Makrobiotika

Informace o makrobiotických aktivitách lze získat na adrese:Jarmila Průchová, Jestřabí 77, 514 01 Jilemnice.Na tuto adresu zašlete obálku, do které vložíte další obálku - s nalepenou známkou a vaší napsanou adresou.Obdržíte letáček s informacemi o všech plánovaných akcích zhruba na půl roku dopředu.Všem zájemcům o makrobiotiku lze jedině doporučit postupné absolvování kurzů pro začátečníky, pokročilé atd., kde se naučíte vařit, pracovat s energiemi potravin, diagnostikovat zdravotní problémy a podobně.Jak už bylo na mb fóru několikrát naznačeno, makrobiotika - narozdíl od ostatních chaotických výživových systémů, které pracují pouze na náhodných "strefovacích" principech - má svá specifická pravidla.Ta jsou v případě léčby nemocí dosti striktní, což u řady lidí vyvolává přirozený odpor.Na kurzech praktikování makrobiotiky do problematiky vnikneme nenásilnou formou, protože informace dostáváme postupně.Pokud si zakoupíme nějakou knihu o makrobiotice, berme ji jako učebnici, z které jednotlivé poznatky uvádíme do praktického života postupně.Máme-li tendenci všechno realizovat naráz, tak se z toho opravdu nejspíše zblázníme......'

Vazeni priatelia, obraciam sa na vas s prosbou o pomoc. S mojou priatelkou sme sa zacali zaujimat o makrobiotiku a radi by sme sa osobne stretli s niekym, kto ma v tejto oblasti skusenosti. Vieme, ze len s knihami sa nepohneme. Ak poznate niekoho na Slovensku, prosim, napiste mi kontakt na neho. Srdecne vam dakujem !

Zdravim vsechny, jsem makrobiotik-zacatecnik a obcas bych potrebovala teorii nastudovanou v knihach a problemy vznikajici s uvedenim do praxe probrat s nekym zkusenejsim. Konaji se v Praze nebo okoli nejake seminare, podobne jako v Dobrusce? Nebo nechcete se jen tak nekdy sejit a pokecat o svych zkusenostech? top

Toňo, díky za rady. Upřímně si už přesně nepamatuju, co jsem o víkendu jedla, ale protože mám prázdniny a tím pádem víc času, stravuju se líp než když jsem ve škole. Zmrzlina to určitě nebyla, ani džusy a šťávy, ale vím o vánočce k snídani. Studené obklady přikládám, ale otok nemizí a zub mě potom víc bolí, tak to moc nepřeháním. Stejně tak se snažím do sebe nervat žádné zbytečné jiny navíc (když pominu ten penicilin). Pokud jde o váhu: vždycky jsem měla 55, 58 kg a přišlo mi to jako optimum (jedla jsem třikrát denně a nic se nestalo, pokud jsem JEDNOU jídlo vynechala nebo se najedla trochu víc), teď mám sotva o 4 kila míň, ale připadám si dost hubená - žádné prsa, boky, tenké ručičky. Stačí si dát dva dny za sebou menší snídani nebo trocha stresu a lítání ve škole, a hned na sobě vidím, že jsem se s váhou pohla dolů. Jde to ale spíš vidět na těle než na váze. Když jsem zkoušela makrobiotiku, i když jsem jedla moc, měla jsem pořád hlad a kila šla dolů. Kdybych při MB zhubla ještě třeba 4 kila, což normálně není moc, tak mám 48 a to si neumím představit. Tak nevím, jak z toho ven. Okolí si myslí, že se stačí jen pořádně najíst ("dej si kus pořádného masa s bramborem") a že kdybych chtěla atd..., ale zkoušela jsem a nefunguje to. Nevadí mi být štíhlá, ale necítím se tak dobře, jako ženská, a vadí mi, že působím křehce. Lidi se pak nestačí divit, že třeba na lyžáku vše v pohodě zvládám a ještě narozdíl od nich srším humorem. Tereza'

Ahoj Terezo, při bolesti zubu, která je způsobena zánětem, jež má akutní průběh (horečka, otok), se používají asi tato vnější ošetření:- Na příslušném místě tváře přiložit klasický studený obklad.Ty vyloženě makrobiotické jsou dost komplikované.- Dále lze použít výplachy úst studenou vodou s rozpuštěnou mořskou solí. Otázkou je, jak zub bude reagovat na chlad.Z vnitřních aplikací se používá:- Sníst trošku samotného gomača- Čajovou lžičku gomača rozmíchat v šálku horké kukiči- Čajovou lžičku sojovky shoyu rozmíchat v šálku horké kukiči- Jíst švestku umeboši několik dní po sobě- Jíst polévku výrazněji ochucenou misemPochopitelně se to nesmí dělat všechno souběžně, protože by došlo k předávkování solí.Samotná kukiča na zlepšení asi moc velký vliv mít nebude protože se jedná o relativně energeticky vyvážený čaj. Z tohoto důvodu se také používá pro každodenní pití.Jelikož Tě zub začal bolet z neděle na pondělí, což je statisticky optimální doba na projev stravovacích úletů po sobotě a neděli, pokus si vzpomenout, zda se v těchto dnech neobjevilo ve tvém jídle něco energeticky extrémního - povahy jin.Jelikož byla velká horka, nebylo by to nic mimořádného, protože se člověk hůře kontroluje. Může se jednat třeba o zmrzlinu, něco s větším obsahem cukru, tropické ovoce, větší množství našeho ovoce, ovocnou šťávu, limonádu, džus, něco hodně kořeněného a podobně.Tyto potraviny mohou problém nastartovat obvzláště tehdy, pokud se už nějakou dobu makrobioticky stravujeme.Pročištěné tělo je mnohem vnímavější na extrémní potraviny a nápoje.Stejný problém nastane, pokud jsme ve více jin kondici.Jinak při makrobiotickém stravování většinou každý ještě o pár kilo zhubne, byť byl třeba už hubený (štíhlý).To, že máš delší dobu pořád stejnou váhu, by mohlo signalizovat, že si tělo našlo své optimum. Přibrat můžeš, když se začneš přežírat, ale to není cíl.Blbé je, že doma nemáš podporu, protože to je po psychické stránce dost průšvih.Já osobně jsem si už zvykla, ale začátky byly také dost krušné.Pokus se případně u vás najít nějakou kamarádku, která by se makrobiotikou (nebo aspoň vegetariánstvím) zabývala. Pokud to člověk praktikuje sám, je to někdy otrava. Toňa'

:-))))))))) tak takúto haluz som už dávno nepočul, teda nečítal.:-)) ja som bol na pár kurzoch a seminároch a "jedzte iba nelúpanú ryžu" to som nikdy nepočul..skôr naopak..rozmanitosť, rozmanitosť, rozmanitosť..to som počul ve?akrát...ináč od ústavov ako CMBI ČVUT (neviem síce čo to znamená, ale asi ste vedci, že) sa podobné "úlety" asi očakávajú..:-)))) ...mali by ste viac húliť..:-)))))))), aspon by ste mali výhorku, že ste takéto skvosty napísali..:-)- ja osobne vcelku ve?a športujem a že by mi dačo chýbalo (esenciálne aminok..a pod, vápnik) tak to nemôžem povedať.... a mäso a mlieko a bielu múku nemusím už pár rokov...ale pobavili ste ma dobre..:-))odhadujem, že by odporučíte kuracie mäso, občas alkohol, surovú zeleninu a ovocie (jednoduchý cukor) bez obmedzienia..:-))))))))'

Ahoj! Pro Toňu: Akret je přezdívka (přečti pozpátku), kterou jsem zvolila, protože Terez je tady na doktorce víc, no ale pak jsem se stejně zase ze zvyku podepisovala Tereza. Tak promiňte, dělám v tom trochu zmatky.Jo, tlaky okolí jsou někdy nepříjemné, já jsem navíc hodně štíhlá, a neumíte si představit, co jsem vyslechla od rodiny ve svém přísném makrobiotickém období. Hlavně od strýce (50, infarkt, hulí jednu za druhou), to mě iritovalo nejvíc. Do makrobiotiky jsem se pustila taky proto, že jsem si chtěla pročistit a srovnat tělo a doufala jsem, že přiberu těch pár kilo, abych byla jako dřív. No, nedaří se už pár let - nehubnu, ale ani nepřibírám. Jednou, když se do mě zase navezlo pár lidí, jsem v noci stála u otevřeného okna v šestém patře, připadala jsem si jako ten největší zmetek na světě a neskočila jsem jen proto, že jsem měla velký strach. No, tohle už je (doufám) za mnou.Teď mě trápí něco jiného: v noci na pondělí mě rozbolel zub a napuchla pusa. Šla jsem k zubařce, mám tam zánět, bolí to a včerejšek jsem proležela a prospala skoro se čtyřicítkama. Jo a dostala jsem penicilin, antibiotika moc nemusím a neměla jsem je dlouho, ale raději jej beru (spolu s Lactobacillem, ať chráním střeva). Teplotu jsem vůbec nesrážela, myslím že je dobře nechat tělo se bránit. Chci se vás zeptat, co bych měla jíst nebo jak si přírodně pomoci, ať tělu ulehčím a pomůžu mu se bránit. Děkuju, Tereza. P.S. Poslala jsem mamku pro praženou Kukichu, piju ji normálně jako čaj a teď s ní i kolktám - je to dobře?'

Já sice nerozdávám tabulky, což asi začnu dělat, protože to není špatný nápad, ale jen tak ze srandy si vedu "psychiatrickou zdravotní dokumentaci" spolupracovníků.Jde v podstatě o to, že v práci máme lidi, kteří jsou schopni během dne splácat neuvěřitelné kombinace potravin. Je docela zajímavé sledovat, co to s nimi dělá po psychické stránce.Zároveň si také mohu v řadě případů tímto způsobem prakticky ověřit správnost informací, které bývají ve spojitosti s vlivem stravy na psychiku publikovány v některých knížkách o mb.Třeba podle šéfovi uzeninové snídaně, která obyčejně končí půlitrovým hrnkem kávy se smetanou a s nějakým umělým sladidlem, na který je za půl hodiny schopen sníst (jen tak bez ničeho) půl skleničky feferonek, můžu usuzovat, jak dalece mu bude ten den šibat v hlavě.Je to sice trochu ujetý, jak se člověk musí odreagovávat, ale aspoň něco.'

Nějak jsem přehlédla, že pod Akret se podepisuje Tereza. Tedy pro Terezu...'

Já jsem měla také dost problémy v práci, když jsem si třeba vyndala v poledne termosku s rýží a zeleninou.Musela jsem vyslechnout často dosti peprné poznámky.Když to nepřestávalo, přešla jsem do protiútoku ve stylu "na hrubý pytel hrubá záplata".Mám vykopírované tabulky, kde jsou uvedeny jednotlivé potraviny a nemoci, které z jejich konzumace vznikají.Zjistím si, co má závodka na jídelníčku, slušně se zeptám dotyčného, co si dá k obědu, nebo co měl k obědu. Pak mu potraviny, které oběd obsahuje, přejedu žlutým zvýrazňovačem včetně příslušných chorob.Dle doby rýpání dotyčného rozdávám před obědem, nebo přikládám jako "zákusek" po obědě.Někteří si už legraci přestali dělat, protože zjistili, že mají skutečně problémy, které jsou v tabulkách uvedeny.Je fakt, že jsme v práci něco mezi třicítkou a padesátkou, kdy se zdraví začíná pomalu vytrácet.Mezi mladými a zdravými se tento druh obrany možná mine účinkem, ale za vyzkoušení to stojí.'

Šárí, jak je tam modrá kráva Milka, tak to si musím zase někdy Regeneraci koupit, abych věděl, kam lidstvo spěje.Nespletla ses v názvu časopisu? Nejmenuje se už náhodou Degenerace?S tím bulvárem máš naprostou pravdu. Je to asi taková varianta Blesku pro zdravotní alternativy.'

Pro Honzu: Úroveň Regenerace se mi jeví spíš horší než dřív, ale to platí pro všechny časopisy, které čtu-připadá mi, že se v posledním roce všechny děsivě zbulvarizovaly-ale je možné, že se mi jen změnil úhel pohledu. Ovšem ten obrázek krávy Milky v posledním čísle, to už je na mně dost silná káva ...Chci říct, že je přece normální, když na věc existují dva rozdílné názory, a dokonce jsem se z vlastní zkušenosti přesvědčila, že oba mohou být správné. Každý člověk je přece jiný, každému může pomoct ke zdraví a spokojenosti jiná metoda. Někdo se vyléčí makrobiotikou, někdo reiki, někdo vezme třeba trochu z obojího atd. Pokud některý z autorů článků naznačuje, že jen on má pravdu a jinudy cesta nevede, znamená to jen tolik, že mu chybí trocha nadhledu a odstupu od své metody. Často to ani nemusí snižovat jeho odbornou úroveň v oboru, spoustu lidí ale může takový přístup odradit i od jinak dobré věci, jako se to mně stalo např. s makrobiotikou. Chápu, že to zmate, na jedné stránce vychválí domácí med, na druhé z něj udělají nebezpečí. Je třeba si vybrat, tak jako i v jiných věcech v životě, pro sebe to nejvhodnější, a hlavně ze začátku počítat s tím, že si často napoprvé vybereme špatně.To ovšem neomlouvá tu "skrytou" reklamu na krávu Milku v posledním čísle. Ta mně dost naštvala. Připadá mi, že se od celkové koncepce časopisu odráží jak potápěč na Sahaře. Nebo jsem možná jen trochu netolerantní?Omlouvám se, že příspěvek se makrobiotiky nijak netýká.'

Já bych trochu okolnost v makrobiotice paní Průchové, proč není širší veřejností přijímána, viděl v tom, že paní Průchová je inženýrka, které není cizí systémové myšlení v několika odborných disciplínách.To bohužel, jak se ukazuje, asi nemůžeme chtít po "normálním" člověku, který se chce najíst a zůstat zdravý.Ten, pokud je vážně nemocen, není schopen v řadě případů vstřebat vůbec žádné informace a nové poznatky.Pokud není vážně nemocen (hledá nějakou alternativu dosavadního způsobu stravování nebo života), nepovažuje brát dobře míněná a odzkoušená doporučení jako závazná.To celé je tak trochu o selském rozumu a intuici. Obojího se nám v dnešní době nedostává.Mně makrobiotika nedělala žádné problémy, což trochu kontrastuje s mým poněkud odtažitým povoláním opraváře televizí.Já mám ale tu výhodu, že přesně vím, když v televizi vyměním nějakou součástku, jak se toto projeví na obrazovce.Stejná situace je při používání potravin, kdy také vím předem, co ta která potravina s mojí tělesnou schránkou časem udělá. Pochopitelně s jinou časovou prodlevou.Osobně mám času velmi málo, ale nepozoruji, že makrobiotická příprava potravin představuje nějakou časovou zátěž.Ve většině případů se prakticky jedná o minutky, protože jediný zádrhel představují obiloviny, jejichž příprava i s vařením trvá kolem hodiny. Minimálně 50 minut si jich ale nemusíme vůbec všímat, když se vaří v papiňáku nebo na rozptylovacích síťkách v hrnci.Pokud si je připravíme ráno do termomísy, máme je k okamžitému použití ohřáté během celého dne.Nepochopil jsem tedy, proč by měla být makrobiotika časově náročnější, než tomu je u jiných druhů přípravy domací stravy.Časově to pochopitelně nemůžeme srovnávat třeba s obJEDEM v závodní jídelně, kde kromě zaplacení u kasy nemusíme hnout prstem.To si ale musí každý člověk srovnat v hlavě sám, co je pro něj výhodnější.Když budeme často nemocni, můžeme přijít i o to výnosné místo v zaměstnání.'

Jistě, s tím souhlasím. Každý si může vybrat, čemu dá ve svém životě přednost. Mě vyhovuje ten benevolentější přístup, jak jsem psala, a té poznámky v knihách Zerzána+Strnadelové jsem si dobře všimla. Nepovažuji se za vážně nemocnou, i když vím, že jsem typickou ukázkou jin kondice (v době, kdy má matka byla závislá na alkoholu, jsem se musela starat o vše a zvládala jsem stresy sladkostmi :-(, se závislostí na sladkém se bojuje opravdu těžko, dělám to už 4 roky) a vím, že to je nebezpečné. Pořád mi ale připadá bezpečnějčí vyvarovat se extrémů jin a jang, inspirovat se stravou předků v dané lokalitě, zařadit vhodný pohyb, než nic. Chci tím říct: chápu zastánce makrobiotiky, kteří její pomocí zvládli těžkou nemoc, jsou tu dalších dvacet let a žijí lépe než kdy předtím (paní Průchovou jsem krátce viděla v TV dokumentu "Jak se žije...", působila velmi zdravě a vitálně, moc to na mě zapůsobilo). Ale začátečníky může jejich "zavilost" skutečně spíš odrazovat. Mějte se, Tereza. P.S. Teď zrovna řeším stravování na brigádě, chodím na čtyřsměnný provoz, a je zvláštní, jak něktří lidé (agresivně) reagují na jáhelník :-)) Buď si na ranní směnu namažu housku se salámem, protože večer v deset doma nic jiného není (rodina nemohla nakoupit, protože byla na bazéně, zatímco onen člověk přišel z práce, vysával, odmražoval lednici...), nebo si stihne sehnat a udělat jídlo podle svých představ, a pak si mezi ostatními o přestávce připadá jak exot a jáhelník mu přestává chutnat. Tyhle tlaky okolí zatím moc nezvládám. Jk jste to řešili vy?'

Snad by bylo dobré uvést, proč Aveline Kushi tu rakovinu dostala.Praktikovala totiž makrobiotiku, kterou upřednostňoval v jejich počátcích George Ohsawa.Ta, jak známo, je poplatná své době, kdy se upřednostňovalo používání soli a slaných specifik - celkově tedy byla posunuta výrazně směrem jang, což reprezentuje stagnace.Je celkem rovněž známo, že Kushi svoji manželku před touto koncepcí stravování varoval.Zde se nám potvrzuje staré známé pravidlo, že člověk s energetickou kondicí jang, kterou si vybudoval svým stravováním, není většinou schopen uznat argumenty protistrany, že něco dělá špatně, byť to je vlastní manžel - a oba dva se věnují stejné problematice.To se týká i makrobiotických expertů - jako je zmíněná Aveline Kushi - protože pro ně platí stejné vesmírné zákony.Tím bych se chtěl zastat Průchové, proč jí prezentovaná makrobiotika působí pro mnohé jako určitý druh buzerace.Pokud má makrobiotika zaručovat prevenci zdraví a léčení chorob (včetně rakovin a AIDS), musí mít bohužel určitý řád, o který se při řešení konkrétních zdravotních problémů můžeme opřít.To znamená, že potraviny, které se na vzniku zdravotního problému podílely (mohou podílet), logicky do diety nezařazujeme.Strnadelová a Zerzán jsou pro začínající makrobiotiky stravitelnější v obou významech slova, protože se v jejich knížce nepracuje s takovým množstvím informací, jak tomu je u Průchové. Jsou tam ponechány i některé nemakrobiotické potraviny, což většině vyhovuje.Je tudíž menší tendence k tomu, že se z toho člověk zblázní, když se ocitne najednou na zcela neznámé půdě.Jako léčebná makrobiotika se to ale moc použít nedá, což autoři nepřímo naznačují.Chtěl bych upozornit, že makrobiotika Kushiho, která je doladěna Průchovou pro potřebu v ČR také nic neláme přes koleno. Je zde dostatečný časový prostor, kdy si postupně odvykáme od rizikových potravin, poznáváme ty úplně nové, učíme se vařit a podobně.V dnešní době je rychlý přechod na makrobiotiku pro všeobecně oslabené organismy dokonce velmi riskantní.Pokud si postupný přechod naplánujeme třeba na 3 roky, také se svět nezboří.'

Makrobiotiku jsem brala velmi vážně, viděla jsem ji jako dobře promyšlený a přitom velmi jednoduchý a pochopitelný systém, opřený o historickou zkušenost. Hodně jsem se snažila, vařila jsem si všude, doma i na koleji, zabralo to dost času a pořád jsem řešila, zda to dělám správně. Nadšení opadlo, protože to bylo dost časově náročné a také mne hodně odradil článek (pokud si dobře vzpomínám) ve Vitalu, kde paní Průchová radila a odpovídala na dotazy a s bohorovým klidem zdůvodnila, proč paní Avelina Kuschi, manželka onoho Kuschi - makrobiotika, onemocněla rakovinou. Tehdy jsem docela ztratila důvěru v tu striktní podobu systému a nyní se kloním spíše k přístupu Strnadelové, Zerzána, Slimákové. Také mám pocit, že pokud naprostý laik, který má upřímnou potřebu a odhodlání "se sebou něco udělat" narazí na tuto striktní podobu, hned nebo po čase jej to zákonitě odradí. Přístup výše jmenovaných autorů, který nejde cestou "vše nebo nic" může být pro takového člověka mnohem přijatelnější a nejspíš i bezpečnější. Tereza'

Moje zkušenosti s mb jsou velmi dobré. Dala jsem se na to hned po revoluci, kdy se k nám dostala ta první literatura. Trpěla jsem alergiemi, měla jsem těžké astma a měla jsem pocit, že už nežiju, pouze živořím, pouze pojídám jedny prášky na uklidnění, druhé na povzbuzení, dostávám injekce na přežití atd. Měla jsem silnou motivaci - malé dítě, které mne potřebovalo a milujícího manžela. Ten mi pomohl tím, že se dal na mokrobiotiku se mnou. Byla jsem tehdy nezaměstnaná a měla jsem tedy čas plánovaně obstarávat/pěstovat/shánět a chystat ty správné potraviny. Musím zdůraznit, že tento způsob života vyžaduje dost času! Nejprve jsem začala na ostro a brzy mi bylo hůř. Naštěstí jsem mb věřila a za čas jsem to zkusila znovu a postupně jsem "normální" stravu nahrazovala mb. Předtím jsem všechny pilulky vyhodila, ale to neberte jako doporučení, může to být velké riziko. Já jsem se však tehdy rozhodla: buď a nebo! Každý si musí najít svou míru a také víru! Držela jsem se půl roku a cítila jsem se skvěle. Alergie byly pryč a první potíže opět nastaly až po 5 letech "normálního" stravování. 5 let života bez léků! Také jsem zhubla cca 10 kg, ale to nebyl můj cíl. Proč jsem nevydržela déle? Protože jsem si našla práci, která byla časově a psychicky náročná a už jsem nebyla schopná si večer připravovat potřebné jídlo a přes den jsem v práci snědla, co bylo....chlebíček, jogurt, oběd v restauraci. A tak to jde do dneška a nemám vůli to změnit (zůstat doma bez práce), i když jsem na tom teď po dalších 8 letech, od doby, kdy se astma znovu přihlásilo, zdravotně hůř, než tehdy.'

Předem bych chtěl upozornit, že nejsem makrobiotik.Spíše mě zaujala poznámka Šárí o časopisu Regenerace, který jsem v době řešení svých zdravotních problémů nějaký čas kupoval.Nevím, jaká je jeho současná odborná úroveň, ale před několika lety bylo celkem běžné, že v jednom čísle shodný problém řešily dva články od různých autorů, které si svými závěry naprosto protiřečily. V dalších číslech přibyli autoři další. Opět s odlišnými názory na stejnou věc.Něco podobného bylo možno nalézt i v časopise Vital.O odborné úrovni některých autorů, kteří tam píší, bych tedy dost pochyboval. O nějaké redakční koncepci rovněž.Ze stejného důvodu jsem pak už vůbec nebyl schopen posoudit, zda suchopárný článek plný faktů a příkazů je lepší nebo horší než ten, kde je všechno podáno trochu lidštější formou.Proto jsem je také přestal kupovat.'

Mé příspěvky nejsou myšleny jako útok na makrobiotiku, která mně opravdu nic neudělala. Spíš mne trochu podráždil styl některých zdejších příspěvků ve stylu "já to dělám dobře, ty to děláš jinak, takže to děláš špatně".Kniha paní Průchové Byznys se zdravím je psána celá v tomto stylu, tedy ne že by se názorová rigidita a netolerance omezovala jen na její krátké články.Makrobiotika je nepochybně kvalitní léčebný i stravovací systém, který určitě pomohl mnoha lidem ke zdraví. V časopise Regenerace občas najdu články i od autorů, kteří píší o mb lehce, inteligentně a uvolněně, p. Průchová však k nim nepatří. Bohužel právě její knihy o mb padnou většině zájemců do ruky jako první, tak jako se to stalo i mně v dobách, kdy jiné mb literatury bylo ještě jak šafránu. Ano, taky jsem si nějakou dobu říkala, že já jsem ta hloupá, která není schopná pochopit základní principy, která si nedokáže najít čas atd. Teprve po čase jsem pochopila, že rétorika vidící v mnoha druzích přirozených potravin a nápojů smrtelného nepřítele není v pořádku. Začala jsem poslouchat více sama sebe než knihy, objevila jsem i jiné způsoby vyrovnávání energií než jen hlídání stravy a najednou jsem zjistila, že se přestávám přejídat, že už nestřídám extrémy "4 dni zdravá výživa x 3 dni maso a čokoláda", najednou zmizela chuť na zmrzlinu v zimě a většinou i v létě. Ubylo dokonce i pár kil a když si občas zajdu do cukrárny, báječně si to tam užiju a nemám pocity viny jako dřív.Nepracuji na onkologii jako Alena a nemám zkušenosti se závažnými nemocemi ani ze svého vlastního okolí. To, co tu popisuji, je jen zkušenost vlastní a chápu, že vážně nemocný člověk je v jiné situaci, než jsem byla já s "pouhou" chronickou únavou a méně vážnými psychickými problémy. Říká-li vám vaše duše, že je makrobiotika ta správná cesta pro vás, jděte do toho. Jen si myslím, že je dobré porovnat zkušenosti několika různých, na sobě nezávislých mb odborníků a nevyhýbat se ani knihám o jiných způsobech stravování, např. ajurvédě nebo dílům p. Slimákové či dr. Jonáše. Zjistíte, že rozumně vypadajících názorů a receptů na zdravou stravu je mnoho a získáte i určitou imunitu vůči extrémům, kterých je dnes v oboru zdravé výživy jak máku.'

Precitala som si predosle prispevky.Ja si tiez myslim,ze aj makrobiotiku treba vidiet s nadhladom.Myslim,ze kazdemu robia ine potraviny dobre.Mne napr. ovocie zial nerobi velmi dobre,pretoze som mala opakovane zapaly candidy,a inych mykoz,a ak zjem vela ovocia,mam svrbenie.Som s toho trosku nestastna,ale naucila som sa s tym zit.Ale poznam ludi,kt. sa stravuju delenou stravou,a su naozaj zdravy,plny energie,stihly.Co sa tyka pitia,nemyslim ze je dobre sa pitia zdrziavat.A clovek,ak je smädny,ma sa napit.Ale je pravda,ze ak sa clovek striedmo stravuje,nema tuzbu tolko pit.Co sa tyka byliniek,neprestanem pit bylinkove caje.Ved nam Boh stvoril bylinky,preco ich neuzivat?A to ze nepochopit makrobiotiku..Naco chapat,ak nam Boh daruje nieco dobre,da nam ju aj chapat.A vdaka Bohu,ze ma pochopenie pre obycajnych ludi.Co som ja urobila..Snazim sa denne si nieco uvarit s celych zrn.Ci uz je to zito,alebo soja,a ked sa necitim dobre,tak si urobim celozrnnu ryzu.Rano si ju dam z hrozienkami,na obed zo zeleninou,na veceru zase s hrozienkami .Musim sa priznat,ze je mi lepsie.Nevyhladavam vedu o energiach,pretoze ak nieco zjem,co je aj v makrobiotike nevyvazene,telo mi ukaze samo(bud som nafuknuta,alebo ma pali zaha).To ze makrobiotika zabere vela casu,ani neni pravda.Treba si kupit len velmi kvalitny tlakovy hrniec.Ja som si kupila od firmy AMC.Bol hrozne drahy,ale usetri nenormalne vela casu a energie.Zito sa mi uvari behom 45 minut.Mne robi radost varit tieto veci.A objavovat nove recepty.Robim si pomazanky s fazule.Naozaj by som toto stravovanie doporucovala.Ale ludia,nerobme s toho vedu.Ano,musim sa priznat,keby som mala rakovinu,dodrziavala by som velmi prisne zasady.A dokazem pochopit ludi,kt. su chory,a drzia sa makrobiotiky,ze to beru naozaj vazne.Je to otazka zivota a smrti.A ja si myslim,uz ak sa naozaj clovek bude snazit sa zdravo stravovat,telo mu pomali ukaze, co je prenho dobre.Co sa tyka paradajok.Zial,naozaj ludia,ktory trpia na plesnove infekcie-to nemusi byt len u zien,ale suvisi to aj so supinamy v hlave,zapalom mocoveho mechura,svrbenim,alergie-ano to vsetko maju na ucte plesne,doporucovala by som paradajky vynechat,aj sladkosti,veru aj ovocie.Tak isto ludom,kt. trpia unavou,bolestami hlavy,chronickymi potiazami.Je to smutne,lebo Boh nam dal ovocie,neviem preco aspom mne skodi.Nie preto,ze to makrobiotika hovori.Nie celkom suhlasim,ze je lepsia strava varena,ako surova.Myslim si ze zeleninu treba jest vo vyvazenej forme aj taku aj taku.Co mi robi radost,ze som si kupila ryzove,aj sojove miso.Aj sojovy olej.su to strasne zaujimave veci.Napr. s tofu ma pali zaha.Preco,neviem.Mozno ze by som ho mala jest same,a nie s ryzou.Takze nie vsetky kombinacie v makrobiotike kazdemu vyhovuju.Ale myslim,ze to je tam aj pisane,ze aky je clovek,ci viac jangovy,alebo jinovy.Ale aj to myslim neni potrebne az tak vediet.Treba sa vratit do minulosti,kde bolo ludom zito,a cele zrna dennou potravou.Nerozmyslali o energiach.A boli zdravy.Ja som este stale na zaciatku,a ucim sa.chcela by som kazdeho povzbudit aby si s makrobiotiky vybral aspon par receptov.A aby mal na stole kazdy den nieco s celych zrn,vynechal alebo aspon obmädzil mäso,zivocisne produkty,a telo sa mu zato odmeni.'