pravda o mléce

to kaja : vlasně nevím jaký druh tofu to byl, bylo to v rámci vegetariánského menu v závodní stravovně.

to Ra: Jak jsem již výše uvedla, proti vegetariánství v zásadě nic nemám. Nikdy jsem netvrdila, že všichni vegetariáni strádají. Jen tvrdím, že pro některé lidi není vegetariánství vhodné, protože nemají možnost dodržovat "dobře vedenou vegetariánskou dietu". V tom případě prostě strádají, stejně jako strádá ten, kdo se živí jen v fastfoodech. '

to kaja : vlasně nevím jaký druh tofu to byl, bylo to v rámci vegetariánského menu v závodní stravovně.

to Ra: Jak jsem již výše uvedla, proti vegetariánství v zásadě nic nemám. Nikdy jsem netvrdila, že všichni vegetariáni strádají. Jen tvrdím, že pro některé lidi není vegetariánství vhodné, protože nemají možnost dodržovat "dobře vedenou vegetariánskou dietu". V tom případě prostě strádají, stejně jako strádá ten, kdo se živí jen v fastfoodech. '

ta jména jsou uvedena jenom proto, aby nevznikl dojem, že vegetariáni jsou okrajoví, nevýkonní, že být vegetariánem je něco nenormálního, že vegetariáni se těší pevnému zdraví a že se nemusíme bát, že bychom vegetariánstvím mohli strádat. V dnešní době je už spousta lékařů, kteří doporučují maso nejíst :o)'

jaké tofu jsi měla, taký ho mám ráda kupují uzený a jím ho s chlebikem'

A jéje, teď jsem tem příspěvek omylem odeslala třikrát. Nebude to náhodou tím, že jsem měla k obědu tofu? Po řízku se mi to nikdy nestalo. :-) .'

Ale já vůbec netvrdila, že vegetariánství je nezdravé, jen, že se nehodí pro každého a v každé životní situaci. Co je o našem strachu a přesvědčení tedy nevím, že by film, nebo kniha? Pozor na vyjmenovávání jednotlivých naprůměrně výkonných či inteligentních vegetariánů. Pak by někdo mohl vyjmenovávat všechny chytré a výkonné lidi, kteří jedí maso. Uplně stejně argumentují i někteří kuřáci - podívelte na Churchila - celý život kouřil a jakého se dožil věku. '

Ale já vůbec netvrdila, že vegetariánství je nezdravé, jen, že se nehodí pro každého a v každé životní situaci. Co je o našem strachu a přesvědčení tedy nevím, že by film, nebo kniha? Pozor na vyjmenovávání jednotlivých naprůměrně výkonných či inteligentních vegetariánů. Pak by někdo mohl vyjmenovávat všechny chytré a výkonné lidi, kteří jedí maso. Uplně stejně argumentují i někteří kuřáci - podívelte na Churchila - celý život kouřil a jakého se dožil věku. '

Ale já vůbec netvrdila, že vegetariánství je nezdravé, jen, že se nehodí pro každého a v každé životní situaci. Co je o našem strachu a přesvědčení tedy nevím, že by film, nebo kniha? Pozor na vyjmenovávání jednotlivých naprůměrně výkonných či inteligentních vegetariánů. Pak by někdo mohl vyjmenovávat všechny chytré a výkonné lidi, kteří jedí maso. Uplně stejně argumentují i někteří kuřáci - podívelte na Churchila - celý život kouřil a jakého se dožil věku. '

cítím, že se bojíme vyjít z dobře vyježděných kolejí. Je to o našem strachu, o našem přesvědčení. Všechny tyto studie nás mohou jenom podpořit nebát se, že něco nebude v pořádku. Jsou generace zdravých vegetariánu. U nás 8. pokolení, jinak třeba národ Hopi. Jsou výkonní sportovci vegetariáni či vegani. Např. dosud nejlepší atlet všech dob Carl Lewis či kulturista, držitel světového titulu Mr. of Universe Andreas Cahling, http://www.andreascahling.com/about.htm
http://www.zvirevtisni.cz/index.php?lng=CZ&webid=33&podwebid=42&akce=podweb

zakladatel veganského hnutí Donald Watson se dožil 95 let.
Devětadvacetiletý Jan Müller, brněnský mistr světa v thajském boxu, v jednom z nejtvrdších sportů. Měří dva metry, váží 110 kilo. Vegetariánem je od svých 14 let. Rozhovor s ním zde: http://www.vegetarian-vegan.cz/view.php?cisloclanku=2007010024
další sportovci (vegetariáni a vegani):
kulturistka Cory Everson http://www.ideon.cz/veg/modules/Gallery/album15/cory

vegan-kulturista (+mluvčí vegan kampaně IDA) Kenneth G. Williams
http://www.idausa.org/kgw_frame.html

Na návštěvě v Praze byla česká olympijská vítězka z Olympijských her v Melbourne Olga Fikotová-Connollyová (74),, která je vegetariánkou.
http://lidovky.zpravy.cz/horkost-ne-podobne-pocity-nemam-dnn-/ln_rozhovory.asp?c=A061129_104020_ln_rozhovory_fho

http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/vegetariansky-experiment-v-dansku/ taky zajímavé'

Ra, o tom, jestli jsou práce Tebou citovaného doktora vědecké, nebo ne se přít nebudu. Neznám je totiž. Tudíž je ani nemohu zpochybňovat. Můj ironický podtón vyplývá z toho, že mi neodpovídáš na otázky. Já jenom chtěla vědět z jakých prací vychází Tvé názory. Pokud mi tyto práce budou dostupné, se zájmem je prostuduju.

Eliška je určitě chytrá holka, také žasnu nad jejími, vzhledem k věku, velmi hlubokými myšlenkami. Bojím se jen, aby jí někdo špatně neporadil. Ty jsi nejspíše propagátor veganství u dětí. Rozeberu - li tedy tebou citovaná Stanoviska Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů : "Dobře rozvržená veganská, lakto vegetariánská a laktoovovegetariánská strava je vhodná pro všechna životní období, včetně těhotenství a laktace. Vhodně plánovaná veganská, laktovegetariánská a laktoovovegetariánská strava zabezpečí nutriční požadavky batolat, dětí i adolescentů a vede k normálnímu vzrůstu."

dovolím si zdůraznit slova "dobře vedená" na začátku citace. Myslíš si, že Eliška, jejíž rodiče očividně nejsou vegetariánství či veganství nakloněni, a která se nejspíše stravuje ve školní jídelně bude ve svém věku cca 11 let schopna dodržovat dobře vedenou vegetarianskou či veganskou stravu? To asi těžko. Spíše to dopadne tak, že prostě v jídelně vrátí řízek a sní jen brambory, doma odmítne jogurt a sní jen rohlík a jablko. O nějaké dobře vedené stravě se pak nedá hovořit. A ještě to povede ke sporům v rodině.

Nemyslím si, že anticoroner něco zahazuje do koše. Jeho názor je spíše apelem na zdravý selský rozum a odmítáním extrémních názorů. Jeho postoje jsou mi v mnohém blízké a v jednom s ním musím souhlasit bezezbytku. Chraňme své děti před extrémy, nedělejme na nich pokusy, neřiďme se jenom podle výsledků nejnovějších studií, vždyť za pár let mohou být po dalších výzkumech vyvráceny. Prostě zapojme zdravý selský rozum.'

Já prosím žádné studie neházím do koše, já jsem jen vyjádřil názor. Nevím kolik zdravých dětí jste vychoval(a) vy, ale já dvě, zdravé, sportující, vysokoškolsky vzdělané, myslím i s dosti velkým IQ.
No a jako lékař bohužel mnohdy musím řešit výživový fanatismus některých rodičů. To by jste koukal(a) kam se to dá až dopracovat. Tím samozřejmně myslím všechna extrémy, jak děti tlusté , tak i děti které neznají ovoce, syrovou zeleninu, mléko, maso, mají nedostatek červených krvinek, Fe a jsou velmi zimomřivé :-((. A to mám posle Vás chválit ???
Pro Elišku - Eliško až dospějete, tak si dietní program zvolte dle uvážení, ale teď se vyvíjíte, rostete a tak potřebujete vyváženou stravu. Záleží také na tom zda sportujete a jakou činností se zabýváte. Pohyb a dostatek vápníku je pro vývin kostí důležitý, taktéž hodně čerstvého ovoce a zeleniny, mléčné kysané výrobky, ani to libové maso v menší nemusíte zatratit. Pokud se uz ted rozhodnete pro vegetariánství, tak dopručuji tu nejmírnější formu a poraďte se o tom.'

spíš je tady vidět, jak 526 vědeckých prací amerických a kanadckých dietologů, závěry světové konference o výživě, na které se pravidelně setkávají přední '

Ano, přátelé, je zde vidět krásný názorový střet mezi vegetariány, makrobiotiky, vegany,.. a zastánci běžné zdravé racionální stravy. Těch studií o mléce, dlohověkosti zde každý můžeme umístit mraky. A tak pro všechny jen malé upozornění, je důležité abychom se cítili dobře a dělali v životě to co nuás baví. Na dětech však pokusy nedělejme, tady svěřme výživu odborníkům. Vegansky a makrobioticky živené děti mohou mít v dospělosti problémy , jakož i děti překrmované, tak z rozvahou.'

Verunko, nevím, jestli považuješ práci a knihy zmíněného doktora za dostatečně vědecké. Vím, že cokoli když člověk bude chtít může zpochybňovat. Nechci se tady přít a vyvracet tvé názory, nasazuješ ironický tón.

Eliška napsala:'

Díky za stručný životopis Dr.Normana Walkera. Uveď mi prosím, kde konkrétně najdu informaci o nevstřebávání vápníku z pasterizovaného mléka, myslím tím číslo odborného časopisu, jméno knihy, číslo stránky apod... . Píšeš jen, že se při zahřátí mléka zničí enzymy, to je mi sice líto, ale jak je to s tím vápníkem?

P.S. Eliška je přemýšlivá dívka, doufám jen, že se po tom, co jsi napsal výše nestane zarytou vegetariánkou, vegankou či ultravegankou. To by pro žákyni čtvrté třídy opravdu vhodné nebylo.'

A jak to Eliško tedy je?
Přes 8O% telecího masa na trhu je víceméně vedlejším produktem mléčného průmyslu. Z hlediska etických dopadů není téměř praktického rozdílu v tom, kupujeme-li v běžných obchodech mléko nebo telecí. Trochu jinak tomu je (nebo spíše: může být) tehdy, kdy to či ono, případně obojí, pochází od tzv. malochovatele (lépe s předponou bio-); nikoliv však v principu. Každou (takzvanou) dojnici inseminují (=uměle oplodní; zde za tím u skotu nejčastějším účelem - a to z důvodu opětovného zvýšení tvorby mléka, pročež se tomu říká laktace), jakmile se jim daří vzít jí den ode dne méně mléka než včera. Před érou velkochovů se při statcích popásaly "stračeny", které měly za sebou i kolem dvaceti laktací (přirozená délka jejich života převyšovala 14 let), v současnosti na tzv. dojnici provedeme asi 5 laktací na porovnání třeba uvést vsuvku - komentář Radovana Bočka SUPPORT YOUR LOCAL JZD! ke dvěma fotkám na straně 1O3 ve VOKNu28 ze zimy 93, týkající se těch několika málo "šťastnějších" telat-jalůvek, která jsme vybrali, aby přežily většinu svých vrstevníků - tedy aby brzy nahradily své matky: V devíti dnech "sere krev", celkem slušné procento jede do jednoho měsíce na výlet do kafilérie, do 16 měsíců se pohybuje jakžtakž volně. Poté obdrží řetěz okolo krku, který se dle pracovní nálady během růstu povoluje, anebo nepovoluje. Pokud nedostane řetěz, tak putuje na rošty, kde to v letních měsících vypadá jako ve výrobně čpavku. Když se jedná o kus odolný, tak dokáže mít 2 až 3 hororové porody a přibližně v pěti letech ho naši zemědělci odvážejí na jatka. Takhle to fungovalo v roce 199O, rok po revoluci. V roce 93, dle informací veterinářů pracujících v lokalitě státního statku Praha, je situace stejná, ne-li horší.
Z krav, které jsme vybrali, abychom z nich "nadělali" dojnice a z těch, které dojnicemi už kratší či delší dobu jsou, posíláme asi 36 % na porážku, neboť jsou neplodné a tím pro mlékárenský průmysl nepotřebné; dalších opět zhruba 36 % posíláme tamtéž z důvodu jejich nejrůznějších onemocnění; přibližně 21% jich na jatkách končí, protože nedosahují požadovaných výnosů z jakéhokoliv důvodu (konstitučního, genetického, skrytého) kromě (ne tak zcela!) pokročilého věku - jenž je opravdu tím posledním závdavkem, proč i těch zbylých 7% (ze stejného podnětu jako u oněch 21%) odvézt na jatka.
Leckde berou telata jejich matkám již hodinu po narození a umísťují je do co nejužších (totiž "ekonomicky nejpřijatelnějších") boxů, v nichž prožijí zhruba čtrnáct týdnů života, než z nich naděláme telecí, fajnové oděvní doplňky, ...(z jejich žaludků získáváme ferment pro srážení sýrů). No a mlíčko, které pro ně chystaly (a po nějakou dobu s určitou setrvačností ještě chystat budou, dokud efektivnost nezavelí buď k další inseminaci, anebo k porážce) jejich matky, spapáme my. (Z přílohy k LP "DAY BY DAY", Informační bulletin pro jiný život 2/95, strana 14.)
'

Ty informace jsou z několika zdrojů. Uvedu třeba Dr. Normana Walkera, vědeckého pracovníka na úseku výživy, na celém světě uznávaný jako jeden z odborníků, který se skoro 70 let snažil svými výzkumy ukázat, jak mohou žít lidé déle a zdravěji. Sám byl příkladem toho, jak se může dosáhnout zdravého a dlouhého života správnou výživou, duševní vyrovnaností a hygienou. Založil v New Yorku laboratoř pro výzkum výživy a své výzkumy vedl a věnoval se své spisovatelské činnosti až téměř do své smrti v 116 letech. Svoji poslední knihu napsal ve věku 113 let.
O mléce píše, '

Harperova biochemie je opravdu seriózní zdroj informací, doporučuji všem kteří nevědí, rádi by věděli a získali skutečně odborné informace. Takže tuto publikaci vřele doporučuji.'

Díky za přednášku.
Dovolím si jen podotknout, že :
Schopnost různých jedinců využívat vápník je značně proměnlivá. Při dietě bohaté na bílkoviny se resorbuje 15% požitého vápníku, při dietě na bílkoviny chudé jen 5%. Fytinová kyselina obilných zrn brání resorbci vápníku tím, že tvoří ve střevě nerozpustný fytát vápenatý. Šťavelany v potravě (např. špenát) mohou mít podobný účinek. Jiné střevní faktory, které ovlivňují resorbci vápníku, jsou: pH , fosfáty, přítomnost volných mastných kyselin, vitamin D. (cituji Harperovu biochemii)
Informace o nevyužitelnosti vápníku z pasterizovaného mléka je pro mě , přiznám nová. Z kterého zdroje ji máš?

Já také nespojuji mléko pouze s kojením a mateřstvím a nepovažuji to za nic divného. Poznámku o krávě a trávě jsem nepochopila.'

Veru,
ano, tělo je vlastně složitou chemickou továrnou, která aby mohla bezchybně pracovat, musí k tomu mít určité nezbytné substance. Vápník s hořčíkem patří k těm nejdůležitějším, potřebuje je nejen kostra, ale i krev a buněčná protoplazma, jsou životně důležité pro činnost orgánů, pro tvorbu a srážení krve, vedení podnětů nervy a přenos nervových impulsů na svalstvo. Kromě toho jejich dostatek zvyšuje imunitu organismu. K nižšímu vstřebávání a naopak k většímu vylučování hořčíku z těla vede nadměrná konzumace tuků, ale i bílkovin (a s tím i souvisí, že právě přebytek bílkovin v naší stravě spíše než snížený příjem vápníku je hlavní příčinou případného nedostatku vápníku v organismu), fosfátů (z osvěžujících limonád) a také vápníku ( - proto by se měl přísun vápníku vzhledem k množství přijatého hořčíku odehrávat v optimálním poměru 2:1). Zběžně dostupných potravin je nejvíce hořčíku v chlorofylu listové zeleniny (v zeleném salátu, ...), potom v sójových bobech a výrobcích z nich (např. ve 1OOg sójových kostek je 2OOmg hořčíku). Dalšími výraznými zdroji hořčíku jsou těstoviny, celozrnné produkty, brambory, ořechy, slunečnicová semena, případně minerální vody (Magnézia). Na každý kilogram své hmotnosti bychom měli denně přijímat 6mg čistého hořčíku (mládež, anebo ženy během těhotenství, kojení a v přechodu 8mg). Vápník je (spolu s fosforem) zodpovědný nejen za pevnost kostí, ale má zároveň i velmi důležité úkoly v nervosvalových funkcích a při srdeční činnosti. Velkým problémem je, že s přibývajícím věkem se výrazně snižuje možnost jeho vstřebávání, což se projevuje především zhoršenou kvalitou kostí a dalšími poruchami (v prvé třetině života se kostní hmota v kostech ukládá, pak již pouze ubývá - což se projevuje v pevnosti i funkci kostí; k jejich měknutí=osteomalacii a řídnutí=osteoporóze přispívají mimo stáří nejčastěji poruchy látkové výměny či trávení, choroby ledvin a endokrinní onemocnění, u žen v menopauze nedostatek ženského pohlavního hormonu estrogenu - o poznání hůř jsou na tom ženy, které navíc kouří, pijí kávu a málo se pohybují).
Vápník ze syrového mléka naše tělo sice dokáže získávat, ale pouze jeho malou část a jen obtížným způsobem. Zákon však nařizuje mléko z hygienických důvodů tepelně upravit, čímž se v něm - mimo záměrných změn - stane vápník pro nás nevyužitelným!

Je udivující, jak málo lidí spojuje mléko pouze s kojením, s mateřstvím - či, jinými slovy, jak mnoho nás věří, že kráva vytváří mléko pouze žraním trávy!'