Makrobiotika

Á coronere, Ty ještě žiješ, dlouho jsem o Tobě neslyšela, celkem jsi mně i chyběl, i když na únaváč už nepíši, přečtu si Tě zde ráda, když tak zareaguji. Čau!'

Kryštofe, pokud se týče obilovin, luštěnin, zeleniny, miso polévek a doplňků, což jsou třeba ty ořechy, ovoce a různé makrobiotické "ňamky", tak denní dávka by měla respektovat určitý standard, kterým je tzv. makrobiotický talíř, jehož obsah se mění s ročním obdobím, našimi skutečnými potřebami a podobně.Tento makrobiotický talíř by bylo dobré aspoň jednou denně - nejlépe při obědě - svojí skladbou dodržet, abychom měli aspoň jedno harmonicky sestavené jídlo během dne.Jinak se tím talířem obecně spíše myslí dodržení procentuálního zastoupení potravin a nápojů během celého dne.Pokud se nám tedy např. část doporučené denní dávky luštěnin nehodí k nějakému jídlu, tak se ji snažíme dodržet třeba tak, že ji realizujeme v polévce, zvýšíme dávku v ostatních jídlech a podobně.Většinou se strefíme též do udávané denní tolerance, tak ji můžeme úplně vypustit.To se týká třeba i zeleniny. Když máme v polévce hodně zeleniny, tak úměrně snížíme její množství na talíři k obilovinám.Jednotlivé složky se při běžně praktikované makrobiotice neváží, ale na talíř se dávají v objemových množstvích po uvaření tak, aby bylo zastoupeno jejich doporučené procentní zastoupení.Pracuje se tedy s kusy, hrnky, šálky, polévkovými lžícemi, zrnky, kapkami, špetkami a podobně.Denní dávku obilovin se časem naučíme odhadovat tak, abychom zbytečně nevařili do zásoby, ačkoliv i to se dá tolerovat.V případě rýže je to někdy i prospěšné, když ji necháme do druhého dne trochu zfermentovat. Pokud nepracujeme zrovna v dolech a válíme se větší část dne u počítače, tak hrnek (asi 0,2l) rýže by nám měl na den bohatě postačovat - potažmo podobné objemové množství jiné obiloviny.Doporučená denní množství příslušných potravin a nápojů nejsou stanovena náhodně, ale vycházejí z dlouholetých praktických zkušenosti, kdy je přihlédnuto i k historické kontinuitě stravování určité společnosti, která byla hlavně ovlivněna místními klimatickými podmínkami.Ty naše představují (zatím) střídání čtyř ročních období, proto bychom při sestavování jídelníčku měli vycházet z této skutečnosti.Pokud nechceme onemocnět i ze zdravé výživy, je důležité pochopit celý princip, na kterém je makrobiotika založena - práce s energiemi potravin.Pak si ji můžeme přizpůsobit pro své potřeby bez nebezpečí, že uděláme vážnější chyby.Pro začátečníky je dobré, aby se drželi standardního středového režimu, než získají potřebné zkušenosti.'

Kryštofe, já mám dojem, že na své otázky se zde nedočkáš odpovědí, protože se jedná o naprosté základy.Lze jedině opět doporučit vhodnou makrobiotickou literaturu, která se touto problematikou zabývá.V současné době je např. k dostání druhé upravené vydání kuchařky od Průchové - Jak jste klamáni - mnohem víc než jen makrobiotická kuchařka, které tu už bylo zmiňováno.Nic lepšího zatím nevyšlo.Pro silně uvolněnou makrobiotiku lze pak použít např. titul Strnadelová, Zerzán - Radost z jídla, která vyšla už ve třetím vydání.Nejlepší je se přihlásit do nějakého kurzu MB vaření. Získané základy pak prohlubovat.'

Ahojky, při relativně krátkodobém praktikování MB mě napadá několik otázek ohledně ní:Množství obilí-kolik zhruba g vařeného obilí za den sníte? Nebo lépe přibližný rozpis v g na celý den-snídaně, oběd, večeře..Stačí 5-10% kvašené zeleniny, salátu...- enzymy? Lépe řečeno máte během týdne dny, kdy množství tepelně zpracované zelenny nahrazujete saláty, lisovanými...? Luštěniny-praktikujete 5-10% denní příjem. Jak? Dáváte si jednu malou porci, která pokrývá toto množství za den nebo praktikujete 5% příjem a pak jedno, jídlo z luštěnin během týdne, které pokryje zbývající %? Co když sním pražené luštěniny? Počítají se jako moučník? Co když jich sním víc? Mohu sníst vařené luštěniny nebo to není vhodné a je lépe třeba dva dny počkat?Olej, semena, ořechy-proč se ve většině MB receptů do zeleninového salátu nepoužívá olej? Když tak pár kapek...? Jíte semena, ořechy převážně syrová, pařená, blanšírovaná, pražená? Proč? Kolik minut pařit, blanšírovat...? Kolik přibližně semen ořechů za den jíte? Jak dalece dodržujete doporučení? Moc děkuji.'

Jelikož tu panuje makrobiotická nuda, dovolila jsem si překopírovat zase jedno výživářské veledílo, které je sice mírně staršího data, ale demonstrací akademické omezenosti a hlouposti je zcela aktuální.Pondělí, 14.Leden 2002 Články Veganství, laktovegetariánství a makrobiotika Průzkum s ohledem na alternativní způsoby stravování, provedla v listopadu 2001 společnost STEM/MARK u 1057 respondentů. Vegetariánství a makrobiotická strava jsou v komentáři analytika agentury označeny za nové způsoby stravování. Nejde však o nové, ale o alternativní způsoby stravování. Vegetariánství jako způsob stravování se šíří již od poloviny XIX. století, zatímco za zakladatele makrobiotiky je považován Japonec G. Oshawa, který žil v letech 1893-1966 ... Oba směry výživy, jak vegetariánství, tak makrobiotika vylučují ze stravy v různé míře živočišné produkty. Přirozeným způsobem stravování člověka je však pestrá, biologicky vyvážená strava, obsahující jak rostlinné, tak živočišné produkty. Ve shodě s vědeckými poznatky 91% dotázaných v průzkumu agentury STEM/MARK považuje člověka za všežravce. Máme doklady o tom, že pravěký člověk se již v době kamenné živil smíšenou stravou. V historii si člověk opatřoval potravu nejen sběrem a pěstováním rostlin a plodin, ale i lovem a později i chovem zvířat. Charakter chrupu a trávicího ústrojí člověka je přizpůsoben požívání smíšené stravy. Alternativní dietní postupy nelze hodnotit jednostranně pozitivně či negativně. Laktoovovegetariánství může zajistit nejen dostatečný přísun základních živin, ale i minerálů, vitamínů a stopových prvků, a to obvykle při omezené konzumaci tuků. Laktoovovegetariáni konzumací mléka, mléčných výrobků a vajec získávají biologicky vysoce hodnotnou bílkovinu, která zajišťuje přísun všech nezbytných aminokyselin. Laktoovovegetariánství představuje tudíž vhodný alternativní způsob racionálního stravování a může být i základem úspěšné redukční diety. Je potěšitelné, že z průzkumu vyplynulo, že převážná část vegetariánů u nás patří k laktoovovegetariánům.Na druhé straně veganství, které vylučuje požívání jakýchkoliv živočišných produktů, je spojeno s nedostatečným přísunem řady nutričních faktorů, zejména železa, vitamínu B12 a vápníku. Některé velmi přísné vegetariánské diety jsou spojeny i s nedostatečným příjmem bílkovin. Veganství může zejména vážně ohrozit vývoj dítěte a zdravotní stav těhotné ženy. Rovněž makrobiotická strava, která je ve vyšších stupních představována téměř výlučně obilovinami, je provázena nedostatečným příjmem řady nezbytných výživových faktorů a je v řadě zemí prohlášena za zdraví škodlivou. Méně přísná makrobiotická strava povoluje vedle obilovin zeleninu, luštěniny, bílá masa a vejce. Taková strava pak není spojena s projevy deficitu nezbytných nutričních faktorů. Tato méně přísná a tudíž pestřejší makrobiotická strava se současným zdůrazňováním pomalého jídla a řádného rozžvýkání potravy může sehrát pozitivní úlohu v prevenci civilizačních chorob. Na druhé straně je třeba odmítnout nesmyslné návrhy na léčbu nádorů pomocí makrobiotické stravy. Někteří propagátoři makrobiotické stravy šíří rovněž nesmyslné představy o schopnosti organismu transformovat vápník z jiných prvků při jeho nedostatku v potravě či o schopnosti těla syntetizovat vitamín C při jeho nedostatečném přívodu potravou. Vzhledem k tomu, že makrobiotika nepředstavuje jen alternativní způsob výživy, ale i alternativní životní styl vycházející z budhistického zenismu, představuje její vyznávání pro řadu lidí dnes únik ze současné konzumní společnosti. Není však překvapující, že makrobiotika má podobně jako jiné dietní systémy své příznivce především mezi ženami, které obvykle vyhledávají "diety" s cílem "udržet si postavu" či zhubnout. Z průzkumu vyplynulo, že 4% naší populace se živí makrobiotickou stravou. Bylo by jistě zajímavé zjistit, jaká část vyznavačů makrobiotiky u nás dodržuje zdraví škodlivé vyšší stupně makrobiotiky a kolik z nich věří pověrám o transformaci prvků a vitamínů v těle. Komentář k průzkumu společnosti STEM/MARK,a.s ohledně alternativní výživy V Praze 30.12.2001Autor: Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc., předseda obezitologické společnostiZdroj:Stem/Mark, a.s.Snad bych jen dodala, že podle uvedených závěrů, pan docent o makrobiotice nic nového nečetl nejméně čtyřicet let. R'

Martino, tak jsem se zase ve svém odhadu zmýlila. Už se tam dívat nemusíš, protože to je o stejném hulvátství, jako bylo na CFS.'

Aleno, jak a kdy. Je ale fakt, že se tam zatím neobjevuje v reakcích na příspěvky ten druh hulvátství, které bylo běžné na CFS, pokud někdo přišel s něčím, co ostatním nelezlo (k jejich škodě)pod nos.'

Alenko, díky za sympatie; ještě že jsem se už zbavila pocitu - za každou cenu se snažit pomáhat, teď už mám na to názor stejný jako Ty.Ahoj - M.'

Martino, o to chtít Ti něco napsat by nešlo, ale při mém povolání je značný problém s časem.Kromě toho mám kolem sebe pár lidí, které trochu po makrobiotické stránce "naviguji" včetně obstarávání potravin. Mám toho za den tak akorát, abych ještě něco málo stihla udělat i pro sebe, počítač proto tedy moc nevyhledávám.Myslím, že komunikace s některými lidmi na CFS je dost problematická, tak se nelze divit tvému odchodu.Jednou ze zásad makrobiotiky ostatně také je, aby se nemocný člověk oprostil od věcí a lidí zbytečných.To není sobectví, ale pouze střízlivý odhad situace a vlastních sil, kdy člověk pozná, že některé lidi je zbytečné o něčem přesvědčovat.Většinou to po zdravotní stránce (psychicky) pak odneseme my, aniž to mělo aspoň nějaký smysl.Včas to poznala třeba Šárí.Určitě chat o CFS neunikl také Katce a dalším, kteří by k problému mohli něco napsat, ale neudělali to, protože vědí, že by to bylo zbytečné.V alternativách panují totiž na CFS totální neznalosti.Celkově to potom začíná připomínat chat o hubnutí, kde se také dozvíš všechno možné - jen ne to, jak zhubnout.Platí tedy osvědčené, že kdo uteče, ten vyhraje.Tak zas někdy... Zdraví Tě Alena.'

Mojmasi,jasně, neútočit, ale zmizet! Díky Ti za radu!'

Aleno, rozhodla jsem se to na chronic. únav. syndromu i na Pomoci v Duchovnu zabalit, jsem pitomá, že se snažím pomáhat i těm, kteří o to nestojí. Snad jsem se poučila.Zajímají mě Tvé názory, kdybys někdy chtěla, tak mně můžeš napsat.Ahoj - M.'

Aleno,díky, popřemýšlím. M.'

mně osobně se líbí holky, co mají těch pár kilo navíc-ale sportovní, vypracované, ale ne moc chlapské typy. Ne moc takové, o kterých píšete zde a ani ne moc "nadváhové".A to hubnutí ze stresu - to jen potvrzuji-tedy, ne na sobě. já mám atletickou postavu a "jen" nějakých 67 plus, mínus 1kg.S makrobiotikou jsem se před rokem taky seznámil, a to že na okolí záleží je tak nějak pravda, protože mladí lidé se dnes definují, jako ti co jí ty nejhorší kombinace potravin + nápoje-samozřejmě. Ve stylu amerických jídel.Krátké příběhy z vlastní zkušenosti: O prázdninách chodím do práce, je svačina a kolegové-zedníci svačí - vlastně konzumují chleba se salámem, se slaninou, s konzervama s pomletým vepřovým akdovíjakým masem, klobásy, atd.Jen já si přinesu něco na způsob makrobiotiky s různými druhy zeleniny.V této situaci nelze vysvětlit nikomu z nich, jak si škodí.Nejlepší způsob obrany zde není útok, ale únik - tedy jít se najíst někam "bokem".To stejné jednání na mé "vyvařování" mě čeká u rodičů, sourozenci mají mírný nadhled, u všech babiček a dědečků, tet a strýců.Jedna teta je rozumná a pokyvuje hlavou jak pro sebe něco dělám.Sláva.Už mi jde někdy krkem poslouchat věty typu:z té patlaniny(obilná kaše se sušen. ovocem a ořechy)silný nebudeš.Vem si radši tady ten kousek domácí vepřové klobásky, bůčku, podbradku, dršťkové, atd. a já mám z té arogance a nepochopení fakt chuť si to vzít. Domácí je stejně nejlepší!!!...=zlozvyky z mládí.Ve škole jsem už asi 3 roky za exota-zdravím "březu" a "hraboše"-jo není nad čínské zelí.Teď v nové třídě jsou spolužáci trochu umírnění..no, uvidíme.//..řekl slepý a šlápl do hovna//.'

Thereso, možná Ti ty spolužačky závidí, že jsi tak akorát.Stejně je divné, že většina holek chce zhubnout, ale když se jim tady nabízí možnost zhubnout zdravým způsobem, což ostatní diety zrovna nezaručují, tak se ofrňují.'

Martino, v makrobiotice vůbec o žádné extrémy nejde.Makrobiotická jídla jsou naopak volena tak, aby byla bez extrémů.Ve své podstatě jde o obyčejný archetypální jídelníček, který zde byl v době, kdy sortiment potravin určovala především okolní příroda (klimatické poměry během roku v konkrétním místě, kde člověk žil) a ne potravinářský průmysl, obchod a doprava.Pokud je něco vynecháno jako zdraví škodlivé, ačkoliv se to jinak běžně v kuchyni používá, určitě najdeš vždycky nějaké vysvětlení, proč tomu tak je. To se týká např. brambor a rajčat, která zde byla kdysi zmíněna.Když po určité době člověk pochopí principy, na kterých je makrobiotika založena, nepotřebuje už ani tolik zprostředkované informace, protože si jednoduše odvodí sám, co je pro něj dobré.Speciálně chronická onemocnění reagují na makrobiotiku velice dobře, ale pouze na tu, která má nějaké logické pozadí.Když nereagují, dělá se něco špatně.Dívala jsem se na fórum o CFS, ale ty pocity jsou velice smišené, protože jakákoliv myšlenka, která trochu vybočuje z řady, je okamžitě podrobena nemilosrdné kritice, aniž dotyční mnohdy vědí, co kritizují.Můj dojem je takový, že se ani někteří vyléčit nechtějí. Potřebují jen definici své choroby.Co jiného si mám také myslet, když tam někdo napíše, že ho příčiny choroby nezajímají, že chce definici podle nějaké mezinárodní klasifikace nemocí.Pak si přečtu, že tentýž člověk bere preventivně antibiotika, když na sobě objeví klíště...Divím se coronerovi nebo Šárí, že se tam vůbec něco snaží vysvětlit.Ty s tím duchovnem to tam nemáš také zrovna lehké.Zdraví Tě Alena'

Zdravím všechny přispěvatele této diskuze. Nedávno byla mé maželce trpící ekzémem doporučena makrobiotická strava. Má někdo z Vás zkušenosti zda v tomto případě makrobiotika pomáhá? Manželka asi před rokem tuto dietu zkusila, ale musela přestat protože :a) ačkoliv je už tak dost hubená, začala dost rychle hubnou dál a měla problémy z váhy na hranici těžké podvýživyb) špatně psychicky snášela makrobiotickou stravu a trpěla neustálými pocity hladuc) celý den vlastně trávila v kuchyni, kde dusila oves, jáhly, pšenici atd.d) začala se stranit lidí - nemohla chodit na návštěvy, nemohla chodit do restaurace, ve městě si neměla co koupit k jídlu.Celkový psychický efekt diety byl tak strašlivý, že zcela zastínil přínos makrobiotiky.Když pak přestala a začala jíst normálně, cítila se mnohem lépe.Má někdo z Vás podobné zkušenosti ?'

Mně se líbí uvolněnost Šárí, ale i názory Aleny. Já, jako laik, v možném nástupu na cestu makrobiotiky vidím zpočátku stres. Jen dobrý makrobiotik může žít bez stresu, ale než se dobrým stal, určitě někdy stres z jídla měl. Je to totální přebourání návyků. Ale věřím tomu, že jídlo je lékem, jen se naučit, jak na to. I makrobiotika by podle mě měla být brána s rozumem, neboť všechny extrémy škodí!K vyrovnanosti těla a duše je třeba vyrovnat energie mnoha faktorů. Komu se to podaří po velké dřině, smekám před ním klobouk. Já se o to snažím již 9. rok. Dost velké pokroky jsem udělala ve vyrovnanosti psychiky, učím se rozumět vztahům, ale to fyzično je stále rozhašené. Je pravda, že jsem se zdravou stravou nezabývala nikdy dlouhodoběji /jsem si vědoma velkých stravovacích chyb/, protože vždy, když mě nemoc nedovolila vyjít ani z domu '

ahoj, jsem ráda, že jsem našla konečně nějaké info o makrobiotice. Za měsíc mám jít k lékaři (kožař), mimochodem vzácný a mnou uznávaný doktor - šaman, který mi chce nasadit makrobiotickou stravu z různých důvodů. Celý měsíc chodím po knihkupectví a hledám nějaké info. Asi se dívám špatně. Ráda bych dostala od Vás typ, kde bych mohla sehnat nějaké info, kuchařky,recepty na makrobiotickou stravu. Děkuji za pomoc. Ahoj katka'

ahoj,zdravim vsechny priznivce makrobiotiky.Je mi 16 a jsem 2 roky makrobioticka.Makrobiotika mi moc chutna a citim se po ni takova lehci a mam vic energie. Mam ale bohuzel stejnou zkusenost jako vy ostatni a to s reakci okoli. V nasi rodine se stravujeme jeste bezlepkove jelikoz sestra ma kandidozu.Tudiz v rodine je to v poho.Ale babce,dedy,tetci atd maji furt blbe kecy,ale ja to beru s nadhledem.Hlavne moje jedna babca mi to furt rozmlouva abych pry zacala jist ,,normalne´´,ale co je normalne,ze ?No a casto bych se s ni taky musela pohadat,protoze to se fakt neda vydrzet.Ale nemam ji to za zle,omluvou ji je ze makrobiotiku nezna a ze ona cely zivot byla vychovavana typicky vesnicky.Reakce v rodine by se ale daly snest,ale co se deje ve skole me fakt udivuje.Do skoly si dennodenne prinasim sklenicky s ovesnou,kukuricnou,pohankovou...kasi a vsichi na me koukaji jak na exota,kamaradky se ode me ne dokonce znechucene odvraci a kdyz se najde nejaky ten odvazlivec a chce ochutnat tak to s nim div nesekne a nepozvraci se,to teda vazne nechapu.A vrcholem vseho je ze mi moje ,,kamaradky´´neustale makrobiotiku rozmlouvaji,ze jsem pry beztak nemocna z toho,ze z toho vypadam jak anorekticka(pritom to vubec neni pravda)a ze beztak z toho skoncim urcite v nemocnici.Och jake dik za jejich rady:-)Ale ja uz to beru s usmevem a nadhledem.'

ahoj,zdravim vsechny priznivce makrobiotiky.Je mi 16 a jsem 2 roky makrobioticka.Makrobiotika mi moc chutna a citim se po ni takova lehci a mam vic energie. Mam ale bohuzel stejnou zkusenost jako vy ostatni a to s reakci okoli. V nasi rodine se stravujeme jeste bezlepkove jelikoz sestra ma kandidozu.Tudiz v rodine je to v poho.Ale babce,dedy,tetci atd maji furt blbe kecy,ale ja to beru s nadhledem.Hlavne moje jedna babca mi to furt rozmlouva abych pry zacala jist ,,normalne´´,ale co je normalne,ze ?No a casto bych se s ni taky musela pohadat,protoze to se fakt neda vydrzet.Ale nemam ji to za zle,omluvou ji je ze makrobiotiku nezna a ze ona cely zivot byla vychovavana typicky vesnicky.Reakce v rodine by se ale daly snest,ale co se deje ve skole me fakt udivuje.Do skoly si dennodenne prinasim sklenicky s ovesnou,kukuricnou,pohankovou...kasi a vsichi na me koukaji jak na exota,kamaradky se ode me ne dokonce znechucene odvraci a kdyz se najde nejaky ten odvazlivec a chce ochutnat tak to s nim div nesekne a nepozvraci se,to teda vazne nechapu.A vrcholem vseho je ze mi moje ,,kamaradky´´neustale makrobiotiku rozmlouvaji,ze jsem pry beztak nemocna z toho,ze z toho vypadam jak anorekticka(pritom to vubec neni pravda)a ze beztak z toho skoncim urcite v nemocnici.Och jake dik za jejich rady:-)Ale ja uz to beru s usmevem a nadhledem.'