Ztrácím zájem o manželku

Milý Bebe.Když tak pročítám Tvé příspěvky, musím se zas a znovu radovat, že už žádného muže nemám. Jen pro ilustraci - nerozešli jsme se proto jak vypadáme, ale z úplně jiných důvodů.Ani jednou jsi nezareagoval na dotaz, zda třeba pomáháš manželce s domácností. Z celého manželství Tě asi nejvíc zajímá zda máš k dispozici do postele ženu podle svých představ.Ideální manželka by měla chodit do práce (přece ji nebudu živit), starat se o děti a o domácnost (přece to vždycky tak bylo), být milá a chápavá (od toho je žena), být atraktivní (abych na ni měl chuť), má mít chuť na sex vždycky když chci já ( z čeho by tak mohla být unavená). Že o sebe Tvoje žena už tolik nedbá může být také tím, že musí pečovat i o Tebe, i Tvoji domácnost i Tvé děti.Je docela k pláči, když je pro Tebe důležité, že její zadeček už není co býval.Měl by ses méně dívat na televizi a na modelky v časopisech. Asi nejsi příliš schopen rozlišit realitu od fikce. Možná by ses měl také občas podívat do zrcadla.Samozřejmě, že by člověk neměl zanedbávat osobní hygienu. Sportování je jistě prospěšné, ale ne každý se rád koupe ve vlastním potu.Člověk, který se nedokáže vyrovnat s tím, že stárne je nezralý a asi i hodně povrchní. Když vidím v posilovnách padesátileté "diblíky", kteří si raději uženou infarkt, než by se vzdali nereálné představy - mít postavu jako dvacítka, tak je mi jich spíš líto. Působí jako karikatury. Líto je mi jich proto, že nejsou schopni vidět opravdový smysl života. Já osobně mám nějaké kilo navíc. Ani zdaleka nejsem žádný ideál krásy. Jestli bych na sobě něco měnila, tak jedině kvůli sobě, rozhodně ne kvůli mužskému. Jsem jaká jsem a buď ber nebo nech být.Je zajímavé, že když někdy pročítám seznamky, tak muži chtějí atraktivní, štíhlé partnerky. Málokdy požadují inteligenci. Ženy, ale mají na muže úplně jiné požadavky. Bohužel opravdu častěji se najdou štíhlé atraktivní partnerky, než zodpovědní, inteligentní, odvážní, neješitní a moudří muži.

Skutečně s příspěvkem přdešlého muže naprosto jako více než padesátiletý souhlasím a neužírej se tím.Já jsem na radu svého kamaráda vyřešil tento problém následovně.Uvedl jsem doma jakéhosi ženatého kamaráda,který se svěřil své ženě,že začíná pociťovat chuť na změnu,na jinou ženu prostě,ale že jí nechce být nevěrný a nebo jinak ublížit.Ona se přiznala že je na tom podobně a dohodli se že budou sex provozovat společně ještě s nějakou jinou manželskou dvojicí až jí najdou.A našli.Ona dnes by již nechodila s neoholenými nohami jako dříve,protože by si udělala před jejich společným přítelem ostudu.Pro manžela to ale dříve stačilo.Vím,že to není recept pro každého,ale u mne to také hodně vyřešilo a doknce si svojí manželky více vážím abych ji neztratil úplně.DOPORUČUJI !

Víš Bebe, lidé to tu moc nenavštěvují právě proto, že mají stejné problémy jako ty a radši o tom nepřemýšlejí, bojí se zjištění, že mají chuť na něco nového, někoho jiného. Tak to je a nikdo s tím nic neudělá. Lidé se podvádějí, milují, jsou si věrní. Je to různé. Nemá smysl nad tím přemýšlet.

Máte někdo podobný problém nebo podobné zkušenosti???Myslel jsem, že toto téma bude více frekventované.Nejspíš jsou všichni v manželství spokojeni. Rád bych, aby tomu tak skutečně bylo, ale když se podívám jak se mnoho manželství rozpadá tak teda nevím.

Mam podobny problem.Nejhorsi je,ze jsem k tomu vsemu modni fotograf a s takovou veci se opravdu ale tezko smiruji.Napis mi ,prosim,jeste trochu neco vice o tvem problemu.Diky Jirka

Muj partner odmítá - takřka- sex. Vím, že sex s jinými ženami měl i trvalý vztah apsolvoval. Tvrdí, že mě má rád, ale...

Bebe, vůbec nejsi špatný. Vždyť Ty jsi dokázal něco, co spoustě mužů je naprosto cizí. Snažíš se najít pro Váš problém řešení jinde než rovnou v cizí posteli. A to obdivuji. Taky mám momentálně problém, se kterým se nevím rady, takže Ti moc držím palce:))

Děkuji všem za příspěvky. Bebe

Měl jsi jen jednu ženu, v tom případě je jasné, že tě lákají jiné ženy. Představuješ si, jaké by to asi bylo s jinou. Já měla několik mužů a s každým to bylo úplně jiné (vždy krásné, ale muži vždy krásní nebyli). Za tvé chutě tě nikdo odsuzovat nemůže, jak už jsem řekla, je to normální.

Dito, je poznat, že asi máš už nějaké zkušenosti s muži. Je pravdou, že mě láká nepoznané tak jak jsi to popsala. Moje žena je jediná dívka, kterou jsem poznal a velmi mě překvapilo, že jsi mě hned neodsoudila. Za to dík. Jinak s tou nevěrou u mužů - vždycky když o nevěře hovoří žena tak říká že zahýbají muži, když o nevěře hovoří muž tak zase tvrdí opak. V eskutečnosti je to jako nápověda v milionáři tedy 50 / 50. Jinak podle průzkumů v Evropě začínají ženy se sexem cca o 3 roky dříve než muži a mají i za svůj život cca o 3 partnery více. Já osobně jsem měl, jak jsem již uvedl, pouze 1 a moje žena 6. Na jedné straně je to můj problém na straně druhé mi nemůže nikdo mít za zlé, že myslím na sex s jinou ženou, když je situace taková jak jsem ji popsal ve svém prvním příspěvku. A jestli mi to někdo zazlívá tak je mi to stejně jedno. Většinou každý dělá moralistu a sám má podobné představy. ???Jsem opravdu tak špatný když se mi líbí i jiné ženy???

Milý Bebe,pročítám si tu ty příspěvky a nedá mi, abych i já něco nenapsala. Souhlasím se Smailinkou, která dává přednost lásce duševní. I já jsem taková, že upřednostňuji porozumnění před fyzickým vzhledem. Někdy se člověk snaží, aby byl krásný, ale stejně je mu to houby platné, když není úplně zdravý. Jsem hodně mladá, ale mám začínající křečové žíly a řeknu ti, že i když si nohy oholím, je mi to prd platné, stejně nevypadají hezky. A nic s tím nenadělám (jedině operace, ale na to není v pracovním procesu čas).Znám mužské myšlení a vím, jak důležitá je pro vás fyzická krása, taky daleko více mužů střídá partnerky a podvádí své ženy. Myslím si, že to, co tě trápí nemá moc společného se vzhledem tvé manželky. Máš prostě chuť na jinou, mladou, krásnou, zakázanou, nepoznanou ženu. Bohužel je to fakt a v podstatě úplně normální projev lidské sexuality, neboť lidé nebyli stvořeni k monogamii. Je těžké radit, když nevím, co k ní cítíš. Ale jestiže ji opravdu miluješ, nějaký chloupek by ti neměl vadit.

Nejhorší je když o sebe ženy (i muži) přestanou dbát.Znám jich v okolí hodně a přece stačí jen trochu chtít.Je mi přes 40,ale svému partnerovi se chci pořád líbit (vím,že tomu tak je).Pravidelně chodím cvičit,i když jsem někdy hodně unavená. Pak se cítim perfektně.Sex se nám oběma stejně líbí a dokážem si ho i po letech pořád vychutnávat.Bebe by si měl se svou partnerkou promluvit,nejen o sexu.Někdy je těžké najít partnera,se kterým vám bude pořád hezky.

Smajlinka to napsala moc hezky, možná to není život v reálném světě, ale ženské jsou v tomhle prostě jiné. A kdybyste se to vy chlapi naučili cítit taky takhle, víš kolik by ubylo nešťastných, zamindrákovaných případně nemocných holek třeba anorexií nebo bulimií? Vím, o čem mluvím.Magda

Bebe, nevím, jestli žiju či nežiju v reálném světě. To nedokážu posoudit. My ženy to možná opravdu vidíme trochu jinak, přesně tak, jak to napsala Magda. V tom máme možná výhodu.Já sama mám partnera o 13 let staršího. Ani nevíš, jak ráda ho hladím po zakulacujícím se bříšku, po vrásčité tváři nebo prošedivělých vlasech... Ano, ráda se podívám po krásných mladých svalnatcích, ale to je tak všechno. Můj partner je ten koho miluji. A miluji ho přesně takového, jaký je. Mám snad tu výhodu v tom, že jsem smířená s tím, že on prostě zestárne dříve než já a počítám s tím. Takového jsem si ho vybrala. Jeho duše, on sám pro mě tolik znamená, že tělesné proporce to prostě nemohou ovlivnit...

Milá Leničko, budu stručný-tvůj muž je s prominutím jelito, když ti řekl to, co píšeš.Protože to, že jsi přibrala nějaké kilo na víc není žádná katastrofa, naopak se alespoň já domnívám, že plnější žena je přitažlivější.Co taky s ženou,která se schová za párátko, ne?Proto si z toho vůbec nic nedělej, vykašli se na to, buď veselá a uvidíš, že se najde někdo, kdo bude ochoten se o tebe i poprat!Měj se krásně, nesmutni a užij si léta!

Bebe - nedá mi to, abych nezareagovala hlavně na Tvou reakci na Lenku. Je jasné, že chlapi vzrušuje fyzická krása. ale pro Tvé vysvětlení - my ženy vidíme něco víc, prostě když mám chlapa ráda, tak třeba ten sex dělám i proto, že ho mám ráda, chci aby mu bylo dobře, aby mě pohladil, políbil, přitulil se a ne ani kvůli tomu sexu. Takže není až tak podstatné, nakolik má vzrušující vzhled. Není to samozřejmě vedlejší, ale na nás hodně působí i psychika, takže když je na nás partner hodný, citlivý atd... nebo navodí romantickou atmosféru, tak se dá něco překousnout.

Smajlinko: připadá mi, že tak trochu nežiješ v reálném světě, ale rozhodně ti tvůj názor neupírám. Určitě na tom něco bude. Je v tom moc filozofie.Lenko: Co se týče tvého manžela, tak je mi líto, že je tomu tak. Na druhou stranu se mu, ale vůbec nedivím. Vy ženy máte jiný pohled na svět. Obdivuji, že dokážete mnohdy přejít některé nedostatky u nás mužů, ale také rozumím tvému manželovi, že se nechce s tebou milovat. Já osobně jsem již popsal svůj problém (viz.první příspěvek). Ženy nedokážou přijmout fakt, že nás muže přitahuje více fyzická krása. Samozřejmě, že i ostatní vlastnosti ženy jsou pro nás důležité, ale ty nás jaksi nevzrušují a nazajistí určité fiziologické záležitosti. Vůbec se není co divit, když se muž podívá na svoji ženu a vidí jak má prsa pod pás nebo zadek u kolen (teď trochu přeháním, ale je to tak). Ať mi nikdo netvrdí, že ženy vzruší zapocený chlap s pivasem, plnovousem v němž má drobečky z rohlíku atd. Prostě tomu nerozumím. Samozřejmě není možné si myslet, že budeme vypadat pořád jako ve 20 letech, ale určitě se dá něco dělat aby stárnutí nebylo tak poznat. Rozhodně toho nikdo nedocílí tím, že bude ležet doma na gauči a vzdychat, že o něj již partner nemá zájem.

Víš Lenko, chápu, že se cítíš ublížená, ale myslíš si, že by bylo lepší, kdyby ti lhal, že se mu stále líbíš? Zajímal by mě tvůj názor.

Víte, když to tady tak čtu, napadla mě jedna filozofická otázka... Většina lidí se tu shodla, že to, proč o sebe ženy (ale i muži) přestávají pečovat je proto, že mají pocit jistoty, že toho druhého už neztratí. Sice nevím, z čeho ti lidé vycházejí, když nic na světě není "trvalé" a "jisté", ale budiž. Chápu, že někdo tomuhle klamu může uvěřit, protože je velmi lákavý. Ale na druhou stranu, když se budu nadměrně starat o to, jak vypadám, hlavně abych se líbila partnerovi, možná nebudu mít pro samou starost ani čas věnovat se sobě vnitřně. Myslím si, že člověk by měl o sebe pečovat proto, že má rád sám sebe a rád sobě prokazuje péči a lásku např. tímhle způsobem. Otázku bych si kladla, proč ti lidé už necítí lásku k sobě do té míry, že nechávají svoje těla pustnout... Možná ale tuhle lásku neměli a necítili nikdy. Když je tělo mladé, nevyžaduje nějakou zvláštní péči. Časem samozřejmě množství péče k udržení krásy těla stoupá. Myslím, že problém je uvnitř nich samotných. Možná jídlem zajídají starosti... práci... málo času... Přemýšleli jste někdy o tom, že ti lidé by možná potřebovali vnitřně dojít přesvědčení, že pořád ještě stojí sami sobě (!) za to, aby o sebe pečovali? Že když budou hubnout pro nás, nebude to nikdy upřímné? Bude to jen ze strachu, aby je měl pořád někdo rád? Proč si klademe podmínky k tomu, abychom mohli někoho milovat? Milujeme duši nebo jen tělo, které jednou stejně sejde věkem, ať chceme nebo ne?

Ahoj všichni, mám také příspěvek do této rubriky a prosím vás, kdo budete chtít o váš názor. Jsem 17 let vdaná a vždycky jsme si s manželem rozuměli, jak v normálním životě tak v sexuálním, nebyli jsme sice tak častí milenci - cca 2x měsíčně (v začátcích častěji, ale to je normální), to 2x měsíčně je asi tak 5 let. Mě osobně to stačí a manžel si taky nikdy nestěžoval. Po smrti mé maminky a po velkých útrapách když umírala jsem onemocněla, začala jsem trpět depresí a panickou poruchou, také se k tomu pomalu přidával chronický únavový syndrom. Normálně jsem zvládala chodit do práce, dbát o sebe, zvládala jsem i domácnost a dítě i sex (i když to bylo nad lidské síly, ale pořád jsem si říkala, že mě nemůže taková nemoc převálcovat), lékaře jsem nevyhledala což byla velká chyba, po dvou letech těchto útrap jsem se však zhroutila jak fyzicky tak psychicky, jeden den jsem nemohla vstát z postele a tak jsem se musela začít léčit. Manžel po mě přestal požadovat sex, původně jsem si myslela, že je tak ohleduplný. Teď 5 měsíců doma na neschopence a už to začíná být dobré, problém je však v tom, že jsem ztloustla, když ležíte, jste nesmírně unavení, že sotva umyjete nádobí a obstaráte ostatní věci, těžko můžu ještě půl hodiny cvičit, jak jsem byla dříve denně zvyklá a to se nijak nepřežírám. Ale teď proč o tom píšu, chodím k psychoterapeutce, která mi doporučila, že je dobré, abychom se s mužem milovali, aby mě hladil, abych prostě měla pocit, že mě má někdo rád (měla jsem i sebevražedné myšlenky) a když jsem tohle manželovi řekla, tak mě doslova šokovala jeho reakce a ta byla, že ho nemůžu nutit, když jsem tak ztloustla, že se prostě nemůže přemáhat a že se mu hnusím - on to přesně takhle neřekl, ale vyplynulo to z jeho řeči, ale, řekl že mě má rád, dokonce mě ještě miluje a až zase zhubnu bude asi všechno v pořádku. Podle mě je to totální nesmysl, když se někomu hnusím tak mě nemůže mít rád. No dále to nechci moc rozebírat, od té chvíle se s ním nebavím, protože teď se zase hnusí on mě, když v nejhorší chvíli mého žvota mi takhle "pomohl". Tak se mějte Lenka