Alergie na hluk

Milá Adino, tak to jsme na tom dost podobně.
Stačí mít jedny sousedy takové kretény a člověk je zralý na blázinec. Taky vůbec nevím, co s tím dělat. Poraďtě někdo.

Zdravím všechny alergiky.Před třemi lety jsme s přítelem koupili a zrekonstruovali byt v cihlovém domě. Byt je to pěkný, má terasu i zahradu, ale nedá se v něm bydlet. Nad námi bydlící sousedé mi dokonale ničí nervy. Bouchání dveřmi i jinými nezjištěnými předměty, úděsné dupání a řvaní, vysávání v devět večer, sprchování kolem půlnoci-to musíme denně snášet. Nechodí ani do práce. Do toho mají ještě tříletého smrada, který lítá po baráku i v deset večer. Partner to zas až tak neprožívá, ale já jsem úplně nepříčetná. Navíc máme půlroční miminko, které tím kraválem trpí nejvíc. Domluva s těmi ignoranty je naprosto bezvýznamná, je to spíš ještě horší. Já už s nimi ani nekomunikuji. Když se odněkud vracím domů, svírá se mi žaludek úzkostí.Mám pocit, že jsem tady za ty tři roky zestárla aspoň o deset let.

Zdravím všehny hlukem postižené.Mám pocit, že hluk vnímám každým pórem svého těla.Mažel mne posílá k psychiatrovi.Teď vidím, že by posílal marně..z hluku z ulice, od sousedů, stěkajících psů, sbíječek na stavbě a spousty dalších zdrojů kraválu se ze mne stal uzlík nervů, ketrý se rozklepe pokaždé, když soused na zahradě chysta zase hlasitou pařbu o 20 lidech.Dokonce se ze ne stal takový ubožák, který přemýšlí jak jim otrávit psa, který noci proštěká a nikdy ho nikdo nesnáží se ukáznit..Asi pochopíte, že je to opravdu výraz nejhlubšího zoufalství z toho, jak pár netolerantních blbů dokáže znehutit život šem okolo.

já kvůli toho beru ORAP schiz...

Přispěji také svou troškou...
Bydlím v paneláku a naproti oknu od mé ložnice přes silnici je malá sámoška. Je to moc prima, člověk si zaskoučí pro rohlíčky a snídani. Ale najdou se naši milí pejskaři, co než si nakoupí, uvážou pejska před sámošku. Pejsánek tam půl hodiny štěká jako šílený, takže vzbudí všechny ty chudáky, co ještě spí. No řeknu vám, že mám sto chudí si pořídit kulovnici a ty dementní psy i s páníčky rozstřílet. Už obyvatelé okolních paneláků se to pejskařům znažili vysvětlit, že psí štěkot silně ruší lidi, ale je to marné... Musím přiznat, že psy mám rád, na vesnici jsme vždycky psa měli, ale v paneláku je to opravdu úchylka. Jednak je to trápení zvířete, ale hlavně lidí kolem.

Ahoj všichni nepřátelé hluku. Vaše příspěvky mne pobavily i inspirovali, protože se v nich vidím.
Vyrůstala jsem v rodinném domě, kde byl naprostý klid. Ve 22 jsem s manželem začala žít v 1+1 na rušnou ulicí, kde jezdily autobusy a kamiony.Žili jsme tam osm let. Nikdy jsme si nezvykli. Navíc jsme měli sousedy, kteří chovali jezevčíky, kteří neustále štěkali. Fakt na blázinec!!!!
Dnes jsme ve větším bytě, taky panel. Silnice tam sice není tak frekventovaná, ale zato máme pod námi hlučné sousedy s malými dětmi, které neustále dupou, něčím mlátí a řvou. Domluvy jsou naprosti k ničemu. Zvažujeme odstěhování. Lidi jsou strašný sobci a demetni. Taky mi vadí kuřáci, co hulí z okna a všechen smrad nám jde do bytu. Vraždila bych! Jinak na poberťáky nebo ožraly pod okny neplatí řev, ale hodit po nich staré vejce, nebo jablko. Hned pochopí a táhnou...

spani ano 18,30-2,00 hod nervy a spanek kouri ne 5,30 ano-8,00-10,30-13,00-15,30-18,00 hod kouri 8,00-14,30 kava nebo dofoum ano lide zlob se ja kardze nesmi plac

lozni spanek spatne ano

hluk ano jidlo

Pro K ze 23. 5. 2008 12:01:53 (i ostatní): Bydlím ve stejném bytě jako ty. Poslední patro, prostřední byt. Oba moje pokoje sousedí s obývákem a předsíní sousedů. To neustálé bouchání dveří na WC, koupelny a skříní mě totálně deptá. Už jsem jim říkala, ať dveřmi netřískají, že mají kliku. Ale nic platné. Jsou to sobci. Dřív jsem ztlumovala televizi, dceři rádio. Ale teď už to nedělám. Proč bych měla být ohleduplná jen já. Výtah taky slyším, jako by mi jezdil v bytě. Navíc je starý 40 let, tak není odhlučněný, zavírání dělá strašnou ránu. Tak pročítám inzeráty, jestli by někde nebylo líp, ale asi je všude něco. Náš dům je cihlový, tak si říkám, že může být ještě i hůř (panel). Můj nesplnitelný sen je rodinný dům na okraji Brna.

Narodil jsem se na vesnici, žil jsem v rod. domku, ve 22 letech jsem se odstěhoval do města a dostal jsem garsonku. Měl jsem primitiva souseda, ochlasta, pařil do 2, 3, 4 rána se svými kumpány a pak přes den vyspával opici. Dělali šílený randál, smích, nadávky, puštěná televize, kterou přeřvávali, padaly jim flašky od chlastu na zem. Soused si tam občas vodil kurvu, která příšerně hekala. Vrzala jim neuvěřitelně postel. Domuvit by se s ním ani nešlo, měl to v hlavě vymetené. Jednou, když opět pařili do rána a já šel druhý den do práce opět nevyspaný, jsem si řek - tak chlapče teď něco uvidíš. Tesně před odchodem do práce jsme naladil rádio tak, aby to vrčelo, špatně napaděné, občas slovo, občas škvrčení, občas hudba a pustil jsem to na 90% síly (to aby mi nezhořely repráky u hi-fi věže) a šel do práce. Hrálo to tak celou moji pracovní dobu. Věděl jsem, že chce spát, protože v noci chlastal. Přišel jsem domů, trochu jsem měl obavy, zda nebudu mít dveře vyražené - nebyly. To byla poslední pařba, kterou mi ten člověk poškodil nervy. Od té doby sice měl návštěvy, ale jen do 23 h a chovali se nesrovnatelně mírněji. I debil pochopí, když mu to dáš najevo jeho prostředky. Debil domluvu nepochopí, na hrubý pytel hrubá záplata.

Teď bydlím na vesnici a i když občas mě cirkulárky, motorové pily, traktor a sekačky od sousedů zaženou ze zahrady domů, život na vesnici bych už stejně neměnil. Většinu času je klid. Ve městě jsem žil 5 let a stačilo mi nadosmrti.

taky mi vadi hluk.V listopadu jsme se prestehovali navic do bytu u hlavni silnice-je tu nepretrzity provoz-ulice uticha nekdy mezi 2-4 hod.ranni,tot vse.Navic soused nepracujici hlucny alkoholik a jeden par mladych lidi,kteri jsou vetsinou vzuru do pozdnich hodin a za to dlouho chrapou...No,hruza.

Taky mi neuvěřitelně vadí hluk a hrozně se i lekám .. naštěstí bydlim v rodiném domku tak se to dá :-)

Sice ruzne domy na sidlisti jsou ruzne odizolovane, ale mluvila bych v tvem pripade jen o stesti. Staci, ze se vymeni jeden soused a mas peklo. Tedy, pokud mas alergii na hluk. Pokud ti hluk nevadi, muzes v nem spat a pracovat i odpocivat, tak neni co resit. Ale taci lide sem obvykle nepotrebuji psat.

Přestěhovala jsem se z hlučného centra na sídliště a jak vidím, měla jsem ohromné štěstí.
V našem domě je úplné ticho, vrtačku slyšet jen velmi málokdy, jinak klid naprostý, ptáci, vítr, a proto nedám na tento panelák v Brně Bystrci dopustit.

Taky mám pocit, že se tu píše o mně. Akorát že mi je teprve 25 a už jsem nevrlá. Bydlím v posledním poschodí cihlového domu, ale v prostředním bytě, takže slyšet je všechno. Od sousedů s nimiž sousedíme koupelnami a kuchyní je to v pohodě, ale s druhými sousedíme obývákem a chodbou a to je síla. Vadí mi, jak mlátí dveřma, jak jim vržou dveře, jak si mladý muž poští nahlas počítačové hry a rádio, jsem úplně nepříčetná, když slyším, že jim přišla návštěva. Mají malé dítě, ale jejich byt je spíš takový průchozí, pořád nějací kamarádi, kteří mluví a smějí se dost hlasitě a to klidně do 1 v noci. Když chci pobýt v obýváku a dívat se na televizi, tak mě v tom jejich "hovor" ruší. Dřív jsem taky nemohla spát a propadala zoufalství, když se na televizi koukala naše nahluchlá sousedka pod náma. To jsem ani nemusela mít puštěnou televizi a věděla jsem, na co se dívá. Lezlo mi to na mozek. Teď už je to lepší, taky mám na noc špunty do uší. Pokud v tomto bytě budu chtít žít dál i s dětmi, bude se muset v první řadě vyřešit odhlučnění podlah a stěn. Kromě toho nám taky hned za předsíní jezdí výtah, poznám, jestli se přivolává, nebo odesílá, do jakého patra jede...No na budku fakt.
Mamka říká, že jsem netolerantní, ale když kvůli sousedovic návštěvě nemohla 3x v týdnu spát a ráno měla vstávat do práce, taky jí došla trpělivost.

Petre, to se asi vyresit neda. Ja se citim fajn, kdyz uz 20 let bydlim v byte v poslednim patre a ze strany nemam sousedy. Zatim mam to stesti, ze pode mnou take nebydli nekdo hlucny. Obcas tady nejaky pubertak muziciruje. Ale nastesti ma vydrz tak pul hodiny a jen obcas. Kdyby to bylo kazdy den a dele, tak bych z toho taky silela.
Rada je asi jen jedna - hluku se vyhybat. Spat s ucpavkama do usi. Prestehovat se do domku a modlit se, aby si sousedi neporidili psa.

Ahoj všem. Už jsem si myslel, že mám tyto problémy snad jen já. Příznaky stresu(strachu) z hluku sousedů mám přesně jak to mnohé popisujete. Jsem už na hluk od nich alergický a přitom nic hrozného již delší dobu nedělají. Pokud jste si s těmito problémy nějak poradily(jak se zklidnit a nevnímat to - žena i děti spí v klidu), budu moc rád, když sem napíšete.

Ahoj,i když diskuze už odumírá, já ji našla až dnes, kdy jsem hledala, jak odhlučnit můj byt od sousedů a propracovala se přes vyhledávač až jsem. Pročetla jsem si všechny příspěvky a mám pocit, jako bych četla o sobě. Před 14ti dny mi bylo 38 let a připadám si jak stará, nevlídná stařena. Neustále mi vadí, že sousedi dupou, třískají dveřmi, jako by nešly zavřít na kliku. Vadí mi hudba v restauraci, televize na návštěvě atd. Toto jsem začala pociťovat před cca 1,5 rokem. Přitom v tomto domě bydlím 18 let a téměř se tady nic nezměnilo. Asi se tedy změnila moje psychika. I když změnilo se to, že před naším domem Sokol pronajal své hřiště mladému fotbalovéme fanatikovi a ten si ho zrekonstruoval, vč. nočního halogenového osvětlení. Od té doby se hřiště stalo domácím hřištěm několika fotbalových klubů, tak tady hrají denně do 23h. A to vč. pískaných zápasů. Takže dříve klidné a tiché prostředí se změnilo v něco nesnesitelného. Bohužel mám okna jen na tuto stranu a ta je navíc na JZ. Takže vedro od slunka i v zimě a ani si nemůžu vyvětrat. Jen vidím z okna, jak naběhnou fotbalisti a je mi špatně. Udělala jsem si na toto už takovou alergii, že hluk vnímám pořád hůř a teď už slyším i kroky sousedů pode mnou a nemůžu už ani spát. Přitom si nemyslím, že by byli bezohlední, prostě doma jen chodí. Ale já každý krok slyším v polštáři jako dělobuch. Já sama chodím bosá a tiše našlapuju, ale mě už ruší i dupání mé dcery. A to ji krotím. Přitom se mi to zavrtává do hlavy... Chodím k psychologovi. Dokonce proběhla i hypnóza, ale na tu já nereaguji. Jako bych se jí vnitřně bránila a tedy nemá žádný efekt. Tak trénuji relaxační techniky, kdy cílem by měla být autosugesce a k tomu si říkat fráze typ: Okolní hluk mi nevadí". Ale zatím to nepomáhá. Taky si říkám, jestli toto není i narušenou psychikou z ne příliš ideálního života... Tak doufám, že si tady nebudu povídat sama a někdo se přidá. :o)) Nejlépe zkušeností, jak se této alergie zbavil. :o)) Stěhovat se nechci, kdoví, jestli by to nebylo ještě horší. Navíc bydlím v posledním patře, tak to je taky určitá výhoda.

že tato bezohledná paní dělá ve školce.je my uzko z toho jak je toto možné,asi se dost přetvařuje.pokud jsem se ozvala tak odezva byla vykradená schránka,nebo žvýkačka na rohožce ajiné naschvály.takže už jsem rezignovala a když se potřebuju pořádně vyspat tak jedu na chatu.