jsem milenka ženatého muže

...dej mi mail, napíši, odpovím na cokoliv.

...kam si mám psát?

.....tebe to vzrušuje,že ti žena zahýbá?

...co jako že vím? Nechceš si psát jinam?

...a jakto, že ty to víš?

...tak to být přeci nemusí, mě by to např. nevadilo.

...vadilo, mám přeci srdce, to bych mu nikdy neudělala, aby o tom věděl!

...myslím, že určitě ne. A Tobě by nevadilo, aby to manžel věděl?

...jak víš, že to dělám se svým spolupracovníkem v práci, nejsem náhodou tvá žena?

...věřím, má žena to také takto praktikuje se svým spolupracovníkem v práci a funguje to vše skvěle.

jsem milenka ženatého muže a je to hrozně vzrušující, souhlasíte se mnou?

Milane-měl by na to mít právo?! a z jakého titulu?že uživí více žen? takže bohatá žena by taky měla mít právo na více chlapů? :-) zajímavá teorie,taková trochu kupovací,ne? myslím,že žádná super ženská,o kterou se opravdu vyplatí stát,ti na tyhle dohody nepřistoupí.

Sedět na dvou židlích není nic příjemného a velký záhul na psychiku.Odskočit si bokem,ano ale sedět na dvou židlích ¨ne.

Já byl ženatej téměř 25 let - tedy včetně několika let spolužití před svatbou. Když se dnes otočím velmi střízlivým pohledem, tak jsem asi zapomněl na jednu opravdu důležitou věc - ztrátu důvěry - to je pro manželství asi největší pecka pod pás.

Ale na druhou stranu - jaké procento mužů je celý život věrných? A jak vypadají a čím se zabývají Ti, kteří do této hrstky patří?
Nežít dvojím životem? Je to horší než si občas někam odskočit? Mít dobrou a věrnou milenku - stabilní, testovanou, zdravou - nebo sem tam bez vztahu se zabořit do náhodné špíny? A nebo nic z toho a bejt Mirek Dušín a pak v domově důchodců poslouchat divoké historky uchrchlaného souseda a okusovat si závistí nehty až k loktům? Když je chlap schopnej uživit více žen - měl by na to mít právo. Ať si třeba i bydlej spolu. Je to děs, když se "domácinky" snaží udržet doma vlčáka. Já nevím - ono je snad lepší lítat s bederní rouškou ve stepi s křovákama a neřešit tyhle kraviny....

V lecčems s tebou souhlasím,nicméně každý má nějaký povinnosti a závazky a jestliže nastane stereotyp,tak si myslím,že když oba chtějí,je možný to překlenout společeně,třeba i bez chození na swingers párty:-)blbý je,když chce jen jeden,pak je asi lepší se netrápit,ale zase jsou tu děti,hypotéky aj.. no prostě je asi lepší dát si studenou sprchu a nepřidělávat si problémy s třetí osobou...:-) krutá daň? Když nechceš být nevěrný,nikdo tě nenutí...je to rozhodnutí každého jedince a ty následky pak si každý nese sám.Jasně,že se každýmu může stát,že potká někoho,velká jiskra a už to jede,tak pak se holt musí člověk rozhodnout,co vlastně chce, ale žít si dva životy...a jestli si někdo není jistý,že chce žít v manželství,tak ať se nežení a nevdává.Znám lidi,co jsou spolu 40 let a pořád se voděj za ruce,taky to občas nebylo růžový,ale možný to je...záleží na obou.A to nepíšu o sobě,jsem podstatně mladší a doufám,že přes všechny problémy se se svým manželem za 20 let taky budeme pořád vodit za ruce....

Máš naprostou pravdu. Ale rozbití jistého stereotypu, pocit obdivu, chlapství, lovectví - to všechno člověka žene do záhuby, kterou si v době rozechvělého obětí nové oběti nikdo nedokáže uvědomit a domyslet. Všechno funguje a je to v pohodě a pak to najednou někde napraskne a začne se to šířit jak rakovina. Nedá se to zastavit - jen zbrzdit. Vyléčení je téměř nemožné. Ztráta důvěry, obdivu, sympatií - to se prostě vyléčit nedá. Někteří takhle nemocní to zaseknou rychle a s co nejmenší bolestí (snad jako my) jiní se trápí dlouhá léta a jejich manželství nakonec umírá v těžkých křečí a nenávistné bolesti.

Na druhou stranu je ale jasné, že člověk nebyl stvořen pro monogamní život - to je pouze výplod konzervativní evoluce. Lidé, chodící na swingerspárty mají vztahy podstatně jednodušší a svoje ventily si odfouknou společně. Nevěra jako taková je krutá daň civilizace.

Možná tvá manželka cítíla,že někoho máš,a že s ní nejsi naplno..to se pozná,a nezlob se,jak moc sis vážil svojí ženy,když jsi jí podváděl a měl i někoho jinýho....možná,kdyby ses naplno věnoval své ženě a ten čas co jsi trávil s milenkou,věnoval jí,tak by si nikoho nenašla...no jo,život je holt složitej,ale spoustu věcí si způsobujem sami....

Já měl milenku v době manželství. Rodinu jsem neomezoval a milenka věděla, že se nikdy nerozvedu, že svou ženu svým způsobem miluju a vážím si jí. Pak si žena našla milence, zamilovala se do něj ukončila naše manželství takovou rychlostí, že mi to došlo až když jsem spal poprvé sám. A milenka mě okamžitě opustila taky, protože jí asi vyhovovala moje závislost na rodině... Tramtadadááá - a mám to za sebou... :-)

Jasně,každej si může dělat co chce,nebrat ohledy,lhát,podvádět,krást....to je teda fakt skvělej názor.

Je to podraz především od něj. Ta ženská - milenka je třeba svobodná, nezadaná a může si dělat, co chce. Ten chlap je ten, který má závazky a měl by brát ohled.