JAK NA DEPRESE A PANICKÉ PORUCHY

U mě začaly deprese v roce 2003. Řešila jsem je i systemickými konstelacemi, ale spíš jsem si ublížila. Vše velmi, velmi souvisí s nízkým sebevědomím. Na tom je potřeba měnit. Stále beru prášky. A stále jsou mým největším potížem peníze a vztahy.

Markéto, stojí za to napravit ty nedobré vztahy v rodině a vrátit se. Přesvědčit rodiče, že máte vážný zájem studovat, určitě vás podpoří. Na práci v baru bych se vykašlala- to opravdu nejde dohromady.

Potřebovala bych poradit s problémem který mě už nějakou dobu trápí.Jsem studentka a je mi 20 let.V rodině nemáme moc dobré vztahy tak jsem dobrovolně odešla bydlet k přítelovi.jsem studentka třetího ročníku a po škole docházím také pracovat do nedalekého baru.Kde strávím více než 10 hodin denně.moc chci studovat ale i do té práce musím chodit abych se uživila.od té doby my začali úzkostlivé stavy,bolesti hlavy, celková nevyspalost, problémy s příjmem potravy.nevím si jak rady.....

Deprese se dají zvládnout i...oprava [email protected]

Deprese se dají zvládnout i tak,že se naučíte znát moudrost svého srdce.Pokud máte zájem se naučit žít a depresemi netrpět,napište na můj email,určitě Vám poradí[email protected]

Sama jsem si prosla...mužeš mi napsat na email [email protected]?
chtěl bych se stebou poradit, taky jsem si prošel panickou poruchou a depresí :)

Milá Evo, tady nepomůže...Já jsem taky strašně trpěla depresema, a udělala jsem přesně co říkáte. Změnila vzhled, našla nového přítele atd...každému teď tvrdím že na depku nemám čas...snažím se nějak fungovat-vařit,uklízet atd..no ale jakmile mám volno a jsem ze všeho celá unavená a lehnu si k televizi tak se mi depky vracejí..zadlužila jsem se a pocit že pořád makám a skoro nic pro sebe nemám mě ubíjí..tak nevím depku sama ze sebe ještě občas mám...a drsnou...ale už né tak často. Má smysl brát ty prášky?a nebo to zkoušet znova a znova a bojovat s tím sama?diky katka:-)

Milá Evo, tady nepomůže psycholog, ale psychiatr. Tvůj přítel má totiž depresi jak vyšitou. Potřebuje antidepresiva, ale počítej s tím, že mu zaberou až cca po jednom měsíci. Tak to neprodlužujte a dostaň ho k lékaři.
Když si přítel zlomí nohu, budeš se snažit ho nějak rozveselit, nebo ho odvezeš k lékaři ? Tohle je to samé, ale nemoc duše bolí mnohem víc a mnohem déle se léčí. Držím ti palce a napiš, jak jsi to zvládla.

Chtela bych se pripojit s mym soucasnym, velkym problemem. Muj pritel se kterym jsem uz 3 a pul roku, ma rodinny problem. Nechci to popisovat, je to komplikovane. Uz je to ale delsi dobu. Ma denne deprese, nema naprosto na nic naladu. Ja uz skoro nevim jak dal s nim. On je uplne mimo. Je mi ho strasne lito, ale nevim sama jak mu pomoci. Nejhorsi je na tom, ze on drzi vsechno v sobe a nechce o tom s nikym mluvit. Ani se mnou a pak jeden den vybouchne a nemuze prestat brecet. Snazim se najit nejake odreagovani, ale zatim to nezabira. Mate nekdo radu jak bych mu mohla pomoci? Uz i uvazuji o navsteve psychologa, myslim ze by mu to pomohlo

Strach z matematiky ovšem ještě nemusí znamenat depresi. To musí posoudit odborník. Každopádně doporučuju jeho návštěvu.

zajdi si na psychiatrii,neboj se!předepíšou ti ad na uklidnění,vím,že jedna studentka s tím měla potíže,když měla jet na praxi a na psych.ji uklidnili.sama to nezvládneš,časem z toho může vyústit úzkost-panika a to je nepříjemné.já sama se léčím a musím potvrdit,že se cítím skvěle!léky mě nemění nic v hlavě,naopak cítím pohodu jako nikdy,mám hodně síly,radosti,konečně žiju!!!po 10 letech útrap,kdy mě bolelo břicho z trémy,pocení,neskutečný napětí,atd.na psych jsem se napřed bála brát léky,ale nejsou návykové,urychlí zpětné vychytávání serotoninu,oparvdu stojí to za úvahu,zbytečně se trápíš,je tady řešení............

Je mi trochu trapné sem psát ,ale jsem vlastně doopravdy ,tak trochu šprtka ,ale jsem až neuvěřitelně nervozní z matematiky -nemohu spát,před testem zvracím,potí se mi ruce ,celá se klepu a už když na matematiku myslím tak je mi zle -prosím pomožte mi a napište co mám dělat...

Zajímavý článek na téma deprese je zde http://www.hrdlo.cz/?p=1

ahoj všem,čtu tady ty vaše články,je fajn,že se z toho člověk dostane,já se v tom plácám už od roku 2004 a pořád se mi vrací vzpomínky do přítomnosti,nemůžu začít znova,jako bych pořád nemohla najít ten svůj klid,poradte mi prosím někdo co mám přesně dělat pro zlepšení situace děkuji

Sama jsem si prosla...Super článek,díky moc za něj!!!Dám se hned do toho abych se depresí a paniky taky zbavila,chci být zas jako dřív :)

není moc psychiatrů,...pomahaji mi deni prochazky s kamaradkou,chdime kazdy den,kdyz vynecham strasne mi to chybi!ver chce to cas a ja si to i jinak nepripoustim,zase bude lip! :-)

Sama jsem si prosla...Napsala jsi to moc hezky,prave si tim taky prochazim a vim o cem si sve pocity psala.Snazim se s tim poprat :-)jednou je lip,po druhe hur.Ale je to vsechno v hlave....proste si to zakazat!!!

není moc psychiatrů, kteří vám pomohou. To by nebylo tolik lidi na internetu co mají problémy. Mám dlouhodobé psychické problémy a mám období, kdy nevycházím ani mezi lidi. Jsem společenská, ale lidí se bojím. Manžel tomu jen přispívá svými nadávkami. Nikdo vám nikdy nepomůže, musíte si pomoc sami. Nejlépe psaným deníkem s úkoly, hlavně pomáhá sport a různorodé zájmy.

Ahojky všem je mi 29 let celý rok 2012 jsem opravdu protrpěla.Projevila se u mě deprese z ničeho nic jsem do ní spadla a nemohla se vyškrábat zpět nahoru.Našla jsem si tedy psychologa, který mě doporučil psychiatra ten mi předepsal léky, ale ty mi vůbec nepomhli, ale podotýkám, že jsem je brala max.2měsíce. Hrozně mě obtěžoval můj stav ( motání hlavy,bušení srdce,zvýšený tlak,zvětšená štítná žláza atd. ) Běhala jsem celý rok po doktorech.Všude mi a to jsem samozřejmě ráda řekli, že jsem naprosto zdravá a že je to všechno mo psychika. Já jsem velmi společenský člověk a mě najednou začali vadit lidi.Bylo pro mě těžké zajít do obchodu nakoupit atd. Vídala jsem se jen se svými nejbližšími.Hledala jsem pomoc a tu jsem také nakonec našla a jmenuje se EFT přeloženo do češtiny svoboda emocí.Je to super záležitost a na odhalení příčin deprese a následně léčbu je to paráda.Vše má totiž nějakou příčinu.Doporučuji si o této metodě přečíst na internetu a posléze si najít svého kouče, který Vám bude nápomocen.Ohromná výhoda je, že kouč Vás tuto metodu naučí a vy jí můžete kdykoliv kdy budete potřebovat použít.Nevěřila jsem tomu, ale výsledky jsou ohromující.Někdy se odstraní příčina a problém zmizí, jindy je to, ale také tak a to byl také můj případ, že se odhalí jedna příčina a pak další a další ..... a vy musíte každsou tuto příčinu pomocí kouče zpracovat ( přirovnávají to k loupaní cibule ) Jak se odlupuje cibule tak stejně tak se odlupují problémy. Myslím, že za pokus to opravdu stojí.Jsem za tuto metodu neskutečně vděčná a ten kdo má problém a chce se ho zbavit tak by to měl určitě zkusit. Přeji všem hodně zdraví :-))))

Ohledně deprese...trpím jí už několik let, ovšem asi na mně nefunguje to co péšete výše. Vše začalo asi těsně po střední škole...Nějakou dobu jsem si nemohl najít práci...avšak nakonec se poštěstilo a chvíli vše vypadalo naprosto růžově...to jsem byl opravdu šťastný. Ovšem pak jsem prodělal dopravná nehodu a o práci jsem přišel. Poté jsem se již pracovně neuplatnil...prostě práce není nadbytek a příležitosné brigády, to je o ničem a pak již nebyly ani ty. Prostě po nehodě začalo mé období temna. První měsíce co jsem byl nezaměstaný jsem byl naprosto vyřízený...nedokázal jsem dělat nic jiného než hrát pc hry, do společnosti jsem nechodil, nebylo za co...popř. jsem nebyl ochoten utrácet. S jdiným svým kamarádem jsem přerušil kontakt a víceméně to tak zůstalo dodnes. Nebyl jsem mu schopen být ani oporou, když měl on mnohem těžší dopravní nehodu...prostě jsem jen sobecky hleděl na sebe... Postupem času jsem začal uvažovat, co bych mohl v životě dělat...jelikož jsem velice hodně materiálně zaměřený, rozhodl jsem se že skusím podnikat. Vytvořil jsem si cíle, dokonce jsem se chvílemi i přiživoval tvorbou web stránek, ovšem klidu jsem nenašel. Nedokázal jsem dosáhnout na pravidelnáý příjem a práci jsem stále hledal a nenašel. Po dalším,roce necelém, jsem nastoupil na VŠ, kteoru jsem udělal...klasické bakalářské studium. Ovšem ani zde jsem se nezbavil deprese...chvílema to bylo fajn, chvílema zase ne. Navíc škola byla a je, protože ve studiu pokačuju jen únikem od reality. Netuším co budu dělat po skončení školy, popř. chci podnikat, ale netuším jestli to vůbec půjde. Si musím vyšpalat vlastní cestičku a prostě nemáám sílu. Už nejsem schopen navázat intimní poměr...i když snad bych mohl mít úspěch...ale prostě to nedokážu. Nedokážu se bavit, prostě takové ty "normální" věci jsou mimo mně. Jsem emocionálně prázdný a jediné co mně zajímá je potencionální kariéra a peníze...a takového člověka nikdo nechce, chudého prázdného, kamarádsky osamnělého...bohužel nevím jak z toho ven