DO NAŠEHO VZTAHU VSTOUPILA O N A !!!

Jo a dnes vidím spoutu signálů, které mě měli trknout, ale já byla bezmezně důvěřivá a milovala ho i po 20 letech a tak jsem je neviděla:-))nebo si je jinak vykládala. Moje chyba byla v tom, že jsem si byla příliš jistá, že je to vztah "dokud nás smrt nerozdělí"!

Bohužel, nemám, je to ještě pořád čerstvý. nedokážu k sobě nikoho pustit, aniž bych neviděla jeho oči a necítila jeho ruce......Ale neztrácím naději, vím, že to chce čas.

Já si něco podobnýho zažil, ale obráceně...se svou bývalou manželkou. Taky se mnou nakonec vymetla. Moje chyba byla ta, že jsem zpočátku přehlížel jistý varovný signály. A doplatil na to. Vždycky je chyba na obou stranách, někdy ale člověk jistý věci neovlivní. Pak už musí člověk jedině hledat i v tom špatným to dobrý. Máš už nějakej novej vztah? Já ano a jsem rád, že jsem se rozvedl. Jsem teď opravdu spokojenej.

Já si něco podobnýho zažil, ale obráceně...se svou bývalou manželkou. Taky se mnou nakonec vymetla. Moje chyba byla ta, že jsem zpočátku přehlížel jistý varovný signály. A doplatil na to. Vždycky je chyba na obou stranách, někdy ale člověk jistý věci neovlivní. Pak už musí člověk jedině hledat i v tom špatným to dobrý. Máš už nějakej novej vztah? Já ano a jsem rád, že jsem se rozvedl. Jsem teď opravdu spokojenej.

Já si něco podobnýho zažil, ale obráceně...se svou bývalou manželkou. Taky se mnou nakonec vymetla. Moje chyba byla ta, že jsem zpočátku přehlížel jistý varovný signály. A doplatil na to. Vždycky je chyba na obou stranách, někdy ale člověk jistý věci neovlivní. Pak už musí člověk jedině hledat i v tom špatným to dobrý. Máš už nějakej novej vztah? Já ano a jsem rád, že jsem se rozvedl. Jsem teď opravdu spokojenej.

jo, jo , to všecho je pravda. Omyl byl v to, že já jsem si myslela, že máme otevřený vztah a znali jsme se dobře, jak z těch dobrých tak i z těch špatných stránek, ale láska je slepá a nakonec jsem koukala!!!! Měla jsem pocit, že ho vůbec neznám.

Lilko, naštěstí nejsou všichni chlapi stejní, ale hodně jich je bohužel takových, že mají v sobě nějakej mindrák, jsou sami sebou nejistí a tak stále potřebují od druhých dokazovat, že jsou to přeborníci a mistři světa. A pak jim prostě stačí zabrnkat na tuhle strunku a jsou ztracený. Není to jen o sebevědomí a inteligenci, ale hlavně o sebeúctě. Je to hodně daný i výchovou - chlap nepláče, chlap je tvrďák, chlap musí bejt skála. Spousta z nich se tak bojí zklamat, bojí se, že by v očích těch svých nebyli za dokonalý, bojí se, že by byli za slabochy, kdyby se otevřeli, občas se odhalili až na dřeň...a tak si před ženskýma pořád hrajou na něco víc, než jsou a to samozřejmě dřív nebo později unaví. A protože ženská po dvaceti letech už nedokáže toho svýho tak polechtat pod peříčkama jako nějaká neokoukaná, tak jde o dům dál. Kdyby ale s tou, co má doma, chlap měl naprosto otevřený vztah, znali jste se i z těch špatných stránek a měli mezi sebou naprostou důvěru, o to hůř by se tato klamala a zrazovala...to asi tak na okraj.

Ještě něco, najdi si někoho, kdo ti s tím pomůže, kdo o tom s tebou bude mluvit. a psaní taky moc pomůže, když se vše snažíš popsat, musíš si to v hlavě srovnat a pak, když to po sobě čteš, tak ti to z toho pěkně leze, jak se lituješ, nebo jaký je to vlastně HAJZL.Popisuj situace jednu za druhou.

Mariano, není to snadné, sama jsem tím prošla, ale najdi v sobě zlost na to co ti udělal, pořádně se naštvi a uleví se ti. nejde to hned, ale přestaň se trápit vzpomínkami na to hezké, přestať ho omlouvat a zaměř se na to špatné - to pomůže. Ono je to totiž opravdu jen a jen na něm, zda se vrátí, nebo ne, a ty se budeš jen trápit a utrápenou ženskou nikdo nechce.

to doufám, prošla jsem si peklem, nikomu bych to nepřála, ale už jsem z nejhoršího venku, dostala jsem na něj konečně pořádný vztek, a to je úleva!

to je blbec ten tvůj bejvalej.Počkej ta ovečka kopne brzo beránka do prdele.Všechno se mu vrátí pitomcovi.

to je pravda, tohle už ke konci opravdu nedělal, ale ode mě si to nechával líbit a do poslední chvíle si to užíval. A pak mi před odchodem žekl, když jsem brečela, že je překvapený, že to tak prožívám,, že si myslel, že už o něj nestojím, tak hledal jinde!!!!!!!!!!

kajko, to je strašně individuální. Záleží na tom, jak se k tobě choval před tím a teď. Ale možná pomůže toto: sleduj, jestli se k tobě ještě tulí, líbá tě, dotýká se tě a dívá se na tebe...prostě jestli tě vnímá smyslově. Samozřejmě že po nějaký době trochu ochladne nebo se uklidní každá vášeň, ale myslím si, že jistý intimnosti z dobrého vztahu nezmizí nikdy. A nemluvím o sexu. Prostě o potřebě vzájemný blízkosti - o objetí, přitulení se, přičuchnutí, políbení...to je o důvěře víc než sex.

Jak je možný, že chlapi jdou tak snadno ze vztahu do vztahu? přišla jsem o chlapa po 20 letech, zamiloval se do mladý holky, nechá si od ní říkat " beránku" a to mu byly tyhle infaltilnosti vždy směšné! totálně zblbnul! a 20 let celkem spokojenýho života odhodil, jako když nic.

OLDO TY JAKO CHLAP MI SNAD MŮŽEŠ PORADIT.JAK POZNÁM ŽE NÁŠ VZTAH OCHLADL.JAK POZNÁM ŽE UŽ KE MĚ NECÍTÍ TO CO KDYSI?

Mariano, tak to mě moc mrzí, že se tak trápíš. Zkus si třeba psát deníček. Každý den se vypiš ze svých nálad, smutků, pocitů. Pak si to můžeš zkusit po sobě číst a uvidíš časem nějaký posun. Zatím bych opravdu neradil se mu jakkoli vnucovat a podbízet. Ty trpíš, on ne, nepochopil by tě, jen bys ho otrávila, že ho obtěžuješ svými náladami. Pokud si sám nechtěl o ničem promluvit a vysvětlit, proč to udělal, tím spíš to neudělá teď, když se na něj tlačí. V tomhle jsme my chlapi hovada. Před problémem nebo nepříjemností radši utečeme a děláme mrtvý brouky. Určitě ví, že ti ublížil, ale nemá odvahu se ti podívat do očí a bejt upřímnej. I to o něčem svědčí.

Asi tak : zachovej chladnou hlavu, ano to je správně, hlavně nevolej, nepiš, nepros apod..tím se mu třeba zprotivíš, vem syna a běž ven, věnuj se mu!!!
Možná se vrátí, ale když ne, nemáš čeho litovat, co když se vrátí, a za rok to udělá zas???

Moc všem děkuju za odpovědi. Na otázku jestli ho mám ráda odpovídám miluju ho.Miluju ho víc než svůj život.Záleží mi na něm a potřebuju ho. Vidět, slyšet,objímat, žít s ním. Nikdy jsem ho netlačila k tomu,abysme spolu bydleli,myslela jsem,že mu to takhle vyhovuje. Šokovala mně teď ale jedna věc, byla jsem stoprocentně přesvědčená,že ona bydlí u něho,ale je to naopak.On se nastěhoval k ní!!Tomu prostě nerozumím. Znají se asi čtyři roky, prý jako kamarádi. Až doteď. Ona je rozvedená dva měsíce a má taky malého syna. Naši společní známí a přátelé kroutí hlavou a říkají, že se zbláznil, s kým teď je, nedokáží to pochopit a všichni říkají, zachovej chladnou hlavu, on se vrátí.Tak moc se trápím, že nejsem schopna "normálně" fungovat a jít mezi lidi.Neumím si představit,že ho ztratím. Není mi náct a několik pěkných vztahů jsem prožila. Téměř se všemi jsme zůstali kamarádi, ale nikdy jsem nikoho nemilovala tak, jako teď jeho.Trápím se, brečím a čekám, a proto nemám ani chuť podívat se za "ten roh"...

Ve vztazích bohužel platí, že ten, kdo začne být závislý, přestává být pro druhého atraktivní. Udělal jsi chybu, že jsi tu svoji závislost "ventilovala", proto přestal komunikovat. Chlapi nikdy nechtějí vysvětlovat "proč", raději z nepříjemné situace vycouvají. Možná odešel, protože u tebe by to byl větší závazek než je s partnerkou bez dítěte. Ale jestli to takhle cítil, tak vůbec nelituj, že je pryč, nestál za to. Nehledě na to, že teď vidíš, že tě dokáže klidně podrazit, přitom určitě musel vědět, že tě hodně zasáhne. Najdeš si někoho lepšího! Hlavně se neponižuj.

Ahoj Mariano...zaujala mě jedna věc. Píšeš, že on se do tebe zamiloval a tys ho měla ráda. Teď píšeš, že si nedovedeš představit, že bys o něj přišla a jsi nešťastná. Není tvé neštěstí spíš o tom, že cítíš prohru, křivdu...? Opravdu jsi ho milovala nebo tvoje ztráta pramení spíš z toho, žes přišla o jednoho z mála chlapů, kterej s tebou občas byl a bral tvýho syna. Opravdu jsi ho milovala nebo je to spíš strach, že teď zase dlouho budeš hledat někoho do "trojky"? Pokud ho opravdu miluješ a chybí ti a chceš ho zpět i potom, jak se zachoval - přestal komunikovat potom, co se k němu nastěhovala jiná (a kdoví, jestli už v jeho životě nebyla dřív) - tak bych radil toto: hlavně neškemrat, neloudit, nedolézat, neponižovat se! Pokud se k sobě máte někdy vrátit, musí si tě vážit a ty si musíš vážit sama sebe. Jinak to nebude klapat. Takže buď silná, zabav se, jdi sportovat, věnuj se synovi a dej tomu čas. Buď se ozve sám, nebo se na to vykašli. Tys už udělala víc, než je zdrávo a možná by ses mu mohla zprotivit. Ukaž mu, že máš hrdost.