nebaví mě život

Pročítala jsem si vaše přízpěvky a také mě hned napadlo, že jim někdo něco nakukal! Pomluvy! Někdo vás určitě u syna a snachy ošklivě pomluvil, muselo to být něco fakt hnusného, a oni tomu věří!

Hanko,jediný co snad bych na Vašem místě ještě udělal,že bych napsal synovi dopis a popsal bych co cítímte.On je skutečně zaslepený názory své ženy a nevidí a neslyší.Dopis mu utkví více v mysli.Zkuste to.Jinak nemůžete nic dělat.Přeji hodně štěstí,držím palce.

Andy,vše je možné,ale můj syn ví ,jak šíleně děti miluju a tohle je pro mě ten největší trest ač nevím za co.Když se jim Dáda narodila,byla jsem tak štastná,představovala jsem si co jí vše naučíme s mladší dcerou,já dělám v kumštu ,mám SS výtvarnou a VS ,a jak s ní budu malovat vesnice a koleje a silnice na balící papíry ,jako s jejím tátou,ale představa je jedna věc a realita je druhá.A víš co je šok,že ta malá mě viděla tak málo a vždycky říkala babi píšat,hupla mi na klín a už jsem kreslia sluníčko,atd.a jednou odjížděla a loudala se,máma jí honila,ona se najednou od vrat vrátila k verandě a říkala babí,a já copak beruško ty jsi něco zapoměla,vrtěla hlavou,neee,já pušu a přiběhla ke mně a já seděla na bobku dala mi pusu a pelášila do auta.Kdyby nic tak tohle si budu pamatovat po zbytek života.je mi 51 nejsem žádná babča i když bych tak ráda byla.A i e ten dopis jsem zkusila,marně.Moje starší dcera říká ty ti tak hnusně ubližujou,týrají tě ,za co,vždyt brácha ví ,jak miluje děti a co jim jednou řekne,mami nebreč oni jim to vrátí,až se brácha probere a zjistí,že ztratil rodinu a ségry svojí blbostí.Tak budu čekat.

Hani a není možné, že jim někdo něco nakecal? I to se stává, hodně lidí věří pomluvám a drbům a věří jim natolik, že už se nenamáhají zeptat se na pravdu tam, kde se vyskytuje!

Haničko, to je vážně prekérka, z tvého syna je mi špatně, jak může být někdo tak slepý, blbý, hluchý a ještě slepě a tupě zamilovaný? Máš snad nárok vědět, proč nemůžeš být s vnoučaty, ne? Chápu tě, asi je to od syna pořádný kopanec do zadnice, no tak doufejme, že on ho dostane od své stejně zapšklé ženušky a tchýně. Hani, mám takovou obavu, že ti nezbývá, než čekat, až tvůj syn dospěje a vytvoří si vlastní názory na věc, pro tvé čisté svědomí, že jsi udělala max. jim zkus napsat ještě dopis, kde popiš své pocity, nerozumění a důvody k danému problému. Chudáci vnoučata, zeptej se svýho syna, byť písemně, co provedly jeho děti, že se nesmějí stýkat s babičkou?!

Jste hodní ,díky ale syn a snacha ještě rok po tom s maminkou snachy nemuvili,takže sama tomu moc nerozumím.A syn na ní otřesně nadával.Vycházel se mnou bez problémů.Nevíme co se vlastně stalo a proč je to tak.První šok jsem utrpěla,když vnučce byl 1 rok a já jí vezla dárek,vzal si to přez plot a řekli mi ještě něco?nezmohla jsem se na nic,sedla k dceři do auta a s brekem odjela.Vnučku jsem neviděla.Od té doby jsem jí viděla tak 5x,mezi tím mi ani neřekli ,že čekají druhé mimčo.Před Vánocemi jsem jim tam vezla něco od mých rodičů,to se zdálo,že se snad probrali,ale neeeeeeeee,na Vánoce se ani neukázal nikdo,až v dubnu,přijela snacha po mé prosbě s dětma,nevzala si u nás ani vodu,nic,děti také ne.Takže jsem to opět obrečela.Syn nehodlá diskutovat ani snacha ne.Tak to prostě musím nechat a počkat zda se proberou či ne.

Aha,tak neznáte,tak to jo,tak si sní je třeba promluvit!Já měla zkušenost po jiné stránce,kde má matka dělala problémy......chtěla mít nad vším kontrolu.
Zkuste to ještě,je to škoda!Mnoho štěstí

Hanko, taky souhlasím s Pavlem, tvůj syn je podpantofláč bez vlastního názoru:( Možná má vážně pocit, že jsi něco neudělala či udělala špatně a že pro něj moc nežiješ, nevím, jaký jste měli vztah před jeho svatbou, ale asi má pocit, že tchýně mu rozumí víc:( Každopádně jestli jsi svého syna naučila komunikaci a přístupu, že problémy jsou od toho, aby se řešili, nevidím problém v tom, aby jste si sedli a promluvili a dané problematice:)

Pavle bohužel toto si myslí také všichni kolem,je to asi tak.
Mony já její maminku vůbec neznám a dostala jsem zákaz od mladých se s ní skontaktovat.Já si spíš myslím,že pravdu má Pavel,no co nadělám,nic.

No já si myslím,že Váš syn nemá vlastní názor a dává na chování své ženy,která bude patrně nevyrovnáná.Asi s tím nic neuděláte.Můžete snad synovi říci,že je na své ženě až příliš závislý a že dělá v tomto chybu,ale to je vše.Ona zřejmě potřbuje vyzrát.Bude spíš jako její matka.

Haničko,mě je 30let a přesně to jsem zažívala,moje mamka se semnou nebavila když jsem se stýkala s tchýni,a když jsem se nechala proti ní popudit a nebavila se s ní,tak jsem měla nejlepší mamku na světě....a chudák zas tchýně.Je to žárlivost tchýně!!!!S ní si zkuste promluvit!Mě to trvalo nějakých 5let aby se to dalo dokupy,nechala jsem se manipulovat mamkou!A můj manžel?Byl při mě!

a TED HOLKY OBRÁCENĚ.JE MI 51LET. mÁM TŘI DĚTI,31SYN,27,12 dcery.Mám VS vzdělání s mladýma lidma vycházím skvěle.A co se nestalo syn se oženil a já nemám syna.Přestal se stýkat s celou naší rodinou,má dvě děti 4 a 1 rok.Dělali jsme co jsme mohli v Praze žil v našem bytě s rodinou,pak jsme mu sehnali domeček a pak když malé byl rok snacha pronesla,že stačí,když babička vidí své vnouče 1x za půl roku,byla jsem v šoku.Děti miluju všechny.Dělám v kumštu už jsem se těšila jak s vnučkou točíme na kruhu atd.Joj to jsem se spletla.Podotýkám ,že maminka snachy nebyla ani na svatbě odjela k moři ,nemluvila s ní.Ted naopak mluví s maminkou se kterou se celý život mlátila a syn i ona odložil nás.Udělala jsem 1000 vstřícných kroků,dokonce jsem ji doslovas poprosila zda můžu vídat děti.Místo na Vánoce přijela v dubnu,a syn se ani neozval na mé 50tiny.Co na to říct,dala jsem mu vše ,výchovu,byl často nemocný ,měla jsem s ním hezký vztah,miloval nejmladší ségru,ani tu nezná,přestože byl za mnou první v porodnici.No a co mi poradíte,vždyt život je tak krátký a já nechci,aby jednou až bude pozdě mě odprošoval,že mi řekl,že pro něj nežiju atd.proč,za co?

To víš, že si tě najdu :))), a spoustu dalších... Brouzdám, pročítám, občas písnu ...pohoda...
Jsem ráda za Bell a dceru. Jako matka bych tohle zažít nechtěla.

To mně máma říkala každou chvíli, taky si tím u mě zabezpečila těžký a trvalý nezájem vůči ní!Ach jo, jak to že jsou některé matky tak zapšklé a dělají vlastním dětem ze života peklo? Nepochopím, to je další věc, kterou můj mozek prostě nepobírá, ale co, už na nich nejsme závislé a máme právo žít svůj život po svém, takže kecala tak dlouho, až narazila a já ji to jasně a stručně vysvětlila. Mám plný zuby těch 90% populace, kteří myslí jen na sebe a své potřeby a dobro, jedním z těch je moje máti a bude mi tvrdit, že její potřeby jsou i mé? Každopádně, zase se mi ulevilo a uvnitř se cítím o něco lehčí:) Je to takové odproštění od těch zmiňovaných negací, které občas někoho z nás pohlcují. Taky se mi ulevilo, co se macechy týče, tý jsem taky řekla, jak danou situaci vidím a cítím a ejhle, další úleva, přestože tátovi vzniklo doma dusno! Ale je velký chlap a kdyby od začátku neustále své ženušce opakoval, že on má 3 děti a né 2, možná by bylo všechno jinak, ovšem všechno zlé je k něčemu dobré a já zase cítím úlevu, že ze mě spadla ta snůška negativních pocitů!
Stáňo, jak píšeš, je to jen pocit a určitě ho cítíš jenom ty, páč se mizerně cítíš ve svém nitru! Já se teď cítím, že všechny mé investované roky do lidí a činností viz.přítel, kamarád,rodiče, podnikání atd..byly úplně zbytečné, opravdu dospělí mě dokážou tak rozhodit, že se klidně i 14 dnů cítím jak chudinka bez duše! Ale nejsem, mám duši, naučila jsem se ji rozumět a krmit potravou, kterou potřebuje pro zachování harmonie s mým myšlením a tělem...a to opravdu dokážou jen věci, které mě hladí po duši, dodávají šťávu do těla a radost ze života!
Mary: ahoj, ty mě taky najdeš všude, viď? To je dobře, aspoň jako jedna z mála si snad pochopila, že nejsem zlá, zapšklá a netolerantní, jen nesnáším primitivy, kteří svým jednodušším myšlením odpuzují lidi a věci, které ostatní považují za neštěstí a nedostatek!
Bell má dovču, přijde v září a pak má zase dovču, psala mi, že někde vegedí i s dcerou a že POHODA! Tak aspoň, že někdo se má fajn, moc jim to přeju a vím, že komu je přáno, tomu je dáno!

Těma přátelama jsem myslela členy manželovi rodiny

Ahojky Andy! :)))))) Tak vidíš, já jsem cítila, že se s tebou něco děje. Že nejsi teďka tak úplně OK, no už vím proč...drž se! (Nevíš jak Bell a její dcera? Jak to zvládají? Četla jsem její příběh, moc mi jich bylo líto..)

Je mi líto všech, kt. se ocitnou na dně, a nemají nikoho, kdo by je v tu chvíli podržel. Po rozvodu, pod tíhou údělu samoživitelky, jsem taky měla velké krize ... starosti, samota, finanční problémy... no naprd, ale přešlo to.. zatím vždy. Ne, že by se našla bůhví jaká spásná řešení, ale zapůsobil nejlepší lékař = ČAS. Prostě když přešel ten největší vnitřní chaoz a panika, dívala jsem se na vše jinak, tak nějak klidněji, optimističtěji, a vše šlo překonat líp. Jednou jsem dole, jednou nahoře, ale když jsem zrovna dole, říkám si, že zase bude líp a vždy to vyjde!
Přeji všem aktérům této diskuse, minulým, současným i budoucím, hodně trpělivosti a síly na cestě za sluncem!

Andy:Já vím, že moje problémy jsou malicherné, že jsou horší věci. Ale já mám pocit, že jsem fakt v životě k ničemu.Má matka se mi taky stále plete do života. A to už spolu pět let nemluvíme. Terorizuje moje přátelé, ty mě pak volají a všechno mi to říkají. Já sama od ní nic jiného neslyšela, že jsem parchant, že jsem k ničemu, že mě měla šlápnout na krk, když jsem se narodila.A horší věci. A dítě bych si moc přála. Strašně moc, ale ztratila jsem menstruaci. A to mě taky deptá. Mám pocit, že žiju neklidným životem a já už bych chtěla žít v klidu, bez problémů( i když ty stále budou). Jen manžel mě drží nad vodou a dodává mi naději. Jsem moc ráda, že ho mám. Je pro mě moc důležitý

Stáňo: máš pouze období dole, z toho si vůbec nic nedělej a s nadějí a vírou vyčkávej časy nahoře. Já se neustále dobíjím pozitivními podněty, abych nezahořkla a nepsala do této diskuze jako jedna z vás. Mám taky teď období "na dně", pohádala jsem se s tátou, chytla jsem pod krkem jeho sobeckou, zlou ženu, pohádala jsem se v práci, 15let nejlepší kamarád mě podrazil, mámě už jsem konečně řekla, ať se do mýho života nesere, nestarala se, když jsem to potřebovala, tak nač se stará teď? Ještě ty její starosti mi přidělávají akorát další problémy, takže díky, ale nechci. Nepochopila, ostatně jako vždy a všechno:( A přítel od kterého očekávám podporu a pochopení se postavil na stranu těch druhých a nevyžádanou informací, kterou sdělil nesprávné osobě mi zavařil akorát na průser a prohru co se mých podnikatelských aktivit týče. Takže mám poslední dobou pocit, že vše, na čem mi záležilo se rozpadá jako domeček z karet, ovšem nepřestávám věřit, že je to pouze dočasné období, které zase pomine! Dcera je v pohodě, zdravíčko slouží, takže jen tiše nasávám sluníčka a jeho energie a těším se na každé nové ráno s nadějí, že dnes je ten den, kdy křivka povyleze nahoru:) A k těm dětem, to může být taky psychický, je v tobě stres, který ti nedovolí se uvolnit, najdi si něco,co tě přivede na jiné myšlenky, navštiv třeba psí útulek nebo dětský domov, pomáhá, když jinde vidíš, že se na světě dějí daleko horší věci, než teď nám! Jo, a můžeš třeba sdělit svůj postoj výše napsaný na diskuzi "nechci mít dítě":))

Ahoj, mě přestává bavit život. Ale na nějaké sebeublížení nemyslím, na to jsem dost zbabělá. Jen se mi v poslední době nic nedaří, nic mi nejde,jsem bez nálady,připadám si neschopná a k ničemu. Dětství jsem neměla moc příjemné, a myslím, že se to odráží i v současným životě. Cokoliv udělám, bojím se, že to bude špatně,mám problémy s matkou, když něco nestíhám, jsem z toho na nervy, v práci ženský mě nemají rády a dávají mi to dost najevo. Sice se tváří normálně, ale je na nich vidět, že mě tam nechtějí. Ani do práce se mi už nechce chodit.Sice mám skvělého manžela, ale přesto si připadám strašně sama. Prý si dělám ze všeho hlavu. teď se vyskytly zdravotní problémy a vypadá to, že asi nebudu moct mít děti, tak k žemu je taková ženská? když je neschopná, k ničemu a navíc nemůže mít děti? Ta ženská je v životě nepotřebná. Připadám si jak ten největší ubožák na světě. Všechno to na mě padá a já s tím neumím a taky nevím jak bojovat.

Hunter: ahojky copak? zase špatné zprávy? čtu něco o tom že se budeš uhryzávat v depce :-( copak se stalo? kdo ti ublížil?