala,takže vzhled nemůžu posoudit) a když pak těžce onemocněl,tak tu první vyměnil za jinou a mě sdělil,že prý o sebe málo dbám.Myslíte,že to bylo jenom vzhledem?!Teď jen jsem zvědavá jak se na něj budou přítelkyně těšit,až se vrátí z nemocnice vyhublý,šedivý a bez vlasů.Každý jsme měl asi jiné představy o kvalitách toho druhého.

Někdy se prostě stane, že vztah vyhoří v podstatě bez důvodu. Pak nezbývá než ho pokud možno bezbolestně ukončit - což není jednoduché. Zůstávat s někým jen z pocitu povinnosti nebo lítosti nad někým nemá budoucnost.Jestli máš opravdu pocit, že nikde není žádný důvod od kterého se tvůj postoj začal odvíjet, tak to asi nic jiného nezbyde. A čím dřív to uděláš tím lépe. Někdy se to stává, když spolu partneři tráví příliš mnoho času. Držím palce.

Dobrý podvečer,tak Bebeho problémy jste snad vyřešili, tak bych Vás chtěl moc prosit, aby jste pomohli i mě. Žiju už 5 let s jednou přítelkyní. A poslední dobrou zjišťuju, že si fakt nemáme co říct. Ona si to nemyslí a já jí nechci ublížit, ale zastávám názor, že náš vztah už nemá budoucnost. Doma uvařim, vyperu, nakoupím a v případě nutnosti i vyžehlím. Teda neluxuju. Po sexuální stránce katastrofa. Vůbec mě nepřitahuje a spím s ní jen z povinnosti vůči ní. Nechci jí ublížit - nic zlého mi nikdy neprovedla ale nemá to budoucnost. Poradíte mi prosím jak dál???

Pokud si to opravdu nemyslíš,tak je to dobře.Promluv si se ženou,ale velmi opatrně,jemně, šetrně.Je to těžké,ale mohl by se stát pravý opak toho co chceš.Každý má své Já.Taky jí dej trochu času .A když jí budeš říkat tyto věci, nezapomeň jí říct i něco hezkého.Není to boj,ale tvé přání.Pozor, můžeš ztratit víc než oholenýma nohama získáš!!Držím pěsti

Nemyslím!!!