nebaví mě život

Angie: doufám, že ti nadšení a radost z vítané změny vydrží co nejdéle a že si sama pochopila, že nevzdávat se a věřit v lepší zítřky se vyplatí! Pamatuj si, že nic se neděje náhodou! Všechno, co se ti v životě děje, má nějaký smysl, jednoho dne pochopíš, k čemu to bylo dobré a proč tomu tak vlastně mělo být!
Leni:To je dobrá rada i pro tebe!
Maja: je mi líto, že cítíte takovou bolest, k té nemám ani neznám žádný recept či radu, sama bych nějakou potřebovala, páč před 2 měsíci (nejen)mi zemřela kámoška ze dne na den, která mi moc chybí a neuplynul ještě den, kdybych na ni nevzpomněla. A jaké z toho plyne ponaučení? Že život je tak strašně krátkej, že stojí za to žít každý den naplno, páč nikdo nevíme, kolik času nám ještě zbývá..

velmi tazko sa mi citaju tieto vase nazory na zivot,ja sa ucim nanovo zit po tragedii ktora sa mi stala minuly rok.Zomrel mi 27 rocny syn,havaroval na motorke a 8 tyzdnov bojoval o zivot a 17.9.2006 boj prehral.Zivot sa mi otocil a ja sa ucim nanovo zit.Vazte si zivot a hladajte zmysel zivota ,teste sa z kazdeho dna.Moj syn miloval zivot a dozil sa len tak malo.Nechcem vas karhat lebo kazdy clovek ma nejake trapenie ale verte ze strata dietata je to najhorsie co vas moze stretnut.Vela chuti do zivota praje Maja

Angie: i ja tebe zdravim, a gratuluji ;-) farmacie je docela zajimavy obor, takze preji hodne uspechu pri stujiu. Me uz to za chvilicku konci a taky pudu do skoly.

Andy: Děkuju! Když jsem si četla co jsi naspala uplně mi došlo že máš naprostou pravdu nemůžu si jenom stěžovat ani se litovat! budu se snažit prostě na to všechno nemyslet! UŽ SE NEBUDU LITOVAT! Prostě to tak mělo být a basta! Už s tim nic nenadělám! Děkuju moc!
Hanince: I to bě moc děkuju! Za zájem a vůbec za všechno!... Už mi došlo že fňukat prostě nemá cenu! Ikdyž se nic nestane a všechno bude pořád stejné budu to brát normálně(teda aspoň se o to pokusím) Jen nechci abyste si mysleli že jsem pro nějakou změnu nebo tak něco nic nedělala to opravdu není pravda! Moc vam děkuju! :-*

muzu dopurici pockat na vlak a az pojede skocit pod nej sice te potahne par metru ale smrt mas jistou uz osobne jsem skousel a hlava mi odletela par metru ale prisily mi ji spatky...a ani moc te zelene krve nebylo...fakt super ale pak sem zjistil ze nemam ruce a ja jsem je mel ale ten mlady nezauceny doktor me prisil obracene takze mam hlvu otocenou o 360stupnu ale ma to vyhody sice nevidim pred sebe ale do zadu vidim dobre i stim sklenenym okem fak super doporuciji...

Leničko odkud jsi? Beruško zrady kamarádek,těch si ještě užiješ,ale ted si vezmi,že mně umřel kamarád ,mojí nejlepší kámošky manžel,všichni jsme spolu studovali od SS a je mi 51.A tak jsme to vzaly s jeho ženou jako děsnou zradu ,že nás tu nechal.To je pak rána.A kámošky budou jiné.A co se děje 3.9.,mimo školy?Ty nemáš rodiče sourozence,napiš něco o sobě a fakt nelituj se ,vnitřně se prprdni,třeba i vztekej a bude ti líp.Věř mi a napiš.

Andy: díky, fakt moc díky za podporu :-) a všem přeju krásný a sluníčkový den a zdravím Huntera :-)

Angie: Já ti tleskám, až mě ruce bolí:)) Gratuluju kočko, že by lepší zítřky? Že by i tvá křivka povylejzala nahoru? Jasně že jo, už taky bylo na čase, ne? Přeju ti, ať leze ještě víc a pak ať tam dloóóuho zůstane, ovšem počítej s tím, že ta potvora kolísá, tak aby tě to moc nepřekvapilo! Taky ti přeju, ať tě škola baví, dodává radosti do života a ať v ní jsou samí dobří lidi, ze kterých se stanou tvý noví přátelé!
Leni: pravdou je, že si dost stěžuješ a nejspíš se i dost lituješ! Já vím, že on to tak dobře nikdo neudělá jako ty sama, ovšem nevede to k úspěchu ani lepšímu pocitu!
Jestli jsi četla mé příspěvky, min. týden jsem řešila zradu svých 2 přátel, ale to neznamená, že si sednu doma na věky a budu čekat, až mi nějaký princ zazvoní u dveří, páč nejsme v pohádce a v reálném světě se tak neděje:( Hlavu vzhůru, ber to pozitivně, nebyly to přítelkyně, páč výraz přítel znamená (alespoň v mých očích) něco jiného! Jeden odchází a další přichází, i to je má zkušenost, kterou tě můžu uklidnit, ovšem, když tu hlavu nezvedneš, tak nikoho neuvidíš ani nebude moct vidět nikdo tebe!
To, že se zrovna nedaří je zcela přirozené, neznám nikoho, kdo na co sáhne, to je 100%, chybama se člověk učí a neúspěchy jsou počátkem úspěchu, ovšem nesmíš přestat věřit! Lepší zítřky tu jsou pořád a každý den dopadnou na někoho z nás! A ještě jednou psychologická pomůcka, co sázíš do podvědomí, sklidíš z vědomí. Př. Měla jsem takovej strach z maturity, že jsem mu propadla a celých 24 hodin před ní jsem si říkala, jak to nedokážu a taky že ne, okno jak výkladní skříň a já šla v září k opravkám. Přes léto jsem zase četla své oblíbené knihy o podvědomí, vědomí a pozitivním myšlení, kde bylo toto krásně popsáno a vysvětleno, proč a jak se tomu děje a funguje to! V září jsem k matuře přistupovala s tím, že to dokážu, že nejsem přece takovej debil, kterej by to nedokázal ani okecat! Dostala jsem tu nejhorší otázku ze všech, nevěděla jsem vůbec nic, ovšem má mysl, která byla připravena to dokázat, to prostě nějakým způsobem okecala a já dostala za 4.! A tak je to se vším, vytyč si své cíle, svoji trasu a před každou zkouškou, připrav svou mysl a podvědomě si neustále opakuj

Angie taky moooc blahopřeju! :D A vám Haničko a Andy děkuju že jste vůbec napsali! Ani nevíte co to pro mě znamená! :-) U mě je to hodně složité! A ani nevím kde začít. Už 2 měsíce jsem zavřená doma. Už druhá "nej" kámoška se na mě vykašlala, už nemám nikoho! Nemyslete si že sem se nesnažila to všechno nějak zlepšit, něco pro to udělat, ale pokaždé když jsem něco "podnikla" tak to dopadlo úplně jinka než to dopadnout mělo! Mno asi to tak má být že mám zůstat sama! S tím asi nic neudělám! ;-) Prostě už nevěřím na lepší zítřek! Pořád ten stejný den! Pořád dokola!Je to všechno tak domotané, já sama v sobě to mám strašně domotané, a ani nevím co mám dělat! Teď mě děší den 3.září! Z toho má velký, přímo obrosvký strach! Ale musím to přežít, a doufat že zase něco nezkazím!!! Ale já si nechci jenom stěžovat, vážně nee! Jen sem tak trošku potřebovala to ze sebe dostat. Moc vám děkuju! Vážně mooooooc!

Angie blahopřeju ,tak to je supr,tak at se ti studium líbí

ahoj lidi, dneska mě vzali na farmacii takže jdu studovat, že by ty lepší zítřky? každopádně je mi ted fajn a dougám že mi to dlouho vydrží, všechny vás zdravím a hlavně Huntera a přeju hodně, hodně sil a samý dobrý zprávičky. A ještě jednou díky za pomoc, doufám že takových lidí co se budou cítit lépe bude na téhle diskusi hodně. Držím palce mějte se fajny

Dobré ráno všem:)
Leni, nemůžem Ti pomoct, když nebudeš konkrétní, věřím, že i v tvém případě, jde pouze o křivku jednou dole, jednou nahoře, každopádně co si zasadíš do podvědomí, sklidíš z vědomí a pokud si celé dny opakuješ, jak se vše hroutí a jak je všechno v pr...nemůže to ani být jinak! Takže pokud chceš slyšet naše objektivní názory na tvůj problém, rozepiš se více:)
Pro ty, co nevěří v lepší zítřek:
Minulý týden jsem sem psala, že i já mám své dny dole, a přesto se těším na každé nové ráno, páč vím, že ona křivka zase povyleze nahoru. Minulý týden se mi opravdu zhroutilo skoro vše, na čem mi záleželo, obrečela jsem to, litovala se, tiše seděla v koutě a prosila tam někoho nahoře o vysvětlení a nápravu. Vzhledem k tomu, že jsem optimista, stavím se každému novému dni, jako k velkému překvapení a každý den si říkám, co nového mi dnešek přinese? A včera: potkala jsem na ICQ fajn kluka, hned jsme si byli sympatičtí, přeposlali jsme si fotky, taky oboustranné super a odpoledne jsme se rovnou sešli! Nehledám přítele, toho mám, i když nejsme ideální, máme se rádi, hledám kamaráda, páč o 2 jsem minulý týden přišla ve formě zrady a bez přátel je můj život poněkud nenaplněný, no a výsledek? Taky nehledá ženu, jen si chtěl s někým pokecat, já mu sedla a kecali jsme až do večera, připadala jsem si, že se známe celý život, podobně smýšlející člověk jako já, vykecala jsem se mu ze svého trápení a on zase vylíčil to své! Při odchodu jsem se cítila snad o 10 kg závaží lehčeji a to jen proto, že vás někdo poslouchá a vy se můžete otevřeně vykecat o svých pocitech, zhroucených snech a nových plánech, je to fakt super! Takže Haničko, i u mě nastal případ, že někde pánbůh vzal a někde dal! A když přijdu domů, mladej měl takovou radost, že se ani neptal, kde jsem byla, páč jsem vyhrála novou TV (se zabudovaným settoboxem) v soutěži o nejtrapnější zážitek, kde jsem asi před 6 měsíci posílala svůj příběh

Leničko,copak to je za řeči,copak tě trápí ,jsi určitě mladá ,hezká holka ,tak v čem je problém,vše je řešitelné,hlavně mít trochu zdraví,pak jde opravdu řešit vše.Nehledej chyby jen v sobě,co děláš špatně ,nevím o co jde,ale třeba ty neděláš špatně nic.Proč se ti hroutí svět.Vždycky vyjde slunce,po každém dešti,ty nikoho nemáš,co je to za řeči,že se neprobudíš,to je moc jednoduchý zmizet si,to neni řešení,napiš.

Můj svět se pomalu hroutí a já to tak nechávám, vůbec nevím co mám dělat! Vždycky když se něco stane tak uteču jako zbabělec do "svého světa"! Je to asi zbabělé, ale já už nemám sílu něco řešit, a nevím kde najít odpověď na otázku co dělám špatně! Proště můj život bude ten nejubožejší, a já s tím vůbec nic neudělám prostě to nechám tak až jednou se (a doufám že to bude brzo) se neprobudím! Ale vy ostatní pokud to jen trošku jde a máte se na koho obrátit to nevzdávejte! Život může být úplně nádherný!

Andy děkuju a neboj já v to věřím,že procitne,asi jako by věřila každá máma.A přeju všem at i přez kopec starostí je život baví,protože stojí za to,jednou jsme dole jednou nahoře.

Haničko, tak to ber tak, že někdo pánbůh vzal a někde dal! Asi je to tak správně, každopádně nepřestávej věřit, že i tvůj synátor jednou dospěje:)

Souhlasím, nejspíš obyčejný podpantoflák, který si doma nebude dělat zle! To jako myslíš, že dostal od ženy typické ultimátum, buď já a děti nebo vaši? Dost ubohý, ježišMarjá, co se s tima lidma děje?

jste hodní,je dobré znát názory i jiných,jsem vdaná po druhé ,ale syna vychovával můj druhý muž,táta neměl moc času a jeho nové rodině se nelíbilo,že má dvě děti vlastní.Ale to je vše v pohodě s bývalým manželem vycházíme skvěle,žádné problémy 25 let,jen pronesl,že byl tenkrát trouba,odešel mi za jinou,ale ani s ním se syn nestýká,tedy také přestal.A můj muž měl z prvního manželství 3 děti,syna 31,a dcery dvojčata 27,takže jsme velká rodina.A jelikož od asi 8 let byly u nás víkend co víkend jsou to také moje děti a mám je moc ráda.Všechny děti se společně celý život scházely u nás na všechny naroz.,svátky,Vánoce,viz např.ted jsem poslala k moři dvě holky velké a naši nejmladší,to jest,neděláme absolutně rozdíly a nejmladší té je 12 a tvrdí jak je skvělý mít 3 velký ségry a bráchy,ted už bráchu.Takže tohle já neznám,všem kupuju stejně,všichni byly na mých 50tinách i se svým partnerem,normálně sem jezdí kdy mají čas,všechno v pohodě jen náš synek ne.Souhlasím plně,že rodiče se mohou rozvést,ale děti je tím nesmí ztratit.Já se o to snažím celý život a ty moje potvůrky říkají z legrace my máme tak hodnou macešku,a já vždy na to já vás proženu,bando,a mazat česat hrušky.A tak asi i o to víc je mi to líto a ostatrní děti též nechápou.Samozřejmě byly všechny na jeho svatbě,on se ale přestal stýkat i s nima,telefony jim neber ,na sms nereaguje.Jeden z nich pronesl,náš mladý i s tou svojí by potřeboval přez kokos,vozí mu sem všichni dárky i dětem ,co kdyby,a ty se kupí pod postelí,co kdyby,no nejsem já trouba,že se na to nevykašlu?Asi jsem,sms,telefon zkoušeno-nic.Vzdávám boj.A děkuju všem Hanka

Nechápu! Nechápu to, ale bohužel je to jediné vysvětlení, kt. mě napadá. Jinak si totiž chování Hančina syna nedovedu vysvětlit. No možná... znám z okolí pár případů, kdy ženská je takový generál, že i takovýto případ může nastat!
Můj bývalý by před rozvodem pro děti i dýchal! Rozkrájel by se pro ně, byly pro něj všechno! Pak se znovu oženil, vzal si ženu se dvěma dětma, říkala jsem si fain, nebude problém, taky má děti... Omyl! Vyklubala se z ní taková potvora, že svět větší neviděl! Naše děti nenáviděla, podud se bývalý někam vzdálil, neopoměla je počastovat nějakou hrubou výtkou a z každé víkendové návštěvy jim udělala peklo. Když děti nebo já něco řekli, odvětil, že musej dokázat, že jsou lepší jak ona! Došlo to tak daleko, že děti odmítly otce a jeho novou rodinu navštěvovat a on se s nimi přestal vídat. Nechce. Prý si bebude dělat doma zle. Dokonce mě odmítl odvézt o víkendu s dcerou do nemocnice na pohotovost, musela jsme škemrat u jiných. On by odvezl, ale prý mu to ta jeho zakázala a opět známá odpověď: "Nechci si doma dělat zle"! Děti jsou už dost velké, aby i bez mého přičinění pochopily, jak se věci mají a já doufám, že na každého jednou dojde, a to, jak hnusně se ke svým dětem zachoval, se mu jednou vrátí!
Možná, že i Hančin syn si doma nechce dětat zle? Říká si, že teď je jeho rodina tam??? Nevím, pokud ano, je to hňup a jednou se mu to vrátí!

No Mary a ty to chápeš? Kudla, tak když slyším nějaký drb, tak si jdu ověřit zdroj, a kolik pravdy obsahuje, ne? Haničko a co tel.? smsky, e-maily? Musíte mu prostě předložit černé na bílém, Váš pohled na věc, pocity a vůbec bych se nebála jít na něj psychologicky přes děti, typu, co provedly, že nesmějí babičku skoro ani znát? Zač je rodiče záměrně okrádají o rodinného příslušníka? Atd..protože nejde jenom o vás, ale především o ty děcka! Je rozdíl mezi ženou a mužem, páč já se se svou matkou taky už několik let nebavím, ale dceru do toho rozhodně netahám. Když jí máma chce, zavolá a já předám, ať se holky domluví!
A Hani, jemu nepřijde divné, že se najednou vytratili všichni členi jeho rodiny? No, každopádně se nebojte, boží mlýny melou, pomalu, ale jistě a i jemu jeho žena a tchýně ukáží jednou svojí pravou tvář a pak bude hledat někoho, komu by se mohl svěřit a nechat se politovat a nejlíp to přece umí maminky!