Evoluce nebo kreace ?

J@V: Podle hlavy v pisku se pozna pstros-skeptik.

Tak vidíš.
Ty už jsi někdy viděl na vlastní oči pštrosa s hlavou zastrčenou do písku?
Víš o komkoliv, kdo by takové chování pštrosa zaznamenal?
Jo, že se to o pštrosech všeobecně ví... aha.
Tak to jo.

S mnoha dalšími tvými informacemi to může být podobné.

Skepticismus znamená kritický přístup, víš?

Z:

'Muze' byt tolik veci. ;)
Jenze mnoho lidi s temito bytostmi komunikovalo a komunikuje. Zaznamu o tom je dost. Uvadel jsem tu treba priklad zjeveni Sivy.

Podle hlavy v pisku se pozna pstros-skeptik.

Nazorny priklad je mezi 13:36-15:45 minutou dokumentu Fastwalkers (http://topdocumentaryfilms.com). Dopravni letadlo se setkalo s UFO, doslo temer ke kolizi, elektronika zmatena. Jeden z pilotu sel podivat na cestujici. Vsichni byli u okenek na jedne strane a pozorovali UFO. Zeptal se jednoho z nich, doktora-skeptika, ktereho osobne znal: 'Videl jste to?' Doktor odpoveděl charakteristicky: 'Ano, byl to letajici talir. Nedival jsem se na nej, v tyto veci neverim.'

Msp:

Mas k tomu nejakou statistiku nebo jen chces, aby to tak bylo?

Hari Hari

Na to se totiž hodí jeden židovský vtip.

Přijde úředník z berňáku na pravidelnou roční inspekci hospodaření do synagogy. Prochází se tam s rabínem a hledá co by mu vytknul.
Úředník: "Koukám, že tu máte hodně svíček. Co děláte s tim voskem co z nich odkapává?"
Rabín: "Ten sbíráme do krabice a plné krabice pak posíláme do svíčkárny a oni nám za to jednou do roka dají krabici svíček grátis."
Úředník: "No dobře, ale koukám, že tady hodně jíte macesy. Co děláte s těma drobečkama co z nich padají?"
Rabín: "Ty zametáme, dáváme do krabic, které posíláme do pekáren a pekárny nám pak jednou do roka pošlou krabici macesů zdarma."
Úředník: (Už vážně neví, co by mu vytknul, tak se vytasí s posledním trumfem) "A co ty obřízky co tu provádíte, co pak děláte s těma předkožkama?"
Rabín: "No tak ty taky sbíráme do krabice a pak je posíláme na berňák."
Úředník: "Proboha a proč je posíláte k nám na berňák?"
Rabín: "No protože oni nám pak jednou do roka pošlou takovýho čuráka jako jste vy!"

Možná bych to zvládla i hebrejsky,ale tomu by jste prd rozuměli.
Omlouvám se,ale musela jsem dát průchod svým emocím,to mě naučili v klášteře...

Chlapi a nemohlo tak náhodou dojít k tomu,že si svůj genetický kód pro děti vybírají ženy?

No taky že jo!
Zrovna ti neandrtálci byli fyzicky mnohem zdatnější. Takže taková namakaná chlupatá neandrtálkyně si čas od času čistě pro svý potěšení odchytila takového krásně ťuťuňuňu holého neochlupeného mladíčka na hraní... a už to jelo.
No a když už se na tu sodomugomoru chlapi neandrtálští nemohli dál dívat, tak raději vymřeli.

Hele, Datumko, ženy by nedělali, ženy by dělaly. Co kdyby udělaly krásné voňavé kafe, aby mohly myšlenky pánů tvorstva dostat ten správný rozlet!
Ranní protahovací úvaha nad puclákem životabudiče:

Ona taková všeobecná bastardizace a mesalianční potěšeníčko typu každý s každým, schválně co to udělá, tak to mohl být úžasný motor evoluce. Právě ti nejdivočejš namíchaní bastardi bývají začasté nejživotaschopnější.
Tohle nejspíš bude hlavní důvod veleúspěšnosti pohlavního rozmnožování.

Ale to kafe po ránu fakt bodne! Hele, ty kočko moje rozkošná, dyk je to škoda vylézat z tý postele takhle zbytečně brzo... co ty na to?

No,docela to chápu,že církev vlastní široký potenciál,ale co je moc,to je příliš.Chlapi a nemohlo tak náhodou dojít k tomu,že si svůj genetický kód pro děti vybírají ženy? Zatím,co bádáte,tak jim totiž ubíhá čas. A to už by ženy teda dělali všechno! Není to trochu košér? Kde to jsme?

No, možná na tom něco...Jo, a aspon soude podle popularniho tisku, z neandertalci a denisovany se nasi predkove vazne parili. Predstavoval bych si to tak, ze jim obcas unaseli plodne samicky, kdyz nemeli dostatek vlastnich. Pokud jsi ovsem nahodou cernoch a nemas zadne neafricke lidske predky, nemelo by se te to tykat ;)

No, možná na tom něco...Jestli myslis nejakou ctyrnohou, mam dojem, ze s nimi jsme se rozesli uz pred vice nez 100 miliony let. To uz k nam jsou blize i mysi a kralici...

Zkratka a dobre, spise...No, možná na tom něco bude. Vim, že o mě občas říkali, že jsem úplnej neandrtálec. Třeba, kdyby se udělal genetickej rozbor, by se zjistilo, že ti drzí pahejlové maj kus pravdy a že jsem fakt neandrtálcema cinknutej. Ono v minulosti mohlo dojít k lecčemu.

No, a teď mi pověz, co se stane, když si to rozdám s fakt pěknou kočkou... to pak teprve bude řáckej genetickej guláš!

Zkratka a dobre, spise pochybuji ze pojem "druh" ma v casoprostorovem horizontu nejake pevne, nepohyblive jadro a ostrou hranici. Spise jej vidim jako neco definovaneho spise arbitrarne, co ma v evoluci hranice nejen mlhave, ale i pohyblive.

Pojmeme-li druh jako mlhavou mnozinu, muzeme treba i rici, ze nejsme ze 100 % stejneho druhu jako nasi rodice, ale misto toho pouze z nejakych 99.999999 %, a ze totez plati pro vztah mezi nami a nasimi detmi - cimz se "druhovost" nasi svetove lidske populace postupne posouva a promenuje ve svych vlastnostech.

Jeste bych se precejen rad vratil k tomu uvodnimu Heřtovu textu, ktery sem prepastoval Foxy.

Mimo jine se tam vyjadruje idea, ze nove vznikajici druh obycejne vznika nekde na geografickem okraji rozsireni sveho evolucniho predchudce, a ze v ranem obdobi sve existence se novy druh rozviji relativne nejrychleji.

Jako laik o tom mam jiste pochybnosti. Vubec si nejsem jisty, zda je biologicky druh nejakou ostre vymezenou mnozinou jedincu.

Za druh se casto povazuje mnozina jedincu, schopnych se navzajem parit a plodit dalsi reprodukce schopne potomstvo.

Je to nicmene slozite - tygri se jsou schopni parit a plodit potomstvo se lvy, nasi evropsti turi s ruznymi buvoly, kone s osly nebo zebrami - a takovito krizenci si pak mohou a nemusi zachovat jistou fertilitu.

Zajimave je pak podivat se na vec v casoprostorovem horizontu - kdo vi, zda by se moderni lide byli schopni uspesne parit treba se zastupci specii Homo erectus, Homo habilis, ci dokonce s australopiteky.

Jako laik bych se priklanel k domnence, ze zatimco rodicum druhu A se sotva mohou narodit potomci zcela jineho druhu B, na druhou stranu, vzhledem k geneticke promenlivosti deti od rodicu, nelze ani rici, ze by deti byly ze 100 % stejneho druhu, jako jejich rodice.

Mnozina soucasniku, predku a potomku, se kterymi by se hypoteticky byli schopni uspesne parit nase rodice, se nemusi stoprocentne kryt s analogickou mnozinou pripadajici na nas jako deti nasich rodicu. Lze si predstavit, ze radu set tisic ci nemnoho milionu let dozadu se vyskytovala nejaka hranicni lidska ci hominoidni generace, se kterou by se jeste hypoteticky podarilo se uspesne parit nasim rodicum, ale nikoli uz nam. To same lze proikovat i do budoucna - treba se za radu set tisic ci nemnoho milionu let vyskytne nejaka lidska ci post-lidska generace, hypoteticky paritelna jeste s nami, ale - pro prilisnou genetickou rozdilnost - jiz nikoli s nasimi rodici.

Zpracování signálu

Dalším podivuhodným konstrukčním znakem sítnice je zpracování signálu, ke kterému dochází ještě předtím, než je informace předána do mozku. Děje se tak ve vrstvách sítnice mezi gangliovými buňkami a fotoreceptory. Kupříkladu proces zvaný extrakce obrysů zlepšuje vnímání okrajových částí předmětů. John Stevens, docent fyziologie a aplikované biomedicíny, konstatoval, že superpočítači Cray by trvalo nejméně sto let, než by nasimuloval proces, který ve vašem oku probíhá mnohokrát každou sekundu.“ (4) A navíc spotřebuje analogové zpracování dat na sítnici mnohem méně energie než digitální superpočítače, a je elegantní ve své prostotě. Znovu tak shledáváme, že oko předčí veškeré lidské technologie, tentokrát na jiném poli.

Však také z výzkumů sítnice plyne, že 12 různých druhů gangliových buněk předává 12 různých ‚filmů‘, tj. odlišných obrazů spatřené skutečnosti, do mozku ke konečné interpretaci. Jedním z oněch filmů je hlavně čárové zobrazení obrysů předmětů, další se zabývají pouze pohyby v konkrétním směru a jiné zase přenášejí informace o stínech a světlech. To, jak mozek integruje zmíněné filmy do konečného obrazu, je stále předmětem intenzivního výzkumu.

Nový objev: Müllerovy buňky zvyšují ostrost zraku

Sítnice se jeví jako nejlepší struktura určená ke zlepšování ostrosti obrazů. – vědci Amichai Labin a Erez Ribak.

V době, kdy Dawkins psal svou knihu, panoval názor, že Müllerovy buňky slouží zejména jako vlnovody nezkresleně přenášející světlo, a tím oslabující dopad nutné nevýhody konstrukce založené na fotoreceptorech umístěných blízko přívodu krve. Badatelé Amichai Labin a Erez Ribak z Technionu – Izraelského technologického institutu v Haifě však zjistili, že Müllerovy buňky dělají mnohem víc než jen tohle. Napsali o tom:

„Sítnice se jeví jako nejlepší struktura určená ke zlepšování ostrosti obrazů. …Základní charakteristika uspořádání gliových buněk svědčí o tom, že jsou nejlepší strukturou určenou k uchování ostrosti obrazů na lidské sítnici. Hrají tedy zásadní roli v kvalitě zraku, jak lidí, tak i jiných organizmů.“ (9)

Jednou z příčin, proč tomu tak je, je fakt, že obrazy může deformovat světelný „šum“, tj. světlo, které se v oku několikrát odrazí, místo aby pronikalo přímo zornicí. A právě Müllerovy buňky usměrní světlo přímo na tyčinky a čípky, zatímco světelný šum se eliminuje. To činí obrazy ostřejší.

Dalším problémem čoček je skutečnost, že jde v podstatě o hranoly spojené čelními plochami, které mají tendenci oddělovat jednotlivé barvy. Říkáme tomu barevná vada. Pro její odstranění se v drahých kamerách užívá kombinace několika čoček z různých materiálů. „Široké korunky umožňují však Müllerovým buňkám ‚posbírat‘ všechny oddělené barvy a znovu je zaostřit na tutéž buňku čípku, což zajistí, aby byly všechny barvy obrazu v ohnisku.“ Navíc jsou Müllerovy buňky vyladěny na viditelnou oblast spektra a odfiltrovávají jiné vlnové délky, čímž minimalizují poškození oka zářením a teplem.

Vědci píší:

„Tato studie zabývající se šířením vln nám umožnila prokázat, že sítnice vede světlo účinně a biologicky vyhovujícím způsobem tak, aby se zlepšovala rozlišovací schopnost oka a omezovala jeho barevná vada. Také jsme zjistili, že jaderné vrstvy sítnice považované dosud za zdroj zkreslení obrazu zlepšují ve skutečnosti odstínění sousedních fotoreceptorů a tak zvyšují zrakovou ostrost. I když jsme tuto studii prováděli na lidských sítnicích a očích, platí většina jejích závěrů i pro oči s odlišnou strukturou sítnice i optikou. Rovněž platí pro běžnější případ očí bez fovea centralis.“ (fovea centralis – vysvětlení viz výše)

New Scientist píše:

„‘Ze studie vyplývá, že vázání světla na Müllerovy buňky je zásadním procesem přispívajícím ke kvalitě našeho zraku,‘ říká Kristian Franze, neurofyziolog z cambridgeské univerzity a spoluautor studie z roku 2007. (2) Tahle práce dále zpřesňuje data z našich pokusů.“ (10)

Navíc může tento dizajn inspirovat vědce k napodobení, což by byl další příklad biomimetiky:

„Nové porozumění roli Müllerových buněk by se mohlo promítnout do konstrukce úspěšnějších očních transplantátů i lepších dizajnů kamer, říká Ribak.“

Nový objev v oku opět popírá názory evolucionistů.

Regenerace fotoreceptorů

Oftalmolog Dr. George Marshall napsal:„Představa, že oční sítnice je propojena obráceně, prozrazuje neznalost fungování oka i jeho anatomie.“

Marshall vysvětlil, že nervy by nemohly vystupovat ze zadu oka, protože tento prostor je obsazen cévnatkou. Právě ona zajišťuje dostatečné zásobování krví nutné pro vysoce metabolicky aktivní pigmentovanou výstelku sítnice (RPE). To umožňuje fotoreceptorům regeneraci a vstřebání přebytečného tepla, které přichází do oka spolu se světlem. Takže nervy musí vstupovat spíše zpředu než zezadu.

To, co ve skutečnosti vymezuje rozlišovací schopnost oka, je lom světelných vln na zornici (přímo úměrný příslušné vlnové délce a nepřímo úměrný velikosti zornice); takže případné opravy sítnice by výkonnost oka neovlivnily.

Je důležité si uvědomit, že Dawkinsova ‚výborná‘ konstrukce s (prakticky průhlednými) nervy za fotoreceptory by vyžadovala buď:

• Cévnatku před sítnicí – cévnatka však světlo nepropouští, nýbrž odráží, vzhledem ke všem těm krvinkám, takže tahle konstrukce by byla stejně nepraktická jako oko s krevním výronem!
• Fotoreceptory bez jakéhokoli styku s RPE i cévnatkou – avšak bez bohatého prokrvení, které jim umožňuje obnovovat se, takže by pak patrně trvalo celé měsíce, než bychom začali opět dobře vidět poté, kdy by nás někdo vyfotografoval s bleskem či kdy bychom pohlédli na nějaký zářivý objekt.

Jsou oči olihní ‚dobře‘ propojené?

Někteří evolucionisté včetně Dawkinse tvrdí, že oko hlavonožců (např. olihní či chobotnic) je jaksi ‚v pořádku‘, tj. s nervy za receptorem. Užívají tento fakt jako protiargument vůči námitkám v předchozím výkladu o nutnosti propojení „dozadu“. Avšak nikdo, kdo si opravdu dal tu práci a studoval oči hlavonožců, by tohle nemohl s klidným svědomím tvrdit. Ve skutečnosti nevidí hlavonožci tak dobře jako lidé, nevidí například barevně, a struktura oka chobotnice je zcela odlišná a mnohem jednodušší.

Její oči připomínají spíše „složené oči s jedinou čočkou“. A ne náhodou říkáme „oči jako jestřáb/orel“ a nikoli „oči jako oliheň“, protože ony prvně jmenované jsou skutečně ostřejší navzdory svému údajnému „opačnému“ propojení.

Předešlý oddíl našeho pojednání vysvětluje, proč musí být sítnice obratlovců propojena tak, jak je. Vědci z univerzity v Lipsku však nedávno prokázali, že oko obratlovců disponuje důmyslným nástrojem, který vyrovnává i onu malou nevýhodu, kterou přinášejí nervy umístěné před receptory světla [onen „kobereček nakupených drátů“, na který si stěžuje Dawkins]. (2)

Světlo sbírají a skrz nervovou síť k receptorům dopravují Millerovy gliové buňky, které fungují jako optická vlákna. Každý čípek sítnice disponuje jednou Müllerovou buňkou, která k němu přivádí světlo, zatímco několika tyčinkám může být jedna Müllerova buňka společná.

Müllerovy buňky fungují téměř přesně jako deska s vláknovou optikou, kterou mohou inženýři v oboru optiky využívat k přenosu obrazu s nízkým zkreslením bez použití čočky. Buňky mají dokonce správné odchylky indexu lomu pro „přenos obrazu sítnicí obratlovců s minimálním zkreslením a nízkou ztrátou.“ (2)

Müllerovy buňky jsou dokonce lepší než optická vlákna, protože jsou trychtýřovité, což svede na receptory více světla. Široké vstupy do Müllerových buněk pokrývají celou plochu sítnice, takže se nasbírá maximální množství světla.

Jeden z členů badatelského týmu lipské univerzity, Andreas Reichenbach, se vyjádřil takto:

„Příroda je tak chytrá. Znamená to, že v oku je dostatek prostoru pro všechny ty neurony i synapse a tak dále, a přece mohou ještě Müllerovy buňky zachycovat a přenášet co možno nejvíc světla.“

píšeš: Domnivam se, ze vzhledem k tomu, ze ma evolucni teorie vyrazny filosoficky presah, opravdu ji v nekterych aspektech hrozi, ze se stane snuskou sice neprustrelnych, ale pro dalsi vedecke poznani tez irelevantnich vedeckych dogmat.

S průstřelnolstí evolucionistických dogmat nejsou žádné problémy.

V článku bylo uvedeno: Máme přece zbytkové (vestigiální) orgány, které byly u našich předchůdců funkční, ale postupně se staly zbytečnými a zredukovaly se na neúčelné nebo i překážející přívěsky (apendix,zub moudrosti,kostrč,zakrnělá křídla u nelétavých ptáků,zbytky dolních končetin u kytovců atd.).

Evolucionisté dokazují evoluci(vývoj) zakrňováním orgánů.

Vývoj směrem od dokonalosti a složitosti k větší jednoduchosti je právě argument kreacionistů.

Zuby moudrosti zlobí lidi téměř výhradně v zemích, kde se konzumuje měkká potrava. Téměř v celých lidských dějinách jedli lidé běžně takové potraviny, které vyžadovaly daleko větší námahu při žvýkání.

Kostrč má ve skutečnosti dvě důležité funkce. Je na ní ukotveno několik skupin svalů a odstranění kostrči může mít za následek potíže při sezení a vstávání, potíže při porodu a inkontinenci.

V čláku, který napsal evoluční darebák Jiří Heřt bylo LŽIVĚ uvedeno: Máme přece zbytkové (vestigiální) orgány, které byly u našich předchůdců funkční, ale postupně se staly zbytečnými a zredukovaly se na neúčelné nebo i PŘEKÁŽEJÍCÍ PŘÍVĚSKY (apendix – přívěsek slepého střeva...

To samozřejmě není pravda, ale jedna z mnoha evolucionistických LŽÍ, které slouží k vytváření pocitu u laiků, že došlo k evoluci od bakterie k člověku.

http://21stoleti.cz/blog/2009/12/19/novy-objev-k-cemu-mame-slepe-strevo/
„Řada biologů ve svých textech stále mluví o slepém střevu jako o pozůstatkovém orgánu, rudimentu. Je možná na čase přepsat učebnice,“ navrhuje pod dr. William Parker, který byl hlavou vědeckého týmu z Duke University. A proč vlastně ten takřka rozčilený tón výroku, který je adresován především do vlastních řad, tedy kolegům z lékařské branže? Před dvěma lety jeho tým odhalil, že slepé střevo má u člověka skutečně významnou biologickou funkci, která souvisí s trávením. Naše střeva si totiž s rozkladem živin nedokážou poradit zcela sama a musí se spřáhnout s drobnými pomocníky – bakteriemi. Čas od času se však stane, že díky nějaké infekci (či dnes i díky užívání antibiotik) dostane střevní ekosystém pořádnou ránu a bakterie jsou ze střev prakticky vymeteny. A právě v tomto momentu přijde na řadu slepé střevo. Díky své poloze mimo hlavní dráhu potravy skrze střeva může totiž pro bakterie sloužit jako pohodlný úkryt, odkud mohou celé střevo zase pohodlně osídlit. Loren G. Martin z Oklahoma State University zase nedávno zjistil, že během prenatálního vývoje uvolňuje slepé střevo buňky, nutné ke zdárnému vývoji plodu. U dospělých je zase součástí sítě imunitních center těla. A to už je pěkná řádka důvodů, proč na slepé střevo změnit pohled!

Kolego,to nepomůže...

Sorrrrrry, rozhodilo se...Kolego, až budeš příště něco vkládat přes notepad, zkus vypnout zalamování řádek; třeba to pomůže :-)

Sorrrrrry, rozhodilo se formátování... co nadělám.
Bůh se nejspíš naštval, a ukázal názorně, jakou má moc!

Co je to věda a co věda není
Autor: Jan Špaček
Datum:27.07.2008 v 04:21

(Tento článek vznikl jako reakce na názory některých přispěvatelů do diskuse.)

„Také nevěříte evoluční teorii? Nevěříte v Boha, Alláha, Jehovu ani nikoho jiného? A přesto si myslíte, že na počátku

bylo něco, co stvořilo svět? Církev létajícího špagetového monstra je tu pro vás!“
Toto náboženství vzniklo jako reakce na rozhodnutí školského úřadu státu Kansas, který povolil vyučování o stvoření

světa jako rovnocenné evoluční nauce. Vytvořil je Bobby Henderson, fyzik, absolvent univerzity v Oregonu. Příslušníci

náboženství se nazývají pastafariáni. Autor v červnu 2005 formálně zažádal, aby byl špagetový monsterismus

vyučován jako další rovnocenný názor.
- - -
Neviditelný růžový jednorožec a jeho přibližná podoba:
Zajímavé na tomto nadpřirozeném stvoření je, že ač neviditelný, tak je přesto růžový. Tento paradox autoři vysvětlují

nadpřirozenou povahou této bohyně (Jak jistě není vidět, jedná se o samičku...) Proroky (nebo apoštoly, jak kdo

chce) neviditelného růžového jednorožce se v první polovině devadesátých let stala skupina studentů. To mu (spíš jí)

rozhodně neubírá na kráse a právu zařadit se do řady bohů a božstev.
- - -
Nejprve pár pojmů, které si každý může kdykoliv najít, ale jen málo kdo to skutečně udělá, protože si myslí, že

přece ví, co tyto pojmy znamenají:

Věda je činnost umožňující odhalit, pochopit nebo lépe pochopit, jak funguje pozorovatelný fyzický svět. Základní

pomůckou vědy je pozorování přírodních jevů a/nebo experiment, který se snaží napodobit přírodní jev v

kontrolovaných podmínkách. Vědění ve vědě se získává prostřednictvím výzkumu.

Teorie:
ve vědeckém pojetí není teorie nedoložený odhad, nebo tušení (na rozdíl od běžné řeči). Teorie je vnitřně konzistentní

model nebo rámec pro vysvětlení povahy přírodních nebo sociálních jevů. Je založená, nebo podporována

experimenty. Teorie je systematické a uspořádané vyjádření všech předchozích pozorování, je testovatelná a vychází

z ní předpovědi. Ze samého principu vyplývá, že všechny teorie jsou vždy pouze předběžné, přístupné opravám,

zahrnutí širšího rámce teorie a/nebo výměnou celé teorie za teorii jinou. Běžně je více hypotéz spojeno v rámec

jedné teorie. Slovo teorie se používá spíše pro širší logický celek zahrnující obecnější pravidla, než slovo hypotéza.

Teorie se testují na základě jejich shody se známými fakty a jejich schopnostmi generovat hypotézy se závěry,

které předpoví budoucí testovatelné fakty. Z několika konkurenčních teorií jedna vždy odpovídá pozorovanému jevu

více než zbývající.

Hypotéza
se používá pro označení skupiny specifických jevů v rámci teorie, nebo pro označení aplikací teorie a tudíž pro ní

platí stejná pravidla jako pro teorii.

Fakt je definován jako něco pravdivého, co ve skutečnosti existuje, nebo může být ověřeno podle zavedeného

hodnocení. Fakt zůstává neměnný v závislosti na jeho vysvětlení. (fakt-kámen po upuštění padá k zemi. Vysvětlení

nabízí dvě mě známé teorie…)

Experiment
(z latinského ex-periri, „z pokusu“) je metoda zkoumající konkrétní otázku nebo řeší určitý typ problému. Experiment

je základním kamenem postupného empirického poznání světa. Je používán v přírodních i sociálních vědách.

Experiment je ve vědě definován jako metoda zkoumající méně známé oblasti, řešící konkrétní problémy a ověřující

teoretické předpovědi.
Pojem experiment v širším slova smyslu zahrnuje 1) laboratorní (kontrolovaný) experiment, kdy je možné nastavit a

zjistit podmínky průběhu experimentu. 2) přírodní (natural) experiment, který se z velké části skládá z pozorování

a/nebo manipulací s jednou nebo několika proměnnými. 3) Pozorování 4) Polní experiment (představa

experimentálního pole bohužel do této definice nezapadá-ty bych zařadil do přírodních experimentů. Polní

experiment často využívají sociální studie. Laboratorní pokusy se na lidech většinou neprovádějí z etických důvodů.)

Teď když už víme, co je to věda, tak se můžeme podívat na to, co věda není:

Určitě do vědy nepatří astrologie, numerologie, a podobné „logie“, homeopatická léčba, báje, legendy a víra

zahrnující pojmy, obsahující entity které žádným způsobem neinteragují s hmotou, polem nebo energií (třeba víra v

lidskou duši a víra v něco mimo náš známý vesmír).
Proto taky nemůže být kreacionismus nikdy vědou, kreacionista vědcem a kreační teorie vědeckou teorií.

Mohli bychom polemizovat nad špatně určenou definicí vědy. Co by tedy ve vědě muselo být abychom do ní mohli

zahrnout „teorii kreacionismu“?

1) Do metod získávání informací bychom přidali vnuknutí správné informace nadpřirozenou silou, která ač sama

nezjistitelná žádnou fyzikální metodou přec jen byla schopna ovlivnit chemii mozku vědce.

2) Zahrnuli bychom do rámce vědy i experimenty obsahující entity neinteragující s hmotou, polem a energií (popis

experimentu by pak mohl vypadat – neočekávali jsme, že se něco stane a taky se nestalo. Z toho usuzujeme na

boží úmysl.)

3) Zrušit nutnost testování teorie. Stačí přece věřit…

4) Pro výběr správné teorie použít třeba hlasování, nebo obhajování teorie u soudu.

5) Odmítnout, že je souvislost mezi shodou v geonomech dvou druhů a jejich fylogenetickou vzdáleností.

6) Nezakládat teorie na experimentech, ale na nápadech „vědců“

Jistě, všechny tyto body jsou absurdní.
Já jako přesvědčený zastánce evoluční teorie jsem samozřejmě nemohl vymyslet nic rozumného.
Zkuste to Vy, zastánci kreace jakožto vědecké teorie!
Vytvořte postulát na základě kterého by se Vám podařilo zahrnout kreaci do vědy.
Nebo načrtněte úplně nové základy filozofie vědy!
Jen pište, v diskusi je místa dost, když tak to nějaký krmič promázne :-)
------------------
Historie kreacionismu, aneb jak se kreacionismus vyvinul v moderní inteligentní dizajn

Inteligentní dyzajn (ID) je tvrzení, že konkrétní rysy vesmíru a živých organismů jsou nejlépe popsatelné inteligentní

příčinou. Ne nepřímým procesem jako je přirozený výběr1,2.
Je to moderní forma tradičního teologického argumentu pro existenci Boha upravená aby se vyhnula upřesnění

povahy identity stvořitele3.
Tato myšlenka byla vytvořená konkrétními skupinou Amerických kreacionistů, kteří přeformulovali starý

kreacionismus aby se vyhnuli právnímu zákazu vyučování kreacionismu jako vědy4,5,6.
Američtí tvůrci ID se sídlem v Discovery Institute7,8 věří (kam se hrabe experiment!), že stvořitelem je právě

křesťanský Bůh 9,10 (jaká náhoda!).
Advokáti z Discovery Institute argumentují tím, že ID je vědecká teorie11 a snaží se změnit definici vědy aby mohla

přijmout nadpřirozené vysvětlení12 (ve chvíli kdy jsem psal předchozích „6 bodů“, tak by mě ani ve snu nenapadlo,

že se někdo o to vážně pokusí)

Vědecká komunita se jednoznačně shoduje na tom, že ID je pseudověda13 - 16 z důvodu nemožnosti testovat

hypotézy ID pomocí vědeckých metod17. (pak následuje výčet vědeckých institucí a hanlivých označení ID-mě

zaujal pojem junk science)

ID je poměrně mladá myšlenka. Vznikla jako reakce na soudní spor Edwards vs. Aguillard, nařízení zahrnující

oddělení církve od státu4. (Aguillard byl žalobce, podporovalo ho 72 nositelů Nobelovy ceny, a další. Díky bohu vyhrál

:-) ) První použití v publikaci se ID dočkal v roce 1989 a to v učebnici určené pro střední školy „Of Pandas and

People“ 21. V 90. letech bylo vydáno pár dalších publikací o ID. V polovině 90. let se začali navrhovatelé ID scházet v

Discovery Institute a začali veřejně obhajovat zahrnutí ID do osnov veřejných škol 22. Discovery Institute má Centrum

pro vědu a kulturu v roli hlavního centra plánování a financování (teď to přestává být vtipné, když si vezmeme, že tady

tuto hloupost platí stát). „Hnutí inteligentního dizajnu“ (organizace snažící se prosadit ID, nejspíš další právní klička

pro získání více peněz) se rozrůstalo až do roku 2005. V tomto roce proběhl „Doverský soud“ zabývající se

zamýšleným zařazením ID do hodin biologie na veřejných školách7.

V témže roce proběhl soud Kitzmiller v. Dover Area School District, kdy skupina rodičů středoškoláků napadla nárok

učit v dané oblasti ID jako alternativní vysvětlení o původu života. Soudce John E. Jones III rozhodl, že ID není vědou

a „nemůže se oddělit od kreacionismu a jeho náboženských základů“ a proto uvedení ID do škol je v rozporu s

prvním dodatkem americké ústavy.
Nyní je mediální klid; běžní lidé většinou ani neví o tom, že ID není věda.
O tom jsem se přesvědčil nyní na vlastní kůži. Jsem teď v Kalifornii a 300 metrů od domu mám budovu křesťanské

vědy.
Právníci hnutí ID nejspíš nyní vymýšlejí, jak obejít první dodatek ústavy, ostatní členové pravděpodobně lobují za

zvýšení příjmů v těchto těžkých dobách…

PS1: Celý tento článek je pouze překlady z wikipedie-čísla psané horním indexem v odstavci historie kreacionismu

odpovídají citacím v textu na wiki u hesla „intelligent design“ doporučuji si to přečíst celé. Sám jsem žasl, co

všechno je možné! Jestli je někde kocourkov, tak bude pravděpodobně v USA.

PS2: Jak jste si asi všimli, tak texty psané kurzívou jsou mé osobní poznámky a domněnky, za které bych nedal

ruku do ohně za text psaný normálním písmem nenesu zodpovědnost-za ten kritizujte autory uvedené v odkazech a

citacích=alibismus v praxi:-) )

PS3: Myslíte si, že je možné aby se našel někdo, kdo po zjištění těchto faktů (žádných teorií!) stále zastával ID na

tomto serveru? Pokud ano, tak nechť uvede své argumenty teď (jakou změnou v definici vědy hodlá legitimizovat tuto

domněnku) a ať nadále nezamořuje diskusi p

Po celou dobu staro- i...Foxy, zvolil jsi velmi pekny a velmi zevrubny uvod do diskuse o evoluci vs. kreaci. Klobouk dolu.

Jen jsem presne nepochopil, jak to ten Heřt myslel s tim, ze pricinnost nepatri do darwinismu.

Sam bych si myslel, ze deterministicky pohled na svet (byt nemusi jit nutne o zastaraly "tvrdy determinismus") patri k vychodiskum kazde moderni vedy.

Krom toho se rovnez domnivam, ze s tim Popperem je to trochu slozitejsi. Popper se predevsim domnival, ze vedecka teorie se nema bat falzifikujicich pokusu svych oponentu, a nema sama v sobe narcisticky budovat pojistky, ktere by ji cinily proti falzifikujicim pokusum imunni. Jakmile tak zacne cinit, stava se do sebe uzavrenou, bezzubou a irelevantni, a prestava prispivat k pokroku vedeckeho poznani.

Domnivam se, ze vzhledem k tomu, ze ma evolucni teorie vyrazny filosoficky presah, opravdu ji v nekterych aspektech hrozi, ze se stane snuskou sice neprustrelnych, ale pro dalsi vedecke poznani tez irelevantnich vedeckych dogmat. Evolucni biologie musi opravdu davat pozor, aby si vytycovala narocne mety v empirickem i teoretickem poznani, aby se nebala riskovat dilci nezdary, a vedecke poznani zive prirody tak ambiciozne, smele i efektivne rozvijela.

Úvaha Darvinistů

"Trvalo to milióny rokov, kým sa človek vyvinul z opice... Dnes to netrvá ani pol hodinky a je z človeka opica!"