ANEURYSMA

Ahoj Sisidajdo, jak dopadla ta operace?

Ludmilo,nechápu postup lékařů už delší dobu.Já si myslím,že ti to měli odoperovat,prsknout ti to může,je to nevyzpytatelné,mému synovi pro změnu na angiografii nenašli nic a během 14 dnů mu to prasklo na tolik,že mi doktoři řekli,že jeho stav není slučitelný se životem.Bylo to hrozný!!!Bojovali jsme a bojujeme pořád,po 3 letech je to o centimetr lepší!!Začal se smát,víc vnímá,pozoruje,ale to je vše!!

Dani a Heřmane,díky moc za podporu!!Dceři výsledky dopadly dobře je to nezhoubné,bude půl roku chodit na injekce a pak se uvidí!!
V pondělí odjíždíme do lázní,budu psát jak na tom David je.Já se na to dost upínám,tak snad nebudu zklamaná.Nějak cítím,že ty 2 měsíce ho posunou,že se rozhýbe (vím,že to nebude žádný zázrak),ale aspoň trošku.Je moc těžký,když si vezmeš,že já měřím 164 cm a DAvid 190 tak mě vždycky převažuje a udržet ho je nad moje síly!!Ale snažím se,koupila jsem mu nádherné nový boty,aby mohl začít...smál se:-) tak prosím drž te palce.Díky Líba
P.S.Heřmane moc ti fandím a nepopírám,závidím.

Před půl rokem mi zjistili vydut na hlavní tepně, po vyšetřeních na magnetické rezonaci a po anginografii bylo první rozhodnití lékařů okamžitá operace s tím, že mám v hlavě časovanou bombu.Trpěla jsem velkými bolestmi hlavy a závratěmi. Před operaci mě pustili na propustku na tři dny domů, když jsem se vrátila zpět do nemocnice lékaři změnili názor, že operace nebude a za půl roku další vyšetřeni MR. Ted nevím jak mám žít, bolesti mám pořád a bojím se , že mě pustí do práce, a že mi to v hlavě praskne a bude po mě. Je to normální takový přístup lekařů při takové diagnoze?

ahojky,mám sestu 37 let a v pondělí se jí udělalo špatně.Kamarádka jí zavolala záchranku a po cestě do nemocnice zkolabovala.Má prasklou výduť tepny někde blízko kořene mozku.Je to velmi vážný a tak hledám jakoukoliv povzbuzijící zprávu o lidech kteří se z toho dostali.Má jít dnes na operaci aby jí tu výduť odstranili tak jsem úplně mimo.Zatím nám řekli,že s ní memůžou pohnout a že máme čekat.Je to nejdelší čekání jaké znám.

Předem musím Vám všem vyjádřit obdiv. Zejména Líbě by měla narůst křídla. Já jsem ten Heřman od Dany. Jsem stoprocentně přesvědčen, že na svět jsem se vrátil díky ní. Sice si na nic z prvního měsíce "pobytu" v nemocnicích nepamatuji, ale vím, že díky její každodenní přítomnosti a povídání jsem tady. Možná někomu trošku pomůže moje zkušenost: hlava mě bolí "odjakživa". Prošel jsem všechna možná vyšetření a časem jsem si zvykl. Jedl jsem až jedno plato volně prodejných analgetik denně, zvracel, kroutil se bolestí. Nikdo z doktorů mě asi nevěřil, protože nebyl vyditelný důvod. Až jednou přišel do mého obchodu člověk, chvíli se normálně bavil o zboží a pak se mě zeptal, zda mě náhodou nebolí hlava, že tak vypadám a ať se u něj stavím. Hlava mě bolela a tak jsem ho poslal někam dřív, než se stačil představit. Přesto přišel asi za týden a zeptal se, zda jsem si to nerozmyslel a představil se jako lékař, který se specializuje na migrény. Od té doby k němu chodím, absolvoval jsem další vyšetření, mimo jiné na CT (kde se nic nenašlo) a projevil jsem se jako těžký migrenik. Migrénu jsme pomalu zvládali. K praslému aneurysma: Jak jsem psal, na nic si nepamatuji. Údajně jsme byli s kamarádem na zahradě pro nějaké zboží, já jsem na něho začal volat ať mi zavolá sanitku a omdlel jsem. Dále to už znáte od mé ženy. Proč jsem chtěl sanitku nevím, asi je ta bolest nesmírná. V Kateřinský na JIPce jsem se (pro sebe) po měsíci probudil. Setřičky byly zlatý. Nejenom, že mě například myly po stolici, ale ještě se na mě usmívaly, chválily mě za každou "blbost" atd. Setkal jsem se tam s "mým Dr-migréna" a domluvili jsme se na převozu do normální neurologie, kde je možná jiná- menší péče než na JIP, ale více možností k (v mezích normy) normálnímu životu. Tam, jak víte jsem začal chodit (nejdříve s reh. setrou)a posléze jsem ukecal doktora a šel domů. I tam jsem poznal pouze vynikající personál. Nyní jsem celkem v pohodě, slabší, šetřím se a obdivuji a zbožňuji svoji ženu. Trochu zapomínám, hlavně termíny - slova a migrény mám furt. PS: auto jsem začal řídit až po kondiční jízdě, kde mě instruktor ujistil, že jsem nezapomněl. PS 2: mám dvě výhody oproti jiným lidem: 1. mám písemně potvrzeno, že mám mozek. 2. kdykoliv mohu komukoliv říci: "a co chcete po člověku po mozkové příhodě."

Předem musím Vám všem vyjádřit obdiv. Zejména Líbě by měla narůst křídla. Já jsem ten Heřman od Dany. Jsem stoprocentně přesvědčen, že na svět jsem se vrátil díky ní. Sice si na nic z prvního měsíce "pobytu" v nemocnicích nepamatuji, ale vím, že díky její každodenní přítomnosti a povídání jsem tady. Možná někomu trošku pomůže moje zkušenost: hlava mě bolí "odjakživa". Prošel jsem všechna možná vyšetření a časem jsem si zvykl. Jedl jsem až jedno plato volně prodejných analgetik denně, zvracel, kroutil se bolestí. Nikdo z doktorů mě asi nevěřil, protože nebyl vyditelný důvod. Až jednou přišel do mého obchodu člověk, chvíli se normálně bavil o zboží a pak se mě zeptal, zda mě náhodou nebolí hlava, že tak vypadám a ať se u něj stavím. Hlava mě bolela a tak jsem ho poslal někam dřív, než se stačil představit. Přesto přišel asi za týden a zeptal se, zda jsem si to nerozmyslel a představil se jako lékař, který se specializuje na migrény. Od té doby k němu chodím, absolvoval jsem další vyšetření, mimo jiné na CT (kde se nic nenašlo) a projevil jsem se jako těžký migrenik. Migrénu jsme pomalu zvládali. K praslému aneurysma: Jak jsem psal, na nic si nepamatuji. Údajně jsme byli s kamarádem na zahradě pro nějaké zboží, já jsem na něho začal volat ať mi zavolá sanitku a omdlel jsem. Dále to už znáte od mé ženy. Proč jsem chtěl sanitku nevím, asi je ta bolest nesmírná. V Kateřinský na JIPce jsem se (pro sebe) po měsíci probudil. Setřičky byly zlatý. Nejenom, že mě například myly po stolici, ale ještě se na mě usmívaly, chválily mě za každou "blbost" atd. Setkal jsem se tam s "mým Dr-migréna" a domluvili jsme se na převozu do normální neurologie, kde je možná jiná- menší péče než na JIP, ale více možností k (v mezích normy) normálnímu životu. Tam, jak víte jsem začal chodit (nejdříve s reh. setrou)a posléze jsem ukecal doktora a šel domů. I tam jsem poznal pouze vynikající personál. Nyní jsem celkem v pohodě, slabší, šetřím se a obdivuji a zbožňuji svoji ženu. Trochu zapomínám, hlavně termíny - slova a migrény mám furt. PS: auto jsem začal řídit až po kondiční jízdě, kde mě instruktor ujistil, že jsem nezapomněl. PS 2: mám dvě výhody oproti jiným lidem: 1. mám písemně potvrzeno, že mám mozek. 2. kdykoliv mohu komukoliv říci: "a co chcete po člověku po mozkové příhodě."

Ahoj Libuško, to mě moc mrzí, co tě potkalo. Jestli na to dceři přišli brzo, tak si myslím, že ta léčba bude účinná a zabere to. Ale plně tě chápu, že z toho máš strach. Život je fakt hrozně nespravedlivý. Vím, že dcera Ti hodně pomáhá s Davidem, je to zlatá holka. Držte se.
My jsme byli na CT a včera ve Střešovicích, všechno je snad v pořádku, už i uzlík Heřmanovi včera z hlavy vytáhli. Teď je prý "schopen a bez vady". Koncem roku se má objednat na magnetickou rezonanci. Manžel se ptal na děti, jak moc je to dědičné atd. a pan doktor řekl, že jsou k tomu dispozice od narození, ale že se to ani vyšetřeními nezjistí. A že někdo s tím žije celý život a nic. A jen zázrakem se to u někoho zjistí dřív, že výduť praskne. Tak nevím.
Libuško, hodně štěstí a pevné nervy (ale ty Ty máš, jinak bys to všechno nemohla vydržet). Moc Tě obdivuji a přeji už jen to dobré.

Ahoj holky,Dani to je super,ale z té umělé kosti nemusíš mít ztrach david ji má taky a v pohodě!!Oni mu totiž tu jeho původní ztratili!! Jinak jsem totálně v prde.. dnes jsem zjistila,že moje 21 letá dcera má rakovinu děložního čípku,takže nás čeká léčení a chemoterapie atd.nevím co jsem komu udělala 2 děti a tohle.Prý se to po porodu stává,máme roční Aničku.Pa Líba

Ahoj všichni, teď jsem se 2 týdny neozývala, dopřáli jsme si celá rodina dovolenou u mého táty v Táboře. Bylo to fajn, odreagovali jsme se. Vrátili jsme se včera, dneska odpoledne jdu s manželem na kontrolní CT, tak nám držte palce.

Ahoj Libuško, z Dády mám radost, už byste si snad konečně zasloužili jen to dobré a hodně, hodně smíchu, ten taky léčí. Ale v těch lázních se to určitě zlepší. Dáda tam bude mít spoustu nových podnětů a to ho bude bavit.
My jsme ten náš odjezd měli taky dramatický. Heřmanovi začala hnisat jizva v jednom místě. Jeli jsme s tím do Střešovic na ambulanci a první reakce pana doktora byla, že tělo asi nepřijalo tu počochněnou kost, ale že to nevadí, že udělají druhou operaci a kost vymění za umělou hmotu. Úplně se mi podlomila kolena, když jsem si představila, že nás to čeká celé znovu. Ale pak nás poslal na rentgen hlavy a stěry toho hnisu a podle toho přišli na to, že je to snad jen povrchového rázu (manžel má v té jizvě stále nit, kterou mu nevytáhli, tak možná proto to hnisalo). Takže mu předepsali "jen" silná antibiotika a hnisat to nakonec přestalo. Zítra jdeme do Střešovic na kontrolu.

Renčo, to pexeso nám taky radili. Manželovi prasklo aneurysma koncem dubna a teď už nad námi pexeso vyhrává. Tak buď trpělivá a všechno se to spraví.

Ztráta paměti i výduť spolu souvisí. Máš nánosy v cévách ze ztužených a živočišných nasycených tuku. Ty jsou hodně taky v mléku a ml. výrobcích.
Pročisti sa zeleninou a celozrnými obilninami. Tuky silně omezuj, jen trochu panenského oleje nebo semínek, luštěnin - nenesycených mastných kyselin.

Ahoj Renčo,to je strašně krátká doba,jsi šťastný člověk,že ti to takto dobře dopadlo!!Uvidíš vše se srovná,ale chce to čas!Paměť musíš trénovat,třeba pexeso je dost dobrý!! Vyzkoušej to za to nic nedáš!!Pa Líba

Ahoj me je 19 a taky mi praskla vydut. Jsem uz 5 dni doma z nemocnice kde sem stravila mesic.Muzu chodit sice hodne pomalu, mluvit, ale mam spatnou pamet.

moc vám to přeju,ted už jen dopředu a bude to paráda

Ne ne,to není tím.Dnes pro Davida jedu do Jičína,boulička se začala zmenšovat,takže se ztrácí!!! Jsem moc ráda,že je to v pořádku.Ještě nám prý pan doktor napíše poukaz na ortézu,protože ta pravá noha měla skoro 3 roky jiné postavení,tak má strach až se David v lázních postaví,aby to vydržel kotník!!Holky mám konečně radost,tak doufám,že to půjde dopředu a já se začnu smát každý den!!! Držte se všichni,myslím na vás.Pa Líba

TAk to jsem to pěkně zmotala. Já myslela že jste nastoupili do lázní........ pořád to říkám.... nic si nepamatuju !

Aničko zatím jsme v Jičíně.V pondělí nám sundali sádru a udělal se nám na jizvě vřídek,tak čekají jestli se to vstřebá nebo jestli budou řezat.Zítra se rozhodne co s tím!! Prostě pořád něco,do lázní máme nástup 3.8. zatím pa Líba

Raku, také jsem zmatená z toho co ti našli. Mě totiž také řekli, že je hrozně malá pravděpodobnost že se mi udělá druhé aneurysma. Ale je pravda, že v únoru mi řekli,že se aneurysma drobně plní krví, proto je třeba ho hlídat, aby se stav nezhoršil. Pokud se to bude zhoršovat, tak mě také čeká angiografie a přídání "drátků". Na kontrolu jdu v únoru, ale už ted se děsím, že to budu muset podstoupit znova. Držím ti palce a ozvi se, jak ti to dopadlo.
Anina

Líbo, jak je v lázních??? Co Dáda???
A.

Promiň nevím kdo jsi,ale hubnutí je asi ten nejmenší problém,který tady tyhle lidičky mají.Kyby nás trápilo jen to,budeme šťastný lidičky na světě!!!Takže nemám zájem a už nepiš!!!

Raku držím palce,napiš jak ti to dopadlo.A jestli se můžu zeptat jak ti na to přišli? Měl jsi nějaké potíže?? Víš můj syn,měl taky krvácení dvakrát,poprvé mu na to ale nepřišli,tak mu to neoperovali,ale podruhé to bylo masivní a velký,dali mu na tu cévu nějakou sponu a čekali jsme co bude dál.Už se z toho dostává 3 roky a jde to děsně pomalu,pořád je ležák na plínách a nemluví.Drž se!! Líba

Ja sem s toho take jelen.Bylo mne receno,teda jestly je aneurisma cevni vydut,ze se v operovane casti vytvorila pravdepodobne nejaka drobna cevni vydut.To znamena ze mne ted ceka magneticka resonance,posleze asi anginografie a pak se uvidi.

Ráda bych se s vámi podělila o své zkušenosti s hubnutím.
Moje výsledky po 1. měsíci: 4kg dole, -8cm v pase, -3cm přes boky a -3cm přes stehna. Kromě těchto výsledků zaznamenávám ještě nebývalé množství energie
(u mě opravdu neobvyklé) a nemám tak výraznou "žravou", hlavně večerní nutkání 100 a vícekrát koukat do lednice, zda tam náhodou není něco dobrého. A prostě se cítím celkově mnohem lépe. Začala jsem tímto kurzem: www.snama.cz/dieta