Reklama

Jsem nešťastně zamilovaný do kolegyně

Mirek (So, 18. 3. 2017 - 21:03)

Taky další blbec do party. Přečetl jsem si pozorně diskuzi. Jsem zamilovaný do kolegyně. Teda spíš než o zamilovaní jde o chtíč. Mám to dost podobně. Manželka byla moje první. Všechny pokusy o navázání vztahu ztroskotaly na tom, že jsem prý moc hodný. Teď mám chuť poznávat jiné ženy. Manželka o sebe přestala pečovat a navíc se už několik let pokoušíme o dítě, takže domácí sex je povinnost a hlavně rutina. Pořídil jsem ji zmiňovanou knihu a opravdu dobrý tip. Aspoň před ní nevypadám jako zoufalec a všechno dávkuju velice opatrně. Jednou zájem, pak menší ignorace a světe div se, zabírá to! A teď můj problém. Stále se ve mně bije to, že manželce nechci ublížit a přitom bych si to s kolegyní chtěl rozdat. Je vdaná, celkem to mezi námi jiskří, ale mám strach, aby se to doma nějak nepodělalo. Jak psal Hugo, každej chlap se aspoň jednou zamiluje do kolegyně. A u mě se to táhne už přes rok. Jsme z jinýho oddělení a už jsme se dostali do stádia, kdy si tykáme a normálně spolu komunikujeme.

manželka (St, 28. 8. 2013 - 23:08)

Podívej, mám něco...manžel citově přilnul ke kolegyni, kterou prý doma její muž týral. Dozvěděla jsem se to nedávno, když už zase ho nějaká žena "dostala" na cituplné rozhovory na internetovém chatu, pak skype, icq, mobil. Ani s jednou mě asi skutečně fyzicky nepodvedl, ale shodilo mě to ke dnu a z mé strany vztah k němu je ochladlý.
Říká se,že nejsou muži nastaveni na monogamii, ale v tom případě by si asi neměli zakládat rodinu a slibovat "v dobrém i ve zlém".

Naprosto přiblb (St, 28. 8. 2013 - 22:08)

No,tak snad se rozveď a pak...Podívej, mám něco podobného a mohu ti poradit asi jediné. Zoškliv si ji. Musí se projevit jako kráva, nech se nějak urazit, už fakt sám o sobě, že o tebe nestojí je ponižující, takže co si o sobě vůbec ta pinda myslí ? Není pro tebe dost dobrá, pohrdej jí, ale buĎ v pohodě, musí vidět, že jsi spokojený.

Franta (St, 7. 10. 2015 - 10:10)

Radka znám osobně, tenhle problém se mnou řešil před časem u piva a nasměroval mě na tohle fórum. Teď je v pěkném průšvihu. Na tuhle diskuzi mu náhodou přišla manželka a všechno ví. Měl prý doma dusno, ale asi se vyčistil vzduch. Nemluvil jsem s ním dlouho, pochybuju, že tu ještě něco napíše a ani nevím, jestli sem ještě chodí a jak to s jeho milenkou dopadlo, ale řeknu mu, že tu přibyly nové příspěvky, ať se aspoň podívá.

Milan (Ne, 4. 10. 2015 - 21:10)

Do této diskuze už jsem..."TĚ VYUŽÍVALA. Ptáš se jak? Citově. Když se nudila, zavolala ti a ty ses jí věnoval. Když se potřebovala vykecat, ulevit si, opět jsi byl připravený jí pomoci, sdílet její problémy."

Přesné, jasné, výstižné. Ona si z toho vztahu bere to, co vyhovuje JÍ.

Vick-tor (Ne, 4. 10. 2015 - 13:10)

A protože jsem psal i do jiných diskuzí a dotazů je víc, nestíhám vše sledovat, klidně mě kontaktujte na mailu [email protected], můžeme se o tom pobavit, rád se podělím o zkušenosti. Říká se, že sdílený problém je poloviční problém a je to pravda :-)

Vick-tor (Ne, 4. 10. 2015 - 13:10)

Do této diskuze už jsem jednou přispíval. Vcelku souhlasím s názory Renaty. Radku, ať se to vyvíjí nebo ne, je evidentní, že za kratší konec provazu taháš ty. Cítím tam z tvé strany fixaci na ní. Jak to vím? Měl jsem to stejně. V každém vztahu to víceméně je, ale když se jedná o vztah paralerní, bokovka chceš-li, je to ještě víc vidět. U takového vztahu je

vyrovnanost partnerů ještě více žádoucí, protože pokud není, dříve nebo později to musí skončit. V ukončení totiž nic nebrání (děti, majetek, vztahy s rodinou atp), je to křehké. Takže buďto platí nějaká pravidla a pokud ne (jakože ona si určuje co a jak a ty jen vlaješ), tak je to prostě na draka. Zajdi si na nějaké klidné tiché místo, sám se sebou si sedni

a zeptej se: co mi to dává a co mi to bere? Stojí ti to ještě za to? O co ti jde? O sex? O něčí pozornost? Heh nenech se vysmát. Pokud si tě neváží (ano, i v takovém druhu vztahu vzájemný respekt musí být!) a dělá z tebe hadru, blbečka, ano bude to těžké, ale ukonči to. vykašli se na ní, dokud máš ještě v sobě kousek hrdosti. A nakonec zjistíš, po čase, že je ti bez ní jenom líp, protože...a teď přijde to hlavní: TĚ VYUŽÍVALA. Ptáš se jak? Citově. Když se nudila, zavolala ti a ty ses jí věnoval. Když se potřebovala vykecat, ulevit si, opět jsi byl připravený jí pomoci, sdílet její problémy. A

tohle není málo! Podle mého, ta holka je pro tebe chodící neštěstí a jenom tě ubíjí. Co bys řekl tomu, kdyby teď svými náladami "oblažila" zas někoho jiného? Pusť ji k vodě, bude ti líp, ne hned, ale bude. A když vážně chceš a budeš se snažit, najdeš si jinou, lepší, která si bude vážit toho, co pro ni děláš. A klidně to může být bokovka. Někomu se můj názor může zdát zbytečně radikální, ale píšu z vlastní zkušenosti, i dnes si ještě vzpomenu, ale už to ochladlo. Nikomu nepřeju tu bolest, když srdce krvácí a vaše láska je bez odezvy. Ale člověk musí vstát a jít dál. Nesoustředit se na někoho, kdo o to nestojí anebo tě jen využívá.

Honza (Po, 7. 9. 2015 - 11:09)

Zdravím. Čtu tohle vlákno a protože jsem v podobné situaci, zajímalo by mě, jak vaše případy dopadly. Odešli jste od manželek k novým láskám, zůstali jste s manželkami? Nebo vše skončilo jinak? Radku, tvůj příběh je tu asi nejdelší a nový, slíbil jsi reportáže a je ticho. Co se stalo?

Radek (Ne, 16. 8. 2015 - 21:08)

Petře, to jsi ale úplně jiný případ, než je ten můj nebo ty případy z odkazu výše. Ty nejsi zamilovaný, ale submisivní a dělá ti dobře, když s tebou ta ženská voře. Mám pravdu?

Petře (So, 15. 8. 2015 - 09:08)

Šáhni si na čelo a zkus nalézt jest-li ti náhodou na čele nepučí nějaké divné bouličky? Pokud by to bylo, tak to určitě budou rohy! To už by ti opravdu nebyla pomoc!

Lumír (Pá, 14. 8. 2015 - 15:08)

To ti není pomoci.Děláš jí jenom poskoka,na píchačku to nikdy nebude.Na to má jinýho,jiný.

Petr (Pá, 14. 8. 2015 - 14:08)

Šílim z vedoucí oddělení na patře. Úplně mě dostává panovačností a jak si mě motá. Ty její drápy a podpatky jak go go tanečnice. Dělám jí poskoka a nejvíc mě štve že mě to vzrušuje. Já ji vykám, ale u ní si nejsem jistý jestli mě vyká nebo tyká...potřebuji kávu...dnes odchazim na nákupy a tašky určitě neponesu, odjíždím za pět minut....potřebuji podržet botu a sundat druhou....ty tašky nejsou těžké?....Petře kávu do mé kanceláře.....A navíc mě přestaly zajímat ostatní holky....asi mě není pomoci

Radek (Út, 11. 8. 2015 - 23:08)

Neboj, budu tu psát reportáže, jak se to (ne)vyvíjí :-) Jinak mě uklidňuje, že na tom takhle zdaleka nejsem sám. Narazil jsem na tuhle diskuzi
http://www.mojestarosti.cz/poradna/vztahy-manzelstvi-rodina/jsem-zamilovana-y/stastne-zenaty-a-nestastne-zamilovany-do-kolegyne.html
a některé ty příběhy jsou jako přes kopírák s tím mým. To je život, sakra...

Renata (Út, 11. 8. 2015 - 20:08)

Renčo, ano, mám svojí...Těžko říct,jak to mezi vámi je.Já si jen neumím představit,že bych s dotyčným strávila víkend na chalupě,aniž by k ničemu nedošlo.Pokud tam ta láska je,pak se nejde ovládat.Jsem zvědavá,jak to mezi vámi dopadne.Možná bych se na tvém místě moc často neozývala,tak poznáš,jestli jí na tobě záleží.

Renata (Út, 11. 8. 2015 - 20:08)

Renčo, ano, mám svojí...Těžko říct,jak to mezi vámi je.Já si jen neumím představit,že bych s dotyčným strávila víkend na chalupě,aniž by k ničemu nedošlo.Pokud tam ta láska je,pak se nejde ovládat.Jsem zvědavá,jak to mezi vámi dopadne.Možná bych se na tvém místě moc často neozývala,tak poznáš,jestli jí na tobě záleží.

Radek (Út, 11. 8. 2015 - 19:08)

Renčo, ano, mám svojí hrdost a už se jí vůbec nevnucuji. Tedy jestli nabídka, jestli se mnou nechce jít na výstavu (šla a užili jsme si to) není vnucování. Větu "Mám tě rád" už ode mně neslyšela hodně dlouho. Snažím se ty city brzdit, když nevidím adekvátní odezvu z její strany. Na ní je ale vidět, že je se mnou ráda. Tedy pokud to nehraje, ale to bych snad poznal, nějak by to hraní musela jednou prozradit. Teď jsem jí řekl "Jedeš do Turecka na 14 dní, tam se dáš s ex zase dohromady a zapomeneš, že nějaký Radek existuje.". Na to mi odpověděla a docela vyčítavým tónem "Proč to říkáš? Vždyť víš, že to není pravda.". Nebo jsme seděli u večeře, rozebírali trochu ten náš vztah nevztah a ona říkala, že netušila, že bude někdy chodit s ženatým mužem. Asi prý musí v životě poznat všechno. Já na to, že život holt není černobílý a někdy dělá kotrmelce. Což je moje oblíbená věta. Je ale na tom vidět, že o tom našem vztahu aspoň nějak přemýšlí, což beru jako takové nepatrné pozitivum. Jo a nechávám tomu volný průběh, to je jasný.

K druhému příspěvku: Žena v domě není pro mě, ale naštěstí aspoň neděláme v jednom oddělení, takže si nejsme celý den na očích. Se zaměstnáním to nesouvisí, nemám nejmenší důvod opouštět tak skvělou práci, jakou mám.

Žena v domě (Út, 11. 8. 2015 - 18:08)

není pro mě. Jednou to skončí a nebudeš mít kam utéct. A dobré zaměstnání se dnes hledá sakra těžko.

Renata (Út, 11. 8. 2015 - 17:08)

Radku,v tom ti nikdo neporadí.Víš,ono je to s manželkou stereotyp,láká tě něco nového,ale pravda je,že si můžeš spíš pohoršit.Být tebou,tak bych se nebránila jinému vztahu,ale musí to být oboustranné,tohle se zdá,že k ničemu nevede.I ty musíš mít svojí hrdost a co se ženám vůbec nelíbí,když se chlap moc vnucuje,tím spíš se jí zprotivíš.Nechej tomu volný průběh,ale tato tvoje kolegyně za to asi nestojí.

Radek (Út, 11. 8. 2015 - 16:08)

Přesně a úplně to samé. Omotala si mě kolem prstu a zblbla mi hlavu. Až na ten sex všechno sedí. Tři měsíce? U mě to trvá víc než půl roku, bolest v duši je nesnesitelná. Tu kolegyni znám přes dva roky. Zamilovával jsem se do ní postupně a toho osudného letošního 16. ledna ten pohár citů prostě přetekl. Líbačka na zastávce atd., už jsem to tu psal dříve. Kéž bych ten večer vymazal ze svého života... No, ono by se to ale stalo jindy, to jsem si naprosto jistý. Teď jede do toho Turecka, bude tam i její ex, tak jsem zvědavý, v jakém rozpoložení se vrátí. Hmm.. to bude zajímavé. Jsem teď v práci a během psaní tohoto příspěvku si tu vyměňujeme maily. Já už jsem tak zblblý, že mě každý mail od ní potěší, byť tam píše cokoliv.
Stejně přemýšlím... Ve vztahu s manželkou jsem nespokojený, žijeme každý na vlastní lajně, přesto nechci být úplně sám někde v pronajaté garsonce, protože bych se vrátil o cca 20 let zpět a ty dlouhé roky, kdy jsme s manželkou něco společně budovali, bych hodil za hlavu. Blbý pocit. Na druhou stranu, po téhle zkušenosti s kolegyní se budu bát jít do dalšího vztahu, budu se bát znovu se do někoho zamilovat... Trápit se do smrti a žít jen vedle manželky, abych nebyl úplně sám, taky nechci... Já vím, je to asi alibismus a zbabělost... Co teď? Četl jsem pár diskuzních fór, kde chlapi, podobně postižení, psali o tom, že rozchod s manželkou s vidinou lepšího života byl pád do chudoby apod.. A teď "babo raď".

Renata (Po, 10. 8. 2015 - 10:08)

Pro Milana - Máš pravdu....Tak se na takový vztah vyprdni.Nemůžeš milovat toho,kdo nemiluje tebe.To už tak někdy bývá.

Reklama

Přidat komentář