Reklama

JAK NA DEPRESE A PANICKÉ PORUCHY

Dr.CHvástal (Čt, 2. 2. 2017 - 22:02)

Nechlastat.Potom nelitovat se a netvářit se nešťastně,ale smířeně se svou situací,tudíž relativně v klidu,přijmout ji a nemít ztrápený výraz,nešrotovat minulost,dělání ,dělání žal z člověka vyhání.

Marie (Čt, 2. 2. 2017 - 18:02)

Ahoj, já mám deprese hlavně v zimě, je to hrozné....

Na co čekáš (Čt, 19. 1. 2017 - 22:01)

Je takový doktor, psychiatr se jmenuje.....

Lucie (Čt, 19. 1. 2017 - 17:01)

Ahojky,tohle bys mela...Dobrý den taketrpym depresemi Chytlo mne to v říjnu a užší nevím rady v hllave se mi točí. Všelijaké myšlenky. Prosím poraďte mi co stim

Mudr. Toman (St, 23. 10. 2013 - 17:10)

Paní Kamilo, zřejmě Vás trápí skrytá Fruktozová malabsorbce, což je nedostatečná schopnost vstřebávat fruktózu ve střevě.
Projevuje se např.i depresí či chronickou únavou. Doporučuji se vyhýbat nejen ovoci, ale i kukuřičnému sirupu a všemu, v čem je obsažen. Ona fruktoza není pro člověka nic moc přirozeného, jak si mnozí myslí.

Kamila (St, 23. 10. 2013 - 17:10)

Já zjistila, že deprese se mi vždy rozjíždí po sladkostech a nebo ovoci, tedy i fruktóza je u mě příčinou depresí. Přestala jsem jíst jakékoliv sladkosti a ovoce a deprese zmizely. Sladím jen stévií a je mi dobře. Každý se tak snadno jako já depresí asi nezbaví, ale když to pomohlo mě, mohlo by to pomoci i někomu dalšímu.

Ivana (Ne, 6. 10. 2013 - 12:10)

nevím co tím chtěl básník říct v komentáři od tak .Je to každého věc a nemusíte to číst!Tak přestante tady urážet.A od toho tady ty stránky jsou ,aby si tady mohl člověk s tímto onemocnění napsat a poprosit i o radu a pomoc!

ahoj (St, 7. 8. 2013 - 14:08)

Ahoj, rád bych zde zanechal odkaz o tom jak jsem se vyléčil z depresí, jsou to mé vlastní dlouholeté zkušenosti. Dotazy prosím na blogu.Děkuji
http://deprese5.webnode.cz/

Terka (Pá, 2. 8. 2013 - 11:08)

Ahoj já jsem otěhotněla a když jsem se měla stěhovat na 8 měsíci, k přítelovy do bytu protože jsme ho celí předělávaly, tak tu noc mě začaly pořádný nervy. Protože jeho mamka ,táta , ségra a její přátel a děti bydlí v tom jednou baráku, a to já jsem nemohla překousnout, ale že jsme neměly zatím kam jíd tak jsme to chtěly vydržet do té doby co se narodí dceruška,a pak by jsme řešily stěhovaní dál, Narodila jse dceruška a furt se nic nedělo a já začala být na jeho rodinu normálně alergická, je to už rok a pul a jsme pořád tady ve stejným bytě, to mě tak dostalo že jsem si vyvolala panickou poruchu, a chodím k psychyatroj dal mi léky Edimie tak snad mi pomohou teťka vyřizujeme hypotéku tak snad to dopadne dobře, jediný to mi dává náděj že už pujdu pryč protože vím že mě vysály oni :(( ale někdy to je fakt hruza ty příznaky.:(((

XXX (St, 24. 7. 2013 - 11:07)

Takže chceš říct, že jsi.........ale néééé,já to blbě napsal,ten Citalo 10mg jsem dostal od psychiatra a zpočátku jsem k tomu na noc bral Lexaurin 1,5mg.Na pokyn doktora jsem s Lexaurinem přestal a pokračoval jsem s užíváním Citalonu,myslím si,že ten nebyl až tak návykový.Nevím jsem laik tak nedovedu posoudit,ale už mě začínalo být dobře,tím myslím vycházky mezi lidi,do obchodů atd,tak jsem sám začal pomalu vysazovat.Zatím jsem v pohodě nechci to zakřiknout,ale užil jsem si dost,měl jsem tak hrozné stavy,že jsem si myslel,že se asi zblázním,ale doktorovi jsem to neříkal,určitě by mě nechal ve špitále.Dneska jsem prošel Bauhaus křížem krážem a nic se nedělo,jakokdybych nikdy žádnou paniku a agoru neměl.Všechny moc zdravím a přeji jen zdraví.

? (St, 24. 7. 2013 - 08:07)

paniku a agorafobii jsem měl...Takže chceš říct, že jsi to vše měl vlastně z Citalonu???:-)

XXX (Út, 23. 7. 2013 - 21:07)

Buď se z toho dostaneš hned...paniku a agorafobii jsem měl 14 let někdy méně někdy to bylo katastrofické,to jsem si myslel,že už je to moje poslední hodina,bušení srdce,tep zrychlený a to nemluvím o tom,že jsem nemohl mezi lidi,protože jsme se bál,že tam odmdlím nebo umřu.Potom jsem se naštval a pomalu jsem začal vysazoval lék Citalon10,prvně půlku potom čtvrtku a když už nebylo nic,tak jsem prostě lék neměl a už jsem bez něj půl roku a jsem naprosto v pohodě.Chodím a dělám to,co všichni ostatní,do restaurace,mezi lidi,do obchodu do kina,no prostě jako před 14 léty.Jsem nesmírně šťastný,ale chce to prostě zatvrdit se a nepovolit sobě i když je to někdy velice těžké,někdy jsem taky nevydržel.Dneska už jsem za vodou a přeji to všem.Je to úžasné zase být "normální člověk" beze strachu,že umřu.
Nechci se nikohodotknout tím normálním člověkem,ale já si vždycky myslel,že život pro mně skončil.Není to pravda pokračuje.

Márv (Ne, 21. 7. 2013 - 17:07)

sám s tímhle problémem mám taky potíže a tak sem se rozhodl natočit tohle video:

http://goo.gl/p0y2S

Snad se vám po jeho shlédnutí aspoň trochu uleví:)

Reagovala jsem (Po, 24. 6. 2013 - 15:06)

Ale o tom se nikdo nebaví....Psychiatři nepotřebují zkoumat pravou příčinu potíží!Psychiatři potřebují mít ve své kartotéce co nejvíce bláznů a cpát do nich ty sračky, které mají nasmlouvané s distributory a mají z toho všichni kšeft!

! (Po, 24. 6. 2013 - 15:06)

Neurol, Rivotril už...Ale o tom se nikdo nebaví. Řeč byla o AD, která psychiatři naordinují lidem, aniž by byla zjištěna pravá příčina problémů.
Benzodiazepiny nejsou AD, to je zase jiný šálek čaje.

S tímhle nesouh (Po, 24. 6. 2013 - 15:06)

Na AD si nemusíš odvykat....Buď se z toho dostaneš hned anebo to máš napořád.

Jde to! (Po, 24. 6. 2013 - 15:06)

Na AD si nemusíš odvykat....Neurol, Rivotril už nepotřebuji. Jen občas si z 0,5 kousek večer odlomím. Ale to bude asi zvykem. A AD ráno taky občas vynechám. Už to takhle provozuji víc než ten rok, se souhlasem lékaře. A že jsem toho zobala!

Pavla (Po, 24. 6. 2013 - 14:06)

Můj psychiatr mě chválí,...Na AD si nemusíš odvykat. Jsou přece nenávyková, ne?:-))
Žádná dlouhá trať neexistuje. Buď se z toho dostaneš hned anebo to máš napořád.
Napiš za rok!:-))

kamil (Po, 24. 6. 2013 - 14:06)

Nevim jak dal a tak to zkusim tady o radu. Pře dvěma lety jsem zničehonic dostal silny tinitus.to je neustale šuměni a piskani v ušich,je to děs celych 24hodin.Z toho jsem se dostal až na psychiatrii kde se lečim dodnes.Ušni mne již pomoc nemuže,je to stav trvaly a nezměni se,jen se stim naučit žit a pry hodně lidi to neunesou a šahnousi na život.To ja nechci,ale někdy si již nevim rady.leky mne utiši,uklidni,ale šuměni nepřestane,ztratil jsem zaměstnáni,nové neni a podpora mne dochází.Jak se stresuji co bude dal,tk se muj stav stale zhoršuje,doktor mne nacpe praškama po kterych je mne vše jeno,ale já potřebuji pracovat a mit penize a nemam oboji.Nevite jak je to s dostanim invalidity? že bych aspon měl nějakou korunku pro začatek a zbytečně bych se nestresoval a snad by se pro mne našla prace na zkracený uvazek. Diky za rady

nesouhlasím (Po, 24. 6. 2013 - 14:06)

Psychiatři nepotřebují...Můj psychiatr mě chválí, že jsem již na minimu. A to znamená, kontroly co 4 měsíc. Bez navyšování.
Přeji všem, aby začli u sebe, pomalu s odvykáním. Je to na dlouhou trať, ale jde to.

Reklama

Přidat komentář