CO DĚLAT, KDYŽ ZBABĚLE PŘESTAL KOMUNIKOVAT?

Je to tvrdá realita,bohužel.Alien má naprostou pravdu.Já bych určitě nebojovala,stejně nemůžeš změnit někoho city.Musíš se s tím smířit a vyrovnat se s tím.

Není to smrad. Akorát si na rozdíl od tebe dokáže život zařídit tak, aby mu to vyhovovalo, zatímco ty se jenom vezeš a čekáš, jestli tě bude chtít nebo ne. Ty řeči o tom, že ti nemůže splnit, co chceš a potřebuješ, to jsou jenom takový obvyklý kecy, jenom výmluvy - kdyby tě vážně chtěl, tak ti naopak naslibuje, že ti snese i modrý z nebe... a zřejmě by se o to i pokusil. Sama jsi navíc připustila, že se o tvoje přání ani nikdy nezajímal a neptal se na ně.
A že nikdy žádnou bokovku neměl? No, minimálně jednu jo - tebe. Když seš si tak jistá, že nemá žádný další, tak proč žárlíš i na svezení sekretářky autem?
Podle mě už s tebou být nechce, nechce tě vídat, ale neví, jak ti to říct. Navíc na mě působíš dost urputně, možná si vůbec věci vykládáš jinak, než jak jsou ve skutečnosti. Co ti vůbec v těch telefonech vykládá? Že tě miluje, že o tebe stojí? Nebo se prostě jenom vymlouvá a mlží, když po něm chceš schůzky?

A je normální se na někoho...tak bohužel ti musím říct že je to člověk, který nikdy žádnou bokovku neměl ani nevyhledával, před 3r. naprosto zblbnul /až ted si to uvědomuju i to říkal a bylo to iditelné/ řekl při téměř posledním telefonátu, kdy já už to pak odmítala nadále zvedat, že prý proto, že mě nemůže splnit má očekávání-přitom se nikdy nezeptal jaká je já mám-a co když to pak někdy nepůjde co se stane, měla strach zřejmě právě z toho, že to utnu, myslím, že to byla zkouška a já neobstála, tak výlevy když se s někým udobřím podám ruku a tvrdím, že vracet cosi má cenu a každý týden volám - přepokládala bych to jinak-je to smrad.

A je normální se na někoho upnout jako na středobod vesmíru, bez kterýho nepřežiju, a dělat mu hysterický scény, když se chová přesně tak, jak bys mohla od zadanýho člověka, kterej si občas někde najde bokovku, očekávat? Jestli ti to nedošlo, tak on nechce vztah, on chce jenom zábavu, kterou mu ty svýma výlevama a scénama kazíš. Tak se nediv, že už z tebe není nadšenej. Je akorát moc slušnej nebo zbabělej na to, aby ti to narovinu řekl. A ty to hlavně pořád nechápeš. Volá ti právě jenom z toho důvodu, anebo proto, že si nechává zadní vrátka, kdyby už nic jinýho po ruce nebylo. A ty mu za to ještě div nelížeš vděčností hohy... Kdyby o tebe stál, tak se chová jinak, tím si buď jistá.

A co řeknete na toto? seznámení před 7 lety náhoda občas se vidíme z pracovních důvodu, pak občas káva, víno v restaurace-povídání si až do rána podruhé i s intimnostmi /je to věřící člověk já ne/ ženatý-vdaná možná se zamiloval tvrdil to-nevím já ano a moc. po půl roce kdy jsem byla na nemocenské a moc se nevídali jen 1x za celý čas jsem to neunesla a jaksi utla aniž bych chtěla prostě nervy-nejistota nevím. Trápení - on mrtvý brouk nereagoval 2 roky nadala jsem mu hnusně za jeho chování a po 2letech jsem se šla omluvit, až jsem věděla, že je v lepší náladě-napřed hrůza pak mě přijal a podali jsme si ruce vydím zájem a ptám se, zda má cenu cosi vracet-ano má zní odpověd. Navrhnu schůzku-on je takový že nikdy u nikoho nedělá první krok po 45měs. schůzka v restauraci-nechce přijít o manželku -nechápu proč by měl-divné chce na rozmyšlenou dávám 3měs. poté říká vše dobré a že můžu kdykoliv volat-volá on každý týden do dubna super ptám se jestli si budeme jen volat říká že asi ano, že se necítí na to mě vidět!!! mám zatím nechat volný průběh. V květná říkám, že na toto nemám udělala jsem několikrát něco jako scénu že mě to mrzí a nechápu to že to neumím a trápím se. Až bylo nejhůř řekl, že si myslel, že si budeme volat a když to bude bezkonfliktní což prý není tak se můžeme i vidět. Tak červen 2014 se jdu omluvit-dobré 30.12 mi řekne že můžu volat od té doby mi volá vše dobré až na mé výstupy asi 3x kdy říká že nemá chut skoro komunikovat ale drží se, já jsem špatná že mě nechce vidět a nevím proč. 9.6. ukončeno z jeho strany po sprše mých sms vytýkání, kdy jsem ztratila nervy, nebot vidím, jak vozí svou novou sekretářku z práce, na obědy apod. a tu chce vidět? tu kterou ani nezná? vytknu poté náhodná setkání s manželkou která říká, že se doma jinak chová musím říci, že já to teda nejsem - věděla o kávě, víno apod. vždy, kdy jsme spolu byli-teda mockrát, vždy možná ne. Říká, že se mění - na mě 2x vyjel když jsem něco potřebovala opravit /má firmu-jednatel/ a práskl telefonem. Zavolal pak že dobré ale u mě to nebylo dobré-cosi se pokazilo. Mám ho ráda stále a moc mi chybí ale po jeho telefonátu, kde řekl, že se mnou končí že jsem to přehnala a opravdu mě nechce vidět definitivně a přáskl mobilem. Nevím jestli na základě výtek sms ohl. nové sekretářky že mě nechce vidět anebo rozmluvy s manželkou? byla to chyba ale nebylo zbytí ptala se a já nenechám na sobě věci, které nedělám. Je toto normální někomu stále volat a přitom ho nechtít vidět? Jak jsem se měla po takové době cítit? Odpustili si přece podali ruce a domluvili se na vracení situace jako předtím tak jak jsem to měla brát???

Hlavně je dobré, jak tady...To nevadí,pak si to tady přečte někdo nový a bude vědět,že i ostatní s tím mají potíž a rád si přečte,jak se druhý zachoval,co dělat atd.

Ahoj Julie, není mi sice 36,...Vím,že je to odpověď stará 9 let,ale zajímalo by mě proč to muži dělají. Já teď tápu stejně už 14 dní a nevím k tomu hlavu patu. Vyčerpává mě to natolik,že už dál pokračovat nechci. Je to ubohé!!!

volba tohoto chování je často signálem, že ten druhý velice krutým způsobem ublížil a bez toho, že by si to uvědomil. Přestat komunikovat je pak velice efektivní i když bolestivý způsob jak se trýznitele zbavit.

problém je stále aktuální
zvláště v dnešní uspěchané době lidi už nebojuji za vztahy a nepřikládají jim tolik hodnoty vše je o penězích a ne chování češi se všeobecně chovají k ženám neuctivě .

Asi jde spíš o to, co to...Hlavně je dobré, jak tady všichni reagujete na zkopírovaný, devět let starý úvodní příspěvek. :-)

Poradťe mi, prosím, co...Já ho sice neznám ale myslím,že ten dotyčný je úplně obyčejný zbabělec a i když je to těžké tak bys měla být ráda,že je od tebe pryč.Pravděpodobně takto řeší všechny životní situace-co s takovým člověkem??Myslíš,že takhle by se choval někdo,komu na tobě skutečně záleží?Obávám se,že tě jen využil.Nechtěj od něj nic-žádnou omluvu ani vysvětlení a pusť ho z hlavy.Jsem přesvědčen,že potkáš časem někoho mnohem lepšího.A nemusí to být krasavec-jsou důležitější hodnoty.

Mě se stalo to samý,přestal reagovat na sms a volání a taky blíženec z moravy!Nechtěla jsem tomu věřit,že z ničeho nic...je těžké se vyrovnat s tím když nevíte proč?...je to srab

tak už nějaký pátek...Není ten tvůj milý blíženec? To je přesné chování a od takového raději pryč. Chlapi už by si měli zvyknout, že žijeme v 21.století a ne ve 4. století před Kristem. Hodně zdaru a trpělivosti:-)

Kety: Tak to je smutný takhle naráz. Čtyři věty za týden je fakt hodně málo, já jsem taky spíše nemluva a lásku k holce bych spíš vyjadřoval jinak než neustálym kecánim, spíš bych byl v její blízskosti, přitulit se, obejmou, pohladit, pomazlit a pomilovat, komunikaci ano, ale né prostoduché tlachání o ničem a každodenní uhánění.

Znám taky. Můj expřítel se během doby chození taky změnil. Půl roku byl jak milius, s komunikací nebyl problém, jen mě štvalo, že nevolá, nepíše sms, vždy říkal, že na to není. Myslela jsem ,že ho láska trochu změní. Naopak, jemu prostě snad stačily čtyři věty za týden. Jednou jsem přišla domů, do bytu, a byl pryč. Nebral telefony, na sms neodpovídal. Dodnes nevím, co se stalo, protože jsme si to ani neřekli. Byli jsme spolu necelý rok. No, přehodila jsem list, i jeho, a šla dál.

josko, ty jsi nebyl nikdy zamilovaný? Po půl roce teprve končí ta největší zamilovanost a buď jde vztah doztracena, nebo se mění v lásku. Lidi si většinou píšou a volají v tomto stádiu více než jednou denně.
Angeliko, napiš, jak to dopadlo, co když mobil prostě jen ztratil?

Angeliko ty mu píšeš každej den na mobil?
No víš mě to teda přijde trochu divný, no nevim já jsem bez holky, takže těžko posuzovat, ale o čem si proboha píšete nebo voláte každej den? Třeba to bral od Tebe jako dotírání a chce být chvíli sám. Já si vůbec nedovedu představit téma takovýchto hovorů, to jako (ahoj miláčku jak se máš, kdy se uvidíme, mocmoc tě miluju, co děláš) a tohle třeba 5X denně.
Já na něco takovýho bych nebyl zvyklej, jasně já vim, že vy ženský většinu života prokecáte a proesemeskujete, ale tohle by mě asi časem dost vadilo.

hm, jsme spolu půl roku a teď taky nevím, na čem jsem. Viděli jsme se naposledy vždycky tak jednou týdně. Už ho asi nemiluju tolik jako dřív, ale zas ty měsíce nechci jen tak zahodit. Momentálně fakt nevím... Má už přes 24 hodin vyplý mobil, což nikdy za ten půlrok neměl. Vím, že měl odjet za příbuznými včera, ale jestli se vrátil včera večer nebo dneska, netuším. Přitom jsme se vždycky vídali často a minimálně jednou denně jsme si psali. Dokonce už jsem prošla i černou kroniku, jestli tam nebude někdo jeho věku nebo nehoda kde by figurovalo auto značky jakou má on.

Kdyby se mnou nechtěl mluvit, tak bude ignorovat moje sms, ale že by kvůli tomu vypnul mobil? to by byl bez spojení s kýmkoliv a za to by mu to snad nestálo. Pokud ale má něco s mobilem, dal by mi snad vědět.

Pokud zítra ráno nic, tak napíšu jeho kámošovi. Možná je to banalita (zapomenutý, ukradený, ztracený mobil), mohlo se mu ale něco stát.. nebo je to jen nějaká pitomá hra abych ukázala, co k němu cítím, ale to mi k němu fakt nesedí...

Pište si.

U nás je to také tak, stále hledá důvod, proč se urazit a nemluvit a zalézt si k PC a virtuálně komunikovat. Když položí vyjímečně dotaz, měla bych asi hýkat blahem, že si všiml, že je v domácnosti i někdo jiný, ale nemám moc chutí odpovídat, zeptá se mě po nějaké době znovu, vůbec totiž neposlouchá, co mu odpovídám. Nebaví mě takový život, doma dusno, nevím, co čeho přijdu, zda se bude mluvit, nebo ne. Někdy mi připadá, že žiju s dvěma muži, nikdy nevím, který je zrovna doma. Přijde mi, jako že nás trestá tím, že na nás nebude mluvit. Nejhorší je, že tento model přebírají i děti, je to pohodlné, žit ve svém světě bez povinností. Už mě takový život nebaví a nemít hypotéku na dům, tak to dávno zabalím. Stojí mě to takových sil, že nemám na nic jiného ani sílu ani náladu. Jenom koukám, jak se náhle dokáže změnit člověk, se kterým žiju skoro 30 let.