Panic po dvacítce

Tak to zírám, jak znám tyhle ty větší firmy, tak obvzvlášť vysokoškoláci, se tam tak špatně nemaj, ale věřil bych tomu. Znám lidi s VŠ a nejlepší místo, který sehnali, je rozvoz balíků pro Českou poštu. Teď jsem dělal výběrové řízení na bachaře do jedné nejmenované věznice a kolik myslíte, že se tam hlásilo vysokoškoláků na tu pozici(a byla to ta nejnižší funkce), já tam byl jedinej s maturitou, jinak všichni VŠ.

Tak je to sice mimo téma, ale když už jste to takhle rozjeli, tak přidám taky jeden zážitek.
Mám VŠ a podařilo se mi sehnat jedno z vedoucích míst ve velice slušně prosperující firmě s působností po celé republice. Samozřejmě jsem dostal mobilní telefon, notebook, služební auto i k soukromému použití a všechny možné výhody. Prostě když jsem to místo příjmal, měl jsem pocit, že mám konečně pořádnou práci a že bych tam rád vydržel i do důchodu.
Jenže pak to přišlo - v práci jsem býval skoro každý den 12 hodin, většinou jsem se tam musel na pár hodin stavit i v sobotu a podřízených bylo na ten objem práce tak málo, že místo abych je pouze občas kontroloval a jinak si dělal svou práci, tak jsem jim musel s jejich úkoly ještě pomáhat. A největší šok byl, když jsem zjistil, že po odečtení všech daní za služební výhody (hlavně daň ze služebního auta) mě chodilo na účet do banky 13500,-.
Takže jsem odešel ještě ve zkušební době. Byla to moje jediná výpověď v životě, aniž bych měl zajištěnou nějakou jinou práci. Prostě jsem si řekl, že než tohle, tak budu raději doma.

Extrémisto máš recht, uranový doly na ně.

Já bych ty lumpy na měsíc zavřel do fabriky k pásu ať si zkusej makat za desítku.

Jsou to svině, já byl i v situaci, kdy jsem musel vzít práci za 8000 hrubýho a byla to náročná práce a s buzerací, žádný leháro. Kdo to zažil, ví že už je to opravdu na kulku do spánku.

No jasně, jsem slyšel nějakou diskusi, kde ten lump Topolánek tvrdil, že lidi co berou 19 000 čistýho jsou prej chudý. Dneska by se lidi pomalu umlátily, jen aby braly aspoň těch 15, 17 čistýho, o to už je tvrdej boj a berou to i vysokoškoláci. Ty nahoře jsou úplně mimo.

Se Ti nedivim, dobře to znám. To aby člověk šel nakonec na vějšku, i když se mu tam nechce, protože jinak ty prachy nebudou.
Dneska průměrnej vysokoškolák bere tabulkově plat středoškoláka a kolik myslíte že má středoškolák? Znám i takový, co berou míň než kdejakej cigoš bez výučáku. Je to všechno v prdeli. Jdu se dát k "extrémistum", jelikož jsem zhnusen.

Jenže když je člověk nesmělej a k tomu neustále celkově v prdeli, nemůže si ani najít pořádnou práci, tak je to prostě v hajzlu. Která asi by o něho stála? Já bych se i odvážil na seznamku, jenže v týhle situaci?

nejlepší je sličná kolegině z práce, většinou se i sama nabídne

Privat nic neresi!

Radile, nemůžeš druhým univerzálně radit, aby jednali podle tebe, protože každý člověk má individuální tužby a přání. Kdo hledá hlavně sex, zajde na privát nebo sbalí holku, ke které nic necítí. Kdo hledá souznění a porozumění, předešlé mu spokojenost nepřinese.

Mě ženy občas chtějí. Problém je, že nevím, co s nimi. Je to asi něco, co jsem se měl naučit v dětství. Strašně se za sebe stydím.

Nebuďte blbci a berte co je, dokud je co brát. Když vás ženský nechtějí, tak je zbytečný hrát si na nějakou lásku nebo líbí/nelíbí. Prostě jakmile bude mít nějaká zájem, tak do toho jděte. Já to měl ve vašem věku taky tak, do 24 o mě holka nezavadila a potom jakmile se naskytla příležitost, šel jsem do toho. No a co, že byla hnusná a tlustá, měla zájem a to se počítalo. Od tý doby sem tam nějaká zájem dala najevo a nikdy jsem žádnou neodmítl. Dneska jsem několik let s holkou, která je hodná a má mě ráda, já jí taky, ale moc se mi nelíbí. Ale plánujeme rodinu a tu já vždycky chtěl. Když chci spát s holkou, která se mi líbí, zajdu na privát a vyřešeno. Ale bacha, leze to do peněz :-).

Jett: Bohužel jsi to napsal úplně přesně a podle pravdy, sám bych to líp nenapsal, ale prostě takovej je život, tak to je. Každý to asi řeší jinak, hlavní je se tim netrápit, ale ono se to těžko radí já vim, já už to házim za hlavu. Přesně ti machři ukecaní a frajírci, ti jedou a pojedou, no a my ti moulové my taky jedem, ale jaksi jinam do ..... Taky jsem samotář a taky jsem sám, a co, když vidim ty krávy, jak se jedna před druhou předváděj a myslej si o sobě, jak jsou dokonalý, když maj cígo u huby a hlavně že má značkový hadry a bavěj se o totálních kravinách, člověk by blil, si řikám, že jsem nedopad tak špatně s tou samotou.

Tento příspěvek jsem napsal již do jiné diskuze na stejné téma, ale rád bych se podělil se svým životním trápením i tady. Je mi 26 let a taktéž nemám žádnou sexuální zkušenost. Naposledy se o mě holka zajímala za mých studií na střední škole, já však tehdy o vztah ještě nestál a navíc ani jedna, kterou jsem nějak zaujal, mi nebyla sympatická. Od oné doby jsem byl tak čtyřikrát zamilovaný, přičemž posledně jsem toužil po vztahu velmi intenzivně, dosud jsem nikdy nepotkal holku, s níž bych si tak rozuměl, prostě vysněná duše, bohužel ani tentokrát jsem nebyl shledán dostatečně atraktivní. Jsem menší postavy, nikoliv však ošklivý. Nejsem typ lovce, jsem samotářský, plachý, nesmělý, neprůbojný, na druhou stranu se ale považuji za schopného, spolehlivého, pracovitého, inteligentního a k druhým lidem vnímavého člověka, a tak mě hodnotí i mé okolí. Léta pracuji ve školství s handicapovanými i se zdravými dětmi. Věnuji jim opravdu mnoho času. Myslel jsem si, že ženy tento můj zájem ocení, avšak když se dívám kolem sebe, přesvědčuji se, že nejvíce jim imponují dominantní muži, machři, kteří umějí dobře kecat a předvádět se, ale často se jedná o bezcharakterní povahy. Grázlíci a ti, co hledí především na sebe, mají podle mě největší úspěch. Naproti tomu hodně hodných a obětavých kluků v mém věku se potýká se stejným problémem - holky je akorát využívají, když potřebují vrbu nebo jinou pomoc. Prostě když chlap neorá se ženskou, ta orá s ním.

Já to vyřešil tak, že jsem šel za pětikilo na privát, abych pak nebyl za blba. Ona po aktu řekla, že su asi pěknej divoch. Za necelý dva měsíce jsem píchal svoji první přítelkyni a po roce jsem jí řekl, že tehdy to bylo poprvé. Prej že to není pravda, že to by poznala, pokud nejsem extra talent :-)

Když nechcete,tak nechcete.Vždyť vás nikdo k ničemu nenutí.Nechte si to až na důchod,to je ten správný čas....

Já se za to strašně stydím. Stává se mi docela často, že mě nějaká žena chce. Jenže já se bojím, že bych se musel přiznat, a že bych nevěděl, co s ní.

No a co chlapci, já jsem panna po dvacítce a taky se z toho ne***u...

Mám 23 a čekám na tu pravou, jak mi všichni říkají, že přijde. Krásná zábava. Kdejakej ňouma si najde a mně je řečeno, že jsem moc pohodovej