Roztroušená skleróza

: a pojídáš to už dlouho? jestli se mohu zeptat v čem ti to pomohlo?

jedná se o doplně k stravy, není na předpis, dá se volně koupit stojí mezi 350-400 Kč za balení

:-) zkopírovala jsem

C2A je nejvýznamnější látka ovlivňující obnovu a funkčnost buněčných membrán. Užíváním přípravku lze docílit kompletní rekonstrukce celých tkání, které byly poškozeny degenerativním onemocněním

text

Děkuji za radu, já tedy beru C2a a celkem mi to pomáhá, alespoň od některých příznaků.

text

Ahoj, zaujala mě o video o makrobiotice, fakt ot pomáhá na RS?
Díky za odpověď.

Pre Ivču- pod?a vlastnej skúsenosti by som povedala, že makrobiotika je pri RS dobrá a dobre je ju kombinovať s jogou.

tak jak jste na tom s těma bolestma nohou???odpovíte??:-))

Ahoj, dneska ráno jsem se vzbudila a bolí mě celý člověk a mám po těle takový pocit zimy. Nevím co to zase je.

Ahoj Moniko, a vůbec všichni s RS. Před pár dny jsem viděla na interneu 40 min. video o vívce, která se díky přísně makrobiotice dostala zhruba si po roce a půl z RS. Nemáte s tím někdo zkušenosti? Ká ji mám 11 let, od 25r. Přivezla jsem si ji z porodnice

deti mam 2,syna a dceru,ale jejich partnerum nevyhovuji,protoze potrebuji pomoc a taham je od rodiny.chtely me dat do ustavu.chodi mi pomahat mama,ale vecne tu nebude.tahne ji na 80.tak tu budoucnost vidim cerne,kdyz uz me nechteji lecit.

SD řekla jsi to velice výstižně ,,chlapi jsou ubožáci,,stát se tohle chlapovi ženská se o něj bude starat,ale opačně to nejde.jsou to hajzli,jen doufám,že je nic podobného nepotká,protože by je to psychicky složilo

Marie taky Ti závidím, mě chlap utekl, kvůli mé RS protože jsem byla pořád unavená a nezvládala jsem některé práce doma, pořád mi vyčítal že jsem líná a že musí všechno dělat sám, až se jednoho dne sebral a odešel, přitížilo se mi, ale bojovala jsem a už je líp, sice jsem byla několik měsíců i v nemocnici ale teď je to tak na stejném bodě, nezhoršuje se to. Je mi 33 leta a jsem už tři roky sama s dvěma dětma a mám pocit že už se asi ani nikdo nenajde, každá známost nakonec ztroskotala na mé nemoci, chlapy jsou ubožáci, ne všichni ale většina, možná bych nebyla jiná být to naopak těžko soudit, přesto bych moc ráda někoho našla jako má Marie.

jen se vás chci zeptat máte bolesti nohou??já mám jako by revma bolí mne kolena a kotníky.A jak jste na tom s chůzí,běháte normál nebo vás bolí nohy,kolik toho ujdete?Moniko a ty jsi úplně sama ty nemáš ani děti,nebo rodiče??hezký pozdrav všem a držte se Marie závidím a zároveň ti přeji takového chlapa,škoda jen,že jich není více

chlapi jsou zbabělci, já mám RS už taky několik let, teda zaplať pánu bohu že jen velmi lehkou formu občas mi brní ruce, dvojité vidění, a únava ta je hodně častá, ale mám bezva chlapa, který by mě na rukou nosil, i přes všechny své strosti, taky jsem hledala a šla jsem na to narovinu va většina se leklo a zmizelo hned po první schůzce až mi samo nebe seslalo můj poklad co se o mě stará na jedničku mám se jako v bavlnce a klid ten božský klídeček, co u nás panuje je balzám pro mne i mou RS, problém nastal někdy rok před rozvodem stres, strach psychycký teror od tehdejšího manžela a vleklý rozvod mě téměř vyřídil, nebyla jsem schopná práce vařit dětem byla jsem jen unavená, unavená, hlava se mi motala viděla jsem dvakrát a brněma mi celá polovina těla, léky nezabrali, tak jsem musela na kapačky, pak zase do všedního života a nátlaky od bývalého mě ubíjeli měla jsem tendence i k sebevraždě, ale už je dobře, no relativně RS je napořád že jo

Já mám RS už 10 let a díky trpělivému a obětavému protějšku, kterému za vše moc děkuji, je stav mé choroby pořád téměř na stejném bodě, i můj doktor se schodl na tom, že Ti co jsou bez patnera nebo Ti co v něm nemají takovou oporu jsou na tom daleko hůř

Já mám RS už 10 let a díky trpělivému a obětavému protějšku, kterému za vše moc děkuji, je stav mé choroby pořád téměř na stejném bodě, i můj doktor se schodl na tom, že Ti co jsou bez patnera nebo Ti co v něm nemají takovou oporu jsou na tom daleko hůř

v RS centru jsem,ale je mi to koukam k nicemu.a co se tyce partnera,jsem na tom stejne.sebevedomi na nule,odvaha zadna,vsichni pomalu mizi.pripadam si jak stary clovek,co uz ceka na smrt.nic hezkeho pred sebou.pri zivote me drzi muj asistencni pes a kocky.vim,ze me potrebuji.ale co az se o ne uz nezvladnu postarat?

...jo jo svatá pravda, opora od partnera je věc k nezaplacení, mě ten původní kvůli nemoci opustil:-( teď jsem našla nového který je suprovej a opravdu se nebojím říct že se cítím líp, někdy mám sice pocit viny jestli si jej zasloužím, protože občas jsem taky pěkně vyřízená a mám srach co bude za několik let, ale naučila jsem se na to nemyslet, a raději děkuji bohu že je mi fajn a prosím ho aby bylo ještě hodně dlouho.