Oprátka za osm mrtvých - Olga Hepnarová

Tady se mi líbí! Zejména Mordhauserovy příspěvky jsou moc zajímavé!

Střelba v Klánovickém lese byla významým bodem zabijácké kariéry Davida Kozáka. Ten se rozhodl popravit toho dvaatřicetiletého chlapa a jeho dvouměsíční holčičku v kočárku nejméně za dvou důvodů.

Jednak se potřeboval otrkat jako zabiják, aby se ve svůj Svátek smrti nepos*al, byl schopen efektivně zabíjet, a nakonec se i sebevraždou ochránit před policejním zatčením.

Kromě toho se David Kozák též potřeboval postavit před hotovou věc. Po jeho akci v Klánovickém lese bylo totiž jasné, že je mu policie na stopě, a že bude dříve či později dopaden, pokud neudělá něco mimořádného. Mohl se proto již zodpovědně vykašlat na cokoli dlouhodobého (například školu, vztahy apod.), a krátký zbytek svého života stoprocentně věnovat přípravám na svůj Veliký poslední den.

Další dějství tragédie střelce na filozofické fakultě! Policejní úředníci pod prokurátorským dozorem jen omezeně informují média!

Kdyby David Kozák zabíjel jak zabíjel v jiné historicko-geografické jurisdikci, a zabil svoji matku místo otce, nebylo by zcela vyloučeno, že by povinnost jeho popravy připadla jeho otci! Zní to romanticky?

Taky nezapomínejme, že Kozák musel během své poslední hodinky zohlednit i hrozbu, že se policii podaří jej neletálně zranit, a případně i připravit o vědomí, a že potom padne do jejích rukou živý. Pak by byl třeba i na velmi dlouho bez šance spáchat sebevraždu, a zkusil by spoustu nepříjemností se strany policie, spoluvězňů, justiční stráže a jiných orgánů nebo jiných lidí. I proto se zřejmě rozhodl se zastřelit záhy poté, co na něj poprvé vystřelila policie.

Významné, ano významné (!!) bylo rozhodnutí Davida Kozáka jít střílet studenty a pedagogy na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy! Nicméně i kdyby se rozhodl jít střílet například na fakultu právnickou, nebo dokonce na rektorát univerzity (aby tam zabíjel různé akademické hodnostáře a činovníky), bylo by to velmi významné, a jistě bychom se o tom též doslechli z médií!

Kozák nebyl vysloveně takový, že by v lidstvu viděl jednu beztvarou m*dku, a likvidoval to hlava nehlava. Zastřelil sice malou holčičku a jejího otce, ale jinak se jako zabiják soustředil jen na vlastní rodinu a vlastní fakultu.

Kozákovi ani nešlo o nějaké akční hrdinství. V podstatě chtěl bez odporu postřílet co nejvíce osob, které se v daný moment nacházeli v hlavní budově Filozofické fakulty UK na Palachově nábřeží. Nic více, a nic méně. Přestřelka s policií ho však nebavila. Měl šanci ještě možná nějakou tu minutku opětovat střelbu poté, co na něj poprvé vystřelili. Místo toho se však prakticky hned po prvním policejním výstřelu rozhodl to zabalit, a našít to do sebe.

Nebo snad toto jeho rozhodnutí souviselo s tím, že ta jeho dlouhá střelná zbraň s optikou byla schopna střílet jen po jednotlivých nábojích, ale nikoli po dávkách?

Někoho by možná napadlo, že lidé jako Kozák řeší se širší společností své rodinné problémy. Je to ale celé ještě daleko složitější. Rodinné problémy jsou specifickým odrazem problémů celospolečenských.

David Kozák zabil svého otce, ale nezabil matku. Zabil malou holčičku, ale pak šel vystřílet instituci, kde jsou skoro pořád jen samí dospělí a minimum dětí. Připravil si výbušné zařízení, ale pak zabíjel výhradně střelbou, i když ta obnáší daleko bezprostřednější a zúčastněnější osobní angažovanost, nutnost relativní současné proximity mezi zabíjejícím a zabíjeným, jakož i daleko větší riziko až nevyhnutelnost konečné konfrontace s policií, jež s sebou přináší téměř spolehlivou a bezprostřední smrt či zadržení. 

Sečteno a podtrženo, byl to mladý muž plný rozporů. Zbabělý zm*d na jedné straně, a neohrožený zabiják na straně druhé. Vrah, který jednou zabíjel hlava nehlava, bez ohledu na věk a pohlaví oběti, a podruhé zase střílel samé dospělé lidi mající co do činění s jednou konkrétní institucí. Muž činu, který chladnokrevně vše připravoval a dotahoval do konce, i packal, který váhal mezi dopisem na rozloučenou a výbuchem svého rodinného baráku, a nakonec zvolil to první. Člověk, který nikomu nic neřekl, i blbec, který měl potřebu se předčasně svěřovat se svojí zamýšlenou sebevraždou, a tak ohrozil a zkompromitoval svoji masovou vraždu, na kterou se tolik měsíců připravoval. Tvrdoň, který zabíjel tváří v tvář, i měkkoň, který to celé zabalil, jakmile na něj poprvé vystřelila policie.

Relativně zajímavou otázkou pak je, zda měl Kozák dobrou šanci střílet na ochozu filozofické fakulty na chodce bezprostředně pod sebou i na druhém břehu Vltavy, a víceméně dobrovolně se v tomto omezil, nebo zda venku nikoho (nebo téměř nikoho?) nezastřelil ani nepostřelil jen proto, že to už technicky nezvládnul.

Kozák to připravoval minimálně od jara. Podal podvodné žádosti o úvěr, pořídil zbrojní pas, kupoval zbraně a munici, absolvoval střelecký kurs i kurs bezpečnostní, ve kterém se cvičil v průzkumu, posuzování a zhodnocování budov. Též připravoval výbušné zařízení ze žehliček a tlakových lahví.

Nakonec ale dal přednost dopisu na rozloučenou před výbuchem v rodinném baráku. Na té fildě se pak nechal relativně snadno policií odříznout od většiny svých zbraní a zásob munice, a brzy to sám skončil na tom podstřešním ochozu.

Podle MF DNES získal David Kozák peníze na nákup svých střelných zbraní a munice na úvěr. Zůstal po něm údajně více než milionový dluh. To samozřejmě vyvolává řadu otázek, nicméně na druhou stranu to minimálně na jednu věc též vrhá světlo. Kozák svůj útok s největší pravděpodobností plánoval už nejpozději od jara 2023.