Reklama

Chození s holkou, která bere antidepresiva

Iri (So, 8. 11. 2008 - 21:11)

Renáta: Z me strany by se na veci nic nezmenilo, tzn klidně bych s ní chodil dál kdyby to nebyl nejakej moc vaznej problem

Rob (So, 8. 11. 2008 - 21:11)

Renáta: To chce čas, přece nechceš být pořád sama s pejskem?

Rob (So, 8. 11. 2008 - 21:11)

Jitka: Určuitě jsi jich potkala spoustu, ale zase tě třeba nepřitahovali vzhledově či jinak, to je život.Ale určitě najdeš, neboj.

Renáta (So, 8. 11. 2008 - 21:11)

Rob:Chlapa nechci, kvůli jednomu hajzlovi si musím koupit toho psa, doufám, že aspon, ten pes bude hodnej:-(

Jitka (So, 8. 11. 2008 - 21:11)

Tak toho jsem bohužel nenašla.

Rob (So, 8. 11. 2008 - 21:11)

Renáta:Nejlepší by byl hodnej chlap:-).

Jitka (So, 8. 11. 2008 - 21:11)

Myslím si,že na deprese opravdu pomáhá čas a láska, mám to taky za sebou.Láska může být i k pejskovi, třeba z útulku.

Renáta (So, 8. 11. 2008 - 21:11)

Myslíte, že je dobré na depresi, úzkost a samotu si koupit malého pejska?

Natura (So, 8. 11. 2008 - 12:11)

Míšo, ale mnoho z nás, co tu přispělo AD opravdu bere nebo bralo. AD se navíc neberou pouze na depresi.Věřím, že deprese je šílený stav. Ale taky vím, že AD ji pomůže zvládnout, nikoliv vyléčit. Jo, pokud bral AD jen v nějaké těžké době (např. po úmrtí příbuzného apod.), pak není skutečně nemocný, a měl jen těžké období.Skutečná depresivní nemoc (tuším, že se jí říká endogenní deprese) je ale neléčitelná a člověk bere AD celý život, aniž by se vyléčil. Prostě se pak případný partner musí rozhodnout, jestli je tak silný, aby zvládl život s depresivním partnerem. Protože to není sranda.

Victoria (Pá, 7. 11. 2008 - 18:11)

Rosťa: Tak tohle neuznávám - dělat něco, co se mi nelíbí jen proto, abych udělala radost partnerovi. To je sebeznásilňování. Buď se mi to taky líbí nebo mi to aspoň nevadí, ale pokud bych k tomu měla odpor, tak nikdy. Na druhou stranu, člověk se vyvíjí a co je pro mě teď nepředstavitelné, můžu za pár let začít považovat za normální. Nebo něco zkusím ze zvědavosti a zalíbí se mi to tolik, že už bez toho nebudu chtít být :-) Ale to už je trochu mimo původní téma.

Rosťa (Pá, 7. 11. 2008 - 13:11)

Viktoria: jasně, netvrdím, že kdo bere AD je frigidní. Ale to, jak AD prožívání ovlivňuje může někomu vadit - samozřejmě to záleží jak na tom, jak AD působí na toho, kdo to bere tak to záleží na tom druhém jaké chování mu vyhovuje. Někomu holt vyhovuje protějšek "na střední vlně" a někomu ne - to není jen o AD, to je o tom, jací lidé obecně jsou.A s těmi sex. praktikami: není život jednoduše černobílý ve stavu líbí/nelíbí. A může se stát, že budeš mít partnera, pro kterého uděláš něco i když z toho nebudeš dvakrát nadšená a uděláš to třeba jen proto, abys mu udělala radost...Viki: dlouhodobému partnerovi bych to asi po čase řekl, ten by to buď měl zvládnout, nebo za to nestojí... Vzpomínám si, jak mě partnerka seznamovala s kamarádkou a te mi při prvním setkání vykládalo o své maniodepresivitě - bylo to fajn a leccos zajímavého jsem se dozvěděl.

MeeK (Pá, 7. 11. 2008 - 13:11)

Viki - naprosto souhlasím. Není důvod to nikomu říkat, není ani důvod se cítit nějak provinile, že někomu něco tajíš. AD z tebe neudělají jiného člověka, je to prostě lék jako každý jiný.

Granvin (Pá, 7. 11. 2008 - 12:11)

Vikikdybych se to dozvěděl o své partnerce já, tak by mě dost mrzelo, že mi nedůvěřovala tolik, aby mi tohle řekla.Ale tak říkáš, že jsi ještě neměla dlouhodobější vztah a souhlasím, že na prvním rande se to neříká;)

Pavel (Pá, 7. 11. 2008 - 11:11)

VictoriaNetvrdim, že přítelkyni se to nelíbí. Jo, líbí, ale když cítim její prožitek, tak mám radost, že jsem jí mohl něco takového dát. To je pro mě hodně důležité vnitřně, ale i samotný sex je mi potom příjemnější, lepší, úplnější.

viky (Pá, 7. 11. 2008 - 11:11)

Já AD beru dva roky. měla jsem úzkostnou poruchu a obtěžovalo mi to život. Ono když se člověk v nějaký normální situaci rozklepe, není nic moc. Neví to o mě nikdo, ani rodiče, ani nejlepší kamarádi. Rodiče by to nepochopili, i když mamka taky chvíli brala kvůli problémům s rodiči, ale přestala po měsíci, že jí to nepomáhá. Že jsem měla menší problémy vědí, ale asi by mysleli, že to není tak vážné abych brala prášky. A kamarádům ani nevím proč jsem to neřekla, asi přesně proto že je tu ten názor že AD jsou pro blázny, prostě se to tu ještě nebere tak jako třeba v USA, kde je naopak pomalu člověk out, když aspoň nemá psychologa.A proč bych to měla říkat klukovi, kterýho bych si našla? zatím jsem neměla dlouhodobej vztah, tak jsem to ani neřešila. O antikoncepci říkám hned, ale to je přece něco co se týká obou a má právo to vědět, ale tohle, proč? Antidepresiva mě zařídili že jsem v pohodě, nejsem žádná oblblá nebo tak. je fakt že v sexu možná nejsem tak citlivá (ale to přece ovlivňuje někdy i antikoncepce a navíc každá je jiná), ale orgasmus mám, pokud teda chlap ví jak na mě, což je ale zas jiný téma. V životě mě to nijak neomezuje, prostě ráno spolknu kromě antikoncepce i AD, jedna za 3 měsíce jdu za doktorkou a to je všechno. Svěřila jsem to jen jednomu dobrému příteli, když jsem byla opilá, ale to jen proto, že na to přišla nějak řeč, zadruhý on pochopí většinu věcí a navíc se nezná s nikým z mého okolí, takže je tohle moje malé tajemství u něho v bezpečí. Kdybych to řekla nejlepšímu kamarádovi, tak co já vím, někde na kalbě se opije a vykecá to lidem co mě tak dobře neznají a pak budu mít ještě nějakou nálepku blázna. Ne, opravdu není důvod to nikomu říkat.

Victoria (Pá, 7. 11. 2008 - 11:11)

Pavel, Rosťa: AD sice mohou vzrušivost tlumit (nemusí, na každého to působí individuálně), ale takový člověk ještě nemusí být frigidní. Taky nesouhlasím s tím, aby se něco dělalo jen kvůli partnerovi, sex a veškeré provozované praktiky by se měly líbit oběma, jinak je to o ničem.

Rosťa (Pá, 7. 11. 2008 - 11:11)

Vím, prožívání sexu se liší. Nejde jen o orgazmus, ale celkové prožívání, které AD patrně utlumí. Pro ilustraci: mě např. nebaví sex, když ho žena dělá jen kvůli mě - jako bych sdílel její pocity. Dost špatné je, když se snaží skrývat třeba jen lehký odpor.Jistě, jsou ženy, co předstírají. Pokud jim to partněři věří... To jak žena reaguje je pro mě vodítkem, abych věděl co a jak mám dělat - snažím se dělat to, co se jí víc líbí. Předstíráním se člověk ochuzuje o možnost, že by to bylo takové, že by nic předstírat nemusel...Ale to už jsme odbočili.

Pavel (Pá, 7. 11. 2008 - 10:11)

Souhlasím s Rosťou. Když na přítelkyni nevidím, že to prožívá, tak sám z toho nemám dobrý pocit. (nemyslím nějaké přehnané vřískání, jen o to vidět jí v obličeji, že je to ono)A ono i tělo se potom chová trochu jinak.

Victoria (Pá, 7. 11. 2008 - 09:11)

ještě pro Rosťu: Otázka je, kolik žen si opravdu užívá a kolik to jen předstírá :-)

Victoria (Pá, 7. 11. 2008 - 09:11)

Rosťa: Ale to, že žena nemá orgasmus, ještě neznamená, že si sex fyzicky neužívá. Jistě, s orgasmem je to lepší. Ale existuje dost žen, které sice antidepresiva neberou, ale vyvrcholení dosáhnou pouze masturbací. Je pro tebe opravdu tak důležité, aby tvoje partnerka dosahovala orgasmu?

Reklama

Přidat komentář