Je mi smutno

Bloncko děkuji za radu.Víš,ono se říká,že přestat mluvit je jednoduché,ale začít je ještě těšší.Připadám si jako bych něco provedla. Asi jsem mu ublížila,ža mu nevěřím.No pravda snad zvítězí. Aspoň v pohádkách to tak je.ještě jednou díky a princeznu za mě pohlaď. Přeji ti ať ti dělá jen samou radost.

Co mám dělat já,když se...AHOJ TRVALO MI 11 LET NEZ JSEM TO POCHOPILA A DODNES MAM POTIZE TO TAK DODRZOVAT CHAPU TE ZE JE TI SMUTNO ALE VER MI JEDINY CO POMUZE KDYZ MU TO OPLATIS TIM ZE SI HO NEBUDES TAKY VSIMAT VIM JDE TO VYDRZET TEZKO ALE UVIDIS ZE TO ZABIRA NEDELEJ NASCHVYLY NORMALNE SE CHOVEJ BAV SE O NEJDULEZITEJSICH VECECH UVAR UKLID MUZE TO TRVAT I PAR DNI A BUDE TO TEZKY MLUVIM Z VLASTNI ZKUSENOSTI ALE FAKT TO POMAHA VETSINOU SE TO PROLOMI A TAK NEJAK VSE SAMO VYSSUMI ALE JE TO VAZNE TEZKE POKUD TO DOKAZES MAS VYHRANO

aHOJIK TAK TOHO MAS TAKY DOST...JE OMLOUVAM SE ZA CHYBKY TO JAK CHVATAM DCERI BYLO 8

Jsem po operaci krční...aHOJIK TAK TOHO MAS TAKY DOST ALE JE HLAVNI JAK SE K TOMU SWTAVIS ME DCERCE BYLO VCERA Á MELA JSEM JI V 19 LETECH JSEM TAKY NEMOCNA V DUCHODU UZ JSEM TO TU ROZEPISOVALA ALE JE FAKT ZE CLOVEK POKUD JE TO JEN TROCHU MOZNE SE TOMU NESMI PODAVAT S MOJI PANANKOU JSME TAKY NEJ KAMOSKY VZHLEDEM I VEKOVE JSME SI BLIZSI A JSEM FAKT SPOKOJENA A STASTNA ZE JI MAM JE NADHERNA JSME NA NI TAK PYSNA JE VYSOKA STIHLA DLOUHOVLASA BLONDYNKA S MODRYMA OCIMA A VYPADA TAK NA 10 LET I CHOVANIM VZHLEDEM K TOMU ZE VYRUSTA JEN MEZI DOSPELYMI JE MNOHEM VYSPELEJSI COZ ME OBCAS DOST MRZI BRALA BYCH KDYBY MOHLA BYT OPET MALILINKATA ALE KAZDY VEK NESE NECO KRASNEHO JE DOBRE ZE MAS OPORU DCERU DOUFAM ZE NAM NAS VZTAH Z MOJI PRINCEZNOU TAKE VYDRZI KLADNY I V JEJI DOSPELOSTI UZ SE NEMUZU DOCKAT VNOUCATEK KDYZ JA UZ MIT NEMUZU DETICKY HM NOJO NO

Z reforem jsem Václave taky nervózní a na slovo socka alergická.Do práce bych šla hned,ale už skoro rok stůňu.A protože jsem sama a ne nejmladší (ale ještě ne na důchod),tak jsem hodně přešlá,nevím jak to bude dál.

Co mám dělat já,když se mnou můj muž po hádce nemluví? Jsem pro něho vzduch,takže je mi hodně smutno.

Vašku, to tě chválím. Já bych doma totiž nebyla ani za nic. Mám práci ráda a jsem aspoň mezi lidma. Pak člověk nemá čas a ani energii se babrat v blbinách. (a pochválit se musíme aspoň sami!!!) Co já bych dala za pracovitého chlapa.........

U nás je to holky obráceně, manželka je v domácnosti a já makám jako čert za dva, abych uživil 4.A když někde řeknu, že mě všechny ty možné reformy znervózňují, tak mi ještě nadávají, že jsem socka.Máte to těžké, tak vám držím palce.

Jsem po operaci krční páteře, mám výhřez ploténky L4 - 10 mm, syringomyelii - to je cysta uvnitř míchy - tu mám přes půlku zad a Arnold Chiary malformaci - tonzila zadního mozku je vrostlá do páteřního kanálu. Chodím sice s holí, ale chodím!!!!Ale jinak jsem "veselý optimista". Buď ráda za dceru. Nevím kolik jí je, ale moje dcera je už dospělá - (bohužel moje diagnoza je geneticky založená, takže začíná mít problémy i ona), ale jsme nejlepší kámošky a všechno mi řekne. Studuje, chodí s klukem, ale na dovču jezdíme spolu. Samotné - bez chlapů a vždycky si to perfektně užijeme. Už se zase letos těším. Je to pro mě jako baterie....

Ahoj holky,vidím, že je...to me moc mrzi a s cim jsi v duchodu zda se muzu zeptat pa

Ahoj Bloncko,,To je...ahoj take s tebou rada kecam za dceru jsem nejstastnejsi na svete je to muj zivot skoda ze nemuzem mit dalsi ale jsem za ni mooc stastna tak ja se zase ozvu ted chvatam paaa

Ahoj holky,vidím, že je to všude stejné. S chlapem to stojí za houby a bez chlapa taky. A peníze jsou vždycky ten největší problém. Já už jsem staršího data a je to pořád dokola. Peníze doma zaopatřuji já. Na domácnost, pro děti na školu, vlastně na všechno. Bude mi skoro 50, jsem nemocná. Mám invalidní důchod a toho makám jako blbec aby rodinka všechno měla. Manžel je v klídku. Pracovní dobu má volnou, odpoledne si pospí a celý den se vlastně nudí. Z výplaty mi dává posledních pár let 5000,- Kč. Já látám jak střela... Sama se divím, že jsem ho ještě nevyhodila. Ani sex se nekoná. I na to je líný. Někdy si sama hodně pobrečím. Mám 24 hodin bolesti a do toho život nahouby. Ale lepší už to nebude. Ještě že mě moje práce těší!

Ahoj Bloncko,,To je bezva,že jsi zase s manželem a dcerkou strávila krásný den.Ty nejvíc svého muže znáš,tak sama nejlíp víš jaký je a jestli jedná v afektu,nebo si jen neví rady kudy kam.No,nejsme neomylní,ale i tak hrubý by na tebe být neměl,to ho neomlouvá...Víš co je zajímavé? Že holky tíhnou více k tátovi a u kluků je to naopak. Hledáme skoro vždy opačné pohlaví.Buď ráda,že máš krásnou holčičku a raduj se z ní.To je ten největší dar,který tě potkal.))))Já už jsem taky trochu vychladla a hodlám to hodit za hlavu.Říkám si,že hodně peněz ještě nikoho šťastného neudělala.I když by se mi jich trochu víc hodilo,že? Měj se a ráda s tebou kecám..

Bloncko,to nemyslíš...Ahoj nojo no asi má muž pravdu že jsem zakomplexovaná já si samozřejmě líbit nic nenechám ale on má větší sílu ale musim zatukat už dlouho se to nestalo má taky nervy v hajzlu skrze prachy jinak včera jsme slavili dcerky narozky tak jsem zase po dlouhé době zažila překrásný den je to moje naše láska zase nám včera moc chyběl tatínek vždy byl jako první gratulant měl jediné vnouče a dal ji první poslední jak z citové tak hmotné stránky a rodiče od manžela na naši dcerku nemaj čas nepřijali ji nikdy protože mě nenávidí takže princezna včera plakala že chce dědečka Járu achjo tak jo tak se měj moc hezky a zase písni ahojky

Teres, teprve teď jsem přečetla tvé poslední řádky. Netušila jsem, že ke smutku se u tebe ještě přidávají myšlenky na lidský konec. Já na smysl života a jeho konečnost života myslím až příliš často a protože jsem nevěřící, není pro mne žádná naděje. U mne kromě životníchzkušeností a ztrát je to násobeno tím, jakspěchá čas a jeho naléhavost. Téma se stává naléhavějším- včera holka a dnes už postarší žena. Ale ty jsi mladá žena, a pokud jsi fyzicky zdráva,chtěla bych znát odkud k tobě přišly otázky smrti a tedy zániku existence? Tvému smutku jsme hluboce porozuměla, ale jak mladé zdravé ženě s malým dítětem kříží cestu mladým životem takové myšlenky, to je, na co se ptám a nevím, zda se ti bude chtít odpovědět. Myslím na Tebe. Anina.

Bloncko,to nemyslíš vážně,že si za to můžeš sama!!!Nic ho neomlouvá. Jestli na tebe sáhnul,tak pěkně selhal. To si nikdy nesmí dovolit.NIKDY!!!Ty o sobě vůbec nepochybuj a pokud tě bude chtít někdy jindy napadnout,tak mu ukaž že se ho nebojíš.Teda pokud není agresivní,to by tě mohl i přizabít.Potom je lepší utéct a počkat až vychladne.Je to ale ubožák ten tvůj manžel. I mě by mu to neprošlo. Já se zase s tím svým hádám pro peníze. Má celou svou výplatu pro sebe a dává mi jen 3 000na živobytí. Tak jsem mu to v neděli hodila na hlavu a nechci od něho nic.Máme naštěstí ještě jeden byt,tak slíbil,že se do něj odstěhuje. Nejdříve jsem to obrečela,ale te'D jsem ráda. Jen ať si jde. Nejsem na něm závislá!!!Co nového u tebe?Taky zdravím teres..

Tak já jsem z moravského...Děkuji bohužel já jsem z jižních čech takže setkání je asi nemožné máš pravdu že stále muže jen omlouvám i když na mě nejednou sáhl a le musim uznat že jsem si za to mohla sama vyprovokovala jsem ho ale stále si říkám co když má vážně pravdu a já většinu našich problému opravdu dělám jen a jen já

Teres,tak pokud tě trápí obava ze smrti,je to nic.Já pracuji jako sestřička v domově důchodců a se smrtí jsem v úzkém kontaktu. Smrti jsem se bála dříve také,ale co se s ní setkávám zjišťuji,že je to stav kdy je člověku dobře. Prostě člověk co umírá,je tak nějak vyrovnaný a smrt očekává.Je to tak přirozený děj,jak když se narodíš.Tohoto se opravdu neboi! Pokud tě tíží myšlenka na prázdno,tak si řekni,že toto vnímáš teď,ale až to přijde a ty umřeš,tak si to prázdno nebudeš uvědomovat.Prostě budeš spát. A vlastně co my víme,co bude potom? Třeba jsme tu už několikrát byli a jen to nevíme.))Ptala ses na to jestli je rozhodující den v životě,tak to určitě není. To všechno jsou asi náhody,ale vychází mi.))Tak ti přeji dobrou noc a ničeho se neboj. Jsi jen citlivější holka,ale to jsme my byby všechny i já jsem taková..pa

Milá Sašo,děkuji.Mně umřel táta také ve čtvrtek,myslíš že to který je den je také nějak důležité?Nad tím jsem se ještě nezamyslela.A s tou smrtí je to také otázka.Já z ní mám velký strach,často na to myslím a tím si asi taky sama ubližuju,někdy se do toho tak zahrabu,že mám úplnou hrůzu z toho jak si představuju pak to hrozné prázdno a už nikdy nic nebude,prostě nikdy,dcerku neuvidím,nic se už nestane,prostě je konec a to veliké N I C.Já jsem totiž realista a když se k tomu přidá můj pesimismus tak je to těžké.Musím vykoupat dcerku a jít s ní zalehnout,ale budu ráda když mi k tomuto něco napíšeš,třeba mě to trochu uklidní a můj strach za smrti se trochu zmenší,někdy se dostanu až do stavu paniky a nejraděj bych zastavila čas.Děkuju.

Oni chlapi to bero úplně jinak. Možná prožívají vše jako my,ale nedávají to tak najevo. Prostě oni to dusí v sobě.Ty máš aspoň holčičku,co je tvou oporou,ale já žiji mezi samýma mužskýma,no ten můj muž si ani nevšimne,že jsem třeba ubrečená.Já jsem svého tatínka viděla naposledy 16.února a 18. února zemřel v nemocnici. Tehdy jsem taky věděla,že ho vidím naposledy.Umřel ve čtvrtek a já se narodila ve čtvrtek. Oba mojí synové jsou taky ve čtvrtek a numeroložka mi předpověděla,že čtvrtek je můj rozhodující den.Je pravda,že co se děje ve čtvrtek,tak to u mě skoro vždy dobře dopadne.Nejsem pověrčivá,ale na tohle věřím.Teres,stejně si myslím,že život smrtí nekončí.Prostě já věřím,že je něco mezi nebem a zemí. Že prostě ti koho jsme měli hodně rádi a už tu s náma nejsou,prostě to nějak vědí.Třeba nás navštíví když spíme.Mě se tohle stalo jednou když jsem po asi třetí noční buchla sebou celá zničená do peřin,tak se mi najednou táta objevil u postele. Čapěl u mě a když jsem mu říkal,že vstanu a půjdeme spolu do kuchyně,tak nechtěl,že vidí,že jsem děsně unavená.Jen mi řekl,že se na nás přišel podívat a že je rád,že je vše v pořádku a že už musí jít.Já jsem v sobě měla tolik štěstí,že se to ani nedá popsat.Vylítla jsem z postele a ještě jsem stále cítila v pokoji jeho vůni. Dodnes mě nikdo nepřesvědčí,že to byl jenom sen.Bylo to něco jiného než sen.A já si každou noc než usnu přeji,aby se mi to ještě aspoň jednou stalo.Je to už tolik let a nic.Několikrát se mi o něm zdálo,ale to vím,že to byl jenom sen.Tehdy to bylo něco jiného.Věř,že určitě ví jakou máš krásnou dceru a že je mu tam kde teď je dobře.Jednou se ještě uvidíte.Tak tomu věřím..pa