Reklama

nutkavá neuróza, obsese, OCD

Dana (Út, 15. 10. 2013 - 23:10)

Ahoj,ocd trpí má dcera.Má teprve 10 let a má to už asi rok.Bere sertralin,ale moc nepomáhá.Teď nám zvýšili dávku.Jsem z toho nešťastná a je mi ji moc líto.Např.dnes večer se mě tak 30krát ptala,jestli má "oči v pořádku".Má nutkavé myšlenky,ptá se mnohokrát za den pořád dokola.Ve finále se rozbrečí a řekne mi,že se ji nechce žít.Taky mi dnes řekla,že má hrozný život,že se pořád musí na něco ptát,že ji to nutí.A mi se chce brečet s ní.Já tím trpěla taky asi tak 4 roky.Je to už asi 15 let zpět a nikdy se mi to nevrátilo.Odeznělo to samo,ani nevím jak i bez medikace.Vím,že jsem asi měla štěstí,protože léčba je složitá a dlouhodobá.Právě proto chápu dceru,jak trpí a jak ji to zatěžuje a komplikuje život.Pomohla tady někomu psychoterapie,nebo co vám konkrétně nejvíc pomohlo.Děkuji a držte se.

Anonymka (Čt, 10. 10. 2013 - 13:10)

Ještě jednou moc děkuji. Vám tak držím palce :)

anonym (Čt, 10. 10. 2013 - 11:10)

Budu Ti moc držet pěsti. Zvládneš to! Jdi se poradit a uvidíš, v dnešní době chodí k psychologovi spousta lidí. A udělej to, aby se Ti to v dospělosti nerozjelo, to je bohužel můj případ. Určitě to zvládneme obě!

Anonymka (Čt, 10. 10. 2013 - 10:10)

Dám na Vaši radu děkuji moc ..

Anonynka (Čt, 10. 10. 2013 - 10:10)

Chci,protože mi to komplikuje všechno...už jsem si mnohokrát říkala ,že to dělat nemám ,ale prostě to nejde je to velké nutkání ,Děkuji za odpověd dám na V

anonym (Čt, 10. 10. 2013 - 09:10)

A netrap se tim a je skutecne dobre, ze to chces vyresit, cim drive tim lepe a tim drive se toho zbavis! Zkus nejdriv sama si porucit co to udela a pokud to nezabere tak se radeji objednej a bez ostychu se sver. Nejsi sama, neboj se.

anonym (Čt, 10. 10. 2013 - 09:10)

Anonymko jestli Ti to zabira skutecne mnoho casu behem dne, tak navstiv radeji psychologa a vsechno mu to povez, najdi si na googlu psychologa z mista, kde bydlis a objednej se, treba to bude jen zalezitost lehounka a nebude potreba tam dochazet, to uvidis. Kazdopadne zkus si porucit, ze uz si veci zkontrolovala, a ze je to v poradku, jen tak docilis toho, ze jednoho dne uz to kontrolovat nepujdes. Chce to cvicit pokazde, kdyz te to nutkani jit veci zkontrolovat popadne, drzim pesti!

Anonymka (St, 9. 10. 2013 - 21:10)

Ještě bych chtěla dodat ,jestli mi někoho nemůžete doporučit ,jsem fakt zoufalá...

Anonymka (St, 9. 10. 2013 - 21:10)

Dobrý den ,je mi 15 a potřebovala bych pomoct. Nevím na koho se obrátit.Musím neustále kontrolovat věci -dveře jestli jsou zavřené nebo zamčené, zhasnutá světla, kohoutky, sporák a mnoho dalších. Musím se na to dlouho koukat a zkoušet to pořád.Když to neučiním ,mám blbý pocit, prostě ikdyž vím že je to hloupost ,udělát to musím .Prosím poradte mi někdo děkuji předem

anonym (Po, 7. 10. 2013 - 12:10)

Zatim mu nic rikat nechci. Jen se trapim, jestli me bude mit po tom vsem jeste rad, vim, ze na to nikdo nedokaze odpovedet, ale ta myslenka se mi porad vtira do hlavy, zatim neda jedine znameni, ze bychom se k sobe meli vratit....

ča (Ne, 6. 10. 2013 - 16:10)

Ahoj, cely zivot jsem si...Pokud spolu máte dítě, tak bys s ním svůj problém měla probrat

anonym (Ne, 6. 10. 2013 - 14:10)

Ahoj, cely zivot jsem si pripadala tak trochu jina, tak trochu „resitelka“…byla jsem u psychoga a ten mi rekl, ze mam OCD, asi nejaky jiny typ, nez jsou hygienicke navyky, jelikoz jsem svou potrebu „perfekcionismu“ prenesla na sveho pritele…drive jsem si nekolikrat kontrolovala tasku do skoly, srovnane veci, ale ne nijak extremne. Nyni ziji v petiletem vztahu a mame spolu dvoulete dite. Celych 5 let jsem do pritele nejakym zpusobem „hucela“ a provadela ujistovani ve forme otazek, nase hadky gradovaly az do stadia, kdy se mnou ted nejaky mesic nemluvi. Zacinam se lecit na OCD a nyni resim, zda to priteli rici. Zatim jsem se rozhodla mu nic nerikat, mel vzdy pocit, ze neumim resit veci atd a muze to vyznit jako polehcujici okolnost, chce se rozejit a ja nechci toto pouzivat jako zbran, aby zustal, prokazal trpelivost. Ma me nyni plne zuby, snazim se na nej nemluvit, moc mi to doposud nevychazelo, ale snazim se. Moc ho miluji. Diky za nazor a vsem drzim pesti!

Martin (Po, 12. 8. 2013 - 21:08)

Renčo, to byl pěkný příspěvek! Také jsem začal mít potíže v dětství a chvílemi to bylo dost těžké. Nakonec mně nejvíce pomohly léky, ale každý má svou vlastní cestu.

Renča (Po, 12. 8. 2013 - 17:08)

Obsesemi trpím už od svého dětství. Pamatuji si, že jsem se každé ráno musela rozloučit se svými hračkami, jinak mi hrozilo, že přinesu špatnou známku. Tehdy se to mohlo zdát ještě milé, ale moc dobře si pamatuji na ten hrozný pocit úzkosti, když jsem nemohla udělat vše, jak jsem potřebovala. V pubertě se má obsese zhoršila - a to výrazně. Odcházela jsem z domu poslední a to znamenalo kontrolu vody, plynu a zamykání. Na autobus jsem vždy dobíhala (i proto, že jsem se několikrát vracela). S nástupem na vysokou školu a s rostoucí psychickou zátěží se přidal úzkostný strach z nemocí. Když se tato porucha rozvinula do maxima, myla jsem si ruce snad stokrát denně a stále si převlékala čisté oblečení. S řízením auta se přidal strach, že jsem po cestě někoho srazila. Nyní mám delší období relativní psychické pohody. Obsesí a kompulzí jsem se ale nezbavila. Stále mě obtěžují, i když v mírnější podobě. Naštěstí už se nemusím loučit s celým bytem, než jdu do práce:)K psychologovi jsem zašla asi dvakrát, ale neřekla jsem mu pravý důvod. Styděla jsem. Stále nějak doufám, že to ještě není nejhorší, a že se s tím po těch letech nějak poperu sama, když se dokážu vyhýbat stresu a psychickému vypětí.

Ája (Po, 1. 2. 2016 - 13:02)

Ahojte, našla jsem na téma obsedantně kompulzivní porucha (OCD) vznikající stránku, kde tyto problémy s úzkostí a kompulzemi komentuje i MUDr. Jan Cimický. Jsou tam už příklady různých případů tohoto onemocnění a autor tam uvádí, jak se u něho nemoc rozvíjela a co proti tomu dělal. Stránky se budou dál rozšiřovat. Mrkněte, třeba vám to pomůže:
www.kompulze.cz

Jirka (Po, 11. 1. 2016 - 17:01)

To muze,ale nemusi byt spojeno z nejakym hlubokym citovym prozitkem,traumatem a naslednou PTSD (Posttraumaticka Stresova Porucha).Ta byva pricinou neodbytnych,cyklicky se vracejicich vzpominek.Jako clovek,ktery si PTSD prosel,vim,jak neprijemne tyto stavy jsou.Cesta z te spiraly ale exstuje.
PTSD je lecitelna dobre a dost uspesne - a to za podpory spravne cilenych Psychoterapii...

Jarda (Po, 11. 1. 2016 - 17:01)

Řekl bych, že by spoustě lidem včetně mě pomohlo "vymazat" amygdalu spojenou s emoční pamětí, kam se kupí různé zážitky, hlavně negativní a ovlivňují i myšlení o budoucnosti díky asociacím...ale jak?

Jirka (Po, 11. 1. 2016 - 17:01)

Ahoj "lara77".Mohu se zeptat;mas myslenky na ublizeni jinym,nebo sobe same..?

lara77 (Po, 11. 1. 2016 - 16:01)

Ahoj,má někdo návod jak se zbavit myšlenek na ublížení? Moc děkuji za radu.

Lukáš (Ne, 6. 9. 2015 - 15:09)

Ahoj Moniko. Určitě je nejlepší zajít za psychiatrem ať ti dá nějaké léky. I když já je beru téměř 2 měsíce a pořád nezabraly. U tebe se pravděpodobně jedná o obsedantně kompulzivní poruchu (OCD). Já trpím už hodně let agresivní formou OCD, přemýšlením o realitě i podobnými myšlenkami jako ty. Určitě ti pomůže přestat se stresovat čímkoliv jiným a sportovat. Když se pojedeš projet na kole nebo si půjdeš zaběhat, lépe se ti ty myšlenky budou odhánět. Držím palce. L.

Reklama

Přidat komentář