AIDS - vir HIV

Ahoj holky moje!!! Tak jsem se před chvílí vrátila z práce a místo sprchy letím první sem... Že by závislost???
Gábinko, mámj pro Tebe jedinou větu: buď opravdu ráda, že jsi od toho slabocha pryč... Tyhle typy jsou opravdu nevhodní k tomu, abychom se kvůli nim trápili... ale my to stejně děláme, co???
No, s tím mojitem to chápu:-))). Kdyby nebylo takhle brzo, taky bych si jich pár namíchala, protože to potřebuju:-))).

Lucinda: Přesně jak píše Mony, žádná hypochondrie!!! Jenom máš strach o své zdraví a pravděpodobně máš v sobě nějakou bolest, kterou podvědomně překrýváš tím, že se někdy bojíš zbytečně moc... Není to nic slabošského, nebo nenormálního... Ale musíš se hrozně trápit, co? Ach jo, ta psychika, to je prevít... Ale řešíš to skvěle... Zaměstnávej se, mě to strašně pomáhá... Jak píšeš, procházka s hafanem, zábava... Jen ty nákupy nesnáším... A žehlení, to je pro mne trestem nejvyšším, tak kupuju hadry, které se žehlit nemusí:-))).

Tak já sem mrknu zítra,od 9h do 20h tu budu kukat.papa

Ještě by mohli vynaleznout něco na ten aids,co?Určitě jo jo a bude to brzy!!!!!

Marjánko,chce to prevenci,chodit na mamograf-znám spoustu lidi co se s rakovinou prsa vyléčili.Dneska je už ta medicína dál než kdysi,úspěšnost výlečení velká!!Na gynekologii samozřejmě taky,tak uvažuju,že jsem ani jednou nebyla na krev kvůli antikoncepci,to se má co půl roku,ne?A plice to je většinou z kouření nebo z prašného prostředí,a ty na šachtě asi neděláš,co?

Asi si tu vylévám srdíčko sama...
Tak uvažuju že ti píšu takové věci co bych asi neměla ať tě neděsím.Tak se moc omlouvám,nějak mi to nedošlo.

Luci děti to je to největší potěšení v životě,dávají sílu,drží tě nad vodou.Měla jsem 2roky zpět stav,kdy jsem myslela že to už neunesu,ono nestačí jeden problém,skoupilo se jich víc najednou a měla jsem pocit že je to neřešitelné,tehdy jsem stála nad postýlkou malé a brečela chtěla jsem si vzít život,ale jak jsem se na ni dívala,to nevinné mě potřebuje.tohle prostě nešlo udělat,děti miluješ víc jak sebe/tedy asi jak kdo/Absolutně nechápu,jak někdo může týrat děti,jak jim může někdo ubližovat?Jsou tak nevinné.Jak někde vidím nějaké to týraní hrozně se mě to dotýká,kdybych mohla všechny bych si vzala.
Moc ti přeju už teď ať se ti narodí zdravé děťátko,zdraví je to nejcennější.Malé našli srdeční vadu,Míša má šelest taky,ale Terezka má nějakou zůženou plicní tepnu co vede k srdci,k tomu šelest a dírky v přepážkách,které se časem zmenšují.Měla kartičku kardiaka,jakýkoliv zákrok,musela by brát antibiotika ať se jí nezanese infekce k srdci,i trhání zubů a brala by antib.Tehdy jsem bulela hrozně,nesměla moc plakat,a když byla unavena prostě si lehla.Jednou jsme šli na procházku a šli jsme přes parkoviště,najednou se otočím a ona leží na zemi,byla unavená tak si prostě lehla,dnes se tomu směji,ale tehdy jsem byla vyděšená.Chci si adoptovat dítě,manžel souhlasí,ale říká že tím stejně nezachraním všechny.Jdu na wc.....

Achjo holky tak u nás od prabáby-rakovina dělohy,rakovina plic,rakovina prsu tak teď čekám a čekám kdy se mi to objeví.Mám z toho strach,bojím se toho a nevím vůbec nevím jak se k tomu postavit kdyby nedej bože náhodou.Přeji všem co je to potkalo ať je to jakákoliv zhoubná nemoc sílu,sílu sílu.

To se máš,já jsem i o víkendu v práci:-(
Mám dvě dětičky,jsou mým životem,štěstím,vším.Terezce budou 4ročky,a Míša/Michal/mu bude příští měsíc 9let.Mají se hrozně moc rádi,mám pocit že ten svůj strach o ně na ně přenáším.

Čauky Monísku,to je dobře,že jste takhle zašly! Bohužel tahle rakovina je nejzákeřnější a většinou se na ni umírá pouze zanedbáním péče..myslím tím rakovinu kůže.Já se hrozně snažím docházet ke všem doktorům na prevenci,dokonce i po létě zajdu vždy k té kožní, protože si říkám,že sice příchod nemocí neovlivním, ale můžu se trošku snažit žít zdravě a aspoň tím nějakým nemocem předejít.Ale už dost o nemocích....Dneska jsem byla s mamčou po obchodech,vzala jsem si dva dny volna.Udělala jsem si trošku radost, šly jsme se projít se psem a bylo to fajn. Cestou domů jsem si vystála pěknou kolonu....tady v Praze je to vše rozkopaný.A víš co? Já se těším na to,až budu s dětma doma uklízet,vařit.....fakt.Mám v práci dost stresu,nakládají toho na mě čím dál tím víc, a tak si asi na mateřské jednou odpočinu.Třeba teď jsem dva dny doma a cítím se mnohem líp.Ju a támhle na mě pokukuje prádlo na žehlení...tak na něj vlítnu.A večer jdem do kina..ještě nevíme,co dávají, ale snad tam něco fajn bude.Tak jdu na to prádlo,přeju Ti krásný víkendík,zdravím dětičky....máš jen Terezku nebo ještě nějakou ratolest?Zatím se měj krásně,papapa.Snad nám o víkendu něco napíše i Kája.

ahoj Lucíííí,já jsem tady,jsem v práci.Dopoledne jsem uklízela,vařila...to poznáš ty děti dají zabrat.Heleďte s tou rakovinou,brrr,mám z ní fobii.Moje babička umřela na rakovinu žaludku a děda na játra,tak jak jsem měla ty problémy s tou krví ve stolici,tak jsem byla docela na dně.Ale netušila jsem že se ještě umírá na rakovinu kůže!Právě prot jsem byla na kolonoskopii ať mám klid,a ještě bych ráda na žaludek,ale mám z toho trochu strach.
Moji holčičce,Terezce,se udělalo znamínko v ročku-nic neobvyklého-ale začlo jí nějak neobvykle růst,tak jsem s ní radši šla k lékařce,ta nás poslala to vyřezat,že tyhle typy rády bují,ať to má radši pryč.Byly jsme letos v únoru v Třinci,měla jsem z toho psychiku na dně,pak se mi ulevilo.Mám hrůzu celkově s nemocí.Ach jo,musí to být?

Ahoj Gabi,podle mě je ON silný jen navenek,ale věř tomu,že uvnitř ho začn zžírat to,jaký je.Taky jsem kdysi potkala takového...a právě kvůli němu jsem byla ve středu na odběru...Jinak já prožila to samý.Babička,která mě víceméně vychovala,tak umřela na rakovinu děložního čípku.Tenkrát ještě cytologické laboratoře nebyly tak dobré,takže jí to zjistili až pozdě...mě bylo 14 a prožila jsem s ní to půlroční martirium než umřela.Bylo to hrozné,špatně jí udělali ozařování,tak jí spálili střeva..no fakt hrůza, co si chudák babi musela vytrpět.Ještě do svých 55 to byla hrozná manekýna,nádherná ženská....a najednou v 57 z ní byla babička..co vážila 37 kilo.Umírala v hnusném prostředí, alespoň že já mohla být u toho.Hrozný je,že rakovina je děs...opravdu.Jak jí jednou má člověk v sobě...:( A nemůžeme jí nějak extra předejít.A můj vlastní táta umřel na rakovinu kůže, tak si umíš představit,jak se furt sleduju.No jinak testy budu mít v pondělí,tak mi taky drž palce.Papap.A jinak holky Karlo,Mončo....kam jste zmizely? Stýská se mi :-)))

Ahojky vsichni po delsi dobe.Tak jsem si tu precetla Vase prispevky.Je to fajn, ze se tu vytvari skupinka takovych lidi.Jen to chce proste IGNOROVAT magory jako je Katol.
V pondeli mi bylo zle a tak jsem se lecila (mela jsem na to dovolenou) doma.Horecky, kasel, ryma.V tomhle vedru fakt svely.Dneska jsem uz v praci, je to lepsi,ale nejsem ve sve kuzi.Tak jsem si hned vzpomnela na Karol jak psala o tech anginach....
Ohledne toho pozorovani jsem na tom podobne.Pred 12-ti lety mi zemrel tata na rakovinu, tak jsem trochu taky vystrasena.Nekdy mi ten muj byvaly PLAYBOY rikal,ze mam reci jako duchodkyne.ALe fakt tam chodit rok na onkologii a tohle vsechno videt a neustale odchody lidi, ono to moc neprida.Je rozhodne lepsi vse resit vcas.Dneska je medicina uplne jinde a spousta lidi prichazi bohuzel pozde.Jenze tyto zakerne nemoci mivaji male nebo skoro zadne priznaky...
Karlo moc dekuji na odpovedi na me otazky.
Co kamarad??Jsi fakt strasne moc a moc silna osobnost, skvely psychlog.Svoji silu vyuzivas v dobrem a ja verim,ze se to nejak musi vratit.
Jinak jsem nez jsem onemocnela v patek byla na diskotece a byl tam ON.Jezis, dulezity.Jen me pozdravil.Nejdriv mi z toho bylo uzko,ale po hodince piti mojita mi bylo fajn.A ja tam mela plno znamych a docela chlapu kolem a on tam trapne lovil zensky.Ten vecer nic moc, pak sedel asi ve 4h rano sam na baru.Citila jsem hroznou ulevu a hlavne pocit,ze uz on NIKDY.Driv to byly rozchody, navraty.Co me vyuzil financne vem cert,ale ta psychika.
Kdyz jsem ho tam videla samotneho sedet, tak mi bylo fajn.Ze by to uz nepusobilo?No, nejsme v Praze, tak se to i docela rychle rozsiri.
Omlouvam se i za "reci" ne zcela do teto debaty,ale musime se nejak odreagovat.
G.

Pocházím z Frenštátu. :)

Tak v pondělí se hned ozvi!!!A snaž se zaměstnat ať na to nemyslíš.Že jde s tebou kámoška je fajn uklidňující posila.pap

Ahoj Mončo,tak to jsme na tom podobně.S krví ve stolici to taky znám..měla jsem stejný problém a nakonec to byla jen nějaká střevní infekce,ale taky jsem podstoupila kolonoskopii.Já se vždycky upnu na nějaký problém, třeba na pihu na ruce, nebo na bulku za uchem - kterou mi už stokát vyštřili, ale já furt přemítala co s tím. Jakmile s přemítáním skončím, začnu zas s něčím jiným. Když jsme byli před dvěma měsíci na dovolené, spadla jsem ze schodů a narazila si zadek, odpol mi pak bylo na omdlení, bylo to v Řecku a hrozná úroveň zdravotnictví,takže zbytek dovolené jsem zkazila nám oběma, jsem se bála, jestli se druhý den vůbec vzbudím...Mončo,s těma pocitama máme asi hodně společného.Já jsem se teď zaměřila na HIV,teď to čekání je ubíjející,manžel si ťuká na čelo.Nicméně,teď si vezmu volno asi i v pátek,dneska se pojedu juknout za mámou..ona je pozitivní člověk...tedy opak mě, na gyndě ani u zubaře nebyla asi 20 let a vše si léčí svépomocí....si říkám, jestli tihle lidé to nemají někdy jednodušší.Já teď jen čekám na pondělí, pak už snad budu klidnější...jde tam se mnou kamarádka, tak ikdyby mi řekli to špatné....tak se snad nezhroutím....bojim bojim.

Tak teď jsi vyděsila i mě

Jinak Luci,určitě bys za tu dobu měla nějaké příznaky,řekl ti to i doktor,ale jsi jak já,hledáš v tom něco něco "co když".Určitě se ti hodně uleví,uvidíš.

Nejsi hypochondr,to je vše stres.Já toho měla v poslední době taky moc,hlavně v práci,začla jsem mít problém s trávením,krev ve stolici....tak jsem se se všema pomalu loučila,že mám rakovinu,byla jsem na kolonoskopii,nic tam nemám ale stejně si říkám že třebas něco špatně přehlídli.Tak samo,mě začla téct krev z bradavky,prsa mě bolely,letěla jsem k doktorovi,ten k tomu se hodně divil a vyděsil mě tím že tam mám bulku,vzali mi cystoskopii,a za těch 14dní jsem měla to nejhorší trauma,jsou to typické příznaky rakoviny-bulka,a krev a bolest je poslední stadium.4ekání na výsledky bylo to nejhorší,nakonec to je dobré,mám to z antikoncepce,změnila jsem,ale prsa mě bolí pořád.Z toho stresu právě problém se stolicí,mám teď klid,ale žere mě právě myšlenka co když můžu být nakažená?Mém pocit že potřebujem nějakého psychoterapeuta.Známí si už ze mě dělají srandu,když si někde najdu nějakou bulku nebo něco.A taky mám panický strach ze smrti,stačí mi jen představa že by se něco mohlo stát mému dítěti,rozbrečím se jako by se stalo.Připadám si fakt jak magor

Jinak Kájo,včera mi pan doktor v Domě světla říkal,že nákaza HIV se ve 40% případů nemusi projevit ani 10 let po nákaze. Já tomu nerozumím, někde mi řeknou to jinde zas tamto.A že prý v průměru se příznaky objevují cca 8-9 let po nákaze...jinde mi zas napsali, že bych už měla vážné problémy....tak ti nevím, je to hrůza ty obavy a čekání.

Ahoj Karlo,no ani mi nemluv. Spala jsem od půlnoci to 3 do rána, pak jsem lelkovala po bytě.Trvá to od neděle. Nějak tak jsme se bavili o mimču a já před spaním začala přemýšlet,jestli děláme správně.Ulalááá, proč ne...bude nám příští rok 30!Takže jsem se z pondělí na úterý probudila ve tři ráno a přemýšlela...jestli děláme správně, jestli nejsem třeba nemocná, hned jsem viděla nejhorší scénáře...jestli náhodou opravdu nemůžu být HIV+ a tak.Unavená jsem byla jak pes,tak jsem si vzala volno v pondělí.A v pondělí pokračoval strach z toho usnout, protože jsem se bála, že bych se prostě mohla probudit a nespat...A taky že jo.A prásk, je čtvrtek a je to tu zas.Můj manžel říká, že je to psychický....mám toho moc v práci, vlastně tam dělám všechno,ještě to tam teď úplně stopro nefunguje,firma se trošku potápí....a já vlastně nevím, kde je můj nespací problém...jsem z toho taková vyděšená....už fakt nevím, co dělat.Jinak žádné zdravotní problémy snad ani nemám, jen mě bolí břicho...hm,to by trošku nahrávalo těm nervům.Holky,co myslíte,jsem asi hypochondr,že jo.Poraďte mi.....