nutkavá neuróza, obsese, OCD

Jani, to je hrozný! A ví, s čím má tu čest? Myslím tuhle úzkostlivou poruchu. Léčí se? Nebo bavili jste se aspoň o tom?

Ahoj všichni, ten kdo je u nás nemocný, je můj manžel. Chci napsat o tom, jak to zvládají partneři nemocných. Dnes přišel domů z noční, která mu končí v sedm ráno, tak přišel v půl druhé odpoledne. Takhle dlouho chodí normálně, akorát se ty intervaly vždy tak po půl roce prodlouží. Pak se jde "čistit". Stráví tři hodiny svlékáním a mytím. Nevím přesně, co tam vše dělá, ale probíhá to asi takto: Nejdřív si musí uklidit boty, umyje si ruce, pak se svléká, v mezičase si neustále myje ruce, pak otírá kliku, futra vchodových dveří, futra koupelnových dveří, skříňky v předsíni, pračku...všechno se mi doma lepí mýdlem. Pak jde do sprchy a drhne si pantofle - den co den - a následně si denně stříhá nehty a čistí si je kartáčkem. Nehledě na to, že mu nesmíme na jeho věci sahat, když provádí ony rituály, nepustí nás - mne a děti - do koupelny ani na záchod, dokud si nesetře "špínu" na podlaze a pokud mu vstoupíme do té "jeho špíny", tak má agresivní sklony - jednou mě vzteky přibouchl mezi dveře na záchod. Nedá se to snést, je toho mnohem víc a pomýšlím na rozvod. Je mi líto nemocných, ale pro mne je to doma teror. Máte někdo podobnou zkušnost a jak jí mám řešit?

Hani, neboj se, to zvládneš. Přesuň se na diskuzi "Vtíravé myšlenky ublížit vlastním dětem", tam toho najdeš mnohem víc a uvidíš, pomůže ti to. Měj se ;o).

Ahoj všichni, jsem ráda, že jsem tuto diskuzi našla a prosím vás o radu. Mám nutkavé myšlenky někomu ublížit, a to hlavně mému synovi, kterému jsou 4 měsíce, byla jsem teď na psychoterapii, ale zatím s tím pořád bojuju a je mi hodně špatně. Mohli byste mi poradit, kdo má s tímhle zkušenosti, co vám na to pomáhá, abyste se cítili líp? Antidepresiva beru teď 6 týden a pevně věřím, že ještě nezačaly pořádně působiz, že se to ještě časem zlepší. Prosím o radu, díky Hanka

Ahoj Miki,
Ty ses taky dlouho neozval, jak se daří? Já eď přes prázdniny bojuji trochu sama, s psychiatrem je to všelijaké - je na dovolené, já měla brigádu atd... Je tak střídavě oblačno, ale kdybych to měla zprůměrovat, tak je to rozhodně lepší než loni touto dobou... Už se mi blíži výročí s ocd. V září jsem byla v léčebně, loni.A taky v září, pokud všechno bude ok, začnu pomalu vysazovat prášky. mám z toho dost strach:(

ahoj lidi
měsíc jste tu nikdo nenapsali...jste všichni vpořádku?
jak bojujete?

ahoj lidi
měsíc jste tu nikdo nenapsali...jste všichni vpořádku?
jak bojujete?

Díky moc. Já tuhle obsesi už mám celkem pod kontrolou.. Právě díky tomu, že sem sjížděl zahraniční fora...Dokázal sem tu myšlenku ignorovat, když už přijde. Naučil sem se to neřešit, protože vim, že jakmile se člověk začne ujištovat je to bludnej kruh. Naučil sem se to udržet v určitejch mezích. Sem třeba měsíc v klidu a pak to najednou přijde. Ted to držim celkem pod kontrolou i bez medikace.

pro HOCD: jedu na dovolenou, tak jsem se raději podíval hned.
zkus toto:http://cskbt.kbtinstitut.cz/adresar.php

nebo si trochu o kbt čti pod cskbt.kbtintitut.cz

zadej si ocd a premek vihan, je to pro lidi s toto poruchou, ale obsese se sexuální tematikou nejsou tak četné

jestli umíš jazyky, zkus zahraniční diskuse

v joze se tvrdi, že si máš říct, že je to jenom myšlenka, že jak přišla, tak odejde, zkus to porozovat jakoby zvenčí
vím, že to je těžké a pro mnoho lidí nepochopitelné
spousta lidí má různé negativní myšlenkynebo i obsese, ani to na nich nepoznáš, možná byses divil
vím, že jde o to, jak je kdo má často a jak jsou silné, to nikdo druhý nemá právo posuzovat.
musíš se snažit ale hlavně sám
taky pozor, plno terapeutů to dost fláká, spíš dej na to, jaký máš z něj pocit

nevím, co bych pro tebe víc mohl udělat, kdyžtak napiš, ale ted budu delší dobu v cizině

bojuj!

ANO, to by bylo dobré. Ten seznam bych velmi uvítal. Díky moc.

nevím, zkus si představit, co bys řekl jinýmu, kdo by měl tentýž problém. nějak se od těch obsesí oddělit. vím, že chápeš, že to jsou jenom myšlenky a znepokojuje tě to stejně dál.nevypadá to na těžkou ocd. kbt v praze kaněrová, ale dlouho jsem ji neviděl, v hk zbytovský. je dobře, že uznáváš, že k sexuologovi se ti nechce a že víš, že homo nejsi. dost lidí má třeba jiné obsese, má kámoška se bojí, pořád se jí to vtírá, že neuživí dceru, že si nenajde lepší místo, a důvody k tomu má, že je těžce sama nemocná, a ty obsese na to nasedly. je seznam kbt terapeutů. možná se zkuším ti po někom podívat, ale hned to nebude. vydrž a snaž se myšlenkám vysmát

Pro HOCD: to nemusíš řešit se sexuologem, po sexuální stránce jsi přeci normální..., tohle musíš řešit s psychiatrem nebo psychologem, je to druh úzkostné poruchy OCD, jak jsi už asi sám zjistil. Pokud se ti nedaří se toho zbavit sám třeba tím, že se těm myšlenkám budeš snažit vysmívat a přestávat je řešit, že jsou to jen pitomé myšlenky..., tak neváhej a hledej pomoc u doktora. Můžou to zmírňovat i nějaké léky, ale možná by stačily jen konzultace s dokotorem nebo terapie. Nenech se tím omezovat a snaž se toho zbavit co nejdřív ;o). Hlavně se drž toho, že je to jen taková úzkostná potvora, není to tvoje chyba, jsi prostě normální, jen máš ty obsesní myšlenky. Různé druhy má spousta lidí. Napadne to i ostatní, ale ti to prostě neřeší, takže se jim z toho nevyklube ta úzkostná potvůrka...Tak hodně štěstí a dej klidně vědět, jak se vede ;o)
Sandro, zkus si pročíst všechny příspěvky, tenhle druh OCD je častý, tak bys tam mohla najít něco, co ti pomůže. Když ti to nepůjde, tak se taky nestyď za psychologem nebo psychiatrem. Nemusíš hned baštit prášky, možná ti bude taky stačit terapie, na kterých se naučíš s těmi myšlenkami zacházet...a oni pak budou nejen slabší, ale budou taky přicházet čím dál míň... Hlavně se tím nenech taky omezovat, vyléčit se to dá!
Tak se držte ;o)

Ahojte, prosím, poraďte, co mám dělat:
Než jdu večer spát, tak několikrát kontroluju, jestli neteče voda, jestli není puštěný plyn, jestli je všude zavřeno,zhasnuto...než se dostatnu do postele,tak musím překontrolovat obsah kabelky-jestli mám všechny doklady, apod.A pak se chystám ulehnout.Ale najednou mnou zase začne cloumat obava,jestli je vše v pořádku.I když vím,že jsem vše již kontrolovala, tak znovu na všechno civím,někdy i pár minut,abych měla jistotu že je vše o.k.A co terpve ráno,než vyjdu do práce,je to vše nanovo, plus ještě několikrát lomcuju s dveřma,jestli jsou zavřené a zamčené...No, kdyby mně někdo pozoroval,tak si řekne,že jsem magor.Ale já za to nemůžu,kdybych vše nezkontrolovala(nekolikrát),tak mám tísnivý pocit.A pro zasmání-už ani nepočítám,kolikrát mi kvůli tomu stupidnímu kontrolování ujel autobus do práce......Co s tím??????

normalne chodim s holkama a je mi fajn..Ted uzkost nemam...Ale občas se vraci. Například uzkost přichazi když mluvim s kamosema, nebo i když jdu jen po ulici a vidim nejakyho chlapka... Je to desne nepříjemný a omezuje me to v živote. ..K sexuologovi se mi nechce, protože vim, že nejsem homo....Je to jenom uzkost, nutkava a obsedantni. V živote sem nebyl vzrušenej z chlapa, ani sem necitil lásku k němu...V podstate mi ta představa příde desně nechutná..Když sem bral léky tak to přešlo.. Ted to zas začíná.. Nevís, kdo delá KBT v Praze individuálně?? a kde?

řekni si že jsi homosexuál a představsi,jak to s každým děláš nebo si s někým dej rande a třeba tě to přejde - rozhodně to horší nebude!protože my ti to nevymluvíme!nebo jdi na sexuologii na vyšetření phaloplesmyografie, tam ti snad odborník sdělí, jak na tom jsi. v případě, že mu neuvěříš a pochybnosti budou přetrvávat, jdi na kbt a užívej medikaci ssri

Dobrý den. mátě nekdo zkušenosdti s HOCD?? TZV. Obsedantní nutkavé úzkosti, kdy se človek sám sebe neustále ptá, zda li není homosexuál? A idkyž vse nasvedcuje tomu, že není. ta myšlenak, úzkost v jeho hlavě přetrvává.. co si o tom myslite? Jak se to léčí?

Ahojte všichni,
jen jsem vám chtěla napsat jednu novinku. Jak jsem měla teď ty úzkosti z toho, že se dostal malé do očí ten roztok hypermanganu, tak jsem našla na internetu poradnu dětského lékaře na www.porodnice.cz a hned jsem toho využila a poslala mu dotaz. Odpověděl mi, že se nemusím bát, protože jak to popisuju, tak má určitě očička vpořádku! Lidi, já jsem štěstím brečela jako želva...Spadl mi obrovský kámen ze srdce a konečně se tím nemusím užírat. Budila jsem se kvůli tomu i v noci a bylo to čím dál horší..., no prostě úzkostlivej člověk se ve mě stejně úplně nezapře. Ale už mi je dobře ;o).
Markéto, držím ti pěsti. Věřím, že to zase zvládneš, jsou to jen blbý myšlenky. A až se děťátko narodí, tak na to budeš mít ještě víc vnitřní síly, uvidíš ;o).
Mějte se a napište taky někdo, jak se vám vede :o).

Ahoj Lenčo,
řekla bych že mám hodně podobný problém jako jsi měla ty.Poprvé se u mně úzkostné myšlenky objevily asi před 5 lety,vše jsem zvládla bez léků jen pomocí terapie.Teď jsem v 7.měsíci těhotenství a bohužel se to projevilo znovu.Začalo to na základě nějaké zprávy v televizi,kde říkali že ženská v poporodní psychoze zabila dítě.Začala jsem se této myšlenky strašně bát a OCD se opět rozjela.Navštěvuji psychoterapeuta, který mi již před léty pomohl.Říká mi přesně to co jsi popisovala,spíše si z těch myšlenek dělat legraci,neutíkat před nimi a občas si je i úmyslně vyvolávat.Vím z vlastní zkušenosti že to není jednoduché, ale jediná možná varianta která na tuto poruchu zabírá.Měj se hezky i vy všichni ostatní a věřte že to jednou určitě přejde mně se to už před léty taky podařilo.

Mám ještě 6,5 letou dceru. K malé se chová sice krásně, ale na nás je teď hrozná. Pořád jen řve, takže mě docela nervuje...Jinak jsme zdraví a je nám fajn. Když jsem trpěla OCD, tak jsem změny u dcerky nepozorovala. Jen jsem si v duchu vždycky říkala, že kdyby to jen chudák tušila, co si její máma za hrůzy představuje...:o(. Při pohledu na ni se mi ty vtíravý myšlenky samozřejmě vracely častěji, protože se týkaly převážně jí. Samozřejmě to vyvolávalo nepříjemný situace, jakože jsem ji třeba odháněla od sebe, a to až nepříčetně, když jsem držela v kuchyni nůž v ruce, protože jsem se děsně bála, že bych jí mohla ublížit. Tohle by se samozřejmě jinak nestalo, kdybych netrpěla OCD. Takže vliv to mělo, ale jinak to netušila. Byly to jen myšlenky, fyzicky se to kromě těch "situací" jinak do našeho vztahu nijak silně neprojevilo....

Leni, naprosto ti rozumím. Ona ta potvůrka utočí totiž přesně nato, co hrozně milujeme nebo na čem nám moc záleží:(Jinak se Vám oběma daří dobře? Možná už jsi to psala, ale ty máš už jedno dítě? Jak je staré? Jen mě to zajímá. Jak to jestli je starší požívalo, když jsi trpěla ocd? Přemýšlela jsem ntotiž nad tím, až budu mít děti, tak abych na ně se vším tím uklízením nepůsobila stejně, jako můj táta na mě:( Ale to už budu možná v pohodě:)